Zadar - Historie editací

Ulysses: Update

2016-10-06T13:07:31Z

Update

← Starší verze		Verze z 6. 10. 2016, 13:07
Řádka 24:		Řádka 24:
	\| starosta = Dr. Živko Kolega		\| starosta = Dr. Živko Kolega
	\| web = www.biogradnamoru.hr		\| web = www.biogradnamoru.hr
-	}}	+	}}[[Soubor:Zadar collage.png\|thumb\|230px\|Dominanty města]]
-	'''Zadar''' je město v [[Chorvatsko\|Chorvatsku]], na pobřeží [[Jaderské moře\|Jaderského moře]] v severní [[Dalmácie\|Dalmácii]], 200 km jižně od [[Záhřeb]]u. Má 72 718 obyvatel a patří tak k větším chorvatským městům. Zadar je správním centrem [[Zadarská župa\|stejnojmenné župy]].	+	'''Zadar''' je město v [[Chorvatsko\|Chorvatsku]], na pobřeží [[Jaderské moře\|Jaderského moře]] v severní [[Dalmácie\|Dalmácii]], 200 km jižně od [[Záhřeb]]u. Má 72 718 obyvatel a patří tak k větším chorvatským městům. Zadar je správním centrem [[Zadarská župa\|stejnojmenné župy]].

	== Jméno ==		== Jméno ==
-	V nejstarších dobách se město nazývalo ''Iader'' (nijak ~~nesovisí~~ se jménem moře), později ''Diadora''. Druhé -''a''- ve slově Zadar je pohyblivé, takže správné skloňování je ''do Zadru'', ''v Zadru'' atp. Použití tvaru ''Zadaru'' je však v češtině též přípustné. V dřívějších dobách se pro Zadar užívalo také italského názvu ''Zara''.	+	V nejstarších dobách se město nazývalo ''Iader'' (nijak nesouvisí se jménem moře), později ''Diadora''. Druhé -''a''- ve slově Zadar je pohyblivé, takže správné skloňování je ''do Zadru'', ''v Zadru'' atp. Použití tvaru ''Zadaru'' je však v češtině též přípustné. V dřívějších dobách se pro Zadar užívalo také italského názvu ''Zara''.

	== Historie ==		== Historie ==
-	[[Soubor:Historicalcenter_ZadarCroatia.jpg\|thumb\|~~left\|150px~~\|Kostel sv. Donáta z 9. století]]	+	[[Soubor:Historicalcenter_ZadarCroatia.jpg\|thumb\|230px\|Kostel sv. Donáta z 9. století]]
-	Už v době 9. století př. n. l. byl dnešní Zadar osídlen ~~[[Ilyrové\|~~ilyrským]] kmenem ~~[[Liburnové\|~~Liburnů]]. V dobách těsně před přelomem našeho letopočtu Zadar připadl do správy Římské říše, kde však měl svojí autonomii. Po pádu západořímské říše se stal centrem Dalmátské provincie ve Východořímské (Byzantské) říši a sídlem jejího správce. Po vpádu [[Slované\|Slovanů]] do [[Dalmácie]] přetrval Zadar pod správou Byzance a stal se jedním z center zbývající latinské populace. Byzantská říše v oblasti postupně ztrácela vliv a o strategicky významné město usilovala Benátská republika. Než dosáhla na trvalo svého cíle, město se osamostatnilo a na začátku 11. století sem pronikli sem [[Chorvati\|Chorvaté]], kteří Zadar s přestávkami ovládali. [[Slované]] potomkům římských měšťanů v [[Dalmácie\|Dalmácii]] říkali [[Latini]]. Později ve 12. století válčil Zadar častokrát s [[Benátky\|Benátkami]], po několika útocích ale prohrál a byl vypleněn vojsky Benátek a čtvrté křížové výpravy. Následovalo několik [[povstání]], ale stejně došlo k připojení Zadaru pod uherskou vládu. Ta ho o několik století později prodala zpět Benátčanům. Nová benátská vláda zrušila městu jeho autonomii, což vedlo ke stagnaci. Po pádu Benátské republiky na konci 18. století připadl pod správu Rakouska, později pod správu Rakouska-Uherska. Po první světové válce se roku [[1920]] stal podle [[Rapallské smlouvy]] součástí [[Itálie]]. Za druhé světové války byl jako důležitá fašistická pevnost mnohokrát bombardován britským a americkým letectvem. Po osvobození roku 1944 byl Zadar v rámci Chorvatska začleněn do [[Jugoslávie]]. Po válce se stalo město turistickým centrem. To však trvalo ale jen do balkánské války v roce [[1991]], kdy byl ostřelován [[Jugoslávská lidová armáda\|Jugoslávskou lidovou armádou]], která dva roky obléhala město.	+	Už v době 9. století př. n. l. byl dnešní Zadar osídlen ilyrským kmenem Liburnů. V dobách těsně před přelomem našeho letopočtu Zadar připadl do správy Římské říše, kde však měl svojí autonomii. Po pádu západořímské říše se stal centrem Dalmátské provincie ve Východořímské (Byzantské) říši a sídlem jejího správce. Po vpádu [[Slované\|Slovanů]] do [[Dalmácie]] přetrval Zadar pod správou Byzance a stal se jedním z center zbývající latinské populace. Byzantská říše v oblasti postupně ztrácela vliv a o strategicky významné město usilovala Benátská republika. Než dosáhla na trvalo svého cíle, město se osamostatnilo a na začátku 11. století sem pronikli sem [[Chorvati\|Chorvaté]], kteří Zadar s přestávkami ovládali. [[Slované]] potomkům římských měšťanů v [[Dalmácie\|Dalmácii]] říkali [[Latini]]. Později ve 12. století válčil Zadar častokrát s [[Benátky\|Benátkami]], po několika útocích ale prohrál a byl vypleněn vojsky Benátek a čtvrté křížové výpravy. Následovalo několik [[povstání]], ale stejně došlo k připojení Zadaru pod uherskou vládu. Ta ho o několik století později prodala zpět Benátčanům. Nová benátská vláda zrušila městu jeho autonomii, což vedlo ke stagnaci. Po pádu Benátské republiky na konci 18. století připadl pod správu Rakouska, později pod správu Rakouska-Uherska. Po první světové válce se roku [[1920]] stal podle [[Rapallské smlouvy]] součástí [[Itálie]]. Za druhé světové války byl jako důležitá fašistická pevnost mnohokrát bombardován britským a americkým letectvem. Po osvobození roku 1944 byl Zadar v rámci Chorvatska začleněn do [[Jugoslávie]]. Po válce se stalo město turistickým centrem. To však trvalo ale jen do balkánské války v roce [[1991]], kdy byl ostřelován [[Jugoslávská lidová armáda\|Jugoslávskou lidovou armádou]], která dva roky obléhala město.

	== Památky ==		== Památky ==
	V Zadaru jsou pozůstatky z dob římské vlády, jsou to hlavně části [[opevnění]], z nichž však byla většina zbořena za dob rakouské nadvlády. Také se zachovalo římské [[Fórum (antika)\|fórum]], [[chrám]] a [[bazilika]] a mnoho [[kostel]]ů a [[klášter]]ů ze středověku.		V Zadaru jsou pozůstatky z dob římské vlády, jsou to hlavně části [[opevnění]], z nichž však byla většina zbořena za dob rakouské nadvlády. Také se zachovalo římské [[Fórum (antika)\|fórum]], [[chrám]] a [[bazilika]] a mnoho [[kostel]]ů a [[klášter]]ů ze středověku.

-	==Partnerská města==	+	== Partnerská města ==
-	* [[Banská Bystrica]], [[Slovensko]]	+	* {{flagicon\|Slovakia}} [[Banská Bystrica]], [[Slovensko]]
-	* [[Dundee]], [[Spojené království\|Velká Británie]]	+	* {{flagicon\|UK}} [[Dundee]], [[Spojené království\|Velká Británie]]
-	* [[Fürstenfeldbruck]], [[Německo]]	+	* {{flagicon\|Germany}} [[Fürstenfeldbruck]], [[Německo]]
-	*~~[[Soubor:Flag of~~ Chile~~.png\|24px]]~~ [[Iquique]], [[Chile]]	+	* {{flagicon\|Chile}} [[Iquique]], [[Chile]]
-	* [[Reggio Emilia]], [[Itálie]]	+	* {{flagicon\|Italy}} [[Reggio nell'Emilia]], [[Itálie]]
-	* [[Romans-sur-Isère]], [[Francie]]	+	* {{flagicon\|France}} [[Romans-sur-Isère]], [[Francie]]
-	* [[Székesfehérvár]], [[Maďarsko]]	+	* {{flagicon\|Hungary}} [[Székesfehérvár]], [[Maďarsko]]
-	* [[Padova]], [[Itálie]]	+	* {{flagicon\|Italy}} [[Padova]], [[Itálie]]

	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
-	* http://www.zadar.hr/ ~~– turistické~~ informace o Zadarské župě (chorvatsky, anglicky)	+	* [http://www.zadar.hr/ Turistické informace o Zadarské župě (chorvatsky, anglicky)]
	* [http://www.infozadar.net/ Info Zadar]		* [http://www.infozadar.net/ Info Zadar]

-	{{Commonscat\|Zadar}}	+
-	{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Zadar+Croatia}}{{Commonscat\|Zadar}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Města v Chorvatsku]]		[[Kategorie:Města v Chorvatsku]]
	[[Kategorie:Zadarská župa]]		[[Kategorie:Zadarská župa]]
	[[Kategorie:Dalmácie]]		[[Kategorie:Dalmácie]]
	[[Kategorie:Přístavy Středozemního moře]]		[[Kategorie:Přístavy Středozemního moře]]

Sysop: 1 revizi

2013-06-21T12:47:08Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 21. 6. 2013, 12:47

Sysop: Nahrazení textu

2012-05-15T12:36:33Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox sídla světa
| jméno = Zadar
| orig.jméno = Zadar
| foto = Image:Zadar.jpg
| popisek.foto =
| znak = Soubor:Coat of Arms of Zadar.gif
| vlajka = Soubor:Vlag zadar.gif
| pojem.vyšší.celek = [[Administrativní dělení Chorvatska|Župa]]
| název.vyšší.celek = [[Zadarská župa]]
| pojem.nižší.celek = Město
| název.nižší.celek =
| admin.děl =
| loc-map = {{LocMap |Chorvatsko |label=Zadar |position=right |width=250 |lat=44.11 |long=15.22 |float=center |caption= }}
| rozloha = 194
| obyvatelé = 72 717
| rok = 2001
| hustota =
| etnické.složení =
| nábož.složení =
| souřadnice = {{coor dm|44|6|51|N|s|15|13|40|E|v|type:city(3400000)}}
| nad.výš =
| PSČ =
| telefon =
| starosta = Dr. Živko Kolega
| web = www.biogradnamoru.hr
}}
'''Zadar''' je město v [[Chorvatsko|Chorvatsku]], na pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]] v severní [[Dalmácie|Dalmácii]], 200 km jižně od [[Záhřeb]]u. Má 72 718 obyvatel a patří tak k větším chorvatským městům. Zadar je správním centrem [[Zadarská župa|stejnojmenné župy]].

== Jméno ==
V nejstarších dobách se město nazývalo ''Iader'' (nijak nesovisí se jménem moře), později ''Diadora''. Druhé -''a''- ve slově Zadar je pohyblivé, takže správné skloňování je ''do Zadru'', ''v Zadru'' atp. Použití tvaru ''Zadaru'' je však v češtině též přípustné. V dřívějších dobách se pro Zadar užívalo také italského názvu ''Zara''.

== Historie ==
[[Soubor:Historicalcenter_ZadarCroatia.jpg|thumb|left|150px|Kostel sv. Donáta z 9. století]]
Už v době 9. století př. n. l. byl dnešní Zadar osídlen [[Ilyrové|ilyrským]] kmenem [[Liburnové|Liburnů]]. V dobách těsně před přelomem našeho letopočtu Zadar připadl do správy Římské říše, kde však měl svojí autonomii. Po pádu západořímské říše se stal centrem Dalmátské provincie ve Východořímské (Byzantské) říši a sídlem jejího správce. Po vpádu [[Slované|Slovanů]] do [[Dalmácie]] přetrval Zadar pod správou Byzance a stal se jedním z center zbývající latinské populace. Byzantská říše v oblasti postupně ztrácela vliv a o strategicky významné město usilovala Benátská republika. Než dosáhla na trvalo svého cíle, město se osamostatnilo a na začátku 11. století sem pronikli sem [[Chorvati|Chorvaté]], kteří Zadar s přestávkami ovládali. [[Slované]] potomkům římských měšťanů v [[Dalmácie|Dalmácii]] říkali [[Latini]]. Později ve 12. století válčil Zadar častokrát s [[Benátky|Benátkami]], po několika útocích ale prohrál a byl vypleněn vojsky Benátek a čtvrté křížové výpravy. Následovalo několik [[povstání]], ale stejně došlo k připojení Zadaru pod uherskou vládu. Ta ho o několik století později prodala zpět Benátčanům. Nová benátská vláda zrušila městu jeho autonomii, což vedlo ke stagnaci. Po pádu Benátské republiky na konci 18. století připadl pod správu Rakouska, později pod správu Rakouska-Uherska. Po první světové válce se roku [[1920]] stal podle [[Rapallské smlouvy]] součástí [[Itálie]]. Za druhé světové války byl jako důležitá fašistická pevnost mnohokrát bombardován britským a americkým letectvem. Po osvobození roku 1944 byl Zadar v rámci Chorvatska začleněn do [[Jugoslávie]]. Po válce se stalo město turistickým centrem. To však trvalo ale jen do balkánské války v roce [[1991]], kdy byl ostřelován [[Jugoslávská lidová armáda|Jugoslávskou lidovou armádou]], která dva roky obléhala město.

== Památky ==
V Zadaru jsou pozůstatky z dob římské vlády, jsou to hlavně části [[opevnění]], z nichž však byla většina zbořena za dob rakouské nadvlády. Také se zachovalo římské [[Fórum (antika)|fórum]], [[chrám]] a [[bazilika]] a mnoho [[kostel]]ů a [[klášter]]ů ze středověku.

==Partnerská města==
* [[Banská Bystrica]], [[Slovensko]]
* [[Dundee]], [[Spojené království|Velká Británie]]
* [[Fürstenfeldbruck]], [[Německo]]
*[[Soubor:Flag of Chile.png|24px]] [[Iquique]], [[Chile]]
* [[Reggio Emilia]], [[Itálie]]
* [[Romans-sur-Isère]], [[Francie]]
* [[Székesfehérvár]], [[Maďarsko]]
* [[Padova]], [[Itálie]]

== Externí odkazy ==
* http://www.zadar.hr/ – turistické informace o Zadarské župě (chorvatsky, anglicky)
* [http://www.infozadar.net/ Info Zadar]

{{Commonscat|Zadar}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města v Chorvatsku]]
[[Kategorie:Zadarská župa]]
[[Kategorie:Dalmácie]]
[[Kategorie:Přístavy Středozemního moře]]