Sysop: Nahrazení textu

2011-02-07T16:16:02Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox řeka
|šířka=
|řeka=Zlatá stoka
|obrázek=Zlatá stoka (3).JPG
|popis1=Zlatá stoka poblíž [[Lomnice nad Lužnicí]]
|popis2=
|délka=45
|průtok=1
|plocha=
|světadíl=[[Evropa]]
|pramen=[[Lužnice]]
|souřadnice1=
|výška1=
|ústí=[[Lužnice]]
|souřadnice2=
|výška2=
|protéká={{vlajka a název|Česko}} ''([[Jihočeský kraj]])''
|povodí=[[Atlantský oceán]], [[Severní moře]], [[Labe]], [[Vltava]], [[Lužnice]]
|hčp=
}}
'''Zlatá stoka''' je [[přivaděč|vodní kanál]] v [[Třeboňská pánev|Třeboňské pánvi]] napájející tamější [[rybník|rybniční]] soustavu. Zlatá stoka propojuje pomocí dalších stok, které z ní odbočují, rybníky na levém břehu Lužnice.<ref name="dykojova2"/> Délka se udává na mezi 45 až 50 [[kilometr|km]] s průměrným průtokem okolo 1 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]]. Nejčastější udávaná délka je 45,2 km. [[Plocha]] [[povodí]] je 301,2 km<sup>2</sup>. Průměrný sklon na 1 km činí pouhých 28,5 cm.<ref>ANONYMUS: Naučná stezka Velký Lomnický, správa CHKO Třeboňsko</ref> [[Nadmořská výška]] u hrdla činí 440 m n. m. a při [[ústí]] do [[Lužnice]] 409 m n. m.<ref name="dykyjová 75">{{Citace monografie|příjmení = Dykyjová|jméno = Dagmar|odkaz na autora = Dagmar Dykyjová|titul = Třeboňsko, krajina a člověk|místo = Třeboň|vydavatel = Caprio|rok = 2000|počet stran=111|isbn = 80-901945-8-3|poznámky = [dále jen Dykyjová (2000)]|strany = 75}}</ref> Jedná se o důležitý kanál, který zásobuje vodou soustavu rybníků, pomáhá je okysličovat a taktéž pomáhá odvádět přebytečnou vodu během výlovů.
Vodní kanál byl vystaven dle plánu [[Josef Štěpánek Netolický|Štěpánka Netolického]] z roku 1506. Samotná realizace stavby začala o dva roky později v roce 1508 a dle většiny zdrojů byla dokončena v roce 1518. Původním důvodem pro výstavbu Zlaté stoky byl plánovaný rybník Káňov, který bylo potřeba napájet a odvodňovat vodou. Systém Zlaté stoky navazoval na předchozí kratší kanál nazývaný ''Strúha'', který byl během husitských válek poničen. Název Zlatá stoka se vžil až za [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergů]] pro svojí důležitost pro soustavu rybníků.
Zlatá stoka v současnosti stále plní svůj původní účel, přivádět a odvádět vodu do soustavy rybníků. Vyjma toho je cílem pěší turistiky, cyklovýletů. Pro vodní plavbu je nesjízdná. V okolí kanálu se nachází množství chráněných oblastí, ve kterých se vyskytuje různorodá fauna a flóra. Po devastaci vodního toku odpadními vodami v období [[komunismus|komunismu]] se kvalita vody opět zlepšuje.
__TOC__
[[File:Weir Pilar.jpg|thumb|left|Jez Pilař poblíž obce Majdalena, který zvyšuje hladinu Lužnice pro přísun vody do Zlaté stoky]]
== Průběh toku ==
Zlatá stoka vytéká severním směrem<ref name="sikra"/> z [[Lužnice]] asi 2 km nad obcí [[Majdalena]], dostatek vody pro ni zajišťuje nechvalně známý.<ref>Pilař je považován za nejnebezpečnější jez v ČR, utonulo na něm více než třicet vodáků, viz http://old.hydromagazin.cz/clanek.asp?id=751</ref> [[jez Pilař]]. Její šířka kolísá mezi 2 až 4 [[metr|m]]. Původně byla široká až 8 [[m]].<ref>Anonymus: Naučná stezka Veselské pískovny, Správa CHKO Třeboňsko, 2005</ref> Zlatá stoka je páteří rozsáhlé sítě kanálů – řada dalších z ní vychází, jiné se s ní mimoúrovňově kříží. Umožňuje nejen napájet [[rybník]]y, ale také z nich vodu zpět odebírat. Důkazem technické dokonalosti díla je např. to, že v několikakilometrovém úseku pod [[Káňov]]em je možné vodu přepouštět mezi rybníky také v obráceném směru. Dalším příkladem technické dokonalosti je, že Záblatský rybník lze Zlatou stoku napájet, ale i odvádět do ní z rybníka vodu.<ref name="Hule"/>
Zlatá stoka napájí řadu rybníků – [[Svět (rybník)|Svět]], [[Dvořiště (rybník)|Dvořiště]] a další, obtéká [[Třeboň]], rybník [[Rožmberk]], [[Záblatský rybník]], [[Lomnice nad Lužnicí]]. Dále teče severním směrem k [[Veselí nad Lužnicí]], kde se vlévá pod Horusickým rybníkem do výtokové stoky z tohoto rybníka, která se pak vlévá do Lužnice.
Podrobný průběh toku Zlaté stoky: Zlatá stoka vytéká z Lužnice nad obcí Majdalena, 1 km nad Koštěnickým potokem ve výšce 439 m n. m., pokračuje polesím sv. Barbory, kde se kříží se [[Železná stoka|Železnou stokou]]. V polesí sv. Barbory také v některých úsecích doprovází cyklistickou [[naučná stezka|naučnou stezku]] okolo Třeboně. Na kraji polesí sv. Barbory se přibližuje k pískovně [[Branná (pískovina)|Branná]]. Poté se dostává k rybníku Velké Stavidlo. Na okraji Třeboně protéká v blízkosti jezdeckého areálu, dále se dostává k Opatovickému mlýnu. Od Opatovického mlýna protéká pod hrází Opatovického rybníka a následně rybníka [[Svět]]. Dále protéká Třeboní. Ze zajímavých míst leží u Zlaté stoky v Třeboni např. zámek, pivovar, [[Jindřichohradecká brána]], [[Bertiny lázně]]. Po opuštění Třeboně protéká na okraji Mokrých luk. Dále se dostává k vepřínu ''Gigant''. Následně se dostává mezi rybníky [[Rožmberk]] a [[Káňov]]. Pak se stáčí kolem rybníku [[Káňov]] k mostu u Přeseky. Od tohoto mostu kopíruje hranici [[PR]] [[Olšina u Přeseky]] a následně [[NPR]] [[Velký a Malý Tisý]]. Po opuštění hranice rezervace pokračuje lesním úsekem k rybníku Krupinský a následně obtéká celou západní stranu rybníka [[Koclířov (rybník)|Koclířov]]. U tohoto rybníka také kopíruje hranice [[CHKO]] Třeboňska.
[[File:Pond Svet.JPG|thumb|Pohled na rybník Svět]]
Od rybníka Koclířov protéká poli až k okraji [[Lomnice nad Lužnicí]]. Směrem k severu protéká kolem několika rybníků u Lomnice. Dále protéká polním úsekem až pod hráz Záblatského rybníka. Naproti Záblatskému rybníku leží ves [[Záblatí (okres Jindřichův Hradec)|Záblatí]]. Ve vsi na stoce se nachází bývalý mlýn. Od Záblatí pokračuje Zlatá stoka do obce [[Ponědraž]]. Od Ponědraže pokračuje polním úsekem k lesu patřící obci [[Ponědrážka]]. V tomto lese se nachází [[mlýn u Chrtů]]. Pod mlýnem pokračuje stoka pod hrází rybníka [[Hliníř]]. Pak se stáčí směrem k obci [[Ponědrážka]] a protéká v blízkosti [[PR]] [[Hovízna]] a následně také [[Ruda (národní přírodní rezervace)|NPR Ruda]]. Od Rudy pak protéká lesním úsekem až k Horusickému rybníku. Pod rybníkem protéká ruinou Veselského mlýna a následně se vlévá do výtokové stoky z Horusického rybníka, který se spojuje s [[Bukovský potok|Bukovským potokem]] a posléze do Lužnice.<ref name="mapa"/><ref name="sikra"/>
== Vodní režim ==
Délka stoky se udává mezi 45 až 50 km, je široká mezi 2 až 4 m s průměrnou hloubkou od 1 po 1,5 m.<ref name="sikra">{{Citace elektronické monografie
| titul = Jižní Čechy a Šumava – Zlatá stoka
| url = http://projekt.jiznicechy.org/cz/index.php?path=ost/zstoka.htm
| datum přístupu = 2010-2-12
| vydavatel = jiznicechy.org
}}</ref> Uvedená hloubka je historický údaj. Dnes je průměrná hloubka menší.<ref name="dykyjová 75"/> Průměrný průtok činí asi 1 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]]. Celkový průměrný [[spád]] činí 33,5 m tj. asi 0,3 [[promile]]. Po odečtení výšky stupňů v místech bývalých [[Vodní kolový mlýn|mlýnů]] apod. je však spád samotného kanálu jen asi poloviční. Současné mlýny způsobují následující ztráty výšek: Opatovický 5,2 m, Zelenků 2,1 m, Záblatský 4 m, U Chrtů 1,8 m, Horusický 6,5. Dohromady tedy 19,5 m.<ref>{{Citace monografie|příjmení = HULE|jméno = Miroslav|odkaz na autora = Miroslav Hule|titul = Rybníkářství na Třeboňsku|místo = Třeboň|vydavatel = Caprio|rok = 2003|počet stran = 249|isbn = 80-86434-00-1|strany = 39}}</ref> Dolní tok od Záblatského rybníka má větší spád než horní. Vodní režim je v největší míře ovlivňován manipulací s vodou pro potřeby jednotlivých rybníků.<ref name="david">{{Citace monografie
| příjmení = David
| jméno = Petr
| příjmení2 = Dobrovolná
| jméno2 = Věra
| příjmení3 = Soukup
| jméno3 = Vladimír
| titul = Průvodce po Čechách, Moravě a Slezku-Třeboňsko
| vydavatel = S & D
| místo = Praha
| rok = 2005
| isbn = 80-86899-00-4
| kapitola =
| strany =
}}</ref>
== Využití ==
Kromě zásobování rybníků vodou ''Zlatá stoka'' dříve sloužila také v horní části k [[Voroplavba|plavení dřeva]] (poslední plavení dřeva proběhlo v roce [[1937]])<ref name="trebon"/>, odvodňování [[Bažina|močálů]], [[zavlažování]] a spád vody využívalo několik mlýnů, pil a dalších zařízení. V dřívějších dobách také zásobovala pitnou vodou přilehlá města a obce.<ref name="trebon"/> Také sehrávala roli v obraně Třeboně, neboť zásobovala vodou vodní příkop, který chránil město po mnoho století.<ref>ANONYMUS; ''Cyklistická naučná stezka Rožmberk''. správa CHKO Třeboňsko, 2007</ref>
== Historie ==
V roce 1506 byl předložen [[Josef Štěpánek Netolický|Štěpánkem Netolickým]] vrchnosti nákladný projekt na zásobování celé krajiny vodou. Projekt se nedochoval. V třeboňském archivu byl nalezen pouze list, informující vrchnost o dokončovacích pracích pod Opatovickou hrází.<ref>Dykyjová (2000), str. 36.</ref> Stavba začala v roce 1508. Nejtěžší bylo vybudování úseku mezi rybníky Kaňov a Velký Tisý. Zde bylo nutno stoku dobře proměřit a vést nasedlanou jako zemní akvadukt nad okolním teréném.<ref>HULE, Miroslav; ''Rybníkářství na Třeboňsku''. Třeboň: Caprio, 2000, s.38, ISBN 80-864634-00-1</ref> Většinou se uvádí ukončení stavby v roce 1518,<ref name="Andreska"/> ale někdy je jako rok dokončení uváděn až rok 1520.<ref name="Hule"/> Při stavbě bylo používáno pouze jednoduchých přístrojů jako [[krokvice]], [[průhledítko]], [[vodováha]], [[provaz]]. Kromě těchto přístrojů byl při stavbě používán i velmi prostý způsob spočívající v tom, že v předu pracovali zkusmo kopáči a hledali nejvhodnější trasu. Za nimi postupovala skupina nádeníků s lopatami a krumpáči. Zeminu vyhazovali na kolečka, dvoukolové káry a vršili břehové náspy. Zejména tam, kde byla stoka nasedlána nad terénem, opatřovala se těsnící vrstvou jílu až do 60 cm. Práce na Zlaté stoce probíhala formou selské [[robota|roboty]].<ref>{{Citace monografie|příjmení = HULE|jméno = Miroslav|odkaz na autora = Miroslav Hule|titul = Rybníkářství na Třeboňsku|místo = Třeboň|vydavatel = Caprio|rok = 2000|počet stran = 249|isbn 80-86434-00-1|strany = 38}}</ref><ref>ANONYMUS; Naučná stezka Veselské pískovny. správa CHKO Třeboňsko, 2000</ref> Většina délky stoky vznikla vyhloubením, ale část je vedena i mezi uměle navršenými valy.<ref name="trebon">{{Citace elektronické monografie
| titul = Rybářství Třeboň – Zlatá stoka
| url = http://www.trebon.rybarstvi.cz/zlata-stoka.html
| datum přístupu = 2010-2-12
| vydavatel = Rybářství Třeboň a. s.
}}</ref> Zlatá stoka bývala původně náhonem pro [[Opatovický mlýn]]. Náhon vedl od obce Hamr, kde odbočoval z řeky Lužnice až k mlýnu. Toto řešení zřejmě přivedlo Štěpánka Netolického na nápad postavit Zlatou stoku.<ref name="Andreska">ANDRESKA, Jiří; ''Lesk a sláva Českého rybářství''. Pacov: Nuga 1997, 166s,s.90 </ref> Podle jiného zdroje tento náhon poháněl dva mlýny jižně od Třeboně.<ref name="david"/>
Jedním z důvodů vybudování stoky byla stavba rybníka [[Káňov]] a možná také Velkého Tisého. To byly první rybníky napojené na Zlatou stoku.<ref name="Hule"/> Na horním toku byl částečně starší kanál zvaný ''Strúha'', poničený za husitských válek. Obnoven byl roku 1476 zásluhou opata třeboňského kláštera.<ref>ANONYMUS; ''Cyklistická naučná stezka Rožmberk''. správa CHKO Třeboňsko, 2007</ref> Tento kanál vznikl za Vítkovců a směřoval od Majdaleny k Třeboni. Již tento kanál plnil obdobné funkce jako Zlatá stoka, tedy napájení několika menších rybníků, pohon mlýnů, plavení dřeva a zásobování vodou Třeboně. Měl však také mnoho nevýhod, které se podařilo odstranit až stavbou Zlaté stoky. Bylo to zaplavování luk nebo naopak nedostatek vody, který způsoboval úhyny ryb. Průtok v tomto kanále byl většinou příliš malý. Další velkou nevýhodou byla kyselá voda, zcela nevhodná pro chov ryb.<ref>Anonymus: Naučná stezka Domanín, správa CHKO Třeboňsko, 2007</ref> Původní počátek stoky se nacházel níže po proudu [[Lužnice]] a ve druhé polovině 16. století ho [[Jakub Krčín]] posunul asi 4 km nad dnešní [[jez]] [[Pilař (jez)|Pilař]]. Dále byla Zlatá stoka Krčínem přemístěna na východní okraj Třeboně z důvodu výstavby rybníka Svět. Krčín také vybudoval v místě nátoku do stoky kamenný jez, jenž zaručoval větší odběr vody.<ref name="david"/> Až do 17. století se pro ní užíval název ''Příkop''. Dalším dříve používaným názvem byla ''Panská řeka''.<ref name="Hule"/> Označení ''Zlatá stoka'' vzniklo za [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergů]], v roce 1621, jako výraz jejího ekonomického významu pro provoz [[rybniční soustava|rybniční soustavy]].
[[File:Veselský mlýn (3).JPG|thumb|left|Ruiny Veselského mlýna]]
Po dostavění bylo prováděno ruční čištění stoky.<ref>ANONYMUS; ''Cyklistická naučná stezka Rožmberk''. správa CHKO Třeboňsko, 2007</ref> V období komunismu byla údržba velmi zanedbávána a tento stav trvá dodnes. Vyčištění koryta Zlaté stoky bylo plánováno od roku 1966 v rámci vodohospodářských úprav Třeboňské pánve. Uskutečnily se však jen částečné opravy na některých malých úsecích. Při čištění byla použita těžká mechanizace. S ní se však nelze dostat na úseky, které se nacházejí v lesích. Lesy okolo Zlaté stoky jsou navíc většinou podmáčené. I v nezalesněném terénu zase chybí pro mechanizaci přístupové cesty. Některé dolní úseky Zlaté stoky jsou nevhodnou údržbou tak poškozeny, že dochází ke ztrácení vody z koryta.<ref name="dykyjová 75"/>
V roce [[1932]] byl, na odběru do Zlaté stoky, vybudován nový zděný [[jez]] [[Pilař]]. Od padesátých let dvacátého století byly na něm prováděny úpravy směřující ke zvýšení odběru vody do Zlaté stoky. V té době vznikla také myšlenka pro nadlepšování průtoků stoky. Měla být převedena voda z Koštěnického potoka nad stupněm Kostky do [[Lužnice]] nad [[jez]] [[Pilař]].<ref>{{Citace monografie|příjmení = HULE|jméno = Miroslav|odkaz na autora = Miroslav Hule|titul = Rybníkářství na Třeboňsku|místo = Třeboň|vydavatel = Caprio|rok = 2003|počet stran = 294|isbn = 80-86434-00-1|strany = 179-180}}</ref>.
Změna hospodaředí po roce [[1948]] výrazně zasáhla i do života Zlaté stoky. Docházelo k vypouštění velmi závadných odpadních vod, zejména z vepřínu Gigant. V tomto vepříně bylo chováno až 35 000 prasat. To odpovídá produkci fekálií města se 175000 obyvateli.<ref>{{Citace monografie|příjmení = HULE|jméno = Miroslav|odkaz na autora = Miroslav Hule|titul = Rybníkářství na Třeboňsku|místo = Třeboň|vydavatel = Caprio|rok = 2003|počet stran = 250| isbn 80-86434-00-1|strany = 175}}</ref> Dalšími zdroji odpadních vod byla sídlištní kanalizace Třeboně, odpady některých průmyslových závodů, Třeboně, septik sloupárny v Majdaleně, odpad z živočišné velkovýroby v Mazelově a odpad ze sodovkárny Blatka Celý dolní tok od vepřínu Gigant až k [[ústí]] do Lužnice měla Zlatá stoka charakter odpadního kanálu bez života. Přežívaly zde pouze mikroorganismy charakteristické pro nejvíce zatížené odpadní vody.<ref name="dykyjová 76">Dykyjová (2000), str. 76.</ref>
Nejnovější dějinná událost, která se dotkla Zlaté stoky byla povodeň v roce [[2002]]. Vážná situace se na Třeboňsku začala projevovat od 6. dubna. Následně 8. dubna vyhrotila přívalová voda situaci na rybníku [[Svět]]. Rybník byl odpouštěn přes obě výpusti a došlo k přelití Zlaté stoky. Zlatá stoka byla maximálně zaplněná a její retenční kapacita vyčerpaná. Stoka se několikrát překopávala, aby mohly být vypuštěny některé další rybníky ležící na povodí Zlaté stoky. V tento den byla také zaplavena [[Majdalena]] a tak nešlo regulovat přítok do Zlaté stoky. V průběhu dalších dní povodní nebyly na příkaz [[Povodí Vltavy]] intenzivně odpouštěny největší rybníky. Z rybníků, které se odpouštějí do Zlaté stoky jsou to např. Záblatský a Horusický. Proto v průběhu povodně na dolním úseku nedošlo k významnému zvednutí hladiny Zlaté stoky.<ref>ANONYMUS; Povodně v srpnu 2002. Rybářství Třeboň a.s.</ref>. Zlatá stoka byla při povodni nejvíce poškozena v Třeboni a Majdaleně.<ref>{{Citace monografie|příjmení = HULE|jméno = Miroslav|odkaz na autora = Miroslav Hule|titul = Rybníkářství na Třeboňsku|místo = Třeboň|vydavatel = Caprio|rok = 2003|počet stran = 250|isbn = 80-86434-00-1|strany = 209}}</ref>.
==Význam Zlaté stoky==
[[File:Zlatá stoka v Ponědraži (2).JPG|thumb|Hasičská zbrojnice v [[Ponědraž]]i]]
Největší význam má Zlatá stoka ve vztahu k [[rybníkářství]]. Základní funkcí Zlaté stoky je zásobování rybníků vodou a odvodu vody z rybníků při výlovech. Přívod vody mnoha rybníků (např. [[Koclířov]], [[Velký Tisý]]) z vlastních [[povodí]] by je nestačil zásobit nebo by se napuštění neúměrně prodloužilo. Výjimkou je [[Horusický rybník]], který dostává více vody ze svého [[povodí]] než ze Zlaté stoky<ref>{{Citace monografie|příjmení = HULE|jméno = Miroslav|odkaz na autora = Miroslav Hule|titul = Průvodce po rybnících, památkách a hospůdkách Třeboňska| místo = Třeboň|vydavatel = Caprio|rok = 2005|počet stran = 165|isbn 80-86434-10-9|strany = 42}}</ref> Přiváděná voda okysličuje vody v rybnících a napomáhá tak k přežití ryb, zejména v zimě. Zlatá stoka dále umožňuje průtočnost rybníků, chrání rybníky před přívaly velké vody v době povodní. Celkově však plní Zlatá stoka protipovodňovou funkci jen omezeně, vzhledem k její kapacitě. Při včasné manipulaci a delším časovém intervalu lze odlehčit významný povodňový objem.<ref>HULE, Miroslav; ''Rožmberkův Krčín a Krčínův Rožmberk'', Třeboň: Caprio, 2004, s.128, ISBN 80-86434-08-7</ref>. Zlatá stoka umožnila doplnit soustavu velkých rybníků soustavou malých a středních rybníků nezbytných pro chov plůdku a násady. Umožnila vznik velkých rybníků jako je [[Kaňov]], [[Opatovický]], Horusický. V současnosti je na zásobování Zlaté stoky závislých 2700 rybníků tj. 35 % celkové rybniční plochy.<ref>ANONYMUS: ''Cyklistická naučná stezka Rožmberk''. správa CHKO Třeboňsko, 2007</ref> Kritický postoj vůči Zlaté stoce ve vztahu k [[rybnikářství]] zaujímal [[Josef Šusta]], který uvádí, že je význam Zlaté stoky přeceňován. Vytýká jí především malou kapacitu.<ref name="dykyjová 76"/>
Rybáři hospodařící na přilehlých rybnících udávají, že Zlatá stoka je nezbytná pro okysličování rybníků, jak se ukazuje převážně v zimních měsících, kdy dodávaný [[kyslík]] umožňuje přezimování ryb pod ledem.<ref name="trebon"/>
Z historického hlediska představuje unikátní dílo dokládající pokročilý stavitelský um středověkých stavitelů. Zlatá stoka si také dlouho udržela primát nejdelší umělé stoky ve střední Evropě. Také některé objekty související se Zlatou stokou mají historický význam. Jedním z nejstarších z nich je most přes silnici mezi Lomnicí nad Lužnicí a Záblatím, který vznikl již při stavbě Zlaté stoky.<ref>ANONYMUS; ''Naučná stezka Velký Lomnický''. správa CHKO Třeboňsko, 2007</ref>
Nelze ani pominout estetickou stránku. Zlatá stoka, ačkoliv uměle vybudovaný tok, působí naprosto přirozeným dojmem a zapadá do krajiny.<ref>ANONYMUS; ''Cyklistická naučná stezka okolo Třeboně''. Správa CHKO Třeboňsko</ref>
Asi jediným negativním významem je podmáčení lesů. To se však začalo projevovat až v důsledku zanedbávání údržby.
==Rostlinstvo Zlaté stoky==
[[image:Nuphar lutea (Detail) 24072005-1.jpg|thumb|Květ stulíku žlutého, který se nejspíše stále vyskytuje v oblasti horního toku Zlaté stoky]]
Vegetace Zlaté stoky a jejího okolí odpovídá flóře [[CHKO Třeboňsko|CHKO Třeboňska]]. Na horním toku se vyskytoval a dosud možná vyskytuje [[stulík žlutý]]. V Třeboni a minimálně u hrdla Zlaté stoky se vyskytuje [[lakušník vzplývavý]]. U hrdla Zlaté stoky se také vyskytovala ohrožená [[žebratka bahenní]]. U Bertiných lázní vzplývá na ponořenoných kamenech [[hvězdoš jarní]] a trsy vodního mechu ''Fontinalis antyperetika.'' Všechny tyto druhy se vyskytovaly od hrdla k Třeboni i v době kdy měl úsek od Třeboně po ústí charakter odpadní stoky.<ref name="dykyjová 76"/> Od Třeboně k Rožmberku se hojně vyskytují křoviny, [[chrastice rákosovitá]], [[kopřiva dvoudomá]]. Výskyt těchto rostlin je způsoben především méně častějším hospodařením na Mokrých loukách. V Komentovaném červeném seznamu Jižní části Čech je uveden výskyt [[rdest uzlinovatý|rdestu uzlinatého]] ve Zlaté stoce u Vlkova.<ref>ChÁN, Václav, HOLUB, Josef; ''Komentový červený seznam květeny jižní části Čech'', Praha: Příroda, 1999 </ref> Přitom Zlatá stoka u Vlkova vůbec neprotéká.<ref name="mapa"/>
Břeh je téměř po celé délce lemován pásem dřevin. Nejhojnější dřevinou u Zlaté stoky je [[olše lepkavá]]. Z dalších dřevin se u stoky běžně vyskytuje [[dub letní]], [[jasan ztepilý]], [[topol černý]], [[vrba křehká]], [[vrba popelavá]], [[vrba trojmužná]], [[vrba košařská]], [[krušina olšová]], [[střemcha hroznovitá]], [[bez černý]]. Mnohé duby dosahují ohromných rozměrů, některé jsou památkově chráněny.<ref>ANONYMUS; ''Cyklistická naučná stezka Okolo Třeboně'. správa CHKO Třeboňsko, 2007</ref> Za pozornost stojí také mohutný, více jak dvěstě let starý [[hloh jednosemenný]].<ref>ANONYMUS: ''Hloh jednosemenný''</ref>
==Fauna Zlaté stoky==
Ještě v 70. letech 20. století se ve Zlaté stoce vyskytoval nejprimitivnější zástupce obratlovců [[ČR]] [[mihule potoční]] z třídy kruhoústých.<ref name="dykojova2">Dykyjová: Skripta pro dobrovolné strážce a spolupracovníky chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, KSSPPOP, České Budějovice, 1982, 180s., s.94</ref> K rybím druhům vyskytující se ve stoce náleží [[úhoř říční]]. Kdysi se zde musel velmi hojně vyskytovat, protože mlynáři za odebírání vody platili mj. naturálie v podobě chycených úhořů.<ref name="Hule">Hule: Průvodce po rybnících, památkách a hospůdkách Třeboňska, Carpio, Třeboň, 2005, 165s. ISBN 80-86434-10-9, s.34</ref> Také zde bývala hojnost dalších druhů ryb a dokonce i raků, jak tomu dosvědčují dávné záznamy, kdy se ještě provádělo ruční čištění stoky.<ref>Anonymus: Cyklistická naučná stezka Rožmberk, správa CHKO Třeboňsko, 2007</ref> Úsek Zlaté stoky v Třeboni od Jindřichohradecké brány k Opatovickému mlýnu je zařazen do programu mezinárodního sčítání vodních ptáků.<ref>www.iwwccz.wz.cz</ref> U Bertiných lázních se vyskytovaly labutě velké. Typickým zástupcem savců, obývající Zlatou stoku, je ohrožená [[vydra říční]].<ref> Dykyjová, str. 74.</ref> Dokonce o vydře ze Zlaté stoky byla napsána kniha.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Anderska|jméno = Jiří|titul = Vydra ze Zlaté stoky|vydavatel = Panorama|místo = Praha|rok = 1989|počet stran = 139|strany = 7-139}}</ref>
[[File:Záblatí in Jindřichův Hradec District (25).JPG|thumb|left|Mlýn v Záblatí]]
==Ochrana a právní normy vztahující se ke Zlaté stoce==
Ochranu Zlaté stoky řeší především [[zákon č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny]]. Zlatá stoka je jakýkoliv jiný [[vodní tok]] považována za [[významný krajinný prvek]]. Významné krajinný prvky jsou chráněny před poškozením a zničením. K zásahům, které by mohly vést k poškození významného krajinného prvku je nutné závazné stanovisko ochrany přírody. Dále je jí určitá forma ochrana poskytována díky tomu, že leží v chráněné krajinné oblasti a ptačí oblasti Třeboňsko. Na celém jejím toku (jakož i v celé [[CHKO]] je např. zakázáno: zneškodňovat odpady, tábořit a rozdělávat ohně, vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice, uskutečňovat rozšiřování nepůvodních druhů organismů, měnit dochované přírodní prostředí.<ref>Zákon č. 114/1992 O ochraně přírody a krajiny</ref>Žádnou maloplošnou chráněnou rezervací neprotéká, pouze některé zčásti ohraničuje. Z evropsky významných lokalit protéká územím [[Hliníř-Ponědrážka]].<ref name="mapa">Anonymus: Mapa Třeboňska, KČT, 2000</ref>
Dalším zákonem upravující mj. ochranu Zlaté stoky je [[zákon č. 254/2001 o vodách]]. Podle tohoto zákona např. musí být ve stoce zůstávat minimální průtok zaručující mj. ekologické funkce toku, je zakázáno měnit směr, sklon a příční profil koryta, poškozovat břehy, cokoliv z koryta těžit.<ref>Zákon č. 254/2001 o vodách</ref> Podle zákona č.99/2004 o rybářství lze vykonávat rybářské právo pouze v rybářském revíru. Chytání ryb ve Zlaté stoce je tedy podle tohoto zákona považováno za přestupek. Žádný úsek Zlaté stoky není rybářským revírem. Podle tohoto zákona je možné hospodařit na Zlaté stoce pouze tak, aby nedošlo ke zhoršení jakosti vody, nebyla ohrožena ochrana ryb a jiných vodních organismů, případně zdrojů jejich potravy. Dále je mj. zakázáno poškozovat rybářské zařízení.<ref>Zákon č. 99/2004 o rybářství</ref> Z mezinárodních úmluv je Třeboňsko a tedy i Zlatá stoka chráněna mj. [[Ramsarská úmluva|Ramsarskou úmluvou]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Sbírka zákonů České a Slovenské federativní republiky
| url = http://www.ochranaprirody.cz/res/data/067/009777.pdf
| datum vydání = 1990-09-28
| datum přístupu = 2010-2-21
| vydavatel =
}}</ref>
Kromě zákonů vztahující se k ochraně přírody podléhá i ochranným podmínkám uvedených zákoně č. 20/1987 Sb. o památkové péči. Zlatá stoka byla totiž v roce 2002 prohlášena za národní kulturní památku.<ref name="trebon"/> Podle § 9 tohoto zákona je vlastník povinen udržovat kulturní památku v dobrém stavu a chránit ji před poškozením a znehodnocením.<ref>Zákon č. 20/1987 Sb. o památkové péči</ref>
Pro svojí unikátnost byla Zlatá stoka 30. května [[2003]] oficiálně nominována na zápis do seznamu světového dědictví UNESCO pod názvem „Třeboňské rybníkářské dědictví.“<ref name="trebon"/>
==Přístupnost Zlaté stoky==
[[File:Ústí Zlaté stoky do Lužnice (1).JPG|thumb|Ústí Zlaté stoky do Lužnice]]
Celý vodní tok je přístupný pouze za dlouhodobých silných mrazů po ledu. Vzhledem k tomu, že vodní stav na Zlaté stoce je ovlivněn především manipulací pro účely rybníkářství, je její splouvání po vodě nemožné. Mnohé úseky jsou přístupny pro pěší i cykloturisty po značených turistických cestách, cyklostezkách, zpevněných cestách a silnicích. Kromě silnic je možné určité úseky kolem Zlaté stoky absolvovat i na běžkách, ale nedoporučuje se to. Typická trasa sledující tok Zlaté stoky je od [[Veselí nad Lužnicí]] k [[Záblatí]] vyznačená žlutou turistickou značkou. Velmi pěkná trasa vede také severně od Třeboně, kdy je Zlatá stoka doprovázena mokrými loukami se starodávnými seníky.<ref name="david"/> Z naučných stezek prochází kolem Zlaté stoky [[NS]] [[Lomnické rybníky]] a [[Domanín]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Třeboňsko – Naučné stezky – Naučná stezka Velký Lomnický
| url = http://www.trebonsko.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=867&path_id=25
| datum přístupu = 2010-2-21
| vydavatel = trebonsko.ochranaprirody.cz
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Třeboňsko – Naučné stezky – Naučná stezka Domanín
| url = http://www.trebonsko.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=867&path_id=70
| datum přístupu = 2010-2-21
| vydavatel = trebonsko.ochranaprirody.cz
}}</ref> Také [[naučná stezka]] [[Veselské pískovny]] se na jedné informační tabuli zabývá Zlatou stokou. Naproti této cedule se vlévá Zlatá stoka (resp. výtoková stoka z Horusického rybníka) do [[Lužnice]].<ref>Anonymus: Naučná stezka Veselské pískovny, správa CHKO Třeboňsko, 2000</ref> Z cyklistických naučných stezek vede kolem Zlaté stoky [[NS]] [[Okolo Třeboně]] a [[Rožmberk]]. Kolem Zlaté stoky dále vede několik cest končící u přilehlých rybníků.<ref>Anonymus: Mapa Třeboňska, KČT, 2000</ref> Pro vozíčkáře je Zlatá nepřístupná popř. v některých úsecích jen velmi obtížně přístupná.<ref name="david"/>
==Správa Zlaté stoky==
Zlatá stoka spadá pod správu [[Rybářství Třeboň a.s.]]. Úsek od Třeboně do obce Přeseka se nachází pod správou střediska Rožmberk. Úsek od Přeseky až téměř k Záblatí je pod správou střediska Lomnice. Zbývající část je pod správou střediska [[Ponědraž]]. Pro toto středisko je Zlatá stoka životodárným zdrojem vody ještě více než pro jiná střediska.<ref>htp://www.trebon.rybarstvi.cz/stredisko-ponedraz.html</ref>.
== Reference ==
<references />
==Literatura==
*{{Citace monografie
| příjmení = Dykyjová
| jméno = Dagmar
| rok = 2000
| titul = Třeboňsko – Příroda a člověk v krajině pětilisté růže
| vydání =
| vydavatel = Caprio
| místo = Třeboň
| počet stran = 111
| isbn = 80-901945-8-3
}}
*{{Citace monografie
| příjmení = Hule
| jméno = Miroslav
| rok = 2003
| titul = Rybníkářství na Třeboňsku
| vydání =
| vydavatel = Carpio
| místo = Třeboň
| počet stran = 250
| stránky =
| svazek =
| isbn = 80-86434-00-1
}}
== Externí odkazy ==
* (anglicky) [http://whc.unesco.org/en/tentativelists/1509/ Žádost s doprovodným textem o zařazení na seznam UNESCO]

{{commonscat|Zlatá stoka}}{{Článek z Wikipedie}}{{Dobrý článek}}
[[Kategorie:CHKO Třeboňsko]]
[[Kategorie:Technické památky v Česku]]
[[Kategorie:Vodní kanály v Česku]]
[[Kategorie:Vodstvo Jihočeského kraje]]
[[Kategorie:Okres Jindřichův Hradec]]
[[Kategorie:Okres Tábor]]
[[Kategorie:Okres České Budějovice]]
[[Kategorie:Povodí Lužnice]]

Zlatá stoka - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu