Sysop: 1 revizi

2013-06-16T12:48:22Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 16. 6. 2013, 12:48

Sysop: Nahrazení textu

2011-02-06T16:42:30Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Image:Mikulov, zámek.JPG|thumb|Současná podoba zámku (2008, jihozápadní pohled)]]
'''Zámek Mikulov''' je [[baroko|barokní]] [[zámek (stavba)|zámek]], který se nachází v těsné blízkosti centra města [[Mikulov]] v [[Okres Břeclav|okrese Břeclav]]. Stojí na skalnatém kopci zvaném Zámecký vrch a tvoří jednu z dominant města. Prostory zámku slouží jako stálá expozice Regionálního muzea v Mikulově i jako příležitostné dějiště kulturních akcí, jako je každoroční [[vinobraní]].

Na místě mikulovského zámku původně stál kamenný [[Románský sloh|románský]] [[hrad]] z dob [[Přemyslovci|Přemyslovců]]. Ve 13. století připadl [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnům]] a začal být přestavován do [[gotický sloh|gotické]] podoby.

Lichtenštejnové v roce 1560 hrad prodali Ladislavu Kereczenyimu, který začal s přestavbou hradu na barokní zámek. Když se v roce 1575 stali novými majiteli hradu [[Ditrichštejnové]], pokračovali s rozsáhlými přestavbami, které vyvrcholily za Františka z Ditrichštejna. V roce 1719 zámek vyhořel. Byl však znovu obnoven a potřebám Ditrichštejnů sloužil až do roku [[1945]], kdy v rámci osvobozeneckých bojů opět vyhořel. Zámek byl později vystavěn podle návrhu architekta [[Otakar Oplatek|Otakara Oplatka]] a dnes je spravován Regionálním muzeem v Mikulově.

== Popis ==
[[Image:Mikulov 06.jpg|thumb|left|Jižní průčelí zámku]]
Mikulovský zámek se nachází v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]] v okrese Břeclav v těsné blízkosti centra města Mikulov, nedaleko hranic s [[Rakousko|Rakouskem]] ve [[vinařské oblasti]] [[Pavlovské vrchy|Pavlovských vrchů]]. Stojí na Zámeckém kopci a společně se [[Svatý kopeček u Mikulova|svatým kopečkem]] tvoří jednu z dominant města. K zámeckému komplexu patří i nedaleká předsunutá obranná věž zvaná Kozí hrádek. Ta v současné době slouží jako vyhlídka.<ref>[http://www.hrady.cz/index.php?OID=1590 Hrady.cz – Kozí hrádek, Mikulov]</ref>
Zámek má protáhlý půdorys, příjezdová cesta k němu vede z východní strany směrem od mikulovského náměstí. Komplex zámeckých budov je vystavěn v barokním (původně [[Renesance|renesančním]]) stylu. V současné době se v jejich prostorách nachází stálé expozice Regionálního muzea v Mikulově,<ref>[http://www.jizni-morava.cz/Kultura_a_umeni/Muzea/Mikulov_-_Regionalni_muzeum_v_Mikulove_-_zamek Mikulov - Regionální muzeum v Mikulově - zámek]</ref> které jsou zaměřeny především na [[vinařství]] a historii zámku.

Zámek má fakticky dvě hlavní [[nádvoří]], jež od sebe odděluje spojovací chodba mezi západní a východní budovou.<ref name="HaZ155"/> Severněji položené nádvoří sloužilo v minulosti jako [[čestný dvůr]]. Dnes se na něm nachází pozůstatky sochařské výzdoby zámku<ref name="CRo"/> a gotická studna z 13. století. Bývalý čestný dvůr je spojen s přednádvořím skalním průchodem, nad kterým je vystavěna [[věž]] válcového tvaru s vestavěnou osmibokou [[kaple|kaplí]] zakončenou cibulovitou střechou. Dominantou přednádvoří je kamenná věž s břitem, vedle níž je brána zajištující průchod k dalšímu přednávoří s protáhlým [[půdorys]]em. Na něm se nachází vinný sklep, bývalé hospodářské budovy a jízdárna.<ref name="CRo"/>

== Historie ==
=== Počátky ===
[[Image:Mikulovský zámek, gotická studna.JPG|thumb|Gotická studna na nádvoří hradu z 13. století, jejíž hloubka dosahuje až 50 metrů]]
Podle archeologických průzkumů stála na Zámecké hoře v průběhu 11. – 12. století roubená stavba, jejímž úkolem bylo střežit [[Morava|moravsko]] – rakouské hranice.<ref name="rmm">[http://www.rmm.cz/czech/zamek.html Regionální muzeum v Mikulově – Zámek Mikulov]</ref> Po jejím požáru bylo započato s výstavbou kamenného hradu, který by byl lépe odolný vůči ohni i případným nepřátelským útokům. Podnět pro vybudování kamenného hradu přišel ze strany Přemysla Otakara I. či jeho bratra Vladislava Jindřicha.<ref name="rmm"/> Jeho nejstarší část se nachází na jižní straně Zámeckého kopce. Vůbec poprvé je hrad historicky doložen ve zprávách z roku 1249,<ref name="HaZ153">HOSÁK, Ladislav; ZEMEK, Metoděj, etc. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Morava. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1981. Kapitola Mikulov – zámek, strana 153. [Dále jen ''Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku'']</ref> kdy jej pozdější král Přemysl Otakar II. i s městem daroval [[Jindřich z Lichtenštejna|Jindřichu z Lichtenštejna]]. V rukou [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] hrad zůstal až do roku 1560.<ref name="HaZ129">MUSIL, František, etc. In MUSIL, František. Hrady a zámky na Moravě. Praha : Olympia, 1987. Kapitola Mikulov, strana 129. [Dále jen ''Hrady a zámky na Moravě'']</ref>

=== Lichtenštejnové ===
Za dob Lichtenštejnů se mikulovský zámek stal hlavním sídlem jejich rodu<ref name="mikulov.cz">[http://www.mikulov.cz/turistika/pamatky-a-prohlidkove-objekty/zamek/historie-zamku/ Mikulov.cz – Historie zámku]</ref> a byl mnohokrát přestavován, většinou z důvodů zlepšení obranyschopnosti hradu a zvětšení jeho kapacity.<ref name="rmm"/> Na konci 13. a počátku 14. století bylo před hlavním vstupem v severní části hradu vybudováno [[Předhradí (hrad)|předhradí]], na němž byla vystavěna věž válcovitého tvaru s břitem.<ref name="HaZ129"/> Hrana této věže byla obrácena ve směru případných útoků na hrad, čímž se mělo zajistit zmenšení průrazu [[dělová koule|dělové koule]], která by byla proti věži vypálena.<ref name="rmm"/> Věž má průměr 9,5 m a na předhradí zámku stojí dodnes. Podobné věže byly v té době na moravských hradech velmi časté.<ref name="Plaček382"/> Ještě koncem 13. století byla vystavěna hradní zeď, která obepínala celý hrad, a byl přestavěn hradní [[palác]].<ref name="mikulov.cz"/> Původně měl lichoběžníkový půdorys o rozměrech přibližně 11x16,5 m a jeho pozůstatky byly objeveny až v roce 1945.<ref name="Plaček382">PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha : Libri, 2001. ISBN 80-7277-046-2. Strana 382. [Dále jen ''Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí'']</ref> Jižní a nově přistavěnou severní část hradu spojoval skalní průchod, který je na zámku zachován dodnes.
[[Image:Mikulovský zámek, širší věž.JPG|thumb|left|Zadní pohled na věž s břitem]]
K dalším přestavbám hradu došlo ve 14. století. Na skále, v níž byl vybudován průchod mezi nádvořím a předhradím, byla vystavěna štíhlá věž kruhového půdorysu. V roce 1380 byla do této věže vestavěna osmiboká hradní kaple [[Panna Marie|Panny Marie]] a [[Jan Evangelista|Jana Evangelisty]] a na protějším skalnatém vrchu severně od hradu byla vybudována obranná věž<ref name="HaZ153"/> (vrchu se dnes říká „Kozí hrádek“<ref name="HaZ129"/>, dříve Turold).

Když se začalo v českých zemích vzmáhat husitství a Lichtenštejnové se přidali na stranu Zikmunda Lucemburského, stal se mikulovský hrad roku 1426 terčem husitského útoku. Díky jeho strategické pozici a dobrému obrannému zabezpečení se jej však husitům nepodařilo dobýt. Jelikož Lichtenštejnové patřili ke stoupencům krále Václava IV., pomohli mu počátkem 15. století uprchnout z vídeňského vězení. Když se král vracel do Čech, krátce na mikulovském hradě pobýval.<ref name="HaZ153"/> V tomtéž století zde pobývala i Perchta z Rožmberka, která tu prožívala své nešťastné manželství s [[Jan V. z Lichtenštejna|Janem V. z Lichtenštejna]]. Později vešla ve známost jakožto „[[bílá paní]] jihočeských zámků“.<ref name="CRo">[http://www.rozhlas.cz/hradyazamky/breclav/_zprava/229818 Český rozhlas – Mikulov]</ref>

Možnost ohrožení lichtenštejnských území [[Turci|Turky]] přiměla pány hradu k další přestavbě, která by zajistila ještě lepší obranu než doposud. Okolo roku 1540 byla zahájena přístavba mohutných, hluboko do skal předsunutých [[bastion]]ů, a to na jihovýchodní, jihozápadní, severní a západní straně.<ref name="HaZ153"/> Severní bastion byl přitom postaven na místě hradního paláce, jehož zdivo bylo při stavbě bastionu využito.<ref name="CRo"/> Když se Lichtenštejnové dostali v 16. století do finančních potíží, byli nuceni hrad prodat. Za 60 000 tolarů jej odkoupil [[Uhersko|uherský]] šlechtic [[Ladislav Kereczenyi]].<ref name="HaZ153"/> Kereczenyi započal s organizací rozsáhlé přestavby hradu na zámek. Se smrtí jeho syna však rod Kereczenyiů vymřel a panství s hradem přešlo do císařovy správy.<ref name="mikulov.cz"/>

=== Ditrichštejnové ===
[[Image:Mikulov podle Hebera.JPG|thumb|Rytina Františka A. Hebera z roku 1848 zobrazující zámek, vpravo obranná věž zvaná Kozí hrádek]]
Tehdejší císař Rudolf II. roku 1575 celé panství daroval Adamovi z Ditrichštejna;<ref name="mikulov.cz"/> v majetku jeho rodu zámek zůstal až do roku 1945. Ditrichštejnové pokračovali v započaté přestavbě, která vyvrcholila za [[kardinál]]a Františka z Ditrichštejna (1570–1636).<ref name="HaZ129"/> Ten na zámek přemístil svou kancelář i celý svůj dvůr z [[Olomouc]]e a jeho přestavby vtiskly stavbě pozdně [[renesance|renesanční]] charakter.<ref name="HaZ153"/> Velké přestavby se dočkal severní bastion, na němž byl vybudován sál předků, který sloužil zároveň jako reprezentativní místnost. Na stěnách sálu byli vyobrazeni zejména zemřelí členové rodu Ditrichštejnů; na výzdobě sálu se podíleli mnozí známí umělci, jako byl [[Jiří Gialdi]],<ref>''Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku'', str. 153–155.</ref> do současné doby se však z jednotlivých portrétů dochovala jen torza.<ref name="rmm"/> Rozšířena byla severní a jižní křídla obytných budov, mezi západním a východním křídlem byla postavena visutá spojovací chodba,<ref name="rmm"/> která dnes de facto rozděluje hlavní nádvoří na dvě části. V těsné blízkosti hradu nechal František postavit budovu divadla, vinný sklep s rozsáhlými prostory a knihovnu čítající velké množství cenných svazků.
[[Image:Plan zamku mikulov.JPG|thumb|left|Plánek hradu z počátku 18. století ''(ze sbírky F. F. von Nicolai)'']]
Nástupce Františka z Ditrichštejna – Maxmilián nechal do sklepních prostor umístit [[Obří sud (Mikulov)|sud na víno]], který pojal zhruba 1014 hektolitrů vína, což z něj činilo nejobjemnější vinný sud [[Střední Evropa|střední Evropy]].<ref name="HaZ155">''Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku'', str. 155.</ref> Sud se dochoval dodnes a slouží jako ukázka zručnosti tehdejších tesařů. V roce 1645 dobyla mikulovský zámek [[Švédsko|švédská]] armáda, která vyplenila zámek i město. Švédové vyloupili i zámeckou knihovnu a významnou část jejích knih si odvezli s sebou do Švédska.<ref name="HaZ129"/> Další významná rekonstrukce zámku proběhla v druhé polovině 17. století, kdy byla zámku na popud knížete Ferdinanda z Ditrichštejna vtisknuta barokní podoba.<ref name="rmm"/>

Kníže Ferdinand nejdříve opravil zámek po švédském rabování a poté nechal na východní straně zámku postavit [[terasa (stavba)|terasu]] s [[altán]]em. Na samém konci 17. století ještě nechal vybudovat [[konírny]]. Obě stavby však byly v 19. století zbořeny.<ref name="Plaček383"/>

Důležitý okamžik pro historii zámku i Mikulova nastal v roce 1719. Mikulov tehdy zachvátil požár, který sežehl město a do základů vyhořel i zámek. Ditrichštejnové se však rozhodli zámek znovu vystavět. [[Image:Mikulovský zámek, věž 1.JPG|thumb|Válcová věž s polygonní kaplí a cibulovitou střechou, která se nachází nad skalním průchodem k čestnému nádvoří]] Při přestavbě došlo ke sjednocení výškových rozdílů jednotlivých podlaží a navíc byly přistavěny budovy jízdáren a do zámku nebo jeho okolí byly umístěny umělecké předměty, jako například kamenné sochy podél příjezdové cesty k zámku či kovaná brána do zámecké zahrady.<ref name="mikulov.cz"/> Hlavním architektem celé přestavby byl G. A. Oedtl.<ref name="Plaček383">''Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí'', str. 383.</ref>

V roce 1805 si prostory mikulovského zámku vybral Napoleon Bonaparte pro vyjednání o mírových smlouvách mezi [[Francouzské císařství|Francouzským]] a [[Rakouské císařství|Rakouským císařstvím]].<ref name="mikulov.cz"/> [[26. červenec|26. července]] 1866, po porážce rakouských vojsk v bitvě u Sadové, bylo na zámku podepsáno [[příměří]] mezi Rakouskem a [[Prusko|Pruskem]], které je známé jako „Mikulovské příměří“. V 19. století došlo k dalším, avšak jen malým stavebním úpravám zámku.

=== Poválečné období a současnost ===
Stavební a architektonický vývoj zámku tragicky poznamenal konec [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. [[22. duben|22. dubna]] roku [[1945]] v rámci osvobozeneckých bojů zámek opět vyhořel,<ref name="rmm"/> dosud nejsou známy přesné okolnosti vzniku požáru.<ref name="mikulov.cz"/> Již o dva roky později však vznikl Spolek pro obnovu mikulovského zámku, který se zásadním způsobem zasloužil o nové vystavění zámeckého komplexu. Autorem současné podoby zámku je [[Brno|brněnský]] architekt [[Otakar Oplatek]].<ref>''Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku'', str. 156.</ref>

V současné době zámek spravuje Regionální muzeum v Mikulově. V roce [[2006]] podala kněžna Mercedes Ditrichštejnová, která žije v Argentině, žalobu u okresního soudu v [[Břeclav]]i, v níž požaduje vydání zámku.<ref>[http://www.novinky.cz/clanek/67814-dedicka-dietrichsteinu-chce-zamek-v-mikulove.html Dědička Dietrichsteinů chce zámek v Mikulově]</ref> V srpnu roku [[2008]] rozšířila svůj požadavek i na další mikulovské nemovitosti. Soud by měl rozhodnout počátkem roku [[2009]].<ref>[http://www.ceskenoviny.cz/tema/index_view.php?id=333466&id_seznam=5852 České noviny – Dietrichsteinová žádá o vydání dalších nemovitostí]</ref> V srpnu [[2007]] byla díky deštivému počasí odhalena jeskyně, která se nachází pod nádvořím zámku.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/boure-otevrela-jeskyni-pod-mikulovskym-zamkem-fls-/domaci.asp?c=A070823_085745_domaci_anv Bouře otevřela jeskyni pod Mikulovským zámkem]</ref>

V roce [[2005]] se v zámeckém parku pořádala inscenace obsazení zámku Napoleonovou armádou.<ref>[http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=175556 Aktuálně.cz – Napoleon se vrátí do Mikulova]</ref> Zámek dnes slouží i jako muzeum a výjimečně také jako hotel.<ref>''Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí'', str. 385.</ref> Pořádá se zde řada kulturních akcí, každoročně se též stává jedním z dějišť pálavského [[vinobraní]].

=== Literatura ===
* HOSÁK, Ladislav; ZEMEK, Metoděj, etc. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Morava. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1981. Kapitola Mikulov – zámek, s. 153–156.
* MUSIL, František, etc. In MUSIL, František. Hrady a zámky na Moravě. Praha : Olympia, 1987. Kapitola Mikulov, s. 129–130.
* PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha : Libri, 2001. ISBN 80-7277-046-2. s. 381–384.

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.mikulov.cz/turistika/pamatky-a-prohlidkove-objekty/zamek/ Zámek Mikulov na webu města Mikulov]
* [http://www.rmm.cz/czech/zamek.html Zámek Mikulov na webu Regionálního archivu Mikulov]
* [http://www.rozhlas.cz/hradyazamky/breclav/_zprava/229818 Mikulov (Český rozhlas)]

{{Dobrý článek}}
{{Flickr|Mikulov+Castle}}{{Commonscat|Mikulov Castle}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Zámky v Česku]]
[[Kategorie:Mikulov]]
[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Břeclav]]

Zámek Mikulov - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu