http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=ZeminaZemina - Historie editací2026-05-03T04:33:42ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.16.5http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Zemina&diff=159636&oldid=prevSysop: 1 revizi2013-06-21T11:00:23Z<p>1 revizi</p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<tr valign='top'>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 21. 6. 2013, 11:00</td>
</tr></table>Sysophttp://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Zemina&diff=159635&oldid=prevStudent85: Nahrazení textu2011-04-26T15:52:36Z<p>Nahrazení textu</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{možná hledáte|tento=tématu z [[geologie]]|jiné=[[2. skupina|vzácné zeminy, kovy alkalických zemin, tedy 2.]] [[Skupina (periodická tabulka)|skupinu]] [[periodická tabulka|periodické tabulky prvků]]}}<br />
'''Zemina''' je termín, který se používá v inženýrsko-geologické klasifikaci hornin, který je založen na strukturní soudržnosti [[hornina|hornin]] a rozlišuje horniny na několik typů.<br />
Obsah jednotlivých prvků v běžné půdě nebo zemině je kolísavý dle lokality. Dá se obecně říci, že významné zastoupení má v půdě prvek [[křemík]]-[[hliník]]-[[uhlík]]-[[vápník]] a další.<br />
Z inženýrského a stavebního hlediska jsou důležité mechanické vlastnosti zemin a jejich únostnost, tj. schopnost nést stavby. Únostnost zemin je možné zvyšovat [[hutnění]]m.<br />
== Dělení ==<br />
* horniny '''zpevněné''' jsou vyvřelé, sedimentární a nebo metamorfované<br />
** skalní<br />
** poloskalní - mají nižší soudržnost - příklad [[uhlí]]<br />
* horniny nezpevněné neboli '''zeminy''', které dále dělí na<br />
** soudržné - [[jíl]]<br />
** nesoudržné - [[Písek (materiál)|písek]], [[štěrk]]<br />
** organické - [[rašelina]]<br />
** umělé - skládky, navážky atd.<br />
== Klasifikace zemin z hlediska stavebnictví ==<br />
Zeminy se skládají z pevných částic, vody a vzduchových mezer.<br />
Z hlediska stavebnictví se zeminy dělí podle velikosti pevných částic, a to na:<br />
* jemnozrnné (jednotlivé částice nelze spatřit pouhým okem)<br />
** jíly (velikost částic do 0,002mm)<br />
** hlíny (velikost částic 0,002 až 0,06mm)<br />
* hrubozrnné (velikost částic lze spatřit pouhým okem)<br />
** písek (velikost částic 0,06 až 20mm)<br />
** štěrk (velikost částic 20 až 60mm)<br />
** valouny (velikost částic 60 až 300mm)<br />
** balvany (velikost částic více než 300mm)<br />
Klasifikace se může mírně odlišovat v jednostlivých zemích či dle různých autorů.<br />
U jemnozrnných částic není možné spatřit jednotlivé částice pouhým okem; velikost části se určuje analýzou pomocí hydrometru (na základě rychlosti usazování části ve vodě).<br />
Hrubozrnné částice je možné zatřídit na základě přesání přes různě hrubá síta, čímž je možné určit podíl částic v jednotlivých skupinách. Takto je rovněž možné určit, jsou-li v zemině zastoupené částice stejné velikosti, či zda jsou zastoupené částice různých velikostí a v jakém poměru.<br />
Mimo klasifikace podle velikosti částic se u různých zemin rovněž hodnotí další parametry, jako např.:<br />
* konzistence (u jílů)<br />
* plasticita<br />
* tvar jednotlivých částic (u štěrků a kameniva je důležité, zda jsou částice ostrohranné či zaoblené, atd)<br />
Mimo toto spíše teoretické dělení existuje prakticky orientovaná klasifikace zemin podle různých národních, oborových či firemních norem, kde jsou uváděny typické zeminy, které se vystytují v praxi na daném území a kde jsou rovněž stanoveny jejich základní parametry z hlediska schopnosti zhutnění.<br />
Příkladem je dělení, které navrhl Dr. Forsblad a které uvažuje rovněž schopnost zhutnění:<br />
* Skupina I.<br />
** Kamenivo a granulované zeminy s velkými kameny a balvany 1)<br />
* Skupina II.- Písek a štěrk 1)<br />
** Homogenní (stejná velikost částic)<br />
** Nehomogenní<br />
* Skupina III - Hlína, hlinité zeminy, atd.<br />
** Půda písčitohlinitá, hlína se štěrkem, moréna<br />
** Hlína a písčitá hlína, jílovitý písek, jílovitý štěrk<br />
* Skupina IV - Jíl<br />
** Jíl s nízkou nebo střední pevností 2)<br />
** Jíl s vysokou pevností 3)<br />
#) Méně než 5 až 10% materiálu do velikosti 0,06mm.<br />
#) Neohraničená kompresní pevnost do 0,2MPa.<br />
#) Neohraničená kompresní pevnost nad 0,2MPa.<br />
== Obsah vody ==<br />
Voda je přirozenou součástí zemin. Obsah vody v konkrétním typu zeminy má značný (někdy rozhodující) vliv na schopnost zhutnění.<br />
Pokud provedeme pro konkrétní typ zeminy sérii hutnících pokusů při různém obsahu vody a vyneseme do grafu závislost maximálně dosažené hustoty (v suchém stavu) na obsahu vody, dostaneme pro každý typ zeminy určitou křivku, na které lze odečíst maximum; tj. obsah vody, při kterém je možné dosáhnout nejvyššího stupně zhutnění.<br />
Naopak, některé typy zemin vůbec nelze zhutnit, pokud je obsah vody v nich obsažený příliš nízký (např. suchý písek), či příliš vysoký (vodou rozmočený jíl).<br />
U běžných zemin (jíl, hlína, písek) se jako nejrychlejší metoda ověření vhodného obsahu vody doporučuje sevřít v dlani hrst zeminy: pokud se zemina rozpadá, je obsah vody příliš nízký. Pokud naopak ze zeminy můžeme vymačkat vodu, je obsah vody příliš vysoký. Při správném obsahu vody lze ze zeminy vytvořit hrudku.<br />
== Výzkum vlastností zemin ==<br />
Zásluhy za teoretický výzkum vlastností zemin z hlediska stavebnictví a možnosti jejich hutnění pomocí vibrační techniky má Dr. Lars Forsblad, který pracoval jako ředitel výzkumu firmy DYNAPAC. Tato švédská společnost patří dlouhodobě mezi přední výrobce hutnící techniky.<br />
== Literatura ==<br />
* Vibratory Soil and Rock Fill Compaction, Lars Forssblad, 1981<br />
<br />
<br />
{{Článek z Wikipedie}}<br />
[[Kategorie:Horniny]]<br />
[[Kategorie:Stavební hmoty]]</div>Student85