http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=ZlomZlom - Historie editací2026-06-12T11:08:39ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.16.5http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Zlom&diff=158455&oldid=prevSysop: 1 revizi2013-06-20T08:42:49Z<p>1 revizi</p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<tr valign='top'>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 20. 6. 2013, 08:42</td>
</tr></table>Sysophttp://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Zlom&diff=158454&oldid=prevSysop: 1 revizi2009-10-28T23:25:41Z<p>1 revizi</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>[[Soubor:San Andreas Fault Aerial View.gif|thumb|Zlom San Andreas v Kalifornii při leteckém pohledu.]]<br />
'''Zlom''' je [[geologie|geologická]] porucha v [[litosférická deska|litosférické desce]], která může dosahovat od několika [[milimetr]]ů až po tisíce [[kilometr]]ů. Odborně je definován jako [[fraktura]], podél které dochází k pozorovatelnému přemístění okolních částí. Rychlost na zlomech je řádově několik desítek milimetrů za rok, ale existují různé výjimky na oba póly rychlosti. Na zlomové struktury jsou často vázána [[zemětřesení]].<br />
<br />
Základní označení pro jednotlivé kry ve zlomu se používá – '''nadložní kra''' (''hanging wall'') a '''podložní''' (''footwall'') '''kra'''. Na kontaktu zlomové plochy občas dochází ke vzniku [[tektonické zrcadlo|tektonického zrcadla]], či [[minerální schody|minerálních schodů]]. Současně často vzniká hornina zvaná [[mylonit]], jedná se ale jen o genetický název horniny.<br />
<br />
Rozlišují se dvě základní skupiny zlomů a to aktivní a pasivní. U aktivních zlomů pohyb na zlomové ploše stále probíhá. U pasivních se již pohyb zastavil. V tomto případě odpadá akumulace napětí a nebezpečí vzniku zemětřesení. Dalším základním kritériem pro dělení je směr pohybu desek vůči sobě. To vymezuje tři druhy zlomů a to ''posun'', ''pokles'' a ''násun''.<br />
<br />
== Vznik zlomu ==<br />
<br />
Zlomová zóna vzniká postupně, když začíná docházet k propojování malých poruch v horninovém prostředí vlivem několika faktorů, jako je orientované napětí polí, tlak fluid atd<ref>http://actamont.tuke.sk/pdf/1997/n1/10durove.pdf</ref>. Malé trhliny se postupně začínají spojovat do větších celků, které se nazývají ''střižné fraktury''. Tato tělesa se skládají z menších křehkých střižných fraktur zvaných ''Riedlovy střihy'' a ''anti-riedlovy střihy'', které jsou i v pozdější fázi častým doprovodným jevem na rozhraní zlomové zóny.<br />
<br />
Nově vznikající zlom se začíná formovat v místě, kde je akumulace střihů největší a s převažující [[orientace|orientací]] těchto struktur. Postupem času a [[akumulace|akumulujícího]] se napětí začne docházet ke vzniku '''zlomové plochy''', podle které se začne celý zlom posunovat. Při pohybu dochází ke [[kontakt]]u dvou částí desky, což má za následek vytvoření nerovné kontaktní plochy zvané ''asperita''. Vytvoření zlomu má pak za následek, že dochází k uvolňování elastické [[deformace|deformační]] energie, jež byla akumulována podél zlomu.<br />
<br />
== Zlomy a zemětřesení ==<br />
[[Soubor:Sanandreas.jpg|thumb|Mapa s vyznačeným směrem pohybu (jedná se o pravostranný/dextrální pohyb) zlomu San Andreas.]]<br />
Zlomy vznikají nejčastěji v oblastech, kde působí silná napětí, jež vedou k [[desková tektonika|pohybům desek]] či jejich částí ([[vulkanismus|vulkanická činnost]], [[desková tektonika]], [[lidská činnost]] atd.) Během těchto pohybů dochází k akumulaci energie, která je uvolňována v okolí zlomů. Během tohoto uvolnění, které probíhá skokově, dochází často ke vzniku zemětřesení, která jsou tím silnější, čím je delší vzniklé porušení zlomu, jelikož se naráz uvolní větší množství energie. Pokud je ale zlom příliš dlouhý, může vznikat větší množství [[hypocentrum|hypocenter]] otřesů.<br />
<br />
== Klasifikace zlomů ==<br />
[[Soubor:Fault types.png|thumb|left|1) Horizontální posun 2) Pokles 3) Násun]]<br />
Dle práce ''E. M. Andersona''<ref>Anderson, E. M.: The Dynamics of Faulting and Dyke Formation with Applications to Britain. Edinburg, Oliver and Boyd, 1951, 206.</ref>, kde byly formulovány základní předpoklady zlomové mechaniky, došlo k definování tří základních typů zlomů. <br />
* '''Násunové zlomy''' – jsou zlomy, během kterých nadložní kra vystupuje nahoru, čímž dochází k obnažování starších [[vrstva (geologie)|vrstev]].<br />
* '''Poklesové zlomy''' – během tohoto typu zlomů dochází k tomu, že se nadložní kra vzhledem k podložní kře propadá a vlastně tak klesá. <br />
* '''Horizontální posuny''' – jsou pohyby, kdy se dvě kry zdánlivě pohybují od sebe. Při teoretickém pohledu shora se dá pozorovat, která kra se pohybuje a kam. V případě, že se pohyb uskutečňuje proti směru hodinových ručiček (když pozorovatel stojí na jedné kře), jedná se o posun '''levostranný/sinistrální''', pokud se pohybují po směru hodinových ručiček je to pohyb '''pravostranný/dextrální'''.<br />
<br />
Práce poukazovala dále na to, že na zemském povrchu v podstatě neexistuje [[střižné napětí]], ale pouze [[normálové napětí]], u kterého jsou dvě hlavní napětí orientovány paralelně se zemským povrchem a třetí hlavní napětí je na ně [[kolmost|kolmé]] a tedy vertikální.<br />
<br />
== Lokace zlomů ==<br />
<br />
Zlomy mohou dosahovat velikostí až tisíců kilometrů, jako je tomu u [[transformní rozhraní|transformních zlomů]] u [[středooceánský hřbet|středooceánského hřbetu]] v [[Atlantský oceán|Atlantském oceánu]]. Tyto velké struktury jsou pak velmi snadno lokalizovatelné. V současnosti probíhá mapování menších zlomů, které mají svůj význam pro pochopení [[Stratifikace Země|stavby]] a vývoje [[Země (planeta)|Země]].<br />
<br />
Větší zlomy je poměrně snadné pozorovat pomocí satelitů a vyhodnocovat je dle fotografií, ale menší zlomy jsou často objeveny jen náhodou během těžby surovin.<br />
<br />
=== Známé zlomy ve světě ===<br />
* [[San Andreas]] - nejznámější a nejsledovanější zlom na světě, který prochází městem [[San Francisco]]<ref>http://www.cscasfyz.fzu.cz/2006/02/60.html</ref><br />
* [[Basin and Range]] - aktivní komplex zlomů v [[Spojené státy americké|USA]]<br />
* [[Severoanatolský zlom]] - aktivní zlom probíhající [[Turecko|Tureckem]]<br />
* [[Střední údolí]] - neaktivní zlom ve [[Skotsko|Skotsku]] oddělující Jižní vysočinu a Skotskou vysočinu<br />
* [[Rýnský prolom]] - aktivní zlom v severozápadní Evropě<br />
* [[Zlom Nojima]] - aktivní zlom v [[Japonsko|Japonsku]] dlouhý 60 km<br />
* [[Velký alpský zlom]] - aktivní zlom dlouhý přes 500 km na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]]<br />
<br />
=== Zlomy v Česku ===<br />
Česká republika je zdánlivě tvořena pevnou deskou, která je poměrně stabilní, ale geologické průzkumy oblasti ukázaly, že je tvořena velkým počtem mikrodesek, jež jsou od sebe odděleny některými zlomovými strukturami. Bloková stavba [[Česká vysočina|Českého masívu]] je důsledkem zlomové tektoniky převážně [[kadomský cyklus|kadomského]], [[hercynské vrásnění|hercynského]] a [[alpinské vrásnění|alpínského cyklu]]. Zlomy, které jsou pak na území Česka, rozdělují masív, ale dle průzkumu nemusí být shodného stáří a prostorového dosahu<ref>http://geotech.fce.vutbr.cz/wwwroot/scripta/Geologie/REGGEOL.htm</ref>. Na území státu se nachází až několik desítek, či stovek poměrně významných zlomů.<br />
<br />
* [[Hronovsko-poříčský zlom]]<br />
* [[Kouřimský zlom]]<br />
* [[Křídelský zlom]]<br />
* [[Lužický zlom]]<br />
* [[Litoměřický zlom]]<br />
* [[Mariánskolázeňský zlom]]<br />
* [[Moravské zlomové pásmo]]<br />
* [[Moravsko-slezské zlomové pásmo]]<br />
* [[Pražský zlom]]<br />
* [[Soustava nectavských zlomů]]<br />
* [[Středočeský hlubinný zlom]]<br />
* [[Tachovský zlom]]<br />
* [[Vírský zlom]]<br />
* [[Západočeské zlomové pásmo]]<br />
<br />
=== Významné zlomy na Slovensku ===<br />
* [[Peripieninský lineament]]<br />
* [[Zázrivská sigmoida]]<br />
* [[Čertovická línia]]<br />
* [[Lubenícko-margecianska línia]]<br />
* [[Lamačský zlom]]<br />
* [[Ludinský zlom]]<br />
* [[Jastrabiansky zlom]]<br />
* [[Stredoslovesnký prelom]]<br />
* [[Muránsky zlom]]<br />
* [[Mýtňanský zlom]]<br />
* [[Štítnický zlom]]<br />
* [[Hornádsky zlom]]<br />
* [[Trebišovský zlom]]<br />
* [[Vihorlatský zlom]]<ref>Maheľ, M., 1986. ''Geologická stavba československých Karpát / Paleoalpínske jednotky 1''. VEDA, Bratislava, 503 s.</ref><br />
<br />
== Související odkazy ==<br />
* [[Vrása]]<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
<br />
{{Článek z Wikipedie}}<br />
[[Kategorie:Desková tektonika]]<br />
[[Kategorie:Geologická terminologie]]<br />
[[Kategorie:Strukturální geologie]]</div>Sysop