Sysop: 1 revizi

2013-06-16T12:50:54Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 16. 6. 2013, 12:50

Sysop: Nahrazení textu

2013-03-10T22:05:28Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Úsov 1834 A Kunike.gif|thumb|Úsov v roce 1834]]
Hrad, resp. '''zámek Úsov''' leží nad [[Úsov|stejnojmenným městem]] v okrese [[Šumperk]].

Raně [[gotika|gotický]] [[hrad]] [[Üsov]] s dispozicí francouzského kastelu byl postaven na rozhraní starého sídelního území a královského hvozdu. Hrad se poprvé uvádí roku 1260, kdy se po něm uvádí Idík z rodu pánů ze Švábenic. Zdá se, že se však jednalo o hrad, který byl v rukou českého krále, protože jeho dispozice francouzského kastelu je nepřehlédnutelná. Od roku 1276 byl Úsov v přímém držení krále, ale v první polovině 14. století byl několikrát zastaven. Hrad získal v polovině 14. století moravský markrabě Jan Jindřich a po něm [[Jošt Moravský|Jošt Lucemburský]], který z něj učinil za [[Moravské markraběcí války|moravských markraběcích válek]] důležitou základnu svých vojenských rot.

V roce 1416 s hrad dostal do rukou pánů z Vlašimi, v roce 1513 přešlo panství na Ladislava z Boskovic. Po Janu Šemberovi z Boskovic získali hrad vyženěním páni [[Lichtenštejnové|z Lichtenštejna]]. Za třicetileté války byl hrad dobyt Švédy. Po roce 1650 došlo k jeho přestavbě.

== Popis zámku ==

Nad hranatou věží a jižním [[rondel]]em byl kolem roku 691 podle návrhu italského stavitele [[Domenico Martinelli|Domenica Martinelli]] (1650-1718) vystavěn třípatrový zámecký palác. Také nejvyšší věž "hladomorna" byla barokizována cibulovým krytem. Od roku 1748 začal platit [[tereziánský katastr]] - soupis [[poddaní|poddan]]ých a jejich majetku pro daňové účely. V letech 1751 a potom 1761-1762
sloužila část zámku jako ošetřovna raněných vojínů, z nichž někteří odpočívají u "Černého kříže" v nedalekém lese. Z dalších knížat z [[Lichtenštejn]]u, kteří se postupně střídali v držení [[Úsov]]a, je nutno uvést Josefa Václava (1696-1772), vynikajícího
válečníka a nositele [[Řád zlatého rouna|řádu zlatého rouna]], Františka Josefa ([[726]]-1781, za jehož života v roce 1775 došlo na úsovském panství k bouřím, které byly vytlačeny za vojenské asistence, a Jana Josefa (1740-1836), který věnoval značnou pozornost správě ohromných statků a [[lesnictví]] a obohatil zámeckou [[knihovna|knihovnu]] i umělecké sbírky.

Do zámku se vstupuje z jihozápadní strany po zděném mostě (původně zřejmě padacím) přes hluboký hradní příkop. Hlavní zámecký palác je třípatrovbý s obdélníkovým půdorysem. Most ústí do půlkruhového [[portál]]u a průjezdem s křížovou [[klenba|klenbou]] se vchází do nádvoří nepravidelného tvaru. [[baroko|Barokn]]í [[zámek (stavba)|zámek]] byl vestavěn do středověkého [[hrad]]u, mezi věže [[gotika|gotick]]ého opevnění, kdy původně [[gotika|gotick]]ý [[hrad]] nebyl výstavbou [[zámek (stavba)|zámku]] dotčen a více než půlkruhem uzavírá nádvoří [[areál]]u. [[dominanta|Dominantou]] je válcová věž s hladomornou, ukončena barokní cibulí s lucernou. Vnější opevnění bylo zesíleno dalšími věžemi, ochozy hradby jsou dosud kryty šindelovou ochrannou stříškou. Na místě hradního paláce stojí nyní přízemní budova s [[reliéf]]em štítonoše a letopisem 1487, při hradbě jsou pak další stavby. Vnitřní prostory [[hrad]]u jsou prázdné. Stěny zámeckého schodiště pokrýval rozsáhlý soubor paroží a parůžků spárkaté zvěře.

Před vstupem do [[expozice]] afrických trofejí můžeme nahlédnout do černé kuchyně, vybavené pecí, dřevěným nábytkem a především kolekcí kuchyňského nádobí ze 17. století.

== Lovecko-lesnické muzeum ==

Na hradě zřídil v roce 1898 Jan II. (1840-[[1929]] [[Lichtenštejn]] [[muzeum]], ve kterém byly vystaveny exponáty jak z českých zemí, tak z výletů do [[Afrika|Afriky]], do [[Polsko|Polska]] a [[Itálie]]. Ve sbírkách úsovského zámku je přes 4000 kusů přírodnin, z toho na 700 kusů rohů a parohů lemujících zdi a zámecké schodiště. [[Dominanta|Dominantu]] těchto prostor představují paroží jelenů, především z jižní [[Morava|Moravy]]. Základ muzeální [[expozice]] [[interiér]]u tvoří sály, které v prvním poschodí přestavují trofeje africké zvířeny, především antilop, gazel, lebku a kly slona, lva pustinného, zebry a nosorožce pocházejících z přelomu 19. a 20. století. Lovecké [[trofej]]e v dalších sálech prvního patra zámku, např. totální [[preparát]] lva, kůže lvů, rohy a hlavy s rohy kopytníků, především antilop a gazel, hlavy žirafy a zeber nás seznamují s charakterem některých skupin africké zvěře. V tomto patře za expozicí africké zvěře následuje sákl kozorožců. Od konce 19. století je [[zámek (stavba)|zámek]] [[Úsov]] znám jako lovecké [[muzeum]].

Sály druhého patra prezentují naše ptáky a savce. Tato část [[expozice]] nabízí přehlídku velkých i menších druhů. Jeden ze sálů druhého patra nás zavádí do říše hmyzu. Instalace je doplněna také herbářem dřevin a ukázkami zpracování dřeva. Doprovodné exponáty mají loveckou tematiku, jsou zde vystaveny kolekce zbraní, nábytek vyrobený z kořenů stromů a předměty dokumentující lesnictví z počátku 20. století. V tomto sále (zbrojnici) si může návštěvník prohlídnout kolekce kuriózních pytláckých zbraní a loveckých pušek zabavených zaměstnanci v revírech bývalého [[Lichtenštejn]]slého panství. Kolekci pytláckých zbraní doplňují exponáty pušek vyrobených [[lichtenštejn]]skými puškaři Franzem Adamem a Janem Prestlem, působících ve Valticích koncem 18. a začátkem 19. století. Lovecko-lesnické muzeum v Úsově je ojedinělým muzeem tohoto druhu ve střední Evropě.

== Majetková správa ==

Po roce [[1945]] se stal zámek i se sbírkami majetkem československého státu a koncem roku [[1951]] svěřila Národní kulturní komise celý objekt do správy Krajského vlastivědného muzea v [[Olomouc]]i. Vlastivědný ústav v Šumperku do své správy převzal stavební objekty zámeckého areálu v roce [[1967]] a o rok později i instalované sbírky.

Ve starší renesanční části zámku je zřízena restaurace a na zámku i předzámčí se pořádají historické turnaje a jiné akce.

== Externí odkazy ==
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=1036 Úsov na stránkách Hrady.cz]
* http://www.atlasceska.cz/olomoucky-kraj/zamek-usov
* http://www.turistika.cz/turisticke-cile

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Hrady v Olomouckém kraji]]
[[Kategorie:Zámky v Česku]]
[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Šumperk]]

Zámek Úsov - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu