Sysop: 1 revizi

2013-06-20T08:39:48Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 20. 6. 2013, 08:39

Sysop: 1 revizi

2011-04-12T15:22:23Z

1 revizi

Nová stránka

'''Znaková sada''' nebo také '''kódování''' (také [[kódová stránka]]) je [[kód (teorie informace)|kód]], který páruje sekvence [[znak (počítače)|znaků]] z dané [[množina|množiny]] (abecedy) s jejich jinou reprezentací, jako je sekvence [[přirozené číslo|přirozených čísel]], [[byte|bytů]] nebo elektrických pulzů, za účelem ukládání textu v počítači nebo přenosu textu telekomunikačními sítěmi.
Příkladem může být [[Morseova abeceda]], která kóduje písmena [[latinka|latinky]] (a další znaky) pomocí sérií dlouhých a krátkých stisků [[telegraf]]ního klíče. Dalším příkladem je znaková sada [[ASCII]], která kóduje 128 znaků americké abecedy s [[číslice]]mi a dalšími symboly jako 7[[bit]]ová čísla.
Kódování je také prostředkem pro [[komprese dat|kompresi]] (tj. zmenšení) anebo [[šifrování]] (tj. utajování) dat.
Proces standardizace začal zavedením '''znakových sad''' [[ASCII]] (1963) a [[EBCDIC]] (1964). Omezení těchto sad brzy vyplavala na povrch a vedla tak k vytvoření mnoha ad-hoc rozšíření. Potřeba podporovat více skriptovacích systémů včetně rodiny [[CJK]] – východoasijských skriptů si vyžádala ve srovnání s předchozími ad-hoc experimenty podporu mnohem většího množství znaků a rovněž systematický přístup k jejich kódování.
== Jednoduché znakové sady ==
Konvenční znakové sady a kódování znaků byly shodné, stejný standard specifikoval, které znaky byly dostupné a současně jak mají být zakódovány v sekvencích kódových jednotek (obvykle jeden znak na kódovou jednotku). Z historických důvodů [[MIME]] a jiné systémy založené na těchto sadách používaly termín '''znaková sada''' i pro systémy pro kompletní kódování sekvencí znaků do sekvence bytů (oktetů).
== Moderní přístup ke kódování ==
[[Unicode]] a jeho paralelní standard ISO 10646, tuto ideu překonávají oddělením dostupných znaků a jejich číslování od toho, jakým způsobem jsou tyto znaky kódovány jako série „kódových jednotek“ (čísel omezené velikosti) a jakým způsobem jsou tyto jednotky kódovány do sekvence bytů (oktetů). Cílem této dekompozice je ustavit univerzální znakovou sadu, která může být kódována množstvím způsobů. Proto byly zavedeny následující pojmy:
;Znakový repertoár
:plná sada znaků podporovaná daným systémem. Tento repertoár může být uzavřený nebo otevřený, dovolující rozšiřování (což je případ Unikódu). Základní sady latinky, řecké abecedy a cyrilice mohou být rozděleny na písmena, číslice, interpunkci a několik speciálních znaků, jako je např. mezera. Dokonce i zde představuje určitou komplikaci [[diakritika]], protože může být implementována buď pomocí znaků obsahujících diakritiku (což je mnohem jednodušší při zpracování), nebo pomocí kombinace základních znaků a diakritických znaků (což dovoluje mnohem větší volnost kombinací). Znakový repertoár jiných skriptovacích systémů, jako jsou arabský nebo hebrejský, je mnohem složitější, protože zahrnuje možnosti jako je obousměrný text a různá spojování glyfů (grafických interpretací znaku) v různých situacích.
;Kódovaná znaková sada
:určuje, jak má být reprezentován repertoár znaků užitím nezáporných celých čísel nazývaných '''kódové body'''. Např. znaku velké „A“ může být přiřazeno číslo 65, znaku velké „B“ 66 atd., až je pokryta celá abeceda. Určitá sada znaků a jejich čísel pak tvoří kódovanou znakovou sadu. Kódované znakové sady mohou sdílet stejný repertoár, ale mapovat jej jiným způsobem, jak je tomu např. u [[ISO-8859-1]] a kódových stránek IBM [[CP037]] a [[CP500]]. V kódované znakové sadě představuje jeden kódový bod jediný znak.
;Forma kódování znaků (CEF)
:popisuje převod kódů z kódované znakové sady na sadu celočíselných ''hodnot kódu'' pro ukládání v systému reprezentujícím čísla v binární formě za použití omezeného počtu bitů (prakticky každý počítač). CEF tedy předepisuje např. způsob jak převést ''kódový bod'' např. z rozmezí 0 až 1,4 miliónu na sérii jedné nebo více ''hodnot kódu'' v rozmezí např. od 0 do 65535 (16bitové číslo).
:Nejjednodušší je zvolit takovou ''formu kódování'' (CEF), kde každému bodu kódu odpovídá jedna hodnota kódu. To je však neúsporné – např. pro kódování latinky stačí 1 byte (viz 7[[bit]]ové ASCII), zatímco Unicode vyžaduje minimálně 21 bitů (prakticky 3 byty). Proto byla definována kódování [[UTF-8]] (po bytech) resp. [[UTF-16]] (po slovech), která kódují znak do sekvence bytů resp. slov (dvoubytů).
;Systém kódování
:definuje rozklad kódových hodnot na byty. V praxi jde o to, že některé systémy při ukládání ukládají vícebytová čísla v pořadí od nejvyššího byte k nejnižšímu (little endian) a jiné v pořadí od nejnižšího k nejvyššímu (big endian). Je vhodné poznamenat, že kódování [[UTF-8]] tyto komplikace obchází, přičemž je navíc kompatibilní s [[ASCII]]. Existují také složená kódování, která používají [[escape sekvence]] pro přepínání mezi několika jednoduchými schématy (jako [[ISO 2022]]) a kompresní schémata, která minimalizují počet bytů na jednotku kódu ([[SCSU]], [[BOCU]] a [[Punycode]]).
== Lexikální řazení ==
{{Viz též|Abecední řazení}}
Součástí standardů pro kódování znaků je obvykle i informace, jakým způsobem se v konkrétním jazyce provádí lexikální (abecední, alfabetní, …) [[abecední řazení|řazení]]. Řazení nelze většinou provést jen prostým porovnáním kódových hodnot znaků (tzv. ordinální řazení), protože většina jazyků má různé výjimky (např. české ''Ch''). Ne vždy lze realizovat lexikální řazení přidaných znaků do znakové sady.
== Znakové sady a HTML ==
Aby nemusel uživatel u každé stránky hledat v menu znakovou sadu vhodnou pro její zobrazení, je možné v [[HyperText Markup Language|HTML]] hlavičce uvést znakovou sadu, ve které byla daná stránka vytvořena.
;<META HTTP-EQUIV="Content-Type" CONTENT="text/html; charset=Windows-1250">
:pro sadu [[Windows-1250]] (sada používaná v českých [[Microsoft Windows|Windows]]).
; <META HTTP-EQUIV="Content-Type" CONTENT="text/html; charset=ISO-8859-2">
:pro texty vytvořené ve [[standard]]izované sadě [[ISO 8859-2]], např. v [[Linux]]u.
;<META HTTP-EQUIV="Content-Type" CONTENT="text/html; charset=UTF-8">
:[[UTF-8]] je vhodné použít pro vícejazyčné dokumenty a stránky obsahující zvláštní znaky nepodporované předchozími sadami (ve Windows XP je ukládání do UTF-8 podporováno v [[poznámkový blok|Poznámkovém bloku]]).
Všechny dnes běžně rozšířené prohlížeče ([[Windows Internet Explorer]], [[Mozilla Firefox|Firefox]], [[Opera (prohlížeč)|Opera]]) tento tag implementují, jeho interpretace však závisí také na nastavení [[webový server|webového serveru]]. Stránka zobrazená z lokálního disku správně může při stažení ze serveru vypadat jako „rozsypaný čaj“ – dokud uživatel nevnutí prohlížeči ručně správné kódování nebo neupraví nastavení webserveru, který posílá prohlížeči chybnou informaci o kódování v [[http]] hlavičce.
Poměrně univerzálně fungující možností je vkládání znaků pomocí [[escape sekvence|escape sekvencí]]. Sekvence &#n; zobrazí znak s unikódovou hodnotou n. Například sekvence &#225; zobrazí český znak á. V tomto případě byla hodnota znaku uvedena decimálně, pokud bychom ji chtěli uvést hexadecimálně, použijeme sekvenci &#xn; (např. &#xE1; pro znak á).
== ASCII ==
[[ASCII]] je nepochybně základním kódováním, z kterého vychází v euro-americkém prostoru ostatní standardy. Drtivá většina osmibitových znakových sad pouze rozšiřuje ASCII tím, že přidávají významy kódům 128-255, které se v ASCII nepoužívají.
== Kódování češtiny ==
{| BORDER=1 CELLPADDING=3 CELLSPACING=0
! BGCOLOR="#F0F0F0"| Sada
! BGCOLOR="#F0F0F0"| Popis
|-
| [[CP852]]
| osmibitové kódování češtiny v systému MS-DOS
|-
| [[ISO 8859-2]]
| osmibitové kódování češtiny v UNIXových systémech
|-
| [[Windows-1250]]
| osmibitové kódování češtiny používané v systémech Microsoft Windows
|-
| [[Kód Kamenických]]
| osmibitové kódování češtiny částečně kompatibilní s CP437 (zachovává semigrafické znaky)
|-
| [[Unicode]]
| současná celosvětová znaková sada, používaná v současných OS
|}
== Standardy ISO 8859-x ==
Standardy ISO/IEC 8859-x definují osmibitové znakové sady, používané zvláště v [[Unix|UNIXu]]/[[LINUX]]u. Novější unixové distribuce již přecházejí na [[Unicode]] s kódováním [[UTF-8]].
{| BORDER=1 CELLPADDING=3 CELLSPACING=0
! BGCOLOR="#F0F0F0"| Sada
! BGCOLOR="#F0F0F0"| Skript
|-
| [[ISO 8859-1]]
| Latin-1, Západoevropský
|-
| [[ISO 8859-2]]
| Latin-2, Východoevropský
|-
| [[ISO 8859-3]]
| Latin-3, Jihoevropský
|-
| [[ISO 8859-4]]
| Latin-4, Baltský
|-
| [[ISO 8859-5]]
| Cyrilice
|-
| [[ISO 8859-6]]
| Arabský
|-
| [[ISO 8859-7]]
| Řecký
|-
| [[ISO 8859-8]]
| Hebrejský
|-
| [[ISO 8859-9]]
| Latin-5, Turecký
|-
| [[ISO 8859-10]]
| Latin-6, Nordický
|-
| [[ISO 8859-11]]
| Thaiský
|-
| [[ISO 8859-13]]
| Latin-7, Baltský
|-
| [[ISO 8859-14]]
| Latin-8, Keltský
|-
| [[ISO 8859-15]]
| Latin-9, Západoevropský
|-
| [[ISO 8859-16]]
| Latin-10, Jihovýchodoevropský
|}
== Vybrané kódové stránky Windows ==
Operační systémy rodiny Microsoft Windows používají několik osmibitových kódování, více nebo méně podobných standardům ISO8859-x. Kromě toho interně používají pro definici fontů šestnáctibitovou znakovou sadu WGL-4 (windows glyph 4), která obsahuje všechny znaky ze zde zmiňovaných kódových stránek Windows-1250 až Windows-1258.
{| BORDER=1 CELLPADDING=3 CELLSPACING=0
! BGCOLOR="#F0F0F0"| Sada
! BGCOLOR="#F0F0F0"| Skript
|-
| [[Windows-1250]]
| Latin-2, Středoevropský (podobný [[ISO8859-2]])
|-
| [[Windows-1251]]
| Cyrilice
|-
| [[Windows-1252]]
| Latin-1, Západoevropský (rozšiřuje ISO 8859-1)
|-
| [[Windows-1253]]
| Řecký (podobné [[ISO 8859-7]])
|-
| [[Windows-1254]]
| Turecký (shoduje se s [[ISO 8859-9]])
|-
| [[Windows-1255]]
| Hebrejský (rozšiřuje [[ISO 8859-8]])
|-
| [[Windows-1256]]
| Arabský (částečně shodný s [[ISO 8859-6]])
|-
| [[Windows-1257]]
| Latin 13, Baltský (téměř shodný s [[ISO 8859-13]])
|-
| [[Windows-1258]]
| Vietnamský (velmi podobný [[Windows-1252]])
|}
== Vícebytové standardy ==
{| BORDER=1 CELLPADDING=3 CELLSPACING=0
! BGCOLOR="#F0F0F0"| Kódování
! BGCOLOR="#F0F0F0"| Popis
|-
|[[UTF-8]]
|kódování [[unicode]] s nejmenší kódovou jednotkou délky osm bitů. Nezávisí na tom zda je systém „little-endian“ nebo „big endian“, je kompatibilní s ASCII.
|-
|[[UTF-16]]
|jiné kódování [[unicode]] používané ve Windows a v jazyku Java. Nejmenší kódová jednotka má délku šestnáct bitů, má varianty „little-endian“ a „big-endian“, není kompatibilní s ASCII.
|-
|[[GB18030]]
|oficiální standard pro kódování čínštiny. Jde o netriviálně přemapovaný unicode, tak aby byl kompatibilní s GBK. Nejmenší kódová jednotka má délku osm bitů, je kompatibilní s ASCII.
|-
|[[GBK]]
|microsoftí kódování čínštiny. Nejmenší kódová jednotka má délku osm bitů, je kompatibilní s ASCII.
|-
|[[UCS-2]]
|překonaný šestnáctibitový kód implementující pouze základní rovinu [[unicode]], je nahrazen [[UTF-16]]. Používal se ve Windows NT a Windows 2000.
|-
|[[WGL4]]
|panevropská šestnáctibitová microsoftí sada fontů
|}
== Znakové sady pro DOS ==
Tyto znakové sady jsou osmibitovým kompatibilním rozšířením ASCII (že definují význam kódů 128 až 255).
{| BORDER=1 CELLPADDING=3 CELLSPACING=0
! BGCOLOR="#F0F0F0"| Kódování
! BGCOLOR="#F0F0F0"| Popis
|-
|[[CP437]]
|původní znaková sada MS-DOS / IBM-PC ([[Spojené státy americké|USA]])
|-
|[[CP737]]
|[[řečtina]] (vychází z CP437)
|-
|[[CP850]]
|západní [[Evropa]] (velmi podobná CP858)
|-
|[[CP852]]
|"východoevropské" jazyky ([[čeština]], [[slovenština]],[[polština]],[[rumunština]], ...) a němčina
|-
|[[CP855]]
|[[cyrilice]] (nepříliš používaná)
|-
|[[CP857]]
|[[turečtina]]
|-
|[[CP858]]
|západní [[Evropa]] (velmi podobná CP850)
|-
|[[CP860]]
|[[portugalština]]
|-
|[[CP861]]
|severské jazyky ([[islandština]])
|-
|[[CP863]]
|[[francouzština]] ([[Kanada]])
|-
|[[CP865]]
|severské jazyky kromě islandštiny (velmi podobná CP437)
|-
|[[CP866]]
|[[ruština]]
|-
|[[CP869]]
|[[řečtina]] (méně populární než CP737)
|-
|[[Kód Kamenických]]
|kódování češtiny a slovenštiny vycházející ze sady CP437
|}
== Jiné standardy ==
* [[ISO 646|ISO/IEC 646]]
* [[ISO 6937|ISO/IEC 6937]] kódování českého a jiných evropských jazyků v [[DVB]]
* [[EBCDIC]] kódování IBM, které mělo konkurovat ASCII, ale moc se neujalo
* [[KOI8-R]], [[KOI8-U]], [[KOI7]], [[KOI8-CS]] 8-bitová kódování bývalého sovětského bloku
* [[ISCII]] indické 8-bitové kódování
* [[VISCII]] vietnamské kódování
* [[Big5]]
* [[HKSCS]]
* [[Guobiao]]
* [[GB2312]]
* [[ISO 2022]], [[Shift-JIS]], [[Extended Unix Coding|EUC]]
== Související články ==
* [[Abeceda]]
* [[ASCII art]]
* [[EBCDIC]]
* [[Unicode]]
* [[UTF-8]]
* [[Znak (počítače)]]
* [[Znaková sada ZX Spectrum]]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Kódování znaků]]

Znaková sada - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi