Multimediaexpo.cz - Související změny pro stránku "Ústí nad Labem" [cs]

Ústí nad Labem-Neštěmice

2026-05-11T15:21:58Z

+ NEW

Nová stránka

[[Soubor:ZamekKrasneBrezno1.JPG|thumb|240px|Zámek Krásné Březno (2012)]]
'''Ústí nad Labem-Neštěmice''' je [[městská část a městský obvod|městský obvod]] statutárního města [[Ústí nad Labem]].
* V roce [[2011]] zde žilo 23 273 obyvatel.
* V roce [[2021]] zde žilo 22 148 obyvatel.

== Vymezení obvodu ==
Zahrnuje místní části [[Neštěmice]], [[Krásné Březno]] ''(téměř celou část katastrálního území Krásné Březno zahrnující [[základní sídelní jednotka|základní sídelní jednotky]] Krásné Březno, Krásné Březno-Nový Svět, Krásné Březno-Pod vyhlídkou, Krásné Březno-průmyslový obvod, Krásné Březno-Přístavní, Krásné Březno-západ, Nad zoologickou zahradou, Neštěmická, V Oblouku-Vojanova)'' a [[Mojžíř]].

== Historie ==
K městu [[Ústí nad Labem]] byly Neštěmice připojeny v roce 1986. Téhož roku bylo město rozděleno do působnosti 6 [[obvodní národní výbor|obvodních národních výborů]] (Město, Střekov, Bukov, Chlumec, Neštěmice, Severní Terasa), přičemž neštěmický obvod měl zhruba stejné vymezení jako nyní, kdy má město jen 4 obvody.<ref>''Obvod slaví 20 let od svého vzniku'', [http://www.nestemice.eu/stranky/doc/zpravodaj_0610.pdf Obvodní zpravodaj – informační list pro obyvatele Krásné Březno – Neštěmice – Mojžíř, říjen 2006], str. 1–2</ref>

[[městská část a městský obvod|Městské obvody]] byly stanoveny vyhláškou města Ústí nad Labem č. 27/1993, o stanovení počtu městských obvodů a vymezení jejich území, která byla změněna a doplněna vyhláškou č. 30/1993. V současné době jsou vymezeny statutem města, tj. městskou vyhláškou č. 3/2005.

== Doprava ==
V roce 1995 byly Neštěmice spojené trolejbusovými linkami 51, 57 a 58 s centrem města. Celý městský obvod protíná mezinárodní silnice 1. třídy E 442 ve směru Ústí nad Labem-Děčín-Liberec. Obvod má přímé napojení na [[dálnice D8|dálnici D8]] (E55) vedoucí z Prahy do Drážďan. Na katastru obvodu jsou nádraží Ústí nad Labem-sever, Neštěmice a zastávka Mojžíř na trati 1. železničního koridoru (č. 090) do Děčína.

== Souřadnice ==
{{geo cz|50|40|27.44|14|6|25.52|city(7119)}}
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [https://www.nestemice.eu/cz/ Oficiální stránky městské části Neštěmice]
* [https://nestemice.cz/html/strucna.html Neoficiální web Neštěmice.cz – stručná historie]

{{Commonscat|Ústí nad Labem-Neštěmice}}{{Město Ústí nad Labem}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Části Ústí nad Labem]]

Ústí nad Labem-Střekov

2026-05-07T11:19:25Z

+ NEW

Nová stránka

[[File:Hrad Střekov, zřícenina (Střekov).jpg|thumb|240px|Zřícenina hradu Střekov]]
'''Ústí nad Labem-Střekov''' je [[městská část a městský obvod|městský obvod]] [[statutární město|statutárního města]] [[Ústí nad Labem]] o rozloze 3029,32 ha (s 3 % zastavěné plochy, 4 % vodní plochy a 48 % lesy), kde k roku 2011 žilo 14 041 obyvatel.<ref name="Obyvatel 2011">{{Citace elektronické monografie | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 | url = https://www.czso.cz/csu/czso/statisticky-lexikon-obci-2013-a8m6eyff20 | datum vydání = 2013-10-31 | datum přístupu = 2015-11-08 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>

Rozkládá se na pravém břehu řeky [[Labe]] a zahrnuje [[část obce|místní části]] [[Střekov (místní část)|Střekov]] ([[katastrální území|k. ú.]] ''Střekov'' a ''[[Nová Ves (Ústí nad Labem)|Nová Ves]]''), [[Brná (Ústí nad Labem)|Brná]], [[Církvice (Ústí nad Labem)|Církvice]], [[Kojetice (Ústí nad Labem)|Kojetice]], [[Olešnice (Ústí nad Labem)|Olešnice]], [[Sebuzín]] a [[Svádov]] (k. ú. ''Svádov'' a ''[[Budov (Ústí nad Labem)|Budov u Svádova]]'').

Na území této oblasti se nachází [[Labská cyklotrasa]] podél řeky Labe a moderní [[Termální koupaliště Brná|termální koupaliště v Brné]]. Celé území je s centrem města spojeno [[Mariánský most|Mariánským mostem]] a [[Most Dr. Edvarda Beneše (Ústí nad Labem)|mostem Dr. E. Beneše]] (pro automobily a pěší) a železničním mostem (pro vlaky a pěší).

Městským obvodem prochází železniční [[Trať 073|trať č. 073]] (Ústí nad Labem-Střekov – [[Děčín]]) a je zde v provozu stanice [[Ústí nad Labem-Střekov (nádraží)|Ústí nad Labem-Střekov]].

Na labské vodní cestě je zde zdymadlo (plavební komora Ústí nad Labem-Střekov).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| titul = Ústí nad Labem - Střekov: Plavební komora
| periodikum =
| url = https://www.rvccr.cz/vodni-cesty/usti-nad-labem-strekov
| jazyk =
| datum přístupu = 2024-05-07
}}</ref>
== Souřadnice ==
{{geo cz|50|39|11.78|14|3|13.25|city(7119)}}
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [https://www.strekov.cz/cz/ Oficiální web – Střekov]

{{commonscat|Ústí nad Labem-Střekov}}{{Město Ústí nad Labem}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Části Ústí nad Labem]]

Dobětice

2026-05-07T11:11:54Z

+ NEW

Nová stránka

[[Soubor:Dobětice Ústí n-L - panoramio.jpg|thumb|240px|Dobětice (2009)]]
'''Dobětice''' jsou čtvrť na levém břehu [[Labe]] v [[Ústí nad Labem]]. Patří do obvodu [[Ústí nad Labem-Severní terasa]] a sousedí se [[Stříbrníky]] a [[Krásné Březno|Krásným Březnem]]. Nedaleko se také nachází osada Mlýniště a obec [[Žežice (Chuderov)|Žežice]]. V osmdesátých a na začátku devadesátých let se jižně od původní vesnice postavilo velké sídliště navazující na již existující sídliště Stříbrníky. Na tomto sídlišti se nachází supermarket, školky, základní škola, střední průmyslová škola, domov důchodců, zdravotnické středisko a další.

== Historie ==
[[Soubor:Erbenka - panoramio.jpg|thumb|240px|Část původní obce Dobětice]]
První písemná zmínka o Doběticích pochází z roku 1375, kdy vesnice patřila bratrům Vigantovi, Hildanovi, Děpoltovi a Rypoltovi z Lungvic, jejichž zdejší [[panství]] tvořily také vsi Mlýniště, [[Žežice (Chuderov)|Žežice]] a dvůr v [[Sovolusky (Chuderov)|Sovoluskách]]. Panským sídlem ve vsi byla [[tvrz]], jejíž majitelkou byla v roce 1473 Markéta z Útěchovic, manželka Rynolta z Lungvic. Lungvicově Dobětice vlastnili do roku 1568, kdy je od nich koupil Jindřich z Bynova, který vesnici připojil k panství hradu [[Blansko (hrad)|Blansko]]. Dobětická tvrz tak ztratila svou funkci, a časem zanikla.<ref name="andel"/>

=== Sídliště Dobětice ===
Výstavba v oblasti Dobětic byla plánována původně až po roce 1990, avšak kvůli rychlému tempu výstavby v Krásném Březně se přistoupilo k zpracování plánů již v 70. letech. Ten počítal s bydlením pro 7 600 obyvatel a byl hotov v roce 1976. Autorem je ústecký architekt [[Mojmír Böhm]]. Výstavba byla zahájena roku 1985 a pokračovala i po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]]. Stavěno bylo s pomocí soustav T 06 B a později OP 1.21 zde typickou hnědě zbarvenými panely s kamínkovým povrchem.<ref name="Přibyl, 2019-01-19"/>
Panelové domy byly stavěny převážně ve výškách osmi a dvanácti pater, dále pak šestipatrové. Zároveň byly postaveny objekty občanské vybavenosti, například objekt základní devítileté školy, domova důchodců a dnešní střední průmyslové školy. <ref name="krejci"/>

== Přírodní poměry ==
Původní obec stojí pod vrchem s [[Erbenova vyhlídka|Erbenovou vyhlídkou]] a vrchem přímo nazvaným [[Dobětická výšina]]. Vesnicí protéká [[Dobětický potok]] pokračující do údolí pojmenovaného též podle obce. Sídliště se pak nachází mezi vrchem s Erbenovou vyhlídkou a kopcem [[Hůrka (České středohoří)|Hůrka]]. Jižně jsou louky [[Mariánský vrch|Mariánského vrchu]].

== Obyvatelstvo ==
Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 zde žilo 206 obyvatel (z toho 103 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci a 204 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.<ref name="sldb1921"/> Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 218 obyvatel: devět Čechoslováků, 206 Němců a tři cizince. Převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také čtrnáct evangelíků, jeden člen [[Církev československá husitská|církve československé]] a sedm lidí bez vyznání.<ref name="sldb1930"/>

== Doprava ==
Středem celé čtvrti prochází ulice Šrámkova. Na tu navazují na konci sídliště ulice Na Návsi a Výstupní, které vedou dále do dalších čtvrtí a centra. Sídliště je obsluhováno [[Trolejbusová doprava v Ústí nad Labem|trolejbusovými]] (84, 76) a autobusovými (75, 74) linkami. Také se zde nachází konečná zastávka Dobětice točna.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=schéma DPMÚL |url=http://www.dpmul.cz/download.php?idx=7799 |datum přístupu=2017-08-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20170814223308/http://www.dpmul.cz/download.php?idx=7799 |datum archivace=2017-08-14 }}</ref>

== Reference ==
<references>
<ref name="andel">{{Citace monografie
| editoři = [[Rudolf Anděl]]
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1984
| počet stran = 664
| svazek = III. Severní Čechy
| kapitola = Dobětice – tvrz
| strany = 96
}}</ref>
<ref name="Přibyl, 2019-01-19">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Přibyl
| jméno = Pavel
| příjmení2 = Plichta
| jméno2 = Petr
| titul = Paneláky mohou sloužit ještě sto let, říká jejich někdejší vývojář
| periodikum = iDnes.cz
| vydavatel = Mafra
| url = https://www.idnes.cz/usti/zpravy/petr-plichta-vyvojovy-pracovnik-pozemni-stavby-usti-panelaky-zivotnost-vystavba.A190109_449742_usti-zpravy_vac2
| datum vydání = 2019-01-19
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-12-05
}}</ref>
<ref name="krejci">{{Citace monografie
| příjmení = Krejčí
| jméno = Václav
| rok = 2013
| vydavatel = Statutární město Ústí nad Labem
| titul = Ústí nad Labem. Rozvoj města: 1950–2010
| místo = Ústí nad Labem
| počet stran = 341
| strany = 103–104
}}</ref>
<ref name="sldb1921">{{Citace monografie
| titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé
| svazek = I. Čechy
| vydavatel = Státní úřad statistický
| místo = Praha
| rok = 1924
| počet stran = 596
| vydání = 2
| strany = 199
}}</ref>
<ref name="sldb1930">{{Citace monografie
| titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé
| svazek = I. Země česká
| vydavatel = Státní úřad statistický
| místo = Praha
| rok = 1934
| počet stran = 614
| strany = 388
}}</ref></references>
== Souřadnice ==
{{geo cz|50|40|29.87|14|3|21.76|city(7119)}}
== Externí odkazy ==
* [https://www.severni-terasa.cz/cz/ Oficiální web městského obvodu – Ústí nad Labem-Severní Terasa]

{{Commonscat|Dobětice}}{{Město Ústí nad Labem}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Části Ústí nad Labem]]

Kočkov (Ústí nad Labem)

2026-05-07T10:25:00Z

+ NEW

Nová stránka

[[Soubor:Czech hydrometeorological institute, Ústí nad Labem.jpg|thumb|240px|Pobočka Českého hydrometeorologického ústavu]]
'''Kočkov''' ({{Vjazyce2|de|''Gatschken''}}) je částí [[Ústí nad Labem]]. Jedná se o menší čtvrť tvořenou převážně rodinnými domy a několika zahrádkářskými osadami. Nachází se na severním kraji města u sídlišť [[Sídliště Severní Terasa|Severní Terasa]] a [[Stříbrníky]], sousedí s obcí [[Chuderov]]. Je součástí obvodu [[Ústí nad Labem-Severní Terasa]]. Díky blízkosti a stavebnímu propojení býval spojen do základní statistické jednotky Kočkov-Stříbrníky, v údajích z roku 2011 je ovšem uváděn opět samotný.<ref name=":0"/>

Nachází se v nadmořské výšce '''338''' metrů. Stojí zde budova [[Český hydrometeorologický ústav|Českého hydrometeorologického ústavu]].

== Historie ==
Doložení osady pochází z roku 1589, kdy byla součást panství [[Chuderov]]. Zahrnovala i samotu Ovčín na návrší nad obcí. Původní jméno znělo Kačkov a uvádí se, že odkazoval na zdomácnělé jméno první majitelky Kateřiny. Vlivem německého nářečí byl postupně zkomolen do tvaru Kočkov. Menší rozvoj zaznamenala osada ve 30. letech 19. století, kdy byla rozšířena o takzvaný Nový Kočkov. Celá obec spadala do katastru Chuderova, který až do roku 1848 spadal pod panství [[Krásné Březno|březnicko]]-[[Všebořice (Ústí nad Labem)|všebořické]]. V roce 1887 zde stálo 43 domů a bydlelo v nich 206 obyvatel. Dalším rozšiřováním se osada propojovala se [[Stříbrníky]]. Začátkem [[60. léta|60. let]] 20. století byla zbořena výklenková kaple z 19. století. Roku 1970 zde žilo 300 lidí a o rok později, kdy již probíhala výstavba přilehlého [[sídliště Severní Terasa]], byla obec připojena k Ústí nad Labem.<ref name=":1"/><ref name=":2"/> V následujícím desetiletí byla postavena budova Českého hydrometeorologického ústavu, kde se měří hodnoty pro vyvýšené části Ústí nad Labem, které se významně liší vlivem terénu a rozdílných nadmořských výšek oproti stanicím v centru města.<ref name="andel"/> Po revoluci zde byla vystavena řada nových domů a několik vil.

== Přírodní poměry ==
Kočkov se nachází na svazích Velkého Brandu s vrcholem ve výšce 436 metrů sousedícím s Erbenovou [[Erbenova vyhlídka|vyhlídkou]] s vrcholem v nadmořské výšce 420 metrů. Oba kopce jsou [[Magmatická hornina|magmatického]] původu a spadají pod celek [[České středohoří|Českého středohoří]]. Díky své nadmořské výšce jsou zde široké výhledy na zbytek města, [[Krušné hory]] a [[Milešovské středohoří|Milešovskou část]] Českého Středohoří. Nad budovou hydrometeorologického ústavu stojí památná, více než 200 let stará [[Lípa malolistá|Lípa srdčitá]] s výškou přes 20 m.

Těsně pod čtvrtí protéká Chuderovský potok pojmenovaný po vedlejší vesnici. Ten se později vlévá do [[Klíšský potok|Klišského potoka]] a následně do [[Bílina (řeka)|Bíliny]] v [[Ústí nad Labem-centrum|centru]]. Ve středu Kočkovské ulice se nachází studánka Pod Kopečkem.<ref name="sp"/>

== Obyvatelstvo ==
Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 zde žilo 170 obyvatel (z toho 86 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák a 169 Němců. Kromě deseti evangelíků a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.<ref name="sldb1921"/> Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 159 obyvatel: devět Čechoslováků a 150 Němců. Z nich bylo 174 katolíků, tři evangelíci a devět lidí bez vyznání.<ref name="sldb1930"/>

{| class="wikitable"
|+ Vývoj počtu obyvatel a domů na Kočkově v letech 1869–2011<ref name=":0"/><ref name="sldb2011"/>
! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1887 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !!2011
|-
|Počet obyvatel || 205 || 208 || 206 ||223||242||204||170|| 159 ||321 ||307 ||300||249
|-
|Počet domů || 40 || 43 || 43 || 41 || 43 || 31 || 31 || 32 || 48 ||—||—|| 84
|}

== Doprava ==
Celou obcí prochází podle ní pojmenovaná ulice Kočkovská vedoucí ze [[Sídliště Severní Terasa|Severní Terasy]] do [[Chuderov]]a. Další ulice Lužická končí poblíž [[Erbenova vyhlídka|Erbenovy vyhlídky]]. V roce 2018 nebyla čtvrť obsluhována žádnou linkou městské hromadné dopravy, pouze [[Příměstská linka|příměstskými linkami]] [[Doprava Ústeckého kraje|Dopravy ústeckého kraje]] čísel 453 a 454 se zastávkami Kočkov a Na Kopečku. Nejbližšími zastávky obsluhovanými Dopravním podnikem Ústí nad Labem jsou Mírová na Severní Terase a Orlická na Stříbrníkách. <ref name="www.kr-ustecky.cz, 2017-12-11"/>

== Galerie ==
<gallery>
Soubor:Průchozí street, Ústí nad Labem.jpg|Ulice Průchozí
Soubor:Kočkovská street, side branch, Ústí nad Labem.jpg|Postranní větev Kočkovské ulice
Soubor:Lužická street, Ústí nad Labem.jpg|Kočkov – Lužická ulice
</gallery>

== Reference ==
<references>
<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
| titul = Kočkov
| vydavatel = www.ukp98.cz
| url = http://www.ukp98.cz/polabi/obce/ul/kockov.htm
| datum přístupu = 2018-03-28
}}</ref>
<ref name=":2">{{Citace monografie
| příjmení = Provazník
| jméno = Vladimíř
| titul = Ústí, město nad Labem
| vydání = 1
| vydavatel = Severočeské nakladatelství
| místo = Ústí nad Labem
| rok = 1983
| počet stran = 378
| strany = 153–154
| isbn =
}}</ref>
<ref name="andel">{{Citace monografie
| příjmení = Anděl
| jméno = Jiří a kolektiv
| titul = Geografie města Ústí nad Labem: Příroda, obyvatelstvo, hospodářství a kultura
| vydání = 1
| vydavatel = [[Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem]]
| místo = Ústí nad Labem
| rok = 1999
| počet stran = 112
| edice = Acta Universitatis Purkynianae
| strany = 25–27
| isbn = 80-7044-256-5
| ref = Anděl a kolektiv (1999)
| typ refu = normální
| poznámka = Dále jen Anděl a kolektiv (1999)
}}</ref>
<ref name="sp">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Severní Polabí, města, obce a osady... od A do Ž na Ústecku
| url = http://www.severnipolabi.cz/docs/kockov.pdf
| vydavatel = Ústecká kulturní platforma ‘98 o.s. - www.severnipolabi.cz
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-03-29
}}</ref>
<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013
| url = https://www.czso.cz/csu/czso/statisticky-lexikon-obci-2013-a8m6eyff20
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo =
| datum vydání = 2013-10-31
| datum přístupu = 2018-03-29
}}</ref>
<ref name="sldb2011">{{Citace elektronické monografie
| titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011
| url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150427.pdf/85256511-cdd3-499d-85e4-e15576eb9e7f?version=1.2
| vydavatel = [[Český statistický úřad]]
| místo = Praha
| datum vydání = 2015-12-21
| datum přístupu = 2018-03-29
| kapitola = okres Ústí nad Labem
| url archivu = https://web.archive.org/web/20210830222711/https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150427.pdf/85256511-cdd3-499d-85e4-e15576eb9e7f?version=1.2
| datum archivace = 2021-08-30
| nedostupné = ano
}}</ref>
<ref name="www.kr-ustecky.cz, 2017-12-11">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Ústí nad Labem - detail linkového vedení
| url = http://www.kr-ustecky.cz/assets/File.ashx?id_org=450018&id_dokumenty=1718368
| vydavatel = [[Ústecký kraj]]
| místo =
| datum vydání = 2017-12-11
| datum přístupu = 2018-03-29
| url archivu = https://web.archive.org/web/20180329121353/http://www.kr-ustecky.cz/assets/File.ashx?id_org=450018&id_dokumenty=1718368
| datum archivace = 2018-03-29
| nedostupné = ano
}}</ref>
<ref name="sldb1921">{{Citace monografie
| titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé
| svazek = I. Čechy
| vydavatel = Státní úřad statistický
| místo = Praha
| rok = 1924
| počet stran = 596
| vydání = 2
| strany = 199
}}</ref>
<ref name="sldb1930">{{Citace monografie
| titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé
| svazek = I. Země česká
| vydavatel = Státní úřad statistický
| místo = Praha
| rok = 1934
| počet stran = 614
| strany = 388
}}</ref>
</references>
== Souřadnice ==
{{geo cz|50|41|4.98|14|2|26.06|city(7119)}}
== Externí odkazy ==

{{Commonscat|Kočkov (Ústí nad Labem)}}{{Město Ústí nad Labem}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Části Ústí nad Labem]]

Mojžíř

2026-05-07T10:13:57Z

+ NEW

Nová stránka

[[File:Mojzir and Nestemice UL CZ from Kozi vrvh 353.jpg|thumb|240px|Mojžíř a Neštěmice z Kozího vrchu]]
'''Mojžíř''' ({{Vjazyce2|de|''Mosern''}}) je část [[statutární město|statutárního]] a krajského města [[Ústí nad Labem]] v [[Česko|České republice]], spadající pod městský obvod [[Ústí nad Labem-Neštěmice]]. Nachází se na levém břehu řeky [[Labe]], přibližně 7 km severovýchodně od centra města, a sestává ze tří [[základní sídelní jednotka|základních sídelních jednotek]] – Mojžíř, Veselí a Sídliště Skalka. Při [[sčítání lidu]] roku 2011 měl Mojžíř 221 domů se 4 485 obyvateli.<ref name="sldb2001"/>

== Historie ==
[[Soubor:Jenatschke Mosern.jpg|thumb|240px|Mojžíř – před rokem 1916]]
Za zmínku stojí nalezené známky osídlení staré nejméně pět tisíc let.

První písemná zmínka pochází z roku 1352.<ref name="sldb2001"/> V Mojžíři se nachází jeden z nejstarších kostelů v [[Polabí]], [[kostel]] svatého Šimona a Judy, jehož výstavba začala na sklonku 16. století v místech původního kostela ze 14. století. Do poloviny dvacátého století v obci převažovali [[Německá menšina v Česku|čeští Němci]].

Vesnický ráz periferní části města narušila výstavba panelového sídliště v průběhu druhé poloviny osmdesátých let [[20. století]] spolu s dalšími novostavbami (základní škola, mateřská škola a jesle, kulturní centrum a samoobsluha).

V roce 1998 začala privatizace bytů na sídlišti. V důsledku toho pak také začalo docházet ke kumulování vlastnictví bytů v rukou lidí, kteří v lokalitě přímo nebydlí.<ref name="prokopcova"/> Následně se pak o sídlišti Mojžíř začalo mluvit jako o jedné z hlavních [[Sociálně vyloučená lokalita|sociálně vyloučených lokalit]] v rámci města. Začalo zde totiž docházet k pronajímání bytů za extrémní ceny lidem, kteří mají problém získat [[Nájem|nájemní bydlení]] na běžném trhu – typicky se jedná o [[Romové|Romy]]. V roce [[2018]] bylo sídliště spolu s [[Předlice]]mi a dalšími částmi města vyhlášeno za tzv. [[Obchod s chudobou#Bezdoplatkové zóny|bezdoplatkovou zónu]], od čehož si představitelé města slibovali snížení ekonomické výhodnosti tohoto typu [[Obchod s chudobou|obchodu s chudobou]]. Očekávaný efekt se nicméně nedostavil a praxe vedoucí k vytváření [[Ghetto|ghetta]] neustala. Mojžíř tak mimo jiné k roku 2019 zůstával nadále částí Ústí nad Labem s nejvyššími cenami nájmů.<ref name="liskova"/><ref name="HlídacíPes.org, 2019-09-26"/>

== Ochrana životního prostředí ==
Na území Mojžíře se nachází tři zvláště chráněná území. Prochází jím hranice [[chráněná krajinná oblast České středohoří|chráněné krajinné oblasti České středohoří]]. Ta byla vyhlášena 19. března 1976 výnosem ministerstva kultury ČSR na ploše 1063 km<sup>2</sup> k „ochraně typického pohoří, tvořeného třetihorními vyvřelinami s řadou významných [[ekosystém]]ů a velkou [[Biodiverzita|druhovou rozmanitostí]].“<ref name="a34-37"/> Nad Veselím se nachází [[přírodní památka]] [[Divoká rokle]]. Vyhlášena byla roku 2001 na zhruba 2,4 hektarech, a předmětem její ochrany je „unikátní skalní [[výchoz]], který je odlučnou plochou starého sesuvu s odkrytým sledem vulkanogenních hornin úlomkovitého charakteru o mocnosti až 200 m, uložených v mísovité [[deprese (geografie)|depresi]] prevulkanického reliéfu“.<ref name="ppdr"/> Posledním chráněným územím, které do Mojžíře zasahuje jen částečně (větší část se nachází na území obce [[Povrly]], respektive jejich části [[Neštědice]]), je [[přírodní rezervace]] [[Kozí vrch (Povrly)|Kozí vrch]]. Ta byla vyhlášena v roce 1983 na 36,86 hektarech a ochraňuje „významnou krajinnou dominantu labského údolí se všemi geologickými a geomorfologickými fenomény, mikroklimatickými jevy, rostlinnými a živočišnými společenstvy skal, sutí a přirozeného dubohabrového lesa“.<ref name="prkv"/>

Dále zde rostou tři [[Památný strom v Česku|památné stromy]]. Všechny exempláře jsou [[lípa malolistá|lípy malolisté]], či též srdčité (''Tilia cordata''), a stojí před kostelem,<ref name="pslm"/> u sídliště<ref name="pslm2"/> a u autobusové zastávky na Hlavní ulici.<ref name="ps_lm3"/>

== Obyvatelstvo ==
Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 zde žilo 496 obyvatel (z toho 246 mužů), z nichž bylo 34 Čechoslováků, 451 Němců a jedenáct cizinců. Kromě čtrnácti evangelíků a 28 lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.<ref name="sldb1921"/> Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 714 obyvatel: 93 Čechoslováků, 607 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a třináct cizinců. Převládala římskokatolická většina, ale ve vsi žilo také třicet evangelíků a 129 lidí bez vyznání.<ref name="sldb1930"/>

{| class="wikitable"
|+ Vývoj počtu obyvatel a domů v Mojžíři v letech 1869–2011<ref name="sldb2001"/><ref name="sldb2011"/>
! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011
|-
|Počet obyvatel || 323 || 345 || 398 || 634 || 807 || 825 || 1034 || 657 || 674 || 593 || 561 || 2266 || 4831 || 4485
|-
|Počet domů || 59 || 59 || 61 || 75 || 88 || 91 || 134 || 145 || 123 || 128 || 142 || 157 || 210 || 221
|}

== Významné objekty ==
* koupaliště (v současné době nefunkční)
* zatravněné fotbalové hřiště (TJ Topol Mojžíř)
* pobočka [[Severočeská vědecká knihovna|Severočeské vědecké knihovny]]
* hasičská zbrojnice SDH Mojžíř

== Pamětihodnosti ==
[[Soubor:Dum24Mojzir1.JPG|thumb|240px|Památkově chráněný venkovský dům]]
Kromě přírodních památek v podobě tří zvláště chráněných území (CHKO České středohoří, PP Divoká rokle, PR Kozí vrch), blíže zmíněných v sekci [[#Ochrana životního prostředí|Ochrana životního prostředí]], se v Mojžíři nachází řada kulturně-historických památek.<br />Řadí se mezi ně třeba:
* [[Kostel svatého Šimona a Judy (Mojžíř)|Kostel svatého Šimona a Judy]] – Kostel pocházející ze 14. století, dochovaný v [[baroko|barokní]] podobě. Ve východní věži se nachází [[zvon]] z roku 1924 od [[Pernerové|Rudolfa Pernera]], původně z kostela sv. Jana Křtitele v Českém Bukově, a zvon z roku 1921 od [[Heroldové|Richarda Herolda]]. Další zvon z roku 1707 od Jana Baltazara Crommela je nezvěstný. Od roku 1995 je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]].
* Socha svatého Donáta – Nachází se u kněžiště kostela a je kulturní památkou.
* Venkovský dům čp. 24 – Stojí v blízkosti kostela a je chráněn jako kulturní památka.
* [[Mojžíř (hrad)|Hrad Mojžíř]] – Asi půl kilometru severovýchodně se na vrchu Strážný nacházejí zbytky malého středověkého hradu.

== Doprava ==
Obec je spojena s ostatními městskými částmi [[trolejbus]]ovou (poté zrušena, místo ní jezdí zkrácená [[autobus]]ová linka [[Městská hromadná doprava|MHD]] č. 57, poté nahrazena trolejbusovou linkou č. 70) a má vlastní železniční zastávku, jež je součástí železničního koridoru tahu na [[Německo]].

== Reference ==
<references>
<ref name="prokopcova">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Prokopcová
| jméno = Lenka
| titul = Sociálně vyloučená lokalita Mojžíř?
| url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/111136/
| vydavatel = Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd
| místo = Praha
| datum vydání = 2012
| datum přístupu = 2021-02-27
}}</ref>
<ref name="liskova">{{Citace periodika
| příjmení = Lišková
| jméno = Kateřina
| titul = „Mluví, jako kdyby byla fakt Češka“: Konstrukce národnosti/etnicity v promluvách dětí
| periodikum = Sociální studia / Social Studies
| datum vydání = 2012-04-18
| ročník = 9
| číslo = 2
| strany = 43–64
| issn = 1803-6104
| doi = 10.5817/soc2012-2-43
| url = http://dx.doi.org/10.5817/soc2012-2-43
| datum přístupu = 2021-02-27
}}</ref>
<ref name="HlídacíPes.org, 2019-09-26">{{Citace elektronického periodika
| titul = Udělali z Ústí nad Labem celoplošné ghetto. Teď radnice zjišťuje, že tvrdá restrikce nefunguje
| periodikum = HlídacíPes.org
| url = https://hlidacipes.org/udelali-z-usti-nad-labem-celoplosne-ghetto-ted-radnice-zjistuje-ze-tvrda-restrikce-nefunguje/
| datum vydání = 2019-09-26
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-02-27
}}</ref>
<ref name="a34-37">{{Citace monografie
| příjmení = Anděl
| jméno = Jiří a kolektiv
| rok = 1999
| titul = Geografie města Ústí nad Labem: příroda, obyvatelstvo, hospodářství a kultura
| vydavatel = Acta Universitatis Purkynianae
| místo = Ústí nad Labem
| isbn = 80-7044-256-5
| strany = 34–37
}}</ref>
<ref name="ppdr">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]]
| titul = PP Divoká rokle
| url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=2143
| datum přístupu = 2014-1-27
}}</ref>
<ref name="prkv">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]]
| titul = PR Kozí vrch
| url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=853
| datum přístupu = 2014-1-27
}}</ref>
<ref name="pslm">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]]
| titul = Lípa u kostela v Mojžíři
| url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=8570
| datum přístupu = 2014-1-27
}}</ref>
<ref name="pslm2">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]]
| titul = Lípa u sídliště v Mojžíři
| url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=8554
| datum přístupu = 2014-1-27
}}</ref>
<ref name="ps_lm3">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]]
| titul = Lípa u zastávky v Mojžíři
| url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=8569
| datum přístupu = 2014-1-27
}}</ref>
<ref name="sldb2001">{{Citace monografie
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (I. díl)
| url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf
| vydavatel = [[Český statistický úřad]]
| místo = Praha
| rok = 2006
| počet stran = 760
| kapitola = Okres Ústí nad Labem
| strany = 418–419
| isbn = 80-250-1310-3
| datum archivace = 2021-12-15
| url archivu = https://web.archive.org/web/20211215134626/http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf
| nedostupné = ano
}}</ref>
<ref name="sldb2011">{{Citace monografie
| titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013
| vydavatel = [[Český statistický úřad]]
| místo = Praha
| rok = 2013
| isbn = 978-80-250-2394-5
| strany = 321
| počet stran = 900
| url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf
| datum archivace = 2021-04-17
| url archivu = https://web.archive.org/web/20210417171331/http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf
| nedostupné = ano
}}</ref>
<ref name="sldb1921">{{Citace monografie
| titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé
| svazek = I. Čechy
| vydavatel = Státní úřad statistický
| místo = Praha
| rok = 1924
| počet stran = 596
| vydání = 2
| strany = 199
}}</ref>
<ref name="sldb1930">{{Citace monografie
| titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé
| svazek = I. Země česká
| vydavatel = Státní úřad statistický
| místo = Praha
| rok = 1934
| počet stran = 614
| strany = 389
}}</ref>
</references>

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| autor = Kolektiv autorů
| redaktoři = Vladimír Kaiser, Kristina Kaiserová
| titul = Dějiny města Ústí nad Labem
| vydavatel = Město Ústí nad Labem
| místo = Ústí nad Labem
| rok = 1995
| isbn = 80-239-3245-4
| počet stran = 369
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Borská
| jméno = Helena
| titul = Poznámky k historii města Ústí nad Labem a okolí
| vydavatel = Spolek pro chemickou a hutní výrobu
| místo = Ústí nad Labem
| rok = 2005
| isbn = 80-902991-2-1
| počet stran = 174
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Pinc
| jméno = F.
| příjmení2 = Kolář
| jméno2 = A
| titul = Vlastivědné výlety z Ústí n. L.
| vydavatel = Nakladatelství Krajského národního výboru
| místo = Ústí nad Labem
| rok = 1957
| počet stran = 246
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Špaček
| jméno = Petr
| titul = Tak to bylo na Ústecku: Střekov, Sebuzín, Brná nad Labem, Svádov, Vaňov, Hostovice, Tuchomyšl, Předlice, Všebořice, Bukov, Skorotice, Božtěšice, Stříbrníky, Dobětice, Neštěmice a Mojžíř na starých pohlednicích a fotografiích
| edice = Ústecká vlastivěda
| vydavatel = Statutární město Ústí nad Labem
| místo = Ústí nad Labem
| rok = 2009
| isbn = 978-80-86646-28-2
| počet stran = 272
}}
== Souřadnice ==
{{geo cz|50|40|50.16|14|6|54|city(7119)}}
== Externí odkazy ==
* {{KM|698164|katastru Mojžíř}}
* [https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/castiobce/98167 Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) – Mojžíř]

{{Commonscat|Mojžíř}}{{Město Ústí nad Labem}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Ústí nad Labem]]

Klíše

2026-05-07T10:02:17Z

← Starší verze		Verze z 7. 5. 2026, 10:02
Řádka 1:		Řádka 1:
-		+	{{Infobox sídlo
-	{{Infobox sídlo	+
	\| název = Klíše		\| název = Klíše
	\| foto =		\| foto =
Řádka 21:		Řádka 20:
	\| loc-map = {{LocMap \|Česká republika \|label=Klíše\| position=right \|lat_deg=50 \|lat_min=39 \|lat_sec=59 \|lon_deg=14 \|lon_min=0 \|lon_sec=41\|float=center \| caption= }}		\| loc-map = {{LocMap \|Česká republika \|label=Klíše\| position=right \|lat_deg=50 \|lat_min=39 \|lat_sec=59 \|lon_deg=14 \|lon_min=0 \|lon_sec=41\|float=center \| caption= }}
	\| web =		\| web =
-	}}	+	}}[[File:Ústí nad Labem, Klíše.jpg\|thumb\|240px\|Pohled ke středu města z kolejí]]
		+	[[Soubor:Z Erbenovy vyhlídky, směr Klíše.jpg\|thumb\|240px\|Pohled z rozhledny Erbenova vyhlídka na Klíše]]
	'''Klíše''' je část okresního města [[Ústí nad Labem]]. Nachází se na západě Ústí nad Labem. V roce 2009 zde bylo evidováno 1672 adres.<ref name="Domy">{{Citace elektronické monografie\|korporace=Ministerstvo vnitra ČR\|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky\|titul=Adresy v České republice\|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/u/ustin/klise.html\|datum vydání=2009-10-10\|datum přístupu=2009-10-22\|jazyk=}}</ref> V roce 2001 zde trvale žilo 7119 obyvatel.<ref name="Obyvatele">{{Citace elektronické monografie\|korporace=Český statistický úřad\|odkaz na korporaci=Český statistický úřad\|titul=Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl\|url=http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf\|strany=418, 419\|lokace=záznam 20.1-5\|datum vydání=2007-03-03\|datum přístupu=2010-03-22\|jazyk=}}</ref>		'''Klíše''' je část okresního města [[Ústí nad Labem]]. Nachází se na západě Ústí nad Labem. V roce 2009 zde bylo evidováno 1672 adres.<ref name="Domy">{{Citace elektronické monografie\|korporace=Ministerstvo vnitra ČR\|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky\|titul=Adresy v České republice\|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/u/ustin/klise.html\|datum vydání=2009-10-10\|datum přístupu=2009-10-22\|jazyk=}}</ref> V roce 2001 zde trvale žilo 7119 obyvatel.<ref name="Obyvatele">{{Citace elektronické monografie\|korporace=Český statistický úřad\|odkaz na korporaci=Český statistický úřad\|titul=Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl\|url=http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf\|strany=418, 419\|lokace=záznam 20.1-5\|datum vydání=2007-03-03\|datum přístupu=2010-03-22\|jazyk=}}</ref>

Řádka 31:		Řádka 31:
	<references/>		<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
-	* ~~[http://nahlizenidokn.cuzk.cz/Mapa.aspx?typ=KU&id=~~775053 ~~Katastrální mapa~~ katastru Klíše~~] na webu ČÚZK~~	+	* {{KM\|775053\|katastru Klíše}}


-	{{Město Ústí nad Labem}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Commonscat\|Klíše}}{{Město Ústí nad Labem}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Ústí nad Labem]]		[[Kategorie:Ústí nad Labem]]