Znečištění vody - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „České republiky“ textem „České republiky“

2023-04-06T08:56:39Z

Nahrazení textu „České republiky“ textem „České republiky“

← Starší verze		Verze z 6. 4. 2023, 08:56
Řádka 43:		Řádka 43:
	[[Soubor:Potrero Generating Station Outflow.jpg\|thumb\|vypouštění tepelně znečištěné vody v [[San Francisco Bay]] z [[Potrero Generating Station]]]]		[[Soubor:Potrero Generating Station Outflow.jpg\|thumb\|vypouštění tepelně znečištěné vody v [[San Francisco Bay]] z [[Potrero Generating Station]]]]
	=== Průmyslová výroba a skladování ===		=== Průmyslová výroba a skladování ===
-	V 80. letech [[20. století\|20. století]] způsobilo poplach vysoké znečištění vod Severního a Baltského moře, kam tečou mimo jiné i řeky z [[~~Česko~~\|České republiky]]. Znečištění moří se projevovalo vysokým procentem nemocí živočichů (např. rakovina u ryb). U [[Labe]] na našem území se na počátku devadesátých let prokázala vysoká koncentrace [[kadmium\|kadmia]], [[rtuť\|rtuti]], [[arzén\|arzenu]], [[Chrom\|chrómu]] a [[stříbro\|stříbra]]. Nemocné [[ryby]] vyloví rybáři z české části Labe i dnes především v sousedství [[Spolana Neratovice\|Spolany Neratovice]].	+	V 80. letech [[20. století\|20. století]] způsobilo poplach vysoké znečištění vod Severního a Baltského moře, kam tečou mimo jiné i řeky z [[Česká republika\|České republiky]]. Znečištění moří se projevovalo vysokým procentem nemocí živočichů (např. rakovina u ryb). U [[Labe]] na našem území se na počátku devadesátých let prokázala vysoká koncentrace [[kadmium\|kadmia]], [[rtuť\|rtuti]], [[arzén\|arzenu]], [[Chrom\|chrómu]] a [[stříbro\|stříbra]]. Nemocné [[ryby]] vyloví rybáři z české části Labe i dnes především v sousedství [[Spolana Neratovice\|Spolany Neratovice]].
	=== Těžba ===		=== Těžba ===
	[[Soubor:20060402 waikiki sewage.jpg\|thumb\|Waikiki - zákaz koupání a rybaření kvůli znečištění vody]]		[[Soubor:20060402 waikiki sewage.jpg\|thumb\|Waikiki - zákaz koupání a rybaření kvůli znečištění vody]]

Sysop: Nahrazení textu „General Electric“ textem „General Electric“

2021-11-23T15:03:36Z

Nahrazení textu „General Electric“ textem „General Electric“

← Starší verze		Verze z 23. 11. 2021, 15:03
Řádka 91:		Řádka 91:
	[[Soubor:น้ำท่วม 8.jpg\|thumb\|Nečistoty splavované deštěm do řeky (Laplae, Uttaradit)]]		[[Soubor:น้ำท่วม 8.jpg\|thumb\|Nečistoty splavované deštěm do řeky (Laplae, Uttaradit)]]
	PCB jsou uměle vyráběné sloučeniny od roku [[1929]]. Jejich hlavní průmyslové využití spočívalo ve funkci elektrické izolační kapaliny v [[kondenzátor]]ech a v [[transformátor]]ech a jako zhášecí prostředky. [[Polychlorované bifenyly]] jsou [[toxicita\|toxické]] pro [[ryby]] a jiné vodní organizmy. I při nízkých koncentracích byly u ryb pozorovány reprodukční a vývojové problémy. Nadměrné vystavení se působení PCB může ohrozit [[mozek]], oči, srdce, [[imunitní systém]], [[ledviny]] nebo [[játra]].		PCB jsou uměle vyráběné sloučeniny od roku [[1929]]. Jejich hlavní průmyslové využití spočívalo ve funkci elektrické izolační kapaliny v [[kondenzátor]]ech a v [[transformátor]]ech a jako zhášecí prostředky. [[Polychlorované bifenyly]] jsou [[toxicita\|toxické]] pro [[ryby]] a jiné vodní organizmy. I při nízkých koncentracích byly u ryb pozorovány reprodukční a vývojové problémy. Nadměrné vystavení se působení PCB může ohrozit [[mozek]], oči, srdce, [[imunitní systém]], [[ledviny]] nebo [[játra]].
-	Americká [[Hudson (řeka)\|řeka Hudson]] byla v letech [[1947]] až [[1977]] zamořena firmou [[General Electric]] až 590 tunami PCB..<ref>[[Miroslav Šuta]]:[http://suta.blog.respekt.cz/c/30349/New-York-urputne-chemikalie-a-nemocne-srdce.html New York, urputné chemikálie a nemocné srdce]</ref> V Československu se PCB vyráběly v Chemko [[Strážske]] do roku [[1984]]) během níž byl kontaminován zejména odpadový kanál, z kterého se chemikálie uvolňují do řeky [[Laborec]] a do přehrady [[Zemplínská šírava]].<ref>[http://www.greenpeace.org/slovakia/zataze/arealy-podnikov-a-priemyselne/projekt-implementacie Toxické záťaže - Chemko Strážske]</ref>	+	Americká [[Hudson (řeka)\|řeka Hudson]] byla v letech [[1947]] až [[1977]] zamořena firmou General Electric až 590 tunami PCB..<ref>[[Miroslav Šuta]]:[http://suta.blog.respekt.cz/c/30349/New-York-urputne-chemikalie-a-nemocne-srdce.html New York, urputné chemikálie a nemocné srdce]</ref> V Československu se PCB vyráběly v Chemko [[Strážske]] do roku [[1984]]) během níž byl kontaminován zejména odpadový kanál, z kterého se chemikálie uvolňují do řeky [[Laborec]] a do přehrady [[Zemplínská šírava]].<ref>[http://www.greenpeace.org/slovakia/zataze/arealy-podnikov-a-priemyselne/projekt-implementacie Toxické záťaže - Chemko Strážske]</ref>
	=== Dusík ===		=== Dusík ===
	[[Soubor:Katrina-14629.jpg\|thumb\|Znečištění pobřeží po [[Hurikán Katrina\|hurikánu Katrina]]]]		[[Soubor:Katrina-14629.jpg\|thumb\|Znečištění pobřeží po [[Hurikán Katrina\|hurikánu Katrina]]]]

Sysop: 1 revizi

2013-06-20T08:40:28Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 20. 6. 2013, 08:40

Sysop: Nahrazení textu

2012-03-24T21:40:47Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Obvious water pollution.jpeg|right|thumb|200px|Znečištění vody pevným odpadem]]
'''Znečištění [[voda|vody]]''' je jeden z největších problémů současného [[svět]]a; výrazně totiž omezuje přístup určité části [[lidé|lidské]] [[populace]] k [[Pitná voda|pitné vodě]]. [[Znečištění]]m vodních toků a nádrží se zhoršuje kvalita vodních [[ekosystém]]ů i ekosystémů v jejich okolí. Znečištění vody lze v některých případech omezit metodami [[čištění odpadních vod]].
Do [[oceán]]u je vypuštěno ročně okolo…
* 2,6 mil.kg arzenu…
* 2,5 mil.kg zinku…
* 81 tisíc kg rtuti…
* 3,7 tisíc kg olova…
<ref>http://www.cistickyvody.cz/stranka-nejcastejsi-zdroje-znecisteni-vody-13 www.cistickyvody.cz</ref>
[[Soubor:IronInRocksMakeRiverRed.jpg|thumb|voda přirozeně zbarvená železem, Rio Tinto, Španělsko]]
== Úvod ==
Znečištění vody je velký celosvětový problém. Je hlavní příčinou úmrtí a onemocnění,<ref name="death">{{Citace periodika | url=http://finance.yahoo.com/columnist/article/trenddesk/3748 | autor=Pink, Daniel H. | vydavatel=Yahoo | titul=Investing in Tomorrow's Liquid Gold | datum=April 19, 2006}}</ref><ref name="death2">{{Citace periodika | url=http://environment.about.com/od/environmentalevents/a/waterdayqa.htm | autor=West, Larry | vydavatel=About | titul=World Water Day: A Billion People Worldwide Lack Safe Drinking Water | datum=March 26, 2006}}</ref>. Více než 14.000 lidí denně zemře v důsledku znečištění vody<ref name="death2"/> . Kromě toho, že existují akutní problémy se znečištěním vody v rozvojových zemí, se i vyspělé země i potýkají se stejnými problémy. V poslední národní zprávě o jakosti vod ve [[USA|Spojených státech]], 45 procent délky [[řeka|vodních toků]], 47 procent [[jezero|jezer]] a 32 procent hodnocených [[záliv]]ů bylo klasifikováno jako znečištěné <ref>United States Environmental Protection Agency (EPA). Washington, DC. [http://www.epa.gov/305b/2002report/factsheet2002305b.pdf "The National Water Quality Inventory: Report to Congress for the 2002 Reporting Cycle – A Profile."] October 2007. Fact Sheet No. EPA 841-F-07-003.</ref>.
Voda je obvykle označována jako znečištěná, když je narušena antropogenní kontaminací a není pitná, stejně jako slouží jako pitné vody, a nebo prochází výraznou změnou s následkem omezení biodiverzity, nebo přežití vodních organismů vůbec. Přírodní jevy, jako jsou [[sopka|sopky]], přemnožení řas a [[sinice|sinic]], [[bouře]], [[zemětřesení]] ale také způsobují velké změny v kvalitě vody a ekologickém stavu vod. Znečišťování vody, má mnoho příčin a různou charakteristiku.
== Znečištění vody - kategorizace ==
Povrchové a podzemní vody byly často studovány a posuzovány samostatně, i když jsou propojené.<ref name="circ1139">United States Geological Survey (USGS). Denver, CO. [http://pubs.water.usgs.gov/circ1139/ "Ground Water and Surface Water: A Single Resource."] USGS Circular 1139. 1998.</ref>
=== Rozdělení podle lokalizace ===
==== Místní úniky znečišťujících látek ====
Vztahuje se na kontaminující látky, které do vody proniknou při jejich přepravě ze zdrojů jako je [[potrubí]] nebo [[nádrž]]. Příkladem zdroje v této kategorii patří vypouštění [[odpadní voda|odpadních vod]] z [[čistírna odpadních vod|čistíren]], a [[továrna|továren]], nebo měst při prudkých [[bouře|deštích]]. V USA definuje znečištění zákon [[Clean Water Act]] (CWA) .<ref>Clean Water Act, section 502(14)</ref>
==== Rozptýlené znečištění ====
Vztahuje se na rozptýlenou kontaminaci, která nepochází z jednoho konkrétního zdroje. Často jde o souhrný účinek malé množství kontaminujících látek na velké ploše. Znečištění v důsledku přívalových dešťů při [[bouře|bouřích]], také znečištění v [[zemědělství]] nebo [[lesnictví]] jsou někdy uváděny jako příklady takového znečištění.
==== Znečištění podzemních vod ====
Interakce mezi podzemní a povrchové vody jsou složité. V důsledku znečištění podzemních vod, někdy označované jako [[kontaminace]] podzemních vod, není tak snadno klasifikována jako znečištění povrchových vod.<ref name="circ1139" /> ze své podstaty, jsou [[podzemní vody]], náchylné ke kontaminaci ze zdrojů, které nemůžou přímo ovlivnit povrchové vody a na rozdíl od lošného znečištění je zdroj irelevantní. Úniky chemikálií kontaminující látky v půdě, která se nachází daleko od povrchových vod, nemusí nutně vytvářet místní znečištění, nebo rozptýlené znečištění. Přesto mohou kontaminovat podzemní vody. Analýza kontaminace podzemních vod, se může zaměřit na vlastnosti půdy a [[půda|půdu]], stejně jako na povahu kontaminace.
=== Rozdělení podle povahy znečištění ===
Znečištění
* půdními a jílovitými částicemi -např. následkem eroze
* eutrofizace
* toxickými látkami
* anorganickými průmyslovými kaly
* průmyslovými tuky a oleji
* radioaktivitou
* teplem
* mikrobiálním znečištěním (patogenními zárodky)
=== Rozdělení podle specifického zdroje ===
* zemědělství
* doprava
* těžba
* průmyslová výroba a skladování
* služby
* přirozené zdroje
[[Soubor:Water pollution.jpg|thumb|eutrofizovaná voda]]
=== Zemědělství ===
Nejzávažnější je kontaminace vody sloučeninami dusíku a fosforu. [[Zemědělství]] se na tomto stavu podílí v průměru 40% u dusíku a 32% u fosforu. Vody jsou znečišťovány také při používání, skladování, přepravě a likvidaci nepoužitých [[pesticid]]ů.<ref>http://www.ekolide.cz/view.php?cisloclanku=2007110006</ref> Splavováním průmyslových hnojiv srážkami a s erozí půdy (často vlivem špatné agrotechniky) dochází ke kontaminaci povrchové vody. Přebytek dusíku dodávaného zemědělci formou hnojiv, který rostliny nevyužijí a je z půdy vyplaven do vody, představuje množství cca 45 kg na hektar. Podle zdrojů blízkých zemědělství je toto množství výrazně menší : „…Vyplavování fosforu z půdy je velmi malé a ročně se takto ztratí u půdy lehké 3 - 5 kg, střední 2 - 3kg, těžké méně než 2 kg P na ha. V erozních smyslech se dostává do povrchových vod a jezer. …“<ref name="agrokrom"/> Velmi významné je znečišťování vody fosforem v posledníéch desetiletích. Původní tvrzení, že fosfor ve vodě nepochází ze zemědělských hnojiv, protože pohyb fosforu v půdě je velmi pomalý vzal už prokazatelně za své. Přirozený obsah fosforu v půdě je však malý <ref name="agrokrom">[http://www.agrokrom.cz/texty/.../VR_vlastnosti_pudy_fosfor.pdf fosfor v půdě ZVU Kromeriz]</ref> a tak je naprosto nezbytné fosfor k dosažení výnosů doplňovat. Při dlouhodobých deštích. nebo při průsaku mohou odpady ze silážních jam znamenat ohrožení vod v okolí. Vážné škody způsobují poškozená zemědělská zařízení, nebo nesprávné nakládání s odpady.
[[Soubor:Amoco Cadiz impact.jpg|thumb|znečištění ropou]]
[[Soubor:Potrero Generating Station Outflow.jpg|thumb|vypouštění tepelně znečištěné vody v [[San Francisco Bay]] z [[Potrero Generating Station]]]]
=== Průmyslová výroba a skladování ===
V 80. letech [[20. století|20. století]] způsobilo poplach vysoké znečištění vod Severního a Baltského moře, kam tečou mimo jiné i řeky z [[Česko|České republiky]]. Znečištění moří se projevovalo vysokým procentem nemocí živočichů (např. rakovina u ryb). U [[Labe]] na našem území se na počátku devadesátých let prokázala vysoká koncentrace [[kadmium|kadmia]], [[rtuť|rtuti]], [[arzén|arzenu]], [[Chrom|chrómu]] a [[stříbro|stříbra]]. Nemocné [[ryby]] vyloví rybáři z české části Labe i dnes především v sousedství [[Spolana Neratovice|Spolany Neratovice]].
=== Těžba ===
[[Soubor:20060402 waikiki sewage.jpg|thumb|Waikiki - zákaz koupání a rybaření kvůli znečištění vody]]
Těžba nerostných surovin může znečišťovat vodní toky významnou měrou. Katastrofální zamoření povodí [[Dunaj]]e [[kyanid]]y a těžkými kovy je známé z havárie při těžbě [[zlato|zlata]] v [[Baia Mare]] ([[Rumunsko]]) v lednu [[2000]]. Při těžbě zlata je voda v řekách v [[Mongolsko|Mongolsku]] znečišťována [[rtuť|rtutí]] a dalšími jedovatými látkami.<ref>[http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=620626 Mongolská zlatá horečka ničí řeky i život nomádů]</ref>
=== Přirozené zdroje znečištění ===
Znečištění vod způsobuje [[sopečná činnost]], [[sesuv půdy|sesuvy půdy]], nebo vyplavování toxických látek vznikajících při geologické činnosti z [[podloží]] .Významným zdrojem znečištění může být také větší množství současně uhynulých organismů, nebo zvyšování teploty vody v důsledku vysýchání v období snížených vodních srážek.
== Příčiny znečištění vody ==
Specifikace znečišťujících látek vedoucích k znečištění vody zahrnuje široké spektrum chemických, [[patogen]]ních a fyzických, nebo smyslových změn jako jsou zvýšená teplota, pach a zabarvení. Zatímco mnohé z těchto chemických látek a látek, které způsobují znečištění se ve vodě přirozeně vyskytují ([[vápník]], [[sodík]], [[železo]], [[mangan]], atd.) jejich [[koncentrace]] je často klíčová při rozhodování, co je přirozenou součástí vod, a co je kontaminací
Vyčerpání zásoby [[kyslík]]u může způsobovat mnoho přírodní materiálů, například rostlinné zbytky (např. listí a trávy), stejně jako lidmi vyrobené chemikálie. Ostatní přírodní a antropogenní látky můžou způsobit [[zákal]], který zabraňuje pronikábí světla a světlo a narušuje růst rostlin, a způsobuje onemocnění [[žábra|žaber]] některých druhů ryb.<ref name="EPA-AGFact">U.S. EPA. [http://www.epa.gov/owow/nps/Ag_Runoff_Fact_Sheet.pdf "Protecting Water Quality from Agricultural Runoff."] Fact Sheet No. EPA-841-F-05-001. March 2005.</ref>
Mnohé z chemických látek jsou [[jed]]ovaté. Patogeny mohou způsobovat [[choroba|choroby]] mezi lidskými nebo zvířecími hostiteli. Mezi změněné fyzikální vlastnosti patří změna [[kyselost]]i, elektrické [[vodivost]]i, [[teplota|teploty]] a [[eutrofizace]]. [[Eutrofizace]] je zvýšení zásoby živin.
=== Chemické a další kontaminující látky podle chemických a fyzikálních vlastností ===
==== Organické, vodu znečišťující látky ====
* [[Čistící prostředek|Čistící prostředky]]
* [[Dezinfekce|Dezinfekční přípravky]] jsou v chemicky dezinfikované vodě jako je [[pitná voda]]. Jde například o [[chloroform]].
* Odpady ze [[zpracování potravin]], které mohou obsahovat organické zbytky, tuky a maziva
* [[Insekticid]]ní a [[herbicid]]ní přípravky, obrovský rozsah organických solí.
* [[Ropa|Ropné]] deriváty a organické uhlovodíky, včetně paliv ([[benzin]], [[nafta]], letecké palivo, a [[topný olej]]) a maziv (motorové oleje) a vedlejší produkty hoření, odpady po přívalových deštích.<ref name="Burton & Pitt">{{Citace monografie| titul=Stormwater Effects Handbook: A Toolbox for Watershed Managers, Scientists, and Engineers| autors=G. Allen Burton, Jr., Robert Pitt| vydavatel=CRC/Lewis Publishers| místo=New York| datum=2001| isbn=0-87371-924-7|
url=http://unix.eng.ua.edu/~rpitt/Publications/BooksandReports/Stormwater%20Effects%20Handbook%20by%20%20Burton%20and%20Pitt%20book/MainEDFS_Book.html}} Chapter 2.</ref>
* Zbytky [[strom]]ů a [[keř]]ů z dřevozpracujícího průmyslu.
* Těkavé organické sloučeniny (např.[[aromatický uhlovodík|aromatické uhlovodíky]]) (VOC), jako jsou průmyslové [[rozpouštědla]], v důsledku nevhodného skladování. Chlorovaná rozpouštědla, které jsou těžší než voda a mohou klesnout až na dno nádrže, protože nejsou schopny se smíchat s vodou a jsou hustší.
* Různé chemické sloučeniny užívané v osobní [[hygiena|hygieně]],[[kosmetika|kosmetice]].
==== Anorganické vody znečišťující látky ====
* Zvýšení [[kyselost]]i způsobené emisemi ([[kyselý déšť]]) z průmyslových závodů (zejména [[oxid siřičitý]] z [[elektrárny]])
* [[Amoniak]] z rozkládájícího se odpadu z potravin
* Chemické odpady jako průmyslové produkty
* [[Hnojivo|Hnojiva]] s obsahem živin - [[dusičnan]]y a [[fosforečnan]]y které unikají se srážkami ze [[zemědělství]] <ref name = " Burton & Pitt "/>
* [[Těžké kovy]] z [[motorové vozidlo|motorových vozidel]] <ref name="Burton & Pitt"/> <ref>Schueler, Thomas R. [http://www.cwp.org/Resource_Library/Center_Docs/PWP/ELC_PWP6.pdf "Cars Are Leading Source of Metal Loads in California."] Reprinted in [http://www.cwp.org/Store/guidance.htm ''The Practice of Watershed Protection.''] 2000. Center for Watershed Protection. Ellicott City, MD.</ref>
* [[kyselina|Kyseliny]] používané při těžbě.
* [[Nános]]y ([[sediment]]y) po výstavbě, vypalování nebo čistění pozemků.
==== Makrostrukturní znečištění ====

Znečištění velkými viditelnými složkami znečišťujícími vodu ([[trosky]],[[komunální odpad]])
* [[Odpadky]] (např. papír, plasty, nebo potravinářské odpady) smývané [[srážky|srážkami]], nebo sem vyváženy.
* [[Vrak]]y velkých opuštěných lodí
=== Tepelné znečištění ===
[[Tepelné znečištění]], je nárůst nebo pokles teploty vody způsobené lidským vlivem. Tepelné znečištění způsobuje využití vody jako [[chladící směs]]i v [[elektrárna|elektrárnách]] a průmyslových provozech. Zvýšená teplota vody způsobuje pokles hladiny kyslíku (což může zabíjet ryby) a ovlivňuje [[ekosystém]].Městské odpady můžou zvýšit teplotu v povrchových vodách.
Tepelné znečištění, může být také způsobeno vypouštěním velmi studené vodou na dně [[nádrž]]í do teplejších řek.
== Významné polutanty a jejich působení ==
=== Rtuť ===
Nejtoxičtější je [[rtuť]] ve formě organosloučenin ([[metylrtuť]]). V této podobě se nachází v [[ryby|rybách]] a organismus je schopen ji vstřebat téměř ze sta procent. Rtuť sama o sobě není prudce jedovatá. Avšak její sloučeniny mohou způsobovat neurologické poruchy, poruchy vidění, svalovou slabost, únavu, snižovat reprodukční schopnosti, procházet placentou a způsobovat psychomotorické poškození [[Fétus|plodu]].
Do vody se dostává rtuť při těžbě a zpracování nerostů, ale i jako odpad ze zdravotnictví. V České republice je z hlediska činností nejvíce rtuti uvolňováno do vod z výroby chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken - asi 76 % celkově ohlášených úniků. V roce [[2006]] bylo od [[IRZ|integrovaného registru znečišťování]] ohlášeno více než dvojnásobné množství emisí rtuti oproti předchozím ohlašovacím rokům. Největší podíl (72 %) z celkového množství emisí rtuti do vod na [[Pardubický kraj]].<ref>[http://www.irz.cz/dokumenty/irz/souhrnna_zprava_irz_2006.pdf INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Souhrnná zpráva za rok 2006]</ref>
=== Aromatické uhlovodíky ===
Zdrojem [[Areny|arenů]] jsou černouhelný [[dehet]] a [[ropa]] (zvláště z Blízkého Východu). Na vodní živočichy mohou působit [[mutagen|mutagenně]] a [[Karcinogen|karcinogenně]].
=== Polychlorované bifenyly (PCB) ===
[[Soubor:Hudson_river_from_bear_mountain_bridge.jpg|thumb|Pohled na [[Hudson (řeka)|řeku Hudson]] z mostu Bear Mountain Bridge]]
[[Soubor:Slovakia Zemplinska Sirava 10.jpg|thumb|Pohled na přehradu [[Zemplínská šírava]]]]
[[Soubor:น้ำท่วม 8.jpg|thumb|Nečistoty splavované deštěm do řeky (Laplae, Uttaradit)]]
PCB jsou uměle vyráběné sloučeniny od roku [[1929]]. Jejich hlavní průmyslové využití spočívalo ve funkci elektrické izolační kapaliny v [[kondenzátor]]ech a v [[transformátor]]ech a jako zhášecí prostředky. [[Polychlorované bifenyly]] jsou [[toxicita|toxické]] pro [[ryby]] a jiné vodní organizmy. I při nízkých koncentracích byly u ryb pozorovány reprodukční a vývojové problémy. Nadměrné vystavení se působení PCB může ohrozit [[mozek]], oči, srdce, [[imunitní systém]], [[ledviny]] nebo [[játra]].
Americká [[Hudson (řeka)|řeka Hudson]] byla v letech [[1947]] až [[1977]] zamořena firmou [[General Electric]] až 590 tunami PCB..<ref>[[Miroslav Šuta]]:[http://suta.blog.respekt.cz/c/30349/New-York-urputne-chemikalie-a-nemocne-srdce.html New York, urputné chemikálie a nemocné srdce]</ref> V Československu se PCB vyráběly v Chemko [[Strážske]] do roku [[1984]]) během níž byl kontaminován zejména odpadový kanál, z kterého se chemikálie uvolňují do řeky [[Laborec]] a do přehrady [[Zemplínská šírava]].<ref>[http://www.greenpeace.org/slovakia/zataze/arealy-podnikov-a-priemyselne/projekt-implementacie Toxické záťaže - Chemko Strážske]</ref>
=== Dusík ===
[[Soubor:Katrina-14629.jpg|thumb|Znečištění pobřeží po [[Hurikán Katrina|hurikánu Katrina]]]]
Hlavní použití látek, přispívajících k celkovému obsahu [[dusík]]u v půdě a ve vodách jsou průmyslová i statková hnojiva. Uvolňování sloučenin dusíku zvyšuje obavy především proto, že způsobují [[eutrofizace|eutrofizaci]] a přispívají k [[kyselý déšť|okyselování]] citlivých ekosystémů.
V České republice činilo za rok [[2006]] celkové množství ohlášených emisí dusíku do vody 3 093 150 kg, což je přibližně stejná hodnota jako v předchozích letech. Provozovny zabývající se výrobou chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken mají na tomto množství podíl 82%. Z hlediska krajů bylo nejvíce dusíku vypouštěno do vod v [[Pardubický kraj|Pardubickém]] (46 %) a v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]] (26 %).<ref>[http://www.irz.cz/dokumenty/irz/souhrnna_zprava_irz_2006.pdf INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Souhrnná zpráva za rok 2006]</ref> Plošné zdroje znečištění (např. splachy z polí) jsou také významným zdrojem znečištění dusíkem, nejsou však evidovány v [[IRZ|integroveném registru znečišťování]].
=== Fosfor ===
Znečišťování vody fosforem je limitní pro eutrofizaci vod v ČR .Pro produkci biomasy je optimální, aby byl splněn stechiometrický poměr živin N:P = 16:1. Ve většině nádrží v ČR je poměr N:P podstatně vyšší než 16, proto je fosfor limitujícím prvkem eutrofizace.<ref>http://www.irz.cz/latky/celkovy_fosfor</ref> Zdrojem z znečištění fosforem je zemědělství, biomasa, a čistící prostředky.
Na rozdíl od dusíku je v roce 2006 u fosforu výrazně patrný klesající trend množství ohlášených emisí do vod. Celkové množství za rok 2006 činilo 42 886 kg. Podle kategorií činnosti se na tomto množství podílela výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru, vydavatelství a tisk celými 47 %, následovala výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (32 %) a nezanedbatelná je i výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (21 %). Nejvíce emisí fosforu do vod je produkováno v Ústeckém kraji (51 % celkového množství).
=== Amoniak ===
[[Amoniak]] je důležitou součástí přírodního koloběhu [[dusík]]u a vytváří se při rozkladu organických materiálů, zvláště [[bílkovina|bílkovin]]. Suchozemští živočichové včetně lidí vyměšují přebytek dusíku ve formě [[močovina|močoviny]].
Většina amoniaku uvolňovaného do atmosféry pochází z rozkladu živočišných a lidských odpadů. Vysoké hladiny [[hnojení]] dusíkatými [[hnojivo|hnojivy]] mohou mít za následek vyluhování velkých množství [[Dusičnany|dusičnanů]] do spodní vody, která je pak buď nevhodná pro lidskou spotřebu, anebo vyžaduje nákladné úpravy pro snížení koncentrace dusičnanů na přijatelné hodnoty. Menší, člověkem vytvořené zdroje unikání amoniaku, zahrnují používání hnojiv a rozklad vegetace i odpadů, stejně jako některé průmyslové procesy.
Amoniak je jedním z plynů obsažených v „[[kyselý déšť|kyselých deštích]]“, které hrají důležitou roli v přepravě kyselých znečišťujících látek na velké vzdálenosti s negativním vlivem na vegetaci i živočichy.
=== DDT ===
[[DDT]] je člověkem syntetizovaná organická sloučenina [[Chlor|chlóru]] používaná jako [[insekticid]] schopný zabíjet celou řadu hmyzích druhů. DDT je [[perzistentní organická látka]], a proto stále přetrvává v životním prostředí i v oblastech, kde se již dlouho nepoužívá. Více než 50% DDT zůstává v půdě ještě 2 až 15 let po jejím ošetření
<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = IRZ - Integrovaný registr znečišťování - Ohlašované látky - DDT:
| url = http://www.irz.cz/latky/DDT
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =18-10-2009
| vydavatel =CENIA
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
. Je nacházen ve velkém rozsahu v zemědělských půdách pro produkci potravin i v usazeninách.
DDT je toxický pro volně žijící živočichy, zvláště pro [[ryby]] a [[ptáci|ptáky]]. Jeho nejznámější nepříznivé účinky působí na rozmnožovací schopnosti ptáků spojované se ztenčováním skořápek jejich vajíček (nejvíce jsou ohroženi vlivem DDT draví ptáci)(viz [[DDT]])<ref>[http://ekologie.upol.cz/ku/ahdo/POLLUTIO.DOC ohrožení dravých ptáků ztenčováním skořápky, dokument doc]</ref> Vzhledem k jeho rozpustnosti v tucích a olejích se DDT stává součástí [[potravní řetězec|potravního řetězce]]. Koncentrace v lidských tkáních od 70. let 20. století klesala v důsledku celosvětového omezování jeho používání.
DDT a produkty jeho rozkladu, které jsou rovněž toxické a dokonce ještě stálejší než původní sloučenina, jsou všudypřítomné v potravinách a v životním prostředí a byly nalezeny i v [[Arktida|arktické oblasti]].
=== Zinek ===
[[Zinek]] nepředstavuje pro člověka nijak významné riziko, ale je značně toxický pro ryby a jiné vodní organizmy. V České republice je podle [[IRZ|integroveného registru znečišťování]] nejvíce emisí zinku do vody ohlášeno z výroby chemických látek, přípravků, léčiv. Výroba chemických vláken se na celkovém množství podílela 86 %. Nejvíce zinku a jeho sloučenin je vypouštěno do vod v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]] - 89 % celkového množství.<ref>[http://www.irz.cz/dokumenty/irz/souhrnna_zprava_irz_2006.pdf INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Souhrnná zpráva za rok 2006]</ref>
=== Dioxiny ===
Polychlorované dibenzopdioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF) běžně označované jako [[dioxiny]] zahrnují asi 200 látek (tzv. kongenerů), které se liší počtem a polohou [[Chlor|chlóru]] v molekule. Nejrozšířenější a nejjedovatější dioxin, [[dioxin|TCDD (2,3,7,8-tetrachlordibenzopdioxin]]) obsahuje v molekule 4 chlory a jeho [[toxicita]] byla označena číslem 1 (ostatní dioxiny mají toxicitu vyjádřenou jako zlomek jeho toxicity). Dioxiny mají lipofilní charakter, vypouštěné do vody se zprvu drží na hladině (jsou ve vodě nerozpustné), kde se účinkem slunečního světla mohou částečnš rozkládat. Poté se váží na organické zbytky plovoucí ve vodě a postupně klesají ke dnu, odkud mohou být znovu vyplaveny.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Rajdl
| jméno = Daniel
| odkaz na autora = Daniel Rajdl
| titul = Čím jsou dioxiny nebezpečné?
| url = http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=126567
| datum vydání =14. července 1999 14:00
| datum aktualizace =
| datum přístupu =1.08.2009
| vydavatel = http://bezk.ecn.cz/
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
=== Kyanidy ===
Pokud se vyskytují [[kyanid]]y ve vodách, pocházejí obvykle z lidské činnosti. Často z povrchové a tepelné úpravy kovů. Kyanidy jsou velmi toxické pro [[ryby]] a ostatní vodní organizmy. V České republice podle [[IRZ]] nejvíce emisí pochází z výroby chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (74 %). Je patrný mírně vzestupný trend v emitovaném množství kyanidů. U této látky byl v roce 2006 nahlášen jeden případ [[havárie]], při které uniklo 400 kg kyanidů.
=== Sinice ===
V posledních letech dochází v České republice k neúměrnému přemnožení [[sinice|sinic]] – cyanobakterií, které jsou nebezpečné nejen pro vodní živočichy a rostliny, ale také pro zdraví obyvatel při rekreaci i vodárenském využití [[vodárenská nádrž|nádrží]].
Nejznámější jsou sinice planktonní, které tvoří na hladině tzv. [[vodní květ]]y. Jejich [[Jed|toxiny]] mohou vyvolat řadu komplikovaných onemocnění, zejména při dlouhodobém požívání pitné vody z nesledovaných zdrojů se sinicemi, nebo při delším koupání v zamořené nádrži.
[[Soubor:Cambodia buffaloes in paddy fields.jpg|thumb|Změdělství v [[Kambodža|Kambodži]]]]
=== Patogenní bakterie ===
[[Koliformní bakterie]] jsou často užívaným [[indikátor]]em znečištění vody, i když samy nezpůsobují choroby. Mezi ostatní [[mikroorganismus|mikroorganismy]] které někdy lze nalézt v povrchových vodách a které způsobují zdravotní problémy patří:
* ''[[Cryptosporidium parvum]]''
* ''[[Giardia lamblia]]''
* ''[[Salmonella]]''
* ''[[Novovirus]]'' a další [[vir]]y
* [[Parazit]]ní [[červ]]i ([[roup]]i, [[tasemnice]]) <ref>USGS. Reston, VA. ''[http://pubs.usgs.gov/fs/fs-027-01/ "A Primer on Water Quality."]'', FS-027-01. March 2001.</ref><ref>Schueler, Thomas R. ''[http://www.cwp.org/Resource_Library/Center_Docs/PWP/ELC_PWP17.pdf "Microbes and Urban Watersheds: Concentrations, Sources, & Pathways."]'' Reprinted in [http://www.cwp.org/Store/guidance.htm ''The Practice of Watershed Protection.''] 2000. Center for Watershed Protection. Ellicott City, MD.</ref>
Vysoká úroveň patogenity může vyplynout z nedostatečně vyčištěné odpadové vody.<ref>[http://www.epa.gov/npdes/sso/control/diseases.htm Diseases Associated With Sewage], přístup 2009-09-27</ref> Některá města mají také spojený kanalizační systém (dešťová a splašková kanalizace), do kterých mohou být vyplaveny odpadní vody při lijácích.<ref name="EPARTC">U.S. EPA. "[http://cfpub.epa.gov/npdes/cso/cpolicy_report2004.cfm Report to Congress: Impacts and Control of CSOs and SSOs."] August 2004. Document No. EPA-833-R-04-001.</ref>
Patogeny mohou pronikat do vody také vlivem špatně vedené [[zemědělství|zemědělské]] výroby.
=== Radioaktivita ===
Výsledky hodnocení zatížení povrchových vod radioaktivními látkami ukazují, že se jakost vody v ČR zlepšuje. Např. v profilu Ploučnice-Noviny v důsledku účinnějšího čištění odpadních vod z těžby uranu v období [[1986]] až [[1989]] a později zastavení hornické těžby v roce [[1991]].
<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Eduard Hanslík
| jméno = Eduard Hanslík
| odkaz na autora = Eduard Hanslík
| titul = Možnosti hodnocení znečištění povrchových vod podle metodiky OECD na příkladu radioaktivních látek
| url = http://www.mzp.cz/ris/ais-ris-info-copy.nsf/aa943fb38bfdd406c12568e70070205e/bd66551a860c9cdbc1256c370072cbce?OpenDocument
| datum vydání =1999
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel = VÚV TGM Praha
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Radioaktivní znečištění vody vzniká v současnosti během těžby uranové rudy. Kapalné radioaktivní odpady jsou tvořeny především kontaminovanou podzemní vodou, neboť při hlubinné těžbě uranové rudy je nutné čerpáním snížit hladinu podzemní vody. Znečištěná voda může ohrozit zdroje pitné vody. Riziková je také půdní eroze hlušiny na haldách, které nebyly rekultivovány.
== Rozšiřování znečišťujících látek ==
Nejvíce vody znečišťujících látek se nakonec odváděno řekami do oceánů. V některých oblastech světa vliv lze vysledovat stopy znečištění stovky mil od ústí s použitím hydrologických přepravních modelů. Pokročilé [[počítačový model]]y jako je [[SWMM]] nebo [[DSSAM Model]] byly použity na mnoha místech po celém světě ke zkoumání znečišťujících látek ve vodních systémech. Bioindikátory, mezi které patří druhy planktonu byly například také použity ke studiu škodlivin v zátoce poblíž města [[New York]]. Nejvyšší [[toxin|toxicky]] znečištěný plankton je poblíž ústí řeky [[Hudson]], asi 100 km na jih, protože je třeba několik dní na proniknutí do tkáně [[plankton]]u. koncentrace se zvyšuje podle postavení v [[potravní řetězec|potravinovém řetězci]] Každý stupeň v potravním řetězci stoupá postupně koncentrace znečišťujících látek jako [[těžké kovy]] (např. [[rtuť]]) a perzistentních znečišťujících látek jako [[DDT]].
Velké kroužící [[vír]]y v oceánech jsou pastí pro plovoucí [[plast]]ové úlomky. Ve velkém víru v severním Tichomoří se nachází znečištěná plocha která je 100 násobkem velikosti [[Texas]]u. Mnohé z těchto dlouho ztracených předmětů skončí v žaludku mořských ptáků a zvířat. To má za následek zablokování trávicích cest, které vede ke snížené chuti k jídlu nebo dokonce smrti z vyhladovění.
Mnohé chemické látky prochází [[hniloba|hnilobnými]] změnami. Příkladně [[trichloretylen]] (používaný v průmyslové odmašťování kovů a elektroniky) a [[tetrachloretylen]] které se používají se při čištění v průmyslu (pomocí CO2 nejnovější pokroky v při čištění umožňují se vyhnout použití chemických látek), obě tyto chemické látky, které jsou [[karcinogen]]í prochází částečným [[rozklad]]ným procesem, které vede k novým nebezpečných chemickým látkám (včetně [[dichlorethen]]u a [[vinylchlorid]]u).
Existují různé sekundární efekty plynoucí nikoliv z původní látka, ale ze změněných stavů. Příkladem jsou znečištění [[plochy]] povrchu vody, vodní hladiny což může bránit pronikání slunečního světla přes vodní sloupec a brzdí [[fotosyntéza|fotosyntézu]] u vodních elektráren.
== Metody stanovení znečištění vody ==
Odběr vzorků pro biologické zkoušení zahrnuje sběr rostlin a nebo fauny z povrchových vod. V závislosti na druhu hodnocení se organismy mohou být určeny pro hodnocení počtu a vrací se do vodního toku, nebo mohou pomoci při určení znečištění prostředí při laboratorním rozboru.
=== Dálkový průzkum Země ===
Technologie SAR a ASAR 
[[Radar se syntetickou aperturou|SAR]] je typ radaru,který může být použit k detekci znečištění vodních ploch látkami, které vytvářejí skvrny při povrchu (typicky uhlovodíky). Příklad takového použití dokládá projekt Monitoringu ropných skvrn při pobřeží Norska .Radary SAR byly a jsou využívány na více typech družic. 
[[ASAR]] - Advanced Synthetic Aperture Radar (ASAR) navazuje na dřívější senzory SAR, používané ESA. Vylepšeno bylo pokrytí, snímané úhly, polarizace a mody práce.
=== Fyzikální vyšetření ===
Společný fyzické testy vody patří teplota, koncentrace sušiny a zákal.
=== Chemické testy ===
Vzorky vody může být zkoumána metodami [[analytická chemie|analytické chemie]]. Často používanou metodou je určení [[pH]], [[chemická spotřeba kyslíku]] (COD), určení živin ([[dusičnan]]y a sloučeniny [[fosfor]]u), kovy (například [[měd]], [[zinek]], [[kadmium]], [[olovo]] a [[rtuť]]), olej a maziva, ropné uhlovodíky a [[pesticid]]y.
==== Kvantitativní analýza ====
[[Kvantitativní analýza]] je metoda, kterou se zjišťuje množství neznámé látky v [[roztok]]u.
==== Kvalitativní analýza ====
[[Kvalitativní analýza]] je soubor metod jimiž se zjišťuje výskyt neznámé látky v roztoku.
=== Biologické testování ===
Biologické zkoušky zahrnuje použití rostlin, zvířat anebo mikrobiologických ukazatelů pro sledování stavu [[vodního ekosystému]].
[[Soubor:Epuration biologique.jpg|thumb|čistící stanice, provzdušňovací nádrž]]
==== Mikrobiologický rozbor vody ====
[[Mikrobiologický rozbor]] vody je založen na sledování možného výskytu [[Bakterie|bakterií]] s možným patogenním vlivem na člověka. Mezi základní stanovované organismy patří [[Escherichia coli]], koliformní bakterie, enterokoky a klostridia.
[[Escherichia coli]] upřesňuje znečištění fekálního charakteru, [[koliformní bakterie]] signalizují nedostatečnou úpravu a její dodatečnou kontaminaci při distribuci, [[enterokok]]y jsou považovány za citlivý údaj, protože se ve vodě nemnoží a nejsou rezistentní a indikují tak čerstvé fekální znečištění, [[anaerobní klostridia]] indikují fekální znečištění dlouhodobého charakteru.
==== Měření potenciální produktivity ====
Eutrofizace povrchových vod je možné stanovit podle tzv. potenciální produktivity rozvoje. Tedy zhodnocením bujení organismů, který by v testovaném vzorku vody mohl nastat za optimálních podmínek. Stanovení trofického potenciálu se provádí biotestem spočívajícím v kultivaci zelené řasy [[Scenedesmus quadricanda]] za standardních podmínek ([[světlo|osvětlení]], [[teplo]]ta, [[oxid uhličitý|přívod CO2]] a pod.) a ve sledování její růstové odezvy.<ref>[http://fle.czu.cz/~landa/SLOVNIKY/EKO/E/E-A-K.PDF fle.czu.cz]</ref><ref>[http://szp.cdv.cz/konference/bohdanec06/rok2006/sbornik.pdf szp.cdv.cz]</ref>

== Kontrola znečištění vody ==
=== Odpad z domácností ===
V městských oblastech, je čištění domácích splašků odváděných kanalizací typicky řešeno pomocí [[čistírna odpadních vod|čistírny odpadních vod]]. Jsou navrženy a provozovány systémy (s druhotným zpracováním nebo lepším) které můžou odstranit 90 procent nebo více znečišťujících látek. Nejsou určeny k odstranění toxických látek které jsou součástí průmyslových odpadních vod.<ref>U.S. EPA (2004).[http://www.epa.gov/npdes/pubs/primer.pdf "Primer for Municipal Wastewater Treatment Systems."] Document No. EPA 832-R-04-001.</ref>
V domácnostech, nebo podnicích které nejsou napojeny na městskou čistírnu odpadních vod mohou být jednotlivé [[septik]]y, nádrže které zadržují odpadní vody na místě a jsou vyčerpávany a odváženy, nebo vypouštěny přímo do půdy.
=== Průmyslových odpadních vod ===
Některá průmyslová zařízení produkují běžné domácí splašky, které mohou být čištěny v běžné čistírně odpadních vod. Průmyslových odvětví, která vytvářejí odpadních vod s vysokou koncentrací znečišťujících látky jako např. oleje a maziva a toxické látky (např. těžké kovy, těkavé organické sloučeniny) nebo nebezpečné znečišťující látky, jako je čpavek, potřebují specializované čistící systémy. Některé z těchto zařízení můžou být instalovány přímo v továrně a pak lze částečně vyčištěné odpadní vody vypouštět do veřejné kanalizačního systému. Průmysl vytvářející velké objemy odpadních vod obvykle provozuje vlastní čistící systémy.
Ohřátá voda z elektráren nebo výrobních závodů může být vyčištěna v
* [[chladicí nádrž]]i
* [[chladicí věž]]i
* využitím tepla v domácnostech,nebo podobně.
== Znečištění podle kontinentů ==
=== Asie ===
[[Soubor:Runoff of soil & fertilizer.jpg|thumb|hnojivo a pesticidy jsou splavovány do potoků a řek]]
Jižní [[Asie]] (zejména [[Indie]]) a jihovýchodní [[Asie]] se potýkají se závažným znečištěním vody. Řeky [[Chuang - che]], [[Ganga]], [[Amudarja]] či [[Syrdarja]] patří mezi nejznečištěnější na světě. Jen do čínské řeky [[Jang-c'-ťiang]] je ročně vypuštěno asi 14 miliard tun odpadních vod.<ref>[[Miroslav Šuta]]: [http://suta.blog.respekt.cz/c/2745/Mira-znecisteni-v-Cine-uz-omezuje-rozvoj.html Míra znečištění v Číně už omezuje rozvoj], respekt.cz</ref>
=== Amerika ===
[[Soubor:Nrborderborderentrythreecolorsmay05-1-.JPG|thumb|200px|Znečištění New River v [[Kalifornie|Kaliforinii]]]]
=== Afrika ===
=== Evropa ===
Evropa má nedostatečnou legislativu pro kontrolu využívání vody. V řadě zemí se nyní uplatňují opatření na snížení spotřeby.
Neúměrné zátěže v podobě organických látek, dusíku a fosforu, v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století vedly k [[eutrofizace|eutrofizaci]] moří, jezer a podzemních vod po celé Evropě. Hlavním zdrojem dusíku jsou hnojiva splachovaná ze zemědělské půdy, fosfor pochází z odpadních vod z domácností a průmyslu.
[[Soubor:Anguilla anguillaDead Deule citadelle 2002 06 02.jpg|thumb|v otrávené řece vyšší organismy nepřežijí]]
Znečištění podzemních vod představuje další problém spojený hlavně s [[pesticid]]y a [[dusičnany]] ze zemědělství. Vypouštění fosforu z městských [[čistírna odpadních vod|čistíren odpadních vod]] se výrazně snížilo převážně díky vyžadování čističek odpadních vod u větších obcí. Od začátku [[21. století]] je zjevný posun v technologiích a fosfáty v [[prací prostředek|pracích]] a čistících prostředcích více nahrazovány takže se koncentrace fosforu v jezerech ve srovnání s vysokými hodnotami z konce [[20. století|20. století]], snížily.
Na subregionální úrovni se kvalitou vody zabývají různé směrnice EU. Další zlepšení lze očekávat v souvislosti s investicemi do nové infrastruktury, aby byly splněny požadavky směrnic.
Co se týče [[Vodní doprava|lodní dopravy]] v Evropě, ta je považována za ekologicky šetrný způsob přepravy, v případě nedodržování norem může být však její dopad na životní prostřední značný. Během sedmdesátých a osmdesátých let 20. století stoupl objem dopravy po moři. To vedlo ke zvýšení [[emise|emisí]] [[oxid siřičitý|SO2]] (na [[námořní doprava|námořní dopravu]] připadá 10 – 15 % z celkových emisí).
Znečištění z pozemních zdrojů je v mnoha oblastech stále vážné. Mnoho [[jaderná elektrárna|jaderných elektráren]] rozmístěných po celé Evropě se nachází na pobřeží nebo u velkých řek díky spotřebě velkého množství vody na chlazení. Asi 150 vyřazených [[ponorka|ponorek]] chátrá v přístavech na poloostrově [[Kola (poloostrov)|Kola]] a na [[Kamčatka|Kamčatce]]. Na druhou stranu [[Helsinská komise na ochranu moří]] (HELCOM) tvrdí, že [[Baltské moře|baltickému]] mořskému prostředí nehrozí v souvislosti s chemickou municí či jadernými látkami žádné nebezpečí.
Podařilo se ale také dosáhnout významných úspěchů: koncentrace dusičnanů klesly v pobřežních oblastech [[Severní moře|Severního moře]] o 25%. Také došlo ke snížení průměrných koncentrací [[fosfát]]ů v některých regionech, kam patří [[Skagerrak]], [[Kattegat]] a pobřežní pás [[Nizozemsko|Nizozemí]].
Aby nedocházelo ke znečištění vod, jsou přijímána celosvětová regionální a národní opatření. Například mezinárodní smlouvy [[OSPAR]], [[HELCOM]] a [[Akční plán pro Středozemí]]. Evropský registr znečištění ([http://www.prtr.ec.europa.eu/ registr na www.prtr.ec.europa.eu] také [[EPER]] [http://www.eper.ec.europa.eu/ dokumenty na //www.eper.ec.europa.eu/]zaznamenává úniky znečištění v EU. k dispozici je i mapa, kde je zřejmé , že zřejmě nejvíce znečišťovaná je střední Evropa ([[Holandsko]], [[Německo]], [[Francie]], [[Itálie]]) , data ohlášených znečištění jsou z roku [[2004]].
[[Soubor:Aa fond pollu.jpg|thumb|znečištění vody vrstvou bakterií v řece [[Aa]] ([[Francie]], poblíž zařízení na výrobu papíru v letech 1980-1990)]]
=== Arktida ===
V posledních letech trend oteplování a zvýšení rekreačního i komerčního [[rybolov]]u vytváří velký tlak. Řeky tekoucí na jih jsou hlavními cestami, kudy se škodliviny dostávají do moře, zejména z [[Rusko|Ruska]]. Na jaře se tyto škodliviny ukládají ve sladkovodních systémech a posléze mohou být v mořském prostředí přenášeny tisíce kilometrů od zdroje pomocí [[cirkulace moře]]. Škodliviny obsahují chemikálie ze zemědělství, průmyslové výroby, [[ropný průmysl|ropného průmyslu]] nebo [[radionuklid]]y z jaderných testů a vojenských aktivit.
== Znečištění vody v ČR ==
[[Integrovaný registr znečišťování]] (IRZ) shromažďuje údaje průmyslovém znečišťování vodních toků v [[Česká republika|České republice]], které jsou veřejně přístupné.<ref>http://www.irz.cz/ Integrovaný registr znečišťování</ref>.
{| class="wikitable"
|Hlášené úniky znečištění v ČR za rok 2006 - četnost<ref>[http://www.irz.cz/dokumenty/irz/souhrnna_zprava_irz_2006.pdf INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Souhrnná zpráva za rok 2006]</ref>
|-
! Název látky
! četnost znečištění
|-
|Rtuť a sloučeniny (jako Hg)
| 18
|-
|Zinek a sloučeniny (jako Zn)
|15
|-
|Arsen a sloučeniny (jako As)
|14
|-
|Měď a sloučeniny (jako Cu)
|14
|-
|Celkový dusík
|13
|-
|Celkový organický uhlík
|14
|-
|}
{| class="wikitable"
|Hlášené úniky znečištění v ČR za rok 2006 - množství<ref>[http://www.irz.cz/dokumenty/irz/souhrnna_zprava_irz_2006.pdf INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Souhrnná zpráva za rok 2006]</ref>
|-
! Název látky
! Množství (kg/rok)
|-
|Chloridy (jako celkové Cl)
| 47 873 101
|-
|Celkový organický uhlík
|3 795 190
|-
|Celkový dusík
|3 093 150
|-
|Celkový fosfor
| 42 886
|-
|Fluoridy (jako celkové F)
|33 152
|-
|Zinek a sloučeniny (jako Zn)
|30 741
|-
|Halogenované organické sloučeniny (jako AOX)
|29 870
|-
|Kyanidy (jako celkové CN)
|3 064
|-
|}
Dle kategorie činnosti bylo nejvíce hlášení emisí látek do vody z výroby chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (29 %) a z výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (24 %).
=== Ohrožení čistoty vod při povodních v roce 2002 ===
Povodně, které zasáhly Českou republiku v roce [[2002]], zaplavily i areály některých chemických a dalších závodů. Byl částečně zaplaven areál chemičky [[Spolana Neratovice]], včetně výroby [[Chlor|chlóru]], [[amalgám]]ové elektrolýzy kontaminovaná [[rtuť|rtutí]] a objektů kontaminovaných [[dioxin]]y. Kromě znečištění komunálními splašky tak hrozilo vážné znečištění [[Labe]] a [[Severní moře|Severního moře]] chemickými látkami odpadem z desítky let neřešené havárie ve Spolaně.
V [[Plzeň|Plzni]] hasiči zasahovali u tří případů úniku pohonných hmot ze zatopených garáží a aut. Zaplavené čističky odpadních vod byly na ředě míst i po povodni nefunkční, např. odpadní vody z Plzni odtékaly jistou dobu nečištěné do [[Berounka|Berounky]].
V [[Litoměřice|Litoměřicích]] vyplavila řeka Labe kalové jámy Litomeřické koželužny. V [[Ústí nad Labem]] a [[Lovosice|Lovosicích]] byly pod vodou chemičky [[Lovochemie]] a [[Spolchemie]].
[[Vltava|Vltavu]] znečistilo asi 132 tun oleje ze strojoven přehrad [[Vodní nádrž Orlík|Orlíku]] a [[Vodní nádrž Kamýk|Kamýku]].<ref>[http://www.ekolist.cz/zprava2.shtml?x=98830 Přehled možných ekologických havárií způsobených povodněmi]</ref>
== Související články ==
* [[saprobní systém]]
* [[znečištění ovzduší]]
* [[eutrofizace]]
* [[Polutanty]]
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [http://sekm.cenia.cz/portal Evidence kontaminovaných míst (Ministerstvo životního prostředí ČR)]
* [http://www.sci.muni.cz/botzool/study/ozp/Znecisteni-vod_07.pdf na sci.muni.cz/ ]
* [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=876&author=Vejdovsk%C3%BD_Franti%C5%A1ek Živočišné organismy studničných vod v Praze - Výsledky biologického výzkumu vod ve více než 200 pražských studní z r. 1879]

{{Commons|Water pollution}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Voda]]
[[Kategorie:Životní prostředí]]