Zámecký park Průhonice - Historie editací

Sysop: + Velká Galerie

2017-10-16T10:54:12Z

+ Velká Galerie

← Starší verze		Verze z 16. 10. 2017, 10:54
Řádka 1:		Řádka 1:
	[[Soubor:Pruhonice17.JPG\|thumb\|Zámecký park Průhonice - Alpinum]]		[[Soubor:Pruhonice17.JPG\|thumb\|Zámecký park Průhonice - Alpinum]]
	[[Soubor:Borin5.JPG\|thumb\|Zámecký park Průhonice u rybníka Bořín]]		[[Soubor:Borin5.JPG\|thumb\|Zámecký park Průhonice u rybníka Bořín]]
-	'''Zámecký park u [[Průhonice (zámek)\|zámku Průhonice]]''' je jeden z nejvýznamnějších zámeckých parků v [[Česká republika\|ČR]]. Od roku [[2010]] je [[Národní kulturní památka\|Národní kulturní památkou]]. Park a jeho sbírky rostlin byly zapsány na [[světové dědictví\|Seznamu světového dědictví]] [[UNESCO]].	+	'''Zámecký park u [[Průhonice (zámek)\|zámku Průhonice]]''' je jeden z nejvýznamnějších zámeckých parků v [[Česká republika\|ČR]]. Od roku [[2010]] je [[Národní kulturní památka České republiky\|Národní kulturní památkou]]. Park a jeho sbírky rostlin byly zapsány na [[světové dědictví\|Seznamu světového dědictví]] [[UNESCO]].

	== Historie parku ==		== Historie parku ==
-	Jedním z nejvýznamnějších majitelů zámku a panství [[Průhonice]] byl [[hrabě]] [[Arnošt Emanuel Silva-Tarouca]]. S mimořádným estetickým citem vytvořil zde park, který představuje vrcholné dílo českého přírodně-krajinářského slohu. Nejstarší památkou průhonického parku je románský '''kostelík Narození Panny Marie''', vysvěcený již v roce 1187.	+	Jedním z nejvýznamnějších majitelů zámku a panství [[Průhonice]] byl [[hrabě]] [[Arnošt Emanuel Silva-Tarouca]]. S mimořádným estetickým citem vytvořil zde park, který představuje vrcholné dílo českého přírodně-krajinářského slohu. Nejstarší památkou průhonického parku je románský '''kostelík Narození Panny Marie''', vysvěcený již v roce 1187.

	Hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca zadal v roce 1889–1894 přestavbu Průhonického zámku architektovi [[Jiří Stibral\|Jiřímu Stibralovi]], který ji provedl v tehdy novém stylu české [[novorenesance]].		Hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca zadal v roce 1889–1894 přestavbu Průhonického zámku architektovi [[Jiří Stibral\|Jiřímu Stibralovi]], který ji provedl v tehdy novém stylu české [[novorenesance]].
Řádka 28:		Řádka 28:
	* SILVA-TAROUCA, Arnošt. Průhonický park. Praha : Ministerstvo zemědělství, 1926. Přednáška věnovaná vývoji a významu Průhonického parku (jako přírodního parku, botanické a pokusné zahrady, uměleckého díla i přírodní památky) sepsaná jeho zakladatelem.		* SILVA-TAROUCA, Arnošt. Průhonický park. Praha : Ministerstvo zemědělství, 1926. Přednáška věnovaná vývoji a významu Průhonického parku (jako přírodního parku, botanické a pokusné zahrady, uměleckého díla i přírodní památky) sepsaná jeho zakladatelem.

		+	== Velká Galerie ==
		+	* '''[[:Kategorie:Zámecký park Průhonice září 2017\|Mnoho fotografií – Zámecký park Průhonice]]'''
	== Souřadnice ==		== Souřadnice ==
	{{geo cz\|49\|59\|58\|14\|33\|25}}		{{geo cz\|49\|59\|58\|14\|33\|25}}

Sysop: 1 revizi

2013-06-16T12:46:08Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 16. 6. 2013, 12:46

Sysop: + Nový článek...

2011-11-10T10:55:51Z

+ Nový článek...

Nová stránka

[[Soubor:Pruhonice17.JPG|thumb|Zámecký park Průhonice - Alpinum]]
[[Soubor:Borin5.JPG|thumb|Zámecký park Průhonice u rybníka Bořín]]
'''Zámecký park u [[Průhonice (zámek)|zámku Průhonice]]''' je jeden z nejvýznamnějších zámeckých parků v [[Česká republika|ČR]]. Od roku [[2010]] je [[Národní kulturní památka|Národní kulturní památkou]]. Park a jeho sbírky rostlin byly zapsány na [[světové dědictví|Seznamu světového dědictví]] [[UNESCO]].

== Historie parku ==
Jedním z nejvýznamnějších majitelů zámku a panství [[Průhonice]] byl [[hrabě]] [[Arnošt Emanuel Silva-Tarouca]]. S mimořádným estetickým citem vytvořil zde park, který představuje vrcholné dílo českého přírodně-krajinářského slohu. Nejstarší památkou průhonického parku je románský '''kostelík Narození Panny Marie''', vysvěcený již v roce 1187.

Hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca zadal v roce 1889–1894 přestavbu Průhonického zámku architektovi [[Jiří Stibral|Jiřímu Stibralovi]], který ji provedl v tehdy novém stylu české [[novorenesance]].

Historie zámeckého parku začala již v roce 1885, kdy začal hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca realizovat svou představu přírodně-krajinářského parku. Hraběte tehdy očarovalo členité a malebné údolí potoka [[Botič]]e. Postupně se mu podařilo přikoupit další pozemky a zvětšit původní rozlohu parku až na stávajících 220 [[ha]]. Rozšířením ploch rybníků, vybudováním jezů a přepadů vytvořil i zdařilé vodní dílo.

S neobyčejným citem byl prováděn výběr a výsadba rostlin, pečlivě byly vybírány průhledy na zámek, bylo zbudováno rozsáhlé alpinum. Park zároveň představuje významnou sbírku rostlin a kromě hodnoty estetické má i vysokou hodnotu vědeckou.

== Popis parku ==
Osou parku je říčka [[Botič]] se třemi většími rybníky, skalnatými partiemi, alpinem a loukami v nivě potoka. Na svazích jsou místy přirozené lesy, místy kultury mnoha druhů i vypěstovaných kultivarů dřevin. Úpravou jeho toků a přítoků vznikly příznivé klimatické podmínky pro růst původní i nové flory a společenstev dřevin. Vznikl tak postupně jeden z největších přírodně krajinářských parků v [[Evropa|Evropě]], bezprostředně u zámku byl upraven anglický park. Park je v současnosti i významným refugiem planých druhů rostlin, hub i živočichů, díky své velké diverzitě rostlin a stromů je např. významným hnízdištěm ptactva.

Nejatraktivnější rostlinou v zámeckém parku jsou [[pěnišník|pěnišníky]] (rhododendrony) a [[azalka|azalky]]. V celém parku se nalézá okolo 100 jejich taxonů a kultivarů, z toho 40 kultivarů vyšlechtěných v místě.

Park rozděluje [[silnice III/0032]] na dvě části. Část bližší vsi, v níž se nachází zámek a Podzámecký rybník, se označuje jako zámecký park, část za silnicí s rybníky Labeška a Bořín se někdy označuje jako obora. V minulosti procházela po délce oběma částmi parku červeně značená turistická trasa, cca v 90. letech však byla přeložena, takže park obchází po severozápadní straně.

Potok [[Botič]] prochází oběma částmi parku. V zámecké části parku se do něj zprava vlévá [[Dobřejovický potok]], v Oboře se do něj zleva nad rybníkem Labeška vlévá [[Jesenický potok]].

Součástí Průhonického parku je také Botanická zahrada a genofondové sbírky [[Chotobuz]].

Nedaleko průhonického parku se nachází další veřejně přístupný park, [[Dendrologická zahrada v Průhonicích]] na pozemku o rozloze 80 ha.

==Literatura==
* SILVA-TAROUCA, Arnošt. Průhonický park. Praha : Ministerstvo zemědělství, 1926. Přednáška věnovaná vývoji a významu Průhonického parku (jako přírodního parku, botanické a pokusné zahrady, uměleckého díla i přírodní památky) sepsaná jeho zakladatelem.

== Souřadnice ==
{{geo cz|49|59|58|14|33|25}}
== Externí odkazy ==
*[http://www.pruhonickypark.cz/ Průhonický park] - oficiální stránky
*[http://www.pruhonice-obec.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=13396&id=65237 Park] na stránkách obce [[Průhonice]]
*[http://www.ibot.cas.cz/index.php?p=pruhonicky_park&site=default Informace o parku] na stránkách na stránkách Botanického ústavu AV ČR
*[http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/209562248420001-nedej-se/ pořad ''Nedej se'' o ohrožení Průhonického parku], [[Česká televize]], 21. 1. 2009
*[http://www.doprirody.com/02-Pruhonice/index.htm Tip na výlet do Průhonického parku]

{{Commonscat|Průhonický zámecký park}}{{Světové dědictví - Česko}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Parky a zahrady v Česku|Průhonice]]
[[Kategorie:Světové dědictví (Česko)]]