http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Z%C3%A1padn%C3%AD_Berl%C3%ADn 2026-04-10T07:04:14Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Z%C3%A1padn%C3%AD_Berl%C3%ADn&diff=153513&oldid=prev 2013-06-16T12:38:10Z

<p>1 revizi</p> <table style="background-color: white; color:black;"> <tr valign='top'> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 16. 6. 2013, 12:38</td> </tr></table>

Sysop http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Z%C3%A1padn%C3%AD_Berl%C3%ADn&diff=153512&oldid=prev 2011-03-18T02:09:09Z

<p>+ Nový článek...</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>[[Soubor:Berlin Blockade-map.png|thumb|right|Jednotlivé sektory Berlína. Západní Berlín zahrnoval veškeré sektory mimo sovětský, který byl známý jako „[[Východní Berlín]]“.]]<br /> <br /> '''Západní Berlín''' bylo označení pro západní část [[Berlín – rozdělené město|rozděleného města]] Berlína, skládajícího se ze tří západních sektorů: amerického, britského a francouzského. <br /> <br /> Po stavbě [[Berlínská zeď|berlínské zdi]] roku 1961 došlo k faktickému politickému rozdělení města, které trvalo až do roku 1989; po sloučení obou německých států a obou částí města se Berlín stal roku 1991 hlavním městem sjednoceného [[Německo|Německa]]. <br /> <br /> Západní Berlín (''West-Berlin'' resp. ''West Berlin'') je hovorovým, nikoli úředním pojmem, který se však nejvíce vžil. V důsledku studené války a sporů o přináležitosti západních sektorů města vedly ke vzniku mnoha názvů a forem jako např ''Samostatná politická jednotka Západní Berlín'' v úředním žargónu NDR (srovnej i [[Berlín – rozdělené město#Poznámky k terminologii|poznámky k terminologii]]). <br /> <br /> == Administrativní dělení ==<br /> <br /> Západní Berlín se skládal z následujících obvodů (podle spojeneckých sektorů):<br /> * '''''americký sektor''''': Kreuzberg, Neukölln , Tempelhof, Schöneberg, Steglitz, Zehlendorf <br /> * '''''britský sektor''''': Tiergarten, Charlottenburg, Wilmersdorf, Spandau <br /> * '''''francouzský sektor''''': Reinickendorf, Wedding <br /> Po sjednocení Berlína došlo v rámci územní reformy (z roku 1998) ke sloučení většiny městských obvodů (s platností od 1. ledna 2001), přičemž v některých případech byly sloučeny i sousedící obvody východní a západní části města.<br /> <br /> Protože spojenci dělili Berlín do sektorů podle hranic obvodů jak existovaly před skončením války, došlo ke kurióznímu vzniku různých [[exkláva|exkláv]] a [[enkláva|enkláv]]. Na území Západního Berlína se nacházely dvě (velice) malá území, patřící k NDR, na území NDR pak existovalo více územních celků, patřících k Západnímu Berlínu (celkem 10 exkláv o celkové rozloze 113 ha). <br /> <br /> Nejznámější západoberlínskou exklávou na území NDR byla obydlená obec Steinstücken. Až začátkem 70. let bylo výměnou území získáno několikasetmetrové spojení mezi touto exklávou a Západním Berlínem, do té doby byla obec zásobována vrtulníky americké armády. Později došlo k dalším výměnám a prodejům, poslední území byla zlikvidována až roku 1988.<br /> <br /> == Západní Berlín v obrazech ==<br /> &lt;gallery&gt;<br /> File:Mauer axb01.jpg|Průchod tratě S-Bahn berlínskou zdí.<br /> File:Bln12 leaving.jpg|Cedule v jazycích čtyř vítězných mocností a jazyku poraženého Německa, informující o opuštění amerického sektoru.<br /> File:Bundesarchiv Bild 173-1282, Berlin, Brandenburger Tor, Wasserwerfer.jpg|Hranice východního a západního Berlína v roce 1961, nedlouho před vybudováním nechvalně proslulé berlínské zdi.<br /> File:Berlin Alert 0400.jpg|Obrázek ze zimy let 1969-1970, v oblasti Berlín-Zehlendorf. V tuto dobu došlo k jedné z největších krizí studené války.<br /> &lt;/gallery&gt;<br /> <br /> == Hospodářská a finanční situace ==<br /> Poválečná výstavba a obnova města, která začínala prakticky od nuly, byla ztížena [[Berlínská blokáda|berlínskou blokádou]] a později stavbou berlínské zdi. Velkou pomocí byl proto [[Marshallův plán]], v hospodářství se pak výrazně projevila i pomoc Spolkové republiky. <br /> <br /> Jednalo se mimo jiné o různé subvence, které měly zmírnit negativní důsledky tzv. „frontového města“ a které existovaly až do sjednocení. Tyto subvence vedly k tomu, že mnoho západoněmeckých firem nechalo v Berlíně formálně hotovit jen části svých výrobků, měly však nárok na subvence v celé výši. Převážná část finanční pomoci však měla své oprávnění: bylo nutno kompenzovat nevýhodnou infrastrukturu, problémy zásobování elektrickým proudem, problémy související se skladováním odpadů, tehdy ještě přestárlost obyvatelstva atd.<br /> <br /> Jistých ulehčení jako kompenzace ztížených okolností se dostalo i obyvatelstvu samotnému: každý berlínský pracující dostával ke svému platu ještě tak zvané berlínské přídavky (''Berlinzulage''), činící 8 procent hrubého platu, zvýšené přídavky na děti atd. <br /> <br /> Celková výše tzv. spolkové pomoci obnášela roku [[1983]] kolem 10,5 miliard DM a tvořila tak 53 procent rozpočtu Západního Berlína (jehož příjmy z daní byly v důsledku různých úlev na velice nízké úrovni). <br /> <br /> == Alternativní a multikulturní město ==<br /> [[Soubor:Block 750 Jahre Berlin.jpg|Aršík poštovních známek vydaných v roce 1987|right|thumb|Aršík poštovních známek vydaných v roce 1987.]]<br /> Západní Berlín se na jedné straně vyznačoval mnohými provinčními rysy, zapříčiněnými dlouhou územní odloučeností od Spolkové republiky, na druhé straně hrál vysloveně progresivní roli jako jedno z pro mnohé kruhy nejatraktivnějších a nejžádanějších velkoměst Německa; Západní Berlín bylo jedno z mála měst, ve kterém našly místo snad všechny skupiny obyvatel. <br /> <br /> [[Soubor:Karte_berliner_mauer_en.jpg|180px|thumb|left| Mapa s vyznačenými hraničními přechody mezi Západním Berlínem a územím NDR.]]<br /> Značnou roli zde hrála Svobodná univerzita (''Freie Universität''), považovaná za jednu z nejprogresivnějších v [[Německo|Německu]]. Studentské bouře konce 60. let 20. století zde měly svůj počátek, vyprovokované nejen smrtí [[Benno Ohnesorg]]a (1967) a atentátem na [[Rudi Dutschke]]ho (1968), ale i velkou diskusí o vině a zodpovědnosti starší generace za nacistickou minulost. Později se stal Západní Berlín (zejména ve čtvrti Kreuzberg) střediskem tzv. mimoparlamentní opozice (''APO, Außerparlamentarische Opposition'') a alternativní kultury, vedoucí na jedné straně k nepokojům a obsazování domů v důsledku berlínské bytové politiky, na straně druhé k experimentům s novými formami žití. Na tomto pozadí vznikly také různé projekty, zabývající se soužitím berlínského obyvatelstva s početně velkými menšinami cizinců; tento projekt integrace a tzv. multikulturní společnosti, známý pod pojmem multi-kulti, se stal koncem osmdesátých let i oficiální politikou senátu, je dnes však považován za ztroskotaný. <br /> <br /> Světoznámý byl i orchestr Berlínské filharmonie, dirigovaný osobnostmi jako byl např. [[Herbert von Karajan]]. K chápání Západního Berlína jako kulturního střediska přispěla i opera ''Deutsche Oper'' a další.<br /> <br /> == Související články ==<br /> * [[Berlín]]<br /> * [[Rozdělení Berlína]]<br /> * [[Východní Berlín]]<br /> * [[Čtyřmocenský status]]<br /> * [[Berlínská blokáda]]<br /> <br /> == Externí odkazy ==<br /> <br /> {{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Dějiny Berlína]]<br /> [[Kategorie:Studená válka]]</div>

Sysop