Sysop: 1 revizi

2013-06-17T09:31:27Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 17. 6. 2013, 09:31

Sysop: 1 revizi

2011-04-12T14:56:28Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:Granite2.jpg|thumb|right|200px|Puklina, vzniklá v důsledku fyzikálního zvětrávání.]]
[[Soubor:Im_Salar_de_Uyuni.jpg|thumb|200px|„Kamenný strom“ v bolívijské poušti Siloli, vzniklý mrazovým zvětráváním.]]
'''Zvětrávání''' je označení pro proces, při kterém dochází k působení chemických, fyzikálních, či biologických sil na obnažené [[hornina|horniny]]. Zvětrávání může v průběhu miliónů let vést k rozpadu hornin a následné [[eroze|erozi]], které vede k celkovému přetvoření tváře krajiny. Rychlost zvětrávání závisí na složení horniny, na klimatických podmínkách atd.
Zvětrávání můžeme rozdělit podle převládajícího typu působící síly na:
* fyzikální (mechanické),
* chemické,
* biologické.
== Fyzikální (mechanické) zvětrávání ==
Fyzikální zvětrávání je proces, při kterém dochází k rozpadu hornin, aniž by nastaly výraznější změny v jejich chemickém složení. Jeho příčinou jsou změny v intenzitě [[insolace]], což vede k tepelným i objemovým změnám v povrchové vrstvě hornin.<ref>Fyzická geografie. II / [napsali: Stanislav Horník ... et al.].. -- 1. vyd.. -- Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1986.. -- 319 s.</ref> Jelikož jsou veškeré horniny složeny z různé kombinace [[minerál]]ů, mají všechny horniny určitou [[teplotně-tlaková mez|teplotně-tlakovou mez]], při které přestávají být stálé a při které dochází k poruše jejich celistvosti vlivem praskání atd. (odolnost minerálů souvisí s obráceným [[Bowenovo reakční schéma|Bowenovým reakčním schématem]]). Vlivem [[tektonická činnost|tektonické činnosti]] a následné [[denudace]] (obnažení) hornin dochází k jejich vystavení rozdílným teplotním a tlakovým podmínkám. Postupné ubývání teploty a tlaku vede ke chladnutí hornin, což má za následek jejich smršťování a popraskání, či rozpukání. Kapalná [[voda]], pronikající do vzniklých puklin, se následně přeměňuje na [[led]], což má za následek zvětšující se tlak v puklinách a odtrhávání části skalního masívu (led má tendenci zvětšovat svůj objem při přechodu na pevnou fázi, změna může dosáhnout až 1/10 objemu). Pravidelné opakování rozmrzání a zamrzání vody v puklině má za následek její zvětšování. Odborně se tento proces nazývá '''mrazové zvětrávání''' a je typická pro obnažené vrcholky hor. Druhým důležitým faktorem je působení teploty, kdy vlivem ohřívání a chladnutí tělesa dochází k jeho '''smršťování''' (''kontrakci'') a '''roztahování''' (''expanzi''), což způsobuje v extrémních případech až roztrhání horniny. Teplotní působení je typické pro [[poušť|pouštní]] oblasti, kde rozdíl mezi [[den|dnem]] a [[noc]]í může dosahovat až 60 °C ([[Alpy]], [[Himálaj|Himaláje]], horské oblasti ve [[Wales]]u atd.). [[Soubor:YehliuTaiwan-HoneycombWeathering.jpg|thumb|right|200px|Ukázka chemického zvětrávání.]]
== Chemické zvětrávání ==
Chemické zvětrávání je typ zvětrávání, během kterého dochází k rozkládání určitých horninových minerálů a k následnému vytvoření minerálů nových. Chemické zvětrávání je závislé na teplotě a vlhkosti. Čím jsou obě veličiny větší, tím rychleji k zvětrávání dochází. Atmosférická voda reaguje se vzdušným [[oxid uhličitý|oxidem uhličitým]], což má za následek vznik kyselého roztoku, který rozpouští určité minerály během vsakování do [[Půda (pedologie)|půdy]]. Vznikají [[kras|krasové oblasti]]. Další významným reakčním činidlem je podzemní a mořská voda, která má schopnost reagovat s jinými druhy minerálů ([[slída|slídy]], [[živec|živce]] mohou reagovat za vzniku [[jíl]]ů a [[kaolinit]]ů). Další chemické zvětrávání je typické pro horniny obsahující [[železo]], které reagují za vzniku [[oxid železitý|oxidu železitého]], jenž je charakteristický svojí načervenalou barvou (typické pro oblasti [[savana|savan]]). Posledním druhem je zvětrávání podmořské, při kterém se v puklinách v kamenech pod mořem ukládá [[Mořská sůl|sůl]], která krystalizuje a tím trhá strukturu kamene.
Základními chemickými procesy u zvětrávání jsou: [[rozpouštění]], [[hydratace]], [[iontová výměna]], [[oxidace]]/[[redukce]] a reakce s organickou hmotou.
[[Soubor:Mountain Hemlock.jpg|thumb|right|200px|Ukázka biologického zvětrávání]]
== Biologické zvětrávání ==
Dalším důležitým faktorem pro zvětrávání jsou živoucí organismy, a to převážně [[mikroorganismus|mikroorganismy]], které reagují s horninami, čímž vyvolávají jejich biochemický rozklad. Nejčastější je rozklad [[lišejník]]y, rozšířenými po celé [[Země|Zemi]]. Lišejníky uvolňují kyselinu, která rozrušuje horniny, což má za následek vznik [[Půda (pedologie)|půd]]. Větší organismy se dále podílejí na rozrušování hornin například kořenovým systémem, který je schopen se dostat do menších puklinek a následně rozervat skalní masív. Na druhou stranu kořenový systém funguje i jako tmel, který zabraňuje dalšímu fyzikálnímu rozrušování vlivem teploty a tlaku. Nejdůležitějším organismem, ovlivňujícím tvář Země, je v posledních stoletích člověk, který je schopen přetvářet rozsáhlá území svojí povrchovou i podpovrchovou důlní činností.
== Kombinace zvětrávání ==
Na Zemi se ve většině případů setkáváme s tím, že se 3 základní typy zvětrávání navzájem prolínají a že působí za vzájemné spoluúčasti a při vzájemném doplňování. Pro určité oblasti jsou charakteristické různé kombinace zvětrávání, které v dané oblasti většinou převládají a které mají hlavní charakter. Musíme však mít na paměti, že se ve většině případů nejedná o působení v oblasti jediné.
== Zvětralinový plášť ==
Zvětráváním vzniká různě mocný [[zvětralinový plášť]], na němž dochází ke tvorbě [[Půda (pedologie)|půdy]], která později podléhá vlivům [[eroze]]. Eroze následně může odnášet [[zvětralina|zvětraliny]] (rezidua) na nová místa, kde vzniká nános sedimentů. Během přenosu je zvětralina dále vystavována rušivým účinkům, které materiál zmenšují a třídí.
== Reference ==
<references/>
[[Kategorie:Geologická terminologie]]
[[Kategorie:Geologický čas]]
[[Kategorie:Pedologie]]
[[Kategorie:Horniny]]
{{Článek z Wikipedie}}

Zvětrávání - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi