Zrak - Historie editací

Sysop: ++

2022-03-21T10:10:40Z

← Starší verze		Verze z 21. 3. 2022, 10:10
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[~~Image~~:~~Blue~~ eye.jpg\|thumb\|~~250px\|right~~\|[[Lidské oko]]]]	+	[[Soubor:A blue eye.jpg\|thumb\|240px\|[[Lidské oko]]]]
	'''Zrak''' je smysl, který umožňuje živočichům vnímat [[světlo]], různé [[barva\|barvy]], tvary. Pro člověka je to smysl nejdůležitější, asi 80% všech [[informace\|informací]] vnímáme zrakem. Zrak je zaměřen především na vnímání kontrastu, proto dovoluje vidění kontur předmětů, jejich [[vzdálenost]] a významně se podílí na orientaci v prostoru.		'''Zrak''' je smysl, který umožňuje živočichům vnímat [[světlo]], různé [[barva\|barvy]], tvary. Pro člověka je to smysl nejdůležitější, asi 80% všech [[informace\|informací]] vnímáme zrakem. Zrak je zaměřen především na vnímání kontrastu, proto dovoluje vidění kontur předmětů, jejich [[vzdálenost]] a významně se podílí na orientaci v prostoru.
	== Vnímání světla ==		== Vnímání světla ==
-	[[File:Retina-diagram.png\|thumb\|Stavba [[sítnice]]; v pravé (vnější) vrstvě jsou tyčinky a jeden [[čípek (oko)\|čípek]]]]	+	[[File:Retina-diagram.png\|thumb\|240px\|Stavba [[sítnice]]; v pravé (vnější) vrstvě jsou tyčinky a jeden [[čípek (oko)\|čípek]]]]
-	[[~~File~~:~~Cone2~~.png\|thumb\|Stavba tyčinky]]	+	[[Soubor:Schéma tyčinky (oko).png\|thumb\|240px\|Stavba tyčinky]]
	Vlastní vnímání světla je založeno na citlivosti zrakových [[pigment]]ů (např. [[rodopsin]]) na světlo. Světlem se zrakové pigmenty rozkládají, čímž zahájí řetěz chemických reakcí, které vedou k převedení signálu na elektrický potenciál, vzruch, který přenáší informaci do zrakových center [[mozek\|mozku]]. Fotoreceptory lidského oka jsou citlivé na světelné vlny v rozsahu 400 – 760 nm. Absolutní práh citlivosti je 10<sup>-19</sup> J, což odpovídá energii jednoho jediného [[foton]]u.		Vlastní vnímání světla je založeno na citlivosti zrakových [[pigment]]ů (např. [[rodopsin]]) na světlo. Světlem se zrakové pigmenty rozkládají, čímž zahájí řetěz chemických reakcí, které vedou k převedení signálu na elektrický potenciál, vzruch, který přenáší informaci do zrakových center [[mozek\|mozku]]. Fotoreceptory lidského oka jsou citlivé na světelné vlny v rozsahu 400 – 760 nm. Absolutní práh citlivosti je 10<sup>-19</sup> J, což odpovídá energii jednoho jediného [[foton]]u.
	Rodopsin je zřejmě nejvýznamnější oční pigment zodpovědný za vnímání světla, ale nikoliv jediný. V čípkách se vyskytují především tzv. [[jodopsin]]y, které umožňují barevné vidění. Mechanismus jejich funkce však je podobný.		Rodopsin je zřejmě nejvýznamnější oční pigment zodpovědný za vnímání světla, ale nikoliv jediný. V čípkách se vyskytují především tzv. [[jodopsin]]y, které umožňují barevné vidění. Mechanismus jejich funkce však je podobný.
Řádka 21:		Řádka 21:
	== Poruchy zraku ==		== Poruchy zraku ==
	U zraku dochází především k poruchám ostrosti, poruchám vnímání barev a celkovému oslabení zraku. Poruchy ostrosti jsou způsobeny špatnou akomadací oční čočky. Je to:		U zraku dochází především k poruchám ostrosti, poruchám vnímání barev a celkovému oslabení zraku. Poruchy ostrosti jsou způsobeny špatnou akomadací oční čočky. Je to:
-	*[[krátkozrakost]]	+	* [[krátkozrakost]]
-	*[[dalekozrakost]]	+	* [[dalekozrakost]]
-	*[[astigmatismus (medicína)\|astigmatismus]]	+	* [[astigmatismus (medicína)\|astigmatismus]]
	Špatné rozlišování barev je způsobeno chybnou činností čípků nebo tyčinek. Důsledkem špatné činnosti tyčinek je [[šeroslepost]], tedy omezená schopnost vidění za šera. Při špatné činnosti čípků člověk ztrácí schopnost vidět barvy. Přitom jen asi jeden člověk ze 100.000 vidí pouze v odstínech šedé, ostatní [[barvoslepost\|barvoslepí]] pouze nerozlišují některé odstíny. Nejčastější je zaměňování červené se zelenou, méně časté je zaměňování žluté s modrou.<ref>{{Citace monografie		Špatné rozlišování barev je způsobeno chybnou činností čípků nebo tyčinek. Důsledkem špatné činnosti tyčinek je [[šeroslepost]], tedy omezená schopnost vidění za šera. Při špatné činnosti čípků člověk ztrácí schopnost vidět barvy. Přitom jen asi jeden člověk ze 100.000 vidí pouze v odstínech šedé, ostatní [[barvoslepost\|barvoslepí]] pouze nerozlišují některé odstíny. Nejčastější je zaměňování červené se zelenou, méně časté je zaměňování žluté s modrou.<ref>{{Citace monografie
	\| příjmení = Kassin		\| příjmení = Kassin
Řádka 54:		Řádka 54:
	<references />		<references />

-	{{~~commonscat~~\|Sight}}{{Smyslová soustava}}{{Článek z Wikipedie}}	+
		+	{{Commonscat\|Sight}}{{Smyslová soustava}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Smysly]]		[[Kategorie:Smysly]]
	[[Kategorie:Zrak]]		[[Kategorie:Zrak]]

Sysop: 1 revizi

2013-06-20T08:33:21Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 20. 6. 2013, 08:33

Student85: Nahrazení textu

2011-05-02T15:51:49Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Image:Blue eye.jpg|thumb|250px|right|[[Lidské oko]]]]
'''Zrak''' je smysl, který umožňuje živočichům vnímat [[světlo]], různé [[barva|barvy]], tvary. Pro člověka je to smysl nejdůležitější, asi 80% všech [[informace|informací]] vnímáme zrakem. Zrak je zaměřen především na vnímání kontrastu, proto dovoluje vidění kontur předmětů, jejich [[vzdálenost]] a významně se podílí na orientaci v prostoru.
== Vnímání světla ==
[[File:Retina-diagram.png|thumb|Stavba [[sítnice]]; v pravé (vnější) vrstvě jsou tyčinky a jeden [[čípek (oko)|čípek]]]]
[[File:Cone2.png|thumb|Stavba tyčinky]]
Vlastní vnímání světla je založeno na citlivosti zrakových [[pigment]]ů (např. [[rodopsin]]) na světlo. Světlem se zrakové pigmenty rozkládají, čímž zahájí řetěz chemických reakcí, které vedou k převedení signálu na elektrický potenciál, vzruch, který přenáší informaci do zrakových center [[mozek|mozku]]. Fotoreceptory lidského oka jsou citlivé na světelné vlny v rozsahu 400 – 760 nm. Absolutní práh citlivosti je 10<sup>-19</sup> J, což odpovídá energii jednoho jediného [[foton]]u.
Rodopsin je zřejmě nejvýznamnější oční pigment zodpovědný za vnímání světla, ale nikoliv jediný. V čípkách se vyskytují především tzv. [[jodopsin]]y, které umožňují barevné vidění. Mechanismus jejich funkce však je podobný.
Rodopsin je [[transmembránový protein]] složený z [[protein]]ové složky [[opsin]]u a [[karoten]]ové složky [[retinal]]u. Retinal je schopný [[cis-trans izomerie|''cis-trans'']] [[izomer]]ie. ''Cis'' konfigurace retinalu je pevně vázána na [[lysin]]ový zbytek opsinového proteinu a představuje klidový stav. Retinal je však schopen prudce reagovat na dopadající fotony světla. Když totiž dojde k absorbci světla ''cis''-retinalem, změní se na [[cis-trans izomerie|all-''trans'']] izomer a uvolní se do [[cytoplazma|cytoplazmy]]. Změnou konformace rodopsinu se aktivuje [[G protein]] [[transducin]]. Ten aktivuje [[cGMP fosfodiesteráza|cGMP fosfodiesterázu]], která rozkládá [[cGMP]] na otevřený [[guanosinmonofosfát|GMP]]. Když však v tyčinkách není cGMP, dojde k uzavření [[sodíkový kanál|sodíkových]] [[iontový kanál|iontových kanálů]], a tak dochází k [[hyperpolarizace|hyperpolarizaci]] membrány. To inhibuje [[synapse]] na tyčinkových buňkách a vede to k zastavení produkce jistých [[neurotransmiter]]ů. Jejich nedostatek způsobí depolarizaci membrány nervových buněk v sítnici a vznik [[akční potenciál|akčního potenciálu]] v [[oční nerv|očním nervu]]. Následně dojde k dodání této informace do mozku.<ref name=neurology>{{citace monografie| titul = Elements of Molecular Neurobiology| jméno = C. U. M.Š příjmení= Smith| rok= 2002 | vydavatel=John Wiley & Sons | isbn = 0-470-84353-5| vydání=3| místo = Chichester}}</ref><ref name=harper>{{citace monografie| titul=Harper's Illustrated Biochemistry| příjmení=Murray| jméno=Robert K.| spoluautoři=Daryl K. Granner, Peter A. Mayes, Victor W. Rodwell| vydavatel=Lange Medical Books/McGraw-Hill; Medical Publishing Division| rok=2003 | isbn=0-07-138901-6}}</ref>
Retinal je derivát [[vitamín A|vitamínu A]]. Při jeho nedostatku se zpomalí adaptace na tmu (kdy je nutná syntéza většiho množství pigmentů), výsledkem je [[šeroslepost]]. Zraková [[ostrost]] je schopnost odlišit dva body v prostoru. Závisí na schopnosti optického aparátu zaostřit paprsky na sítnici, ale také na průhlednosti oka, intenzity osvětlení a hustotě a zapojení fotoreceptorů v daném místě sítnice. Minimální zorný úhel ve [[žlutá skvrna|žluté skvrně]], kde je největší množství čípků, je 1 úhlová minuta - vzdálenost obrazů na sítnici je pak pouhých 5 μm, mezi dvěma podrážděnými světločivými buňkami je jedna nepodrážděná.
== Lidské oko ==
{{Viz též|Lidské oko}}
Smyslovým orgánem je [[oko]] (oculus), které je složeno z oční koule a přídatných orgánů. Vlastní světločivná vrstva oka, [[sítnice]], obsahuje fotoreceptory, vysoce specializované světločivé buňky, [[Tyčinka (oko)|tyčinky]] a [[Čípek (oko)|čípky]]. Ty jsou zanořeny v pigmentovém epitelu, který zajišťuje jejich výživu a světelnou izolaci. Člověk má v každém oku přes 100 miliónů světločivých buněk.
K dokonalosti zrakového vnímání jsou nezbytné části oka tvořící jeho optický systém ([[rohovka]], [[komorová voda]], [[čočka (oko)|čočka]], [[sklivec]]), který soustřeďuje paprsky tak, aby jejich ohnisko bylo na sítnici.
== Barevné vidění ==
Vnímání barev zajišťují čípky. V normálním lidském oku existují tři druhy čípků, lišící se barevnými pigmenty a citlivostí k vlnovým délkám, které určují jednotlivé barvy. Čípky vnímající červenou, zelenou a modrou barvu tedy zajišťují vnímání všech barev. Normální vidění je trichromatické, vidění barvoslepých lidí je dichromatické. (dva druhy čípků) Málo známým faktem je, že se u některých lidí vyskytuje i opak barvosleposti, tedy čtyři druhy čípků.
Všichni živočichové nevnímají barvy stejně jako člověk. Trichromatické vidění je výsada primátů. Většina savců má pouze dichromatické vidění, jako barvoslepí lidé. Je známým faktem, že pes je barvoslepý - ale ne úplně, vidí dobře červenou a žlutou barvu. Kůň nemá čípky citlivé na zelenou barvu. Naproti tomu ptáci, plazi a ryby mají obvykle tetrachromatické vidění, tedy čtyři druhy čípků. [[Člověk]] a ostatní [[primát]]i vnímají barvy od modré po červenou (tedy světlo s vlnovou délkou zhruba od 400 do 700 [[nanometr]]ů. U ptáků je citlivost mírně posunuta k modrým barvám. Hlubinné ryby mají citlivost hlavně na modrou barvu, která proniká pod mořskou hladinu nejhlouběji. Motýli vidí ultrafialové světlo s vlnovou délkou kratší než 400 nanometrů, ale nevidí naopak červenou. Někteří [[had]]i vidí široké spektrum barev od ultrafialové až po infračervenou (nad 700 nanometrů). Stejně tak zraková ostrost dravců a kočkovitých šelem je mnohem větší, než u člověka. Jsou ale živočichové, kteří vnímají jenom světlo a tmu, nebo jsou úplně slepí.
==Adaptace na tmu==
Při setmění - šeru dojde k rozšíření zornice, aby se do oka dostalo co nejvíc světla. Citlivost oka na světlo se zvyšuje. Protože jsou čípky méně citlivé, ve tmě přestáváme vidět barvy.
Někteří živočichové (šelmy, zvířata s noční aktivitou, žralok, ale i kráva nebo kůň) mají za sítnicí vrstvu buněk (nebo vláken) schopných odrážet světlo. Tato vlákna umožňují lepší vidění za šera, protože světelné paprsky, které projdou sítnicí, se odrazí a procházejí sítnicí zase nazpět, takže mohou podráždit fotoreceptory dvakrát.
Odražené světlo je příčinou „svítících očí“ těchto zvířat.
== Poruchy zraku ==
U zraku dochází především k poruchám ostrosti, poruchám vnímání barev a celkovému oslabení zraku. Poruchy ostrosti jsou způsobeny špatnou akomadací oční čočky. Je to:
*[[krátkozrakost]]
*[[dalekozrakost]]
*[[astigmatismus (medicína)|astigmatismus]]
Špatné rozlišování barev je způsobeno chybnou činností čípků nebo tyčinek. Důsledkem špatné činnosti tyčinek je [[šeroslepost]], tedy omezená schopnost vidění za šera. Při špatné činnosti čípků člověk ztrácí schopnost vidět barvy. Přitom jen asi jeden člověk ze 100.000 vidí pouze v odstínech šedé, ostatní [[barvoslepost|barvoslepí]] pouze nerozlišují některé odstíny. Nejčastější je zaměňování červené se zelenou, méně časté je zaměňování žluté s modrou.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kassin
| jméno = Saul M.
| odkaz na autora =
| titul = Psychologie
| vydavatel = Computer Press
| místo = Brno
| rok = 2007
| isbn = 978-80-251-1716-3
| kapitola =
| strany = 91
| jazyk =
}}</ref>
Pokud je zrak oslaben mluvíme o [[slabozrakost]]i, při úplné ztrátě zraku hovoříme o [[slepota|slepotě]].

== Stereoskopické vidění ==
Vnímání prostoru je umožněno polohou očí, kdy do každého oka dopadá mírně odlišný obraz, z nichž se v mozku skládá prostorový obraz prostředí. Částečně ho ovlivňuje i zaostřování oční čočky, které pomáhá odhadnout vzdálenost, takže i jednooký člověk má určitou prostorovou orientaci.
Pokud má živočich oči po stranách hlavy, získává tím široký přehled okolí (a možnost uvidět včas hrozící nebezpečí), který je však velmi plochý ([[sudokopytník|kopytníci]], [[kytovci]] aj.). Naopak poloha očí vedle sebe umožňuje dokonalý prostorový přehled, ale užší rozhled ([[šelmy]], [[primáti]], [[dravci]]).

== Související články ==
* [[Oko]]
* [[Lidské oko]]
* [[Slepota]]
* [[Slepá skvrna]]
* [[Smysl (biologie)]]
* [[Optický klam]]

== Reference ==
<references />

{{commonscat|Sight}}{{Smyslová soustava}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Smysly]]
[[Kategorie:Zrak]]