Znojmo - Historie editací

Sysop: + VIDEO

2022-04-07T14:27:40Z

+ VIDEO

← Starší verze		Verze z 7. 4. 2022, 14:27
Řádka 52:		Řádka 52:
	Koncem 17. století bylo město postiženo velkou epidemií moru, která si vyžádala téměř 800 obětí. Znojmo zasáhly i napoleonské války, poprvé v roce 1805, kdy tudy prošli Rusové i Francouzi před bitvou u Slavkova, a podruhé roku 1809, kdy se v blízkosti Znojma odehrála bitva mezi rakouskými a francouzskými vojsky, známá jako [[bitva u Znojma]]. Znojemský hrad ztratil po porážce Turků u [[Vídeň\|Vídně]] roku 1683 svůj strategický význam a ve zpustlém stavu jej císař Josef I. Habsburský prodal Maxmiliánovi Františkovi z Deblína a jeho bratrovi, kteří jeho západní část přestavěli na zámek (snad podle plánu Jana Bernarda Fischera z Erlachu). Ve východní části zřídili [[Pivovar Hostan\|pivovar]]. Od roku 1784 byl zámek využíván jako kasárna a špitál a od roku [[1921]] slouží [[Jihomoravské muzeum\|Jihomoravskému muzeu]]. Z původního hradu se zachovala pouze románská [[rotunda svaté Kateřiny\|rotunda sv. Kateřiny]] a do roku 1892 stála u vstupu z předhradí takzvaná [[Loupežnická věž]].		Koncem 17. století bylo město postiženo velkou epidemií moru, která si vyžádala téměř 800 obětí. Znojmo zasáhly i napoleonské války, poprvé v roce 1805, kdy tudy prošli Rusové i Francouzi před bitvou u Slavkova, a podruhé roku 1809, kdy se v blízkosti Znojma odehrála bitva mezi rakouskými a francouzskými vojsky, známá jako [[bitva u Znojma]]. Znojemský hrad ztratil po porážce Turků u [[Vídeň\|Vídně]] roku 1683 svůj strategický význam a ve zpustlém stavu jej císař Josef I. Habsburský prodal Maxmiliánovi Františkovi z Deblína a jeho bratrovi, kteří jeho západní část přestavěli na zámek (snad podle plánu Jana Bernarda Fischera z Erlachu). Ve východní části zřídili [[Pivovar Hostan\|pivovar]]. Od roku 1784 byl zámek využíván jako kasárna a špitál a od roku [[1921]] slouží [[Jihomoravské muzeum\|Jihomoravskému muzeu]]. Z původního hradu se zachovala pouze románská [[rotunda svaté Kateřiny\|rotunda sv. Kateřiny]] a do roku 1892 stála u vstupu z předhradí takzvaná [[Loupežnická věž]].

-	Další rozvoj města Znojma nastal v 18. a 19. století v souvislosti s vybudováním císařských silnic do [[Brno\|Brna]], [[Praha\|Prahy]] a [[Vídeň\|Vídně]], vybudováním propojovací Státní dráhy Vídeň-Hrušovany nad Jevišovkou-Brno s [[Železniční trať Břeclav - Znojmo\|odbočkou]] na Znojmo (1870) a zejména [[Rakouská severozápadní dráha\|Severozápadní dráhy]] Vídeň-Znojmo-Jihlava-Nymburk-Praha/Děčín (1871). Výstavba dráhy dala podnět k vypracování nadčasového, velmi kvalitního regulačního plánu, podle kterého se město začalo velmi rychle rozšiřovat, zejména směrem na východ k Novosadům, k údolí potoka Lesky a k novému nádraží. Na okružní silnici vzniklo zajímavé hvězdicové Mariánské náměstí, inspirované pařížským [[Place de ~~l'Étoile~~]]. Výstavba dráhy umožnila rozvoj znojemského zelinářství a sadovnictví. Znojemská okurka se stala pojmem i v zahraničí. Nalezení ložisek [[kaolin]]u přispělo také k rozvoji keramického průmyslu ve městě. Byly zakládány četné parky, stavěly se nové školy, Albrechtova kasárna (později Žižkova), městská vodárna, židovská synagoga (1888), městské divadlo (1900), evangelický kostel či [[Krajský soud ve Znojmě\|krajský soud]] s věznicí (1913-1919, dnes zde sídlí [[Okresní soud ve Znojmě\|soud okresní]]).	+	Další rozvoj města Znojma nastal v 18. a 19. století v souvislosti s vybudováním císařských silnic do [[Brno\|Brna]], [[Praha\|Prahy]] a [[Vídeň\|Vídně]], vybudováním propojovací Státní dráhy Vídeň-Hrušovany nad Jevišovkou-Brno s [[Železniční trať Břeclav - Znojmo\|odbočkou]] na Znojmo (1870) a zejména [[Rakouská severozápadní dráha\|Severozápadní dráhy]] Vídeň-Znojmo-Jihlava-Nymburk-Praha/Děčín (1871). Výstavba dráhy dala podnět k vypracování nadčasového, velmi kvalitního regulačního plánu, podle kterého se město začalo velmi rychle rozšiřovat, zejména směrem na východ k Novosadům, k údolí potoka Lesky a k novému nádraží. Na okružní silnici vzniklo zajímavé hvězdicové Mariánské náměstí, inspirované {{Nowrap\|[[Paříž\|pařížským]] [[Place Charles-de-Gaulle]]}}. Výstavba dráhy umožnila rozvoj znojemského zelinářství a sadovnictví. Znojemská okurka se stala pojmem i v zahraničí. Nalezení ložisek [[kaolin]]u přispělo také k rozvoji keramického průmyslu ve městě. Byly zakládány četné parky, stavěly se nové školy, Albrechtova kasárna (později Žižkova), městská vodárna, židovská synagoga (1888), městské divadlo (1900), evangelický kostel či [[Krajský soud ve Znojmě\|krajský soud]] s věznicí (1913-1919, dnes zde sídlí [[Okresní soud ve Znojmě\|soud okresní]]).

	=== Historie v 1. polovině 20. století ===		=== Historie v 1. polovině 20. století ===
Řádka 174:		Řádka 174:

	== Velká Galerie ==		== Velká Galerie ==
-	* '''[[:Kategorie:Album města - Znojmo\|Mnoho fotografií města – Znojmo]]'''	+	* '''[[:Kategorie:Album města - Znojmo\|Mnoho fotografií města – Znojmo]]'''
		+	== YouTube ==
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=8di9F0e8WTU}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''ZNOJMO – propagační film 2013 (HD)'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="right"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=H7e4xrvBKfo}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Znojmo 1938'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: both;" />
	== Souřadnice ==		== Souřadnice ==
	{{Geo dms\|48\|51\|20\|N\|s\|16\|2\|56\|E\|v\|type:city(35000)_region:CZ}}		{{Geo dms\|48\|51\|20\|N\|s\|16\|2\|56\|E\|v\|type:city(35000)_region:CZ}}
Řádka 195:		Řádka 207:
	[[Kategorie:Obce v okrese Znojmo]]		[[Kategorie:Obce v okrese Znojmo]]
	[[Kategorie:Místní části ve Znojmě]]		[[Kategorie:Místní části ve Znojmě]]
		+	[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: + Aktualizace

2022-04-03T11:53:05Z

+ Aktualizace

Ukázat změny

JanST6: Prehistorická šablona

2016-08-17T15:39:07Z

Prehistorická šablona

← Starší verze		Verze z 17. 8. 2016, 15:39
Řádka 184:		Řádka 184:
	* [http://www.youtube.com/znojmotvcz/ Záznamy z jednání Zastupitelstva města Znojma]		* [http://www.youtube.com/znojmotvcz/ Záznamy z jednání Zastupitelstva města Znojma]

-	~~{{okresní město}}~~	+
-	{{Flickr\|Znojmo}}{{~~commons~~\|Znojmo}}{{Okres Znojmo}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Znojmo}}{{Commonscat\|Znojmo}}{{Okres Znojmo}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Znojmo]]		[[Kategorie:Znojmo]]
	[[Kategorie:Města na Moravě]]		[[Kategorie:Města na Moravě]]

Student85: Velké vylep.

2015-07-24T10:38:34Z

Velké vylep.

← Starší verze		Verze z 24. 7. 2015, 10:38
Řádka 38:		Řádka 38:
	== Historie ==		== Historie ==
	=== Historie do Třicetileté války ===		=== Historie do Třicetileté války ===
-	Prostor města byl osídlen již v době prehistorické. Od osmého století našeho letopočtu se na skalním ostrohu naproti dnešního centra města a hradu rozkládalo rozsáhlé slovanské hradiště (nynější část města [[Hradiště sv. Hypolita\|Hradiště]]), které chránilo brod přes řeku [[Dyje\|Dyji]] vzdálený asi 900 m, kudy procházela obchodní cesta z české kotliny do Podunají. Uvnitř hradiště, které v osmém až desátém století ovládalo rozsáhlou oblast dnešní jihozápadní Moravy a přilehlé části Dolního Rakouska, byly ve velkomoravském období zřejmě vystavěny mimo jiné dva kamenné kostely, jejichž existence však někdy bývá zpochybňována. Existovalo zde také rozsáhlé [[Pohřebiště ve Znojmě - Hradišti\|pohřebiště]], objevené v roce 2007 a nadále intenzivně zkoumané. Hradiště bylo někdy v 10. století vyvráceno Maďary a následně je během století jedenáctého vystřídal ~~[[Přemyslovci\|~~přemyslovský]] hrad, vybudovaný v bezprostřední blízkosti brodu. Zakladatelem tohoto hradu byl kníže Konrád I. Brněnský.	+	Prostor města byl osídlen již v době prehistorické. Od osmého století našeho letopočtu se na skalním ostrohu naproti dnešního centra města a hradu rozkládalo rozsáhlé slovanské hradiště (nynější část města [[Hradiště sv. Hypolita\|Hradiště]]), které chránilo brod přes řeku [[Dyje\|Dyji]] vzdálený asi 900 m, kudy procházela obchodní cesta z české kotliny do Podunají. Uvnitř hradiště, které v osmém až desátém století ovládalo rozsáhlou oblast dnešní jihozápadní Moravy a přilehlé části Dolního Rakouska, byly ve velkomoravském období zřejmě vystavěny mimo jiné dva kamenné kostely, jejichž existence však někdy bývá zpochybňována. Existovalo zde také rozsáhlé [[Pohřebiště ve Znojmě - Hradišti\|pohřebiště]], objevené v roce 2007 a nadále intenzivně zkoumané. Hradiště bylo někdy v 10. století vyvráceno Maďary a následně je během století jedenáctého vystřídal přemyslovský hrad, vybudovaný v bezprostřední blízkosti brodu. Zakladatelem tohoto hradu byl kníže Konrád I. Brněnský.

-	První písemná zmínka o Znojmě je v padělané listině, hlásící se do roku 1048, kterou kníže Břetislav I. zakládá [[proboštství]] v [[Rajhrad\|Rajhradě]] a kde je mezi svědky uveden znojemský kastelán Markvart. Po smrti knížete Břetislava připadlo Znojemsko jeho synu ~~[[Konrád I. Brněnský\|~~Konrádovi I.]]. Nejpozději po roce 1092 zde vzniklo samostatné údělné [[Přemyslovci\|přemyslovské]] knížectví. Za Konrádova syna Litolda se na znojemském hradě razily i první mince - [[znojemské denáry]].	+	První písemná zmínka o Znojmě je v padělané listině, hlásící se do roku 1048, kterou kníže Břetislav I. zakládá [[proboštství]] v [[Rajhrad\|Rajhradě]] a kde je mezi svědky uveden znojemský kastelán Markvart. Po smrti knížete Břetislava připadlo Znojemsko jeho synu Konrádovi I. Brněnskému. Nejpozději po roce 1092 zde vzniklo samostatné údělné [[Přemyslovci\|přemyslovské]] knížectví. Za Konrádova syna Litolda se na znojemském hradě razily i první mince - [[znojemské denáry]].

-	Nejvýznamnější ze znojemských Přemyslovců Konrád II. Ota, který postupně ovládl celou Moravu a nakonec se stal i knížetem v Čechách, založil v roce 1190 [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků\|premonstrátský]] [[Loucký klášter\|klášter v Louce]], který stojí na jih od historického středu města. V letech 1222-1226 bylo Znojmo ~~[[Přemysl Otakar I.\|~~Přemyslem I. Otakarem]] povýšeno na královské město, první svého druhu na jižní Moravě, a opevněno silnými hradbami, které se z velké části dochovaly dodnes. Velký rozkvět Znojma nastal ve 13. a 14. století, kdy Znojmo mělo již dlážděné ulice, vodovod a dva špitály. Roku 1240 daroval král Václav I. proboštství sv. Hippolyta na [[Hradiště sv. Hypolita\|Hradišti]] společenství špitálních bratří a sester u sv. Františka v Praze, vzniklému z iniciativy sv. [[Anežka Česká\|Anežky České]], sestry krále Václava, z něhož se zanedlouho vytvořil řád křižovníků s červenou hvězdou.	+	Nejvýznamnější ze znojemských Přemyslovců Konrád II. Ota, který postupně ovládl celou Moravu a nakonec se stal i knížetem v Čechách, založil v roce 1190 [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků\|premonstrátský]] [[Loucký klášter\|klášter v Louce]], který stojí na jih od historického středu města. V letech 1222-1226 bylo Znojmo Přemyslem I. Otakarem povýšeno na královské město, první svého druhu na jižní Moravě, a opevněno silnými hradbami, které se z velké části dochovaly dodnes. Velký rozkvět Znojma nastal ve 13. a 14. století, kdy Znojmo mělo již dlážděné ulice, vodovod a dva špitály. Roku 1240 daroval král Václav I. proboštství sv. Hippolyta na [[Hradiště sv. Hypolita\|Hradišti]] společenství špitálních bratří a sester u sv. Františka v Praze, vzniklému z iniciativy sv. [[Anežka Česká\|Anežky České]], sestry krále Václava, z něhož se zanedlouho vytvořil řád křižovníků s červenou hvězdou.

	V bezprostřední blízkosti hradu založil král Václav I. [[minoritský klášter (Znojmo)\|klášter]] [[Řád menších bratří konventuálů\|minoritů]] (1226–1239), později zde vznikl i klášter [[Chudé sestry svaté Kláry\|klarisek]] (1271–1274). Po bitvě na Moravském poli ([[26. srpna]] 1278) byl ve společné klášterním [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava\|kostele Nanebevzetí Panny Marie]] pohřben český král [[Přemysl Otakar II.\|Přemysl II. Otakar]] (1279). V roce 1296 přenesl Václav II. pozůstatky svého otce do [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha\|chrámu sv. Víta]] v [[Praha\|Praze]]. V lednu 1307 se u znojemských minoritů sešli český král Rudolf I. se svým otcem římským králem [[Albrecht I. Habsburský\|Albrechtem I.]], aby zde vyhlásili nový řád posloupnosti panovníků na českém trůnu, který však kvůli brzkému Rudolfovu úmrtí a odlišné vůli české šlechty nikdy nevešel v platnost. Za vlády krále Jana Lucemburského bylo město několikrát zastaveno vévodům rakouským. V roce 1404 bylo jako bašta stoupenců moravského markrabího [[Prokop Lucemburský\|Prokopa Lucemburského]] dva měsíce bezúspěšně obléháno vojsky rakouského vévody Albrechta IV. a uherského krále Zikmunda. V husitských válkách v 1. polovině 15. století zůstalo město katolické a prokrálovské. Smrtí Zikmunda Lucemburského zde v roce 1437 vymřela dynastie [[Lucemburkové\|Lucemburků]].		V bezprostřední blízkosti hradu založil král Václav I. [[minoritský klášter (Znojmo)\|klášter]] [[Řád menších bratří konventuálů\|minoritů]] (1226–1239), později zde vznikl i klášter [[Chudé sestry svaté Kláry\|klarisek]] (1271–1274). Po bitvě na Moravském poli ([[26. srpna]] 1278) byl ve společné klášterním [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava\|kostele Nanebevzetí Panny Marie]] pohřben český král [[Přemysl Otakar II.\|Přemysl II. Otakar]] (1279). V roce 1296 přenesl Václav II. pozůstatky svého otce do [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha\|chrámu sv. Víta]] v [[Praha\|Praze]]. V lednu 1307 se u znojemských minoritů sešli český král Rudolf I. se svým otcem římským králem [[Albrecht I. Habsburský\|Albrechtem I.]], aby zde vyhlásili nový řád posloupnosti panovníků na českém trůnu, který však kvůli brzkému Rudolfovu úmrtí a odlišné vůli české šlechty nikdy nevešel v platnost. Za vlády krále Jana Lucemburského bylo město několikrát zastaveno vévodům rakouským. V roce 1404 bylo jako bašta stoupenců moravského markrabího [[Prokop Lucemburský\|Prokopa Lucemburského]] dva měsíce bezúspěšně obléháno vojsky rakouského vévody Albrechta IV. a uherského krále Zikmunda. V husitských válkách v 1. polovině 15. století zůstalo město katolické a prokrálovské. Smrtí Zikmunda Lucemburského zde v roce 1437 vymřela dynastie [[Lucemburkové\|Lucemburků]].

	=== Historie po Třicetileté válce ===		=== Historie po Třicetileté válce ===
-	Po bitvě na Bílé hoře se ve městě v roce 1628 konal zemský sněm, na němž bylo pro Moravu vyhlášeno [[obnovené zřízení zemské]], uzákoňující dědičnost [[Habsburkové\|Habsburků]] na českém trůnu a ~~[[rekatolizace\|~~rekatolizaci]]. Roku 1645, za třicetileté války, dobyli zchudlé Znojmo během tří dnů Švédové pod velením generála [[Lennart ~~Torstenson]]a~~ (1603-1651).	+	Po bitvě na Bílé hoře se ve městě v roce 1628 konal zemský sněm, na němž bylo pro Moravu vyhlášeno [[obnovené zřízení zemské]], uzákoňující dědičnost [[Habsburkové\|Habsburků]] na českém trůnu a rekatolizaci. Roku 1645, za třicetileté války, dobyli zchudlé Znojmo během tří dnů Švédové pod velením generála Lennart Torstensona (1603-1651).

-	Koncem 17. století bylo město postiženo velkou epidemií moru, která si vyžádala téměř 800 obětí. Znojmo zasáhly i napoleonské války, poprvé v roce 1805, kdy tudy prošli Rusové i Francouzi před ~~[[Bitva u Slavkova\|~~bitvou u Slavkova]], a podruhé roku 1809, kdy se v blízkosti Znojma odehrála bitva mezi rakouskými a francouzskými vojsky, známá jako [[bitva u Znojma]]. Znojemský hrad ztratil po porážce Turků u [[Vídeň\|Vídně]] roku [[1683]] svůj strategický význam a ve zpustlém stavu jej císař [[Josef I. Habsburský~~\|Josef I.]]~~ prodal Maxmiliánovi Františkovi z Deblína a jeho bratrovi, kteří jeho západní část přestavěli na zámek (snad podle plánu Jana Bernarda Fischera z Erlachu). Ve východní části zřídili [[Pivovar Hostan\|pivovar]]. Od roku 1784 byl zámek využíván jako kasárna a špitál a od roku [[1921]] slouží [[Jihomoravské muzeum\|Jihomoravskému muzeu]]. Z původního hradu se zachovala pouze románská [[rotunda svaté Kateřiny\|rotunda sv. Kateřiny]] a do roku 1892 stála u vstupu z předhradí takzvaná ''[[Loupežnická věž]]''.	+	Koncem 17. století bylo město postiženo velkou epidemií moru, která si vyžádala téměř 800 obětí. Znojmo zasáhly i napoleonské války, poprvé v roce 1805, kdy tudy prošli Rusové i Francouzi před bitvou u Slavkova, a podruhé roku 1809, kdy se v blízkosti Znojma odehrála bitva mezi rakouskými a francouzskými vojsky, známá jako [[bitva u Znojma]]. Znojemský hrad ztratil po porážce Turků u [[Vídeň\|Vídně]] roku 1683 svůj strategický význam a ve zpustlém stavu jej císař Josef I. Habsburský prodal Maxmiliánovi Františkovi z Deblína a jeho bratrovi, kteří jeho západní část přestavěli na zámek (snad podle plánu Jana Bernarda Fischera z Erlachu). Ve východní části zřídili [[Pivovar Hostan\|pivovar]]. Od roku 1784 byl zámek využíván jako kasárna a špitál a od roku [[1921]] slouží [[Jihomoravské muzeum\|Jihomoravskému muzeu]]. Z původního hradu se zachovala pouze románská [[rotunda svaté Kateřiny\|rotunda sv. Kateřiny]] a do roku 1892 stála u vstupu z předhradí takzvaná ''[[Loupežnická věž]]''.

	Další rozvoj města Znojma nastal v 18. a 19. století v souvislosti s vybudováním císařských silnic do [[Brno\|Brna]], [[Praha\|Prahy]] a [[Vídeň\|Vídně]], vybudováním propojovací Státní dráhy Vídeň-Hrušovany nad Jevišovkou-Brno s [[Železniční trať Břeclav - Znojmo\|odbočkou]] na Znojmo (1870) a zejména [[Rakouská severozápadní dráha\|Severozápadní dráhy]] Vídeň-Znojmo-Jihlava-Nymburk-Praha/Děčín (1871). Výstavba dráhy dala podnět k vypracování nadčasového, velmi kvalitního regulačního plánu, podle kterého se město začalo velmi rychle rozšiřovat, zejména směrem na východ k Novosadům, k údolí potoka Lesky a k novému nádraží. Na okružní silnici vzniklo zajímavé hvězdicové Mariánské náměstí, inspirované pařížským [[Place de l'Étoile]]. Výstavba dráhy umožnila rozvoj znojemského zelinářství a sadovnictví. Znojemská okurka se stala pojmem i v zahraničí. Nalezení ložisek [[kaolin]]u přispělo také k rozvoji keramického průmyslu ve městě. Byly zakládány četné parky, stavěly se nové školy, Albrechtova kasárna (později Žižkova), městská vodárna, židovská synagoga (1888), městské divadlo (1900), evangelický kostel či [[Krajský soud ve Znojmě\|krajský soud]] s věznicí (1913-1919, dnes zde sídlí [[Okresní soud ve Znojmě\|soud okresní]]).		Další rozvoj města Znojma nastal v 18. a 19. století v souvislosti s vybudováním císařských silnic do [[Brno\|Brna]], [[Praha\|Prahy]] a [[Vídeň\|Vídně]], vybudováním propojovací Státní dráhy Vídeň-Hrušovany nad Jevišovkou-Brno s [[Železniční trať Břeclav - Znojmo\|odbočkou]] na Znojmo (1870) a zejména [[Rakouská severozápadní dráha\|Severozápadní dráhy]] Vídeň-Znojmo-Jihlava-Nymburk-Praha/Děčín (1871). Výstavba dráhy dala podnět k vypracování nadčasového, velmi kvalitního regulačního plánu, podle kterého se město začalo velmi rychle rozšiřovat, zejména směrem na východ k Novosadům, k údolí potoka Lesky a k novému nádraží. Na okružní silnici vzniklo zajímavé hvězdicové Mariánské náměstí, inspirované pařížským [[Place de l'Étoile]]. Výstavba dráhy umožnila rozvoj znojemského zelinářství a sadovnictví. Znojemská okurka se stala pojmem i v zahraničí. Nalezení ložisek [[kaolin]]u přispělo také k rozvoji keramického průmyslu ve městě. Byly zakládány četné parky, stavěly se nové školy, Albrechtova kasárna (později Žižkova), městská vodárna, židovská synagoga (1888), městské divadlo (1900), evangelický kostel či [[Krajský soud ve Znojmě\|krajský soud]] s věznicí (1913-1919, dnes zde sídlí [[Okresní soud ve Znojmě\|soud okresní]]).
Řádka 59:		Řádka 59:

	V parlamentních volbách v roce 1946 zvítězila ve Znojmě na celé čáře kandidátka [[KSČ\|Komunistické strany Československa]]. Po komunistickém převratu v [[Únor 1948\|únoru 1948]] došlo k postupnému uzavření hranic s Rakouskem. Znojmo se stalo tzv. hraničářským městem, "hrází proti imperialismu".		V parlamentních volbách v roce 1946 zvítězila ve Znojmě na celé čáře kandidátka [[KSČ\|Komunistické strany Československa]]. Po komunistickém převratu v [[Únor 1948\|únoru 1948]] došlo k postupnému uzavření hranic s Rakouskem. Znojmo se stalo tzv. hraničářským městem, "hrází proti imperialismu".
		+
		+	== Části města ==
		+	* [[Derflice]]
		+	* [[Hradiště sv. Hypolita\|Hradiště]]
		+	* [[Kasárna (Znojmo)\|Kasárna]]
		+	* [[Konice (Znojmo)\|Konice]]
		+	* [[Mramotice]]
		+	* [[Načeratice]]
		+	* [[Oblekovice]]
		+	* [[Popice (Znojmo)\|Popice]]
		+	* [[Přímětice]]
		+	* '''Znojmo'''

	== Počet obyvatel ==		== Počet obyvatel ==
Řádka 154:		Řádka 166:
	* {{Flagicon\|Rakousko}} [[Retz]], [[Rakousko]]		* {{Flagicon\|Rakousko}} [[Retz]], [[Rakousko]]
	* {{Flagicon\|Nizozemsko}} [[Harderwijk]], [[Nizozemsko]]		* {{Flagicon\|Nizozemsko}} [[Harderwijk]], [[Nizozemsko]]
-
-	~~{{HlavičkaObecNav\|Znojmo\|Znojmo\|Město}}~~
-	~~[[Derflice]] \|~~
-	~~[[Hradiště sv. Hypolita\|Hradiště]] \|~~
-	~~[[Kasárna (Znojmo)\|Kasárna]] \|~~
-	~~[[Konice (Znojmo)\|Konice]] \|~~
-	~~[[Mramotice]] \|~~
-	~~[[Načeratice]] \|~~
-	~~[[Oblekovice]] \|~~
-	~~[[Popice (Znojmo)\|Popice]] \|~~
-	~~[[Přímětice]] \|~~
-	~~'''Znojmo'''~~
-	~~{{PatičkaObecNav}}~~

	=== Související články ===		=== Související články ===
Řádka 173:		Řádka 172:
	* [[Gymnázium Dr. Karla Polesného]]		* [[Gymnázium Dr. Karla Polesného]]

		+	== Souřadnice ==
		+	{{Geo dms\|48\|51\|20\|N\|s\|16\|2\|56\|E\|v\|type:city(35000)_region:CZ}}
	== Reference ==		== Reference ==
-	~~{{Geo dms\|48\|51\|20\|N\|s\|16\|2\|56\|E\|v\|type:city(35000)_region:CZ}}~~
	<references />		<references />
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
Řádka 184:		Řádka 184:
	* [http://www.youtube.com/znojmotvcz/ Záznamy z jednání Zastupitelstva města Znojma]		* [http://www.youtube.com/znojmotvcz/ Záznamy z jednání Zastupitelstva města Znojma]

-	{{~~Okres Znojmo~~}}{{~~okresní město~~}}	+	{{okresní město}}
-	{{commons\|Znojmo}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Znojmo}}{{commons\|Znojmo}}{{Okres Znojmo}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Znojmo]]		[[Kategorie:Znojmo]]
	[[Kategorie:Města na Moravě]]		[[Kategorie:Města na Moravě]]

Sysop: Nahrazení textu „1892“ textem „1892“

2013-10-23T20:24:41Z

Nahrazení textu „1892“ textem „1892“

← Starší verze		Verze z 23. 10. 2013, 20:24
Řádka 49:		Řádka 49:
	Po bitvě na Bílé hoře se ve městě v roce 1628 konal zemský sněm, na němž bylo pro Moravu vyhlášeno [[obnovené zřízení zemské]], uzákoňující dědičnost [[Habsburkové\|Habsburků]] na českém trůnu a [[rekatolizace\|rekatolizaci]]. Roku 1645, za třicetileté války, dobyli zchudlé Znojmo během tří dnů Švédové pod velením generála [[Lennart Torstenson]]a (1603-1651).		Po bitvě na Bílé hoře se ve městě v roce 1628 konal zemský sněm, na němž bylo pro Moravu vyhlášeno [[obnovené zřízení zemské]], uzákoňující dědičnost [[Habsburkové\|Habsburků]] na českém trůnu a [[rekatolizace\|rekatolizaci]]. Roku 1645, za třicetileté války, dobyli zchudlé Znojmo během tří dnů Švédové pod velením generála [[Lennart Torstenson]]a (1603-1651).

-	Koncem 17. století bylo město postiženo velkou epidemií moru, která si vyžádala téměř 800 obětí. Znojmo zasáhly i napoleonské války, poprvé v roce 1805, kdy tudy prošli Rusové i Francouzi před [[Bitva u Slavkova\|bitvou u Slavkova]], a podruhé roku 1809, kdy se v blízkosti Znojma odehrála bitva mezi rakouskými a francouzskými vojsky, známá jako [[bitva u Znojma]]. Znojemský hrad ztratil po porážce Turků u [[Vídeň\|Vídně]] roku [[1683]] svůj strategický význam a ve zpustlém stavu jej císař [[Josef I. Habsburský\|Josef I.]] prodal Maxmiliánovi Františkovi z Deblína a jeho bratrovi, kteří jeho západní část přestavěli na zámek (snad podle plánu Jana Bernarda Fischera z Erlachu). Ve východní části zřídili [[Pivovar Hostan\|pivovar]]. Od roku 1784 byl zámek využíván jako kasárna a špitál a od roku [[1921]] slouží [[Jihomoravské muzeum\|Jihomoravskému muzeu]]. Z původního hradu se zachovala pouze románská [[rotunda svaté Kateřiny\|rotunda sv. Kateřiny]] a do roku [[1892]] stála u vstupu z předhradí takzvaná ''[[Loupežnická věž]]''.	+	Koncem 17. století bylo město postiženo velkou epidemií moru, která si vyžádala téměř 800 obětí. Znojmo zasáhly i napoleonské války, poprvé v roce 1805, kdy tudy prošli Rusové i Francouzi před [[Bitva u Slavkova\|bitvou u Slavkova]], a podruhé roku 1809, kdy se v blízkosti Znojma odehrála bitva mezi rakouskými a francouzskými vojsky, známá jako [[bitva u Znojma]]. Znojemský hrad ztratil po porážce Turků u [[Vídeň\|Vídně]] roku [[1683]] svůj strategický význam a ve zpustlém stavu jej císař [[Josef I. Habsburský\|Josef I.]] prodal Maxmiliánovi Františkovi z Deblína a jeho bratrovi, kteří jeho západní část přestavěli na zámek (snad podle plánu Jana Bernarda Fischera z Erlachu). Ve východní části zřídili [[Pivovar Hostan\|pivovar]]. Od roku 1784 byl zámek využíván jako kasárna a špitál a od roku [[1921]] slouží [[Jihomoravské muzeum\|Jihomoravskému muzeu]]. Z původního hradu se zachovala pouze románská [[rotunda svaté Kateřiny\|rotunda sv. Kateřiny]] a do roku 1892 stála u vstupu z předhradí takzvaná ''[[Loupežnická věž]]''.

	Další rozvoj města Znojma nastal v 18. a 19. století v souvislosti s vybudováním císařských silnic do [[Brno\|Brna]], [[Praha\|Prahy]] a [[Vídeň\|Vídně]], vybudováním propojovací Státní dráhy Vídeň-Hrušovany nad Jevišovkou-Brno s [[Železniční trať Břeclav - Znojmo\|odbočkou]] na Znojmo (1870) a zejména [[Rakouská severozápadní dráha\|Severozápadní dráhy]] Vídeň-Znojmo-Jihlava-Nymburk-Praha/Děčín (1871). Výstavba dráhy dala podnět k vypracování nadčasového, velmi kvalitního regulačního plánu, podle kterého se město začalo velmi rychle rozšiřovat, zejména směrem na východ k Novosadům, k údolí potoka Lesky a k novému nádraží. Na okružní silnici vzniklo zajímavé hvězdicové Mariánské náměstí, inspirované pařížským [[Place de l'Étoile]]. Výstavba dráhy umožnila rozvoj znojemského zelinářství a sadovnictví. Znojemská okurka se stala pojmem i v zahraničí. Nalezení ložisek [[kaolin]]u přispělo také k rozvoji keramického průmyslu ve městě. Byly zakládány četné parky, stavěly se nové školy, Albrechtova kasárna (později Žižkova), městská vodárna, židovská synagoga (1888), městské divadlo (1900), evangelický kostel či [[Krajský soud ve Znojmě\|krajský soud]] s věznicí (1913-1919, dnes zde sídlí [[Okresní soud ve Znojmě\|soud okresní]]).		Další rozvoj města Znojma nastal v 18. a 19. století v souvislosti s vybudováním císařských silnic do [[Brno\|Brna]], [[Praha\|Prahy]] a [[Vídeň\|Vídně]], vybudováním propojovací Státní dráhy Vídeň-Hrušovany nad Jevišovkou-Brno s [[Železniční trať Břeclav - Znojmo\|odbočkou]] na Znojmo (1870) a zejména [[Rakouská severozápadní dráha\|Severozápadní dráhy]] Vídeň-Znojmo-Jihlava-Nymburk-Praha/Děčín (1871). Výstavba dráhy dala podnět k vypracování nadčasového, velmi kvalitního regulačního plánu, podle kterého se město začalo velmi rychle rozšiřovat, zejména směrem na východ k Novosadům, k údolí potoka Lesky a k novému nádraží. Na okružní silnici vzniklo zajímavé hvězdicové Mariánské náměstí, inspirované pařížským [[Place de l'Étoile]]. Výstavba dráhy umožnila rozvoj znojemského zelinářství a sadovnictví. Znojemská okurka se stala pojmem i v zahraničí. Nalezení ložisek [[kaolin]]u přispělo také k rozvoji keramického průmyslu ve městě. Byly zakládány četné parky, stavěly se nové školy, Albrechtova kasárna (později Žižkova), městská vodárna, židovská synagoga (1888), městské divadlo (1900), evangelický kostel či [[Krajský soud ve Znojmě\|krajský soud]] s věznicí (1913-1919, dnes zde sídlí [[Okresní soud ve Znojmě\|soud okresní]]).

Sysop: 1 revizi

2013-06-20T08:41:13Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 20. 6. 2013, 08:41

Sysop: Nahrazení textu

2012-07-29T23:48:40Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox české obce a města
| název = Znojmo
| status = město
| kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]]
| okres = Znojmo
| ob.roz.půs = Znojmo
| pov.ob = Znojmo
| země = [[Morava]]
| výměra = 65,93
| obyvatelé = 34 912
| obyv.datum = 18.2.2011<ref>[http://aplikace.mvcr.cz/adresa/b/znojm/index.html Adresy v České republice: ZNOJMO]</ref>
| zem.šíř = 48° 51′ 20″ s. š.
| zem.dél = 16° 02′ 56″ v. d.
| PSČ = 669 02
| početzsj = 31
| početč = 9
| početk = 10
| adresa = Městský úřad Znojmo<br />Obroková 2/10<br />669 22 Znojmo
| web = www.znojmocity.cz
| úř.web = www.muznojmo.cz
| email = info@muznojmo.cz
| starosta = Ing. Vlastimil Gabrhel
| foto = Soubor:Znojmo-Town_Hall_Tower.jpg
| popisek.foto = Radniční věž
| znak = Soubor:Znojmo_znak.png
| vlajka = Soubor:Znojmo_vlajka.gif
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=48 |lat_min=51 |lat_sec=20 |lon_deg=16 |lon_min=02 |lon_sec=56 |float=center }}
| NUTS5 = CZ0647 593711
| NUTS4 = CZ0647
| NUTS3 = CZ064
| nad.výš = 290
}}
[[Soubor:Katastrální mapa Znojma.png|thumb|Katastrální území Znojma]]
'''Znojmo''' ([[němčina|německy]] ''Znaim'') je [[město]] [[Obec s rozšířenou působností|s rozšířenou působností]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]] na levém břehu řeky [[Dyje]], 55 km jihozápadně od [[Brno|Brna]] a 75 km severozápadně od [[Vídeň|Vídně]]. Hranice [[Rakousko|Rakouska]] probíhá 8 km od města. V roce 2010 zde žilo téměř 35 tisíc obyvatel. Je druhým největším městem [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]] a historickým centrem jihozápadní [[Morava|Moravy]].

Až do roku 2000 bylo Znojmo okresním městem správního [[okres]]u Znojmo. Za [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] a za [[první republika|první Československé republiky]] bylo do roku [[1928]] také [[statutární město|město statutární]].

== Historie ==
=== Historie do Třicetileté války ===
Prostor města byl osídlen již v době prehistorické. Od osmého století našeho letopočtu se na skalním ostrohu naproti dnešního centra města a hradu rozkládalo rozsáhlé slovanské hradiště (nynější část města [[Hradiště sv. Hypolita|Hradiště]]), které chránilo brod přes řeku [[Dyje|Dyji]] vzdálený asi 900 m, kudy procházela obchodní cesta z české kotliny do Podunají. Uvnitř hradiště, které v osmém až desátém století ovládalo rozsáhlou oblast dnešní jihozápadní Moravy a přilehlé části Dolního Rakouska, byly ve velkomoravském období zřejmě vystavěny mimo jiné dva kamenné kostely, jejichž existence však někdy bývá zpochybňována. Existovalo zde také rozsáhlé [[Pohřebiště ve Znojmě - Hradišti|pohřebiště]], objevené v roce 2007 a nadále intenzivně zkoumané. Hradiště bylo někdy v 10. století vyvráceno Maďary a následně je během století jedenáctého vystřídal [[Přemyslovci|přemyslovský]] hrad, vybudovaný v bezprostřední blízkosti brodu. Zakladatelem tohoto hradu byl kníže Konrád I. Brněnský.

První písemná zmínka o Znojmě je v padělané listině, hlásící se do roku 1048, kterou kníže Břetislav I. zakládá [[proboštství]] v [[Rajhrad|Rajhradě]] a kde je mezi svědky uveden znojemský kastelán Markvart. Po smrti knížete Břetislava připadlo Znojemsko jeho synu [[Konrád I. Brněnský|Konrádovi I.]]. Nejpozději po roce 1092 zde vzniklo samostatné údělné [[Přemyslovci|přemyslovské]] knížectví. Za Konrádova syna Litolda se na znojemském hradě razily i první mince - [[znojemské denáry]].

Nejvýznamnější ze znojemských Přemyslovců Konrád II. Ota, který postupně ovládl celou Moravu a nakonec se stal i knížetem v Čechách, založil v roce 1190 [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátský]] [[Loucký klášter|klášter v Louce]], který stojí na jih od historického středu města. V letech 1222-1226 bylo Znojmo [[Přemysl Otakar I.|Přemyslem I. Otakarem]] povýšeno na královské město, první svého druhu na jižní Moravě, a opevněno silnými hradbami, které se z velké části dochovaly dodnes. Velký rozkvět Znojma nastal ve 13. a 14. století, kdy Znojmo mělo již dlážděné ulice, vodovod a dva špitály. Roku 1240 daroval král Václav I. proboštství sv. Hippolyta na [[Hradiště sv. Hypolita|Hradišti]] společenství špitálních bratří a sester u sv. Františka v Praze, vzniklému z iniciativy sv. [[Anežka Česká|Anežky České]], sestry krále Václava, z něhož se zanedlouho vytvořil řád křižovníků s červenou hvězdou.

V bezprostřední blízkosti hradu založil král Václav I. [[minoritský klášter (Znojmo)|klášter]] [[Řád menších bratří konventuálů|minoritů]] (1226–1239), později zde vznikl i klášter [[Chudé sestry svaté Kláry|klarisek]] (1271–1274). Po bitvě na Moravském poli ([[26. srpna]] 1278) byl ve společné klášterním [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava|kostele Nanebevzetí Panny Marie]] pohřben český král [[Přemysl Otakar II.|Přemysl II. Otakar]] (1279). V roce 1296 přenesl Václav II. pozůstatky svého otce do [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu sv. Víta]] v [[Praha|Praze]]. V lednu 1307 se u znojemských minoritů sešli český král Rudolf I. se svým otcem římským králem [[Albrecht I. Habsburský|Albrechtem I.]], aby zde vyhlásili nový řád posloupnosti panovníků na českém trůnu, který však kvůli brzkému Rudolfovu úmrtí a odlišné vůli české šlechty nikdy nevešel v platnost. Za vlády krále Jana Lucemburského bylo město několikrát zastaveno vévodům rakouským. V roce 1404 bylo jako bašta stoupenců moravského markrabího [[Prokop Lucemburský|Prokopa Lucemburského]] dva měsíce bezúspěšně obléháno vojsky rakouského vévody Albrechta IV. a uherského krále Zikmunda. V husitských válkách v 1. polovině 15. století zůstalo město katolické a prokrálovské. Smrtí Zikmunda Lucemburského zde v roce 1437 vymřela dynastie [[Lucemburkové|Lucemburků]].

=== Historie po Třicetileté válce ===
Po bitvě na Bílé hoře se ve městě v roce 1628 konal zemský sněm, na němž bylo pro Moravu vyhlášeno [[obnovené zřízení zemské]], uzákoňující dědičnost [[Habsburkové|Habsburků]] na českém trůnu a [[rekatolizace|rekatolizaci]]. Roku 1645, za třicetileté války, dobyli zchudlé Znojmo během tří dnů Švédové pod velením generála [[Lennart Torstenson]]a (1603-1651).

Koncem 17. století bylo město postiženo velkou epidemií moru, která si vyžádala téměř 800 obětí. Znojmo zasáhly i napoleonské války, poprvé v roce 1805, kdy tudy prošli Rusové i Francouzi před [[Bitva u Slavkova|bitvou u Slavkova]], a podruhé roku 1809, kdy se v blízkosti Znojma odehrála bitva mezi rakouskými a francouzskými vojsky, známá jako [[bitva u Znojma]]. Znojemský hrad ztratil po porážce Turků u [[Vídeň|Vídně]] roku [[1683]] svůj strategický význam a ve zpustlém stavu jej císař [[Josef I. Habsburský|Josef I.]] prodal Maxmiliánovi Františkovi z Deblína a jeho bratrovi, kteří jeho západní část přestavěli na zámek (snad podle plánu Jana Bernarda Fischera z Erlachu). Ve východní části zřídili [[Pivovar Hostan|pivovar]]. Od roku 1784 byl zámek využíván jako kasárna a špitál a od roku [[1921]] slouží [[Jihomoravské muzeum|Jihomoravskému muzeu]]. Z původního hradu se zachovala pouze románská [[rotunda svaté Kateřiny|rotunda sv. Kateřiny]] a do roku [[1892]] stála u vstupu z předhradí takzvaná ''[[Loupežnická věž]]''.

Další rozvoj města Znojma nastal v 18. a 19. století v souvislosti s vybudováním císařských silnic do [[Brno|Brna]], [[Praha|Prahy]] a [[Vídeň|Vídně]], vybudováním propojovací Státní dráhy Vídeň-Hrušovany nad Jevišovkou-Brno s [[Železniční trať Břeclav - Znojmo|odbočkou]] na Znojmo (1870) a zejména [[Rakouská severozápadní dráha|Severozápadní dráhy]] Vídeň-Znojmo-Jihlava-Nymburk-Praha/Děčín (1871). Výstavba dráhy dala podnět k vypracování nadčasového, velmi kvalitního regulačního plánu, podle kterého se město začalo velmi rychle rozšiřovat, zejména směrem na východ k Novosadům, k údolí potoka Lesky a k novému nádraží. Na okružní silnici vzniklo zajímavé hvězdicové Mariánské náměstí, inspirované pařížským [[Place de l'Étoile]]. Výstavba dráhy umožnila rozvoj znojemského zelinářství a sadovnictví. Znojemská okurka se stala pojmem i v zahraničí. Nalezení ložisek [[kaolin]]u přispělo také k rozvoji keramického průmyslu ve městě. Byly zakládány četné parky, stavěly se nové školy, Albrechtova kasárna (později Žižkova), městská vodárna, židovská synagoga (1888), městské divadlo (1900), evangelický kostel či [[Krajský soud ve Znojmě|krajský soud]] s věznicí (1913-1919, dnes zde sídlí [[Okresní soud ve Znojmě|soud okresní]]).

=== Historie v 1. polovině 20. století ===
Slibný rozmach města umrtvila [[první světová válka]]. Při rozpadu Rakousko-Uherska na podzim 1918 se Znojmo stalo centrem separatistického regionu Německé jižní Moravy, který se vzepřel připojení k nově vzniklému [[Československo|Československu]] a s odvoláním na Wilsonem deklarované právo sebeurčení vyhlásil sounáležitost s [[Německé Rakousko|Německým Rakouskem]]. Teprve vojenskou intervencí 16. prosince 1918 bylo Znojmo s okolím obsazeno československými jednotkami. Následoval mohutný příliv českého úřednictva do města a s tím související odchod části Němců, zejména z řad inteligence. Tím byla dosavadní majorita Němců ve městě vyrovnána na poměr 1:1. V roce 1920 byl starostou města zvolen první Čech - Dr. [[Josef Mareš]]. Díky jeho uvážlivé politice širokého konsensu se podařilo soužití mezi oběma národnostmi ve městě udržet v klidných mezích. Rozvoj města v meziválečném období byl i nadále díky masivní výstavbě obytných domů dynamický, přesto se město začalo poprvé ve své historii potýkat se syndromem města na periferii. Vznik celní hranice mezi ČSR a Rakouskem, redukce provozu na Severozápadní dráze a další centralistická opatření pražské vlády do značné míry omezily vývoz tradičních znojemských komodit do rozlehlé spádové oblasti v okolí Vídně a přispěly ke zchudnutí značné části obyvatel Znojma. Tento aspekt přispěl k silné radikalizaci německého obyvatelstva, zejména po vzniku [[Sudetoněmecká strana|Sudetoněmecké strany]].

[[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodou]] z podzimu 1938 bylo Znojmo připojeno k hitlerovské [[Třetí říše|Třetí říši]]. To vyvolalo exodus značné části českého a židovského obyvatelstva ze Znojma do okleštěného zbytku republiky. Židovská synagoga byla uzavřena a později zbořena. S koncem [[druhá světová válka|druhé světové války]] na jaře 1945 bylo Znojmo poškozeno několika nálety sovětských a amerických bombardérů. Přímý zásah dostala budova staré radnice, velké škody utrpělo vlakové nádraží. Německá branná moc město opustila těsně před příchodem [[Rudá armáda|Rudé armády]] (8. května 1945). S příchodem Sovětů a obnovením československé státní moci došlo k divoké fázi odsunu německého obyvatelstva z města. První vlaky po obnovené trati z vnitrozemí přivážely stovky českých novousedlíků. Později, ve fázi organizovaného odsunu, bylo německé obyvatelstvo internováno v prostoru nuceného pracovního tábora na Pražské třídě. Ve městě také v letech 1945-1948 zasedal mimořádný lidový soud. Během vlakových transportů v roce 1946 bylo odsunuto do amerického okupačního pásma v Německu na 15 tisíc znojemských Němců. Nové obyvatelstvo přicházelo zejména z oblasti Českomoravské vrchoviny a také z Hané, Valašska a Slovácka. Jednalo se o největší etnickou proměnu v dějinách města od 13. století.

V parlamentních volbách v roce 1946 zvítězila ve Znojmě na celé čáře kandidátka [[KSČ|Komunistické strany Československa]]. Po komunistickém převratu v [[Únor 1948|únoru 1948]] došlo k postupnému uzavření hranic s Rakouskem. Znojmo se stalo tzv. hraničářským městem, "hrází proti imperialismu".

== Počet obyvatel ==
{| class="wikitable" align="center"
|- align="center" valign="top"
| width="64" height="14" | Sčítání lidu
| width="60" rowspan="2" | Obyvatelé celkově
| width="260" colspan="3" | Národní příslušnost
|- align="center" valign="top"
| height="14" | Rok
| Němci
| Češi
| jiná
|- align="center" valign="top"
| 1880
| 12 772
| 11 012
| 1 528
| 232
|- align="center" valign="top"
| 1890
| 15 167
| 12 936
| 1 982
| 249
|- align="center" valign="top"
| 1900
| 16 988
| 14 584
| 2 032
| 372
|- align="center" valign="top"
| 1910
| 19 683
| 16 812
| 2 496
| 375
|- align="center" valign="top"
| 1921
| 21 197
| 7 988
| 11 691
| 1 518
|- align="center" valign="top"
| 1930
| 25 855
| 8 347
| 16 139
| 1 369
|}
<ref> Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv.9. 1984 </ref>

== Památky ve městě a okolí ==
[[Soubor:Znojmo-Nicholas Square.jpg|thumb|Mikulášské náměstí, vlevo kostel sv. Mikuláše, vpravo Svatováclavská kaple]]
{{Viz též|77 divů Znojma|Seznam kostelů a kaplí ve Znojmě}}
Ve městě Znojmě se nachází mnoho památek, z nichž jsou některé zapsány i do seznamů [[Kulturní památka České republiky|kulturních památek ČR]]. Samotné město Znojmo je městskou památkovou rezervací, ve městě se nachází i [[Národní kulturní památka České Republiky]] - [[rotunda svaté Kateřiny]] z 12. století, ta je památkově chráněna z důvodu zachovalých nástěnných maleb z roku 1134, jež zobrazují přemyslovskou rodovou pověst a podobizny vládnoucích přemyslovských knížat a králů a také podobizny moravských údělných knížat. Mimo tuto NKP ČR se ve městě nachází i 216 nemovitých kulturních památek ČR.<ref>[http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&KrOk=&HiZe=&sNazSidOb=Znojmo&Adresa=&Cdom=&Pamatka=&CiRejst=&Uz=B&PrirUbytOd=3.5.1958&PrirUbytDo=23.8.2010 MonumNet, seznam památek ve Znojmě]</ref> Mezi nejznámější tyto památky patří znojemské kostely, [[Loucký klášter]] a další bývalé kláštery, různé měšťanské domy a další památky. Mezi další významnější památky patří i [[Znojemský hrad]] nad údolím Gránického potoka, rozsáhlé několikapatrové [[Znojemské podzemí]] z 13. až 17. století, [[Sealsfieldův kámen]] položený k památce spisovatele Charlese Sealsfielda či [[Znojemská radniční věž]] postavená Mikulášem ze Sedlešovic.

Radnice města Znojma nabízí na svých stránkách iniciativu ''77 divů Znojma'', jež má podporovat turistický ruch a zobrazovat tak památky dělené do několika skupin, tyto památky jsou prezentovány na různých veletrzích cestovního ruchu či v městských tiskovinách. Rozvoji turistického ruchu po krajině i po památkách ve Znojmě a okolí také napomáhají různé cyklostezky či vinné stezky, město Znojmo podporuje několik projektů k rozvoji turistického ruchu.<ref>[http://www.znojmocity.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=19341&id_ktg=1149&p1=4894 77 divů Znojma], Znojmo city</ref>

== Kultura ==
[[Soubor:Mascot of Znojmo - cucumber.jpg|upright|thumb|Maskot města Znojma - znojemská okurka]]
V roce [[2005]] vznikl [[Hudební festival Znojmo]], který se od té doby rozrůstá a prodlužuje. Každý ročník je zaměřen na jiného skladatele a s tím souvisí i obměna podtitulů festivalu (Na Händela Bacha, (ne)vinná degustace Mozarta, Ludwig wein Beethoven, In vino Vivaldi). V roce 2008 vznikl jako součást Hudby Znojmo další festival, [[Znojmo Jazz Fest]] a v roce 2009 následoval [[VOC festival Znojmo]] s podtitulem "dny folkloru a originálních znojemských vín".

=== Znojemské vinobraní ===
Koná se zde každý rok vinobraní, které je spojené s kulturními událostmi po celém městě.<ref>[http://www.znojmocity.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_ktg=1103&p1=1002&archiv=1 Znojemské vinobraní]</ref> Vinobraní se pravidelně účastní asi 80 tisíc návštěvníků.<ref>[http://brno.idnes.cz/do-znojma-a-mikulova-dorazilo-120-tisic-lidi-jake-vinobrani-bylo-lepsi-1gk-/brno-zpravy.asp?c=A090914_1256859_brno_krc idnes.cz: Do Znojma a Mikulova dorazilo 120 tisíc lidí. Jaké vinobraní bylo lepší?]</ref>

== Vinařství ==
Díky příhodným klimatickým podmínkám se ve městě daří vinařství a ovocnářství. Znojmo se stalo proslulé rovněž [[okurka]]mi, jejichž pěstování na Znojemsku zavedl roku 1571 loucký opat Jiří II. Dnes se město stalo opětovně centrem vinařství a cílovým místem milovníků přírody a to zejména zásluhou nově vzniklého [[Národní park Podyjí|Národního parku Podyjí]].

== Sport ==
Ve městě působí dva velké sportovní celky, a to fotbalový klub [[1. SC Znojmo]] založený v roce [[1953]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Šoba
| jméno = Milan
| titul = Historie
| url = http://www.1scznojmo.cz/zobraz.asp?t=historie
| datum vydání = 2010
| datum přístupu = 2010-08-24
| vydavatel = eSports.cz
| místo = Znojmo
}}</ref> a hrající [[2. ligu]] a hokejový klub [[Orli Znojmo]] hrající od sezony 2011/12 [[Erste Bank Eishockey Liga|mezinárodní rakouskou hokejovou extraligu]]. Dalším významnějším klubem ve Znojmě je [[florbal]]ový [[TJ VHS Znojmo]], který mezi lety 2008 a 2010 hrál extraligu, v roce 2010 sestoupil do nižší ligy.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = Redakce
| titul = A-tým: Extraligo nashledanou
| periodikum = Články TJ VHS Znojmo
| datum vydání = 2010-04-09
| datum přístupu = 2010-08-24
| url = http://www.fbcznojmo.cz/clanky.php?clanek=249
}}</ref> Klubem, který hraje extraligu a má základnu ve Znojmě je i [[korfbal]]ový klub [[Korfbal Znojmo]]. Ve městě působí také dva vodácké oddíly a to TJ Znojmo - Oddíl kanoistiky a Vodácký oddíl Neptun. Vodácký oddíl Neptun provozuje od roku [[2010]] [[Centrum volnočasových aktivit Vodárna]] realizovaný v rámci dotačního programu Evropské unie.

== Partnerská města ==
* {{Flagicon|Slovensko}} [[Nové Zámky]], [[Slovensko]]
* {{Flagicon|Slovensko}} [[Ružinov]] (místní část [[Bratislava|Bratislavy]]), [[Slovensko]]
* {{Flagicon|Polsko}} [[Strzegom]], [[Polsko]]
* {{Flagicon|Itálie}} [[Pontassieve]], [[Itálie]]
* {{Flagicon|Německo}} [[Torgau]], [[Německo]]
* {{Flagicon|Rakousko}} [[Retz]], [[Rakousko]]
* {{Flagicon|Nizozemsko}} [[Harderwijk]], [[Nizozemsko]]

{{HlavičkaObecNav|Znojmo|Znojmo|Město}}
[[Derflice]] |
[[Hradiště sv. Hypolita|Hradiště]] |
[[Kasárna (Znojmo)|Kasárna]] |
[[Konice (Znojmo)|Konice]] |
[[Mramotice]] |
[[Načeratice]] |
[[Oblekovice]] |
[[Popice (Znojmo)|Popice]] |
[[Přímětice]] |
'''Znojmo'''
{{PatičkaObecNav}}

=== Související články ===
* [[Městská autobusová doprava ve Znojmě]]
* [[Okresní soud ve Znojmě]]
* [[Gymnázium Dr. Karla Polesného]]

== Reference ==
{{Geo dms|48|51|20|N|s|16|2|56|E|v|type:city(35000)_region:CZ}}
<references />
== Externí odkazy ==
* [http://www.znojmocity.cz/ Znojmo - oficiální stránky města (občan)]
* [http://www.znojmo.eu/ Znojmo - oficiální stránky města (turista)]
* [http://www.youtube.com/watch?v=P22bF0gbo7Y/ Propagační film Znojmo - město s přívlastkem]
* [http://www.e-stredovek.cz/gallery.php?akce=galerie_ukaz&galerie_id=6 Znojemské kostely - fotografie]
* [http://www.znojmo-hradiste.wz.cz Hradiště sv. Hypolita (jinak též Znojmo - Hradiště)]
* [http://www.youtube.com/znojmotvcz/ Záznamy z jednání Zastupitelstva města Znojma]

{{Okres Znojmo}}{{okresní město}}
{{commons|Znojmo}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Znojmo]]
[[Kategorie:Města na Moravě]]
[[Kategorie:Městské památkové rezervace v Česku]]
[[Kategorie:Města s moravskou orlicí ve znaku]]
[[Kategorie:Obce v okrese Znojmo]]
[[Kategorie:Místní části ve Znojmě]]