Sysop: 1 revizi

2013-06-16T12:39:07Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 16. 6. 2013, 12:39

Sysop: + Jiná fotka

2011-10-18T23:09:54Z

+ Jiná fotka

Nová stránka

[[Soubor:Vasyugan.jpg|thumb|230px|Pohled z vrtulníku na řeku Vasjugan v Tomské oblasti]]
'''Západosibiřská rovina''' ([[ruština|rusky]] ''Западно-Сибирская равнина,'' ''Zapadno-Sibirskaja ravnina,'' [[kazaština|kazašsky]] ''Батыс сібір жазығы,'' ''Batys sibir žazyğy)'' je rovina, jež zabírá západní část [[Sibiř]]e a rozlohu zhruba 3 miliony km².
Hranice roviny tvoří pouze přírodní prvky:
* severní – [[Severní ledový oceán]] ([[Karské moře]])
* západní – úpatí pohoří [[Ural]]
* východní – řeka [[Jenisej]]
* jižní – [[Kazašská pahorkatina]] a předhůří [[Altaj]]e

== Geologie ==
Celá oblast je tvořena kvarterními aluviálními [[sediment]]y, které se zde ukládají od začátku [[Kenozoikum|kenozoika]] (již 65 milionů let). Plochý povrch byl modelován masou ledovce, který se zde objevil v každém glaciálu. Sedimentární povahu nížiny určují také vodní toky, jejichž koryta se v průběhu času přemisťovala, a proto se v různých částech nížiny objevují podobné fluviální sedimenty.

Na sedimentech se vytváří často podmáčené půdy (gleje a oglejené půdy), v jižní partii pak zasahují do nížiny zbytky kazašských [[Černozem|černozemních půd]].

Jako doplněk struktury jsou zde poměrně bohatá ložiska [[Ropa|ropy]], [[Zemní plyn|zemního plynu]] a na západní hranici také [[Černé uhlí|uhlí]] (okolí Uralu).

== Geografie ==
[[Soubor:Lenin st., Surgut, Russia 03.jpg|thumb|230px|Typická zástavba sibiřského města (Surgut)]]
V prostoru Západosibiřské roviny se nachází převážně nížina (zhruba polovina plochy leží do 100 [[Nadmořská výška|m n. m.]]). Rovina dosahuje krajních rozměrů 2400 km ve směru od Severního ledového oceánu k Altaji a 1900 km od Uralu k Jeniseji.
Biosféra je zde velice pestrá, nachází se zde biosférické pásy od [[Tundra|tundry]] přes [[Tajga|tajgu]] a lesostepi po [[step]]i.
Nejvýraznějším krajinným prvkem je voda, která zde má podobu toků (řeky [[Ob]], [[Irtyš]] hraniční Jenisej a mnoho dalších) a vodních ploch. Oblast Západní Sibiře bývá označována za největší [[Jezero|jezerní]] plošinu světa. Velké množství vody je po většinu roku vázáno v půdě, a sice v podobě [[permafrost]]u. Právě jeho letní tání umožňuje vznik tisíců malých vodních ploch a mnoha bažin.
U západosibiřského [[Podnebí|klimatu]] se začíná projevovat zvyšující se [[kontinentalita]], zejména v rozdílu teplot v zimních a letních měsících.

=== Členění ===
* [[Jamal]] ''(Ямал)''
* [[Gydanský val]] ''(Гыданская гряда)''
* [[Dolnojenisejská vrchovina]] ''(Нижнеенисейская возвышенность)''
* [[Dolnoobská nížina]] ''(Нижнеобская низменность)''
* [[Sibiřské pahorky]] ''(Сибирские увалы)''
* [[Turuchanská nížina]] ''(Туруханская низменность)''
* [[Hornotazovská vrchovina]] ''(Верхнетазовская возвышенность)''
* [[Středoobská nížina]] ''(Среднеобская низменность)''
* [[Jenisejská rovina]] ''(Енисейская равнина)''
* [[Ketsko-tymská rovina]] ''(Кетско-Тымская равнина)''
* [[Kondinská nížina]] ''(Кондинская низменность)''
* [[Vasjuganská rovina]] ''(Васюганская равнина)''
* [[Išimská rovina]] ''(Ишимская равнина)''
* [[Barabinská nížina]] ''(Барабинская низменность)''
* [[Kulundinská rovina]] ''(Кулундинская равнина)''

== Osídlení ==
V drsných klimatických podmínkách se lidská sídla nevyskytují příliš často. Důvodem jejich vzniku byly v minulosti zásoby nerostných surovin (ropa, uhlí). Typickým znakem sibiřských měst je vysoká koncentrace obyvatelstva na poměrně malé ploše. Mezi největší města patří [[Omsk]], [[Surgut]], [[Novosibirsk]], [[Ťumeň]] či [[Tobolsk]]. Severně od 60° severní šířky se města nevyskytují.
Etnické složení obyvatelstva je méně pestré oproti zbytku státu: jsou zde pouze dva větší národy – Rusové a Něnci.

== Související články ==
* [[Sibiř]]
* [[Transsibiřská magistrála]]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Sibiř]]
[[Kategorie:Geografie Ruska]]
[[Kategorie:Geografie Kazachstánu]]

Západosibiřská rovina - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Jiná fotka