Multimediaexpo.cz - Související změny pro stránku "Šablona:Černá Hora" [cs]

Berane

2026-04-07T08:52:40Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 7. 4. 2026, 08:52
Řádka 8:		Řádka 8:
	\|float= right		\|float= right
	\|caption= Lokalizace města		\|caption= Lokalizace města
-	}}	+	}}[[Soubor:Stadion Berane.jpg\|thumb\|240px\|Stadion v Berane (2024)]]
	'''Berane''' je město na severovýchodě [[Černá Hora\|Černé Hory]]. Je centrem [[Opština Berane\|Opštine Berane]]. V roce [[2003]] mělo 11 776 obyvatel.		'''Berane''' je město na severovýchodě [[Černá Hora\|Černé Hory]]. Je centrem [[Opština Berane\|Opštine Berane]]. V roce [[2003]] mělo 11 776 obyvatel.
		+
	==Poloha, historie a památky==		==Poloha, historie a památky==
-	~~[[Soubor:Berane 2.jpg\|thumb\|200px\|panorama Berane]]~~
	Berane se nachází mezi pohořími [[Bjelasica]] a [[Rugovo]] ne řece [[Lim]]. Přesto že byla tato oblast osídlena již před pěti tisíci lety, samotné Berane bylo založeno [[Osmani\|Turky]] až roku 1862 (dříve zde stála vesnice Budimija, založená na místě římské osady). Biskupství bylo založeno v roce 1219 (klášter Đurđevi Stupovi). Dalšími zdejšími zajímavostmi jsou památník Svobody nebo klášter Šudikovo. Nedalekoměsta, na soutoku řek [[Lješnica]] a [[Lim]] se nachází zbytky středověkého města [[Bihor (kmen\|Bihor]], sídla stejnojmeného kmene.		Berane se nachází mezi pohořími [[Bjelasica]] a [[Rugovo]] ne řece [[Lim]]. Přesto že byla tato oblast osídlena již před pěti tisíci lety, samotné Berane bylo založeno [[Osmani\|Turky]] až roku 1862 (dříve zde stála vesnice Budimija, založená na místě římské osady). Biskupství bylo založeno v roce 1219 (klášter Đurđevi Stupovi). Dalšími zdejšími zajímavostmi jsou památník Svobody nebo klášter Šudikovo. Nedalekoměsta, na soutoku řek [[Lješnica]] a [[Lim]] se nachází zbytky středověkého města [[Bihor (kmen\|Bihor]], sídla stejnojmeného kmene.
	==Sport==		==Sport==
	V Berane se nachází druhý největší stadion v Černé Hoře. Je jím multifunkční [[Gradski stadion (Berane)\|Gradski stadion]], který se využívá jak na fotbal, tak na atletiku. Má kapacitu 11 000 míst a je domácím stadionem týmu [[FK Berane]]. Berane je také rodištěm bývalého fotbalového reprezentačního brankáře [[Srbsko a Černá Hora\|Srbska a Černé Hory]] [[Dragoslav Jevrić\|Dragoslava Jevriće]].		V Berane se nachází druhý největší stadion v Černé Hoře. Je jím multifunkční [[Gradski stadion (Berane)\|Gradski stadion]], který se využívá jak na fotbal, tak na atletiku. Má kapacitu 11 000 míst a je domácím stadionem týmu [[FK Berane]]. Berane je také rodištěm bývalého fotbalového reprezentačního brankáře [[Srbsko a Černá Hora\|Srbska a Černé Hory]] [[Dragoslav Jevrić\|Dragoslava Jevriće]].
		+	[[Soubor:Berane Lim.jpg\|thumb\|240px\|Pláž na řece Lim]]
	==Klima==		==Klima==
-	~~[[Soubor:Berane Lim.jpg\|thumb\|150px\|pláž na řece Lim]]~~
	Berane leží v horách, které izolují oblast od jižního subtropického klimatu. Teploty mají velké rozdíly, létě je zde teplo (až 35°C 26.7.1953) a v zimě velmi chladno (17.1.1985 -30°C). Průměrná roční teplota je 9.4°C.		Berane leží v horách, které izolují oblast od jižního subtropického klimatu. Teploty mají velké rozdíly, létě je zde teplo (až 35°C 26.7.1953) a v zimě velmi chladno (17.1.1985 -30°C). Průměrná roční teplota je 9.4°C.
	==Zajímavosti==		==Zajímavosti==
Řádka 24:		Řádka 24:
	*Mezi lety 1949 a 1992 se město jmenovalo Ivangrad, podle národního hrdiny [[Ivan Milutinović\|Ivana Milutinoviće]].		*Mezi lety 1949 a 1992 se město jmenovalo Ivangrad, podle národního hrdiny [[Ivan Milutinović\|Ivana Milutinoviće]].

		+	== Souřadnice ==
		+	{{Geo dms\|42\|50\|50.18\|N\|s\|19\|52\|9.90\|W\|z}}
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
		+	* [https://berane.me/ Oficiální stránky města]
		+

-	{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Commonscat\|Berane}}{{Černá Hora}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie: Města v Černé Hoře]]		[[Kategorie: Města v Černé Hoře]]

Andrijevica

2026-04-07T08:47:21Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 7. 4. 2026, 08:47
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:~~CoatAN~~.jpg\|thumb\|~~Znak města~~]]	+	[[Soubor:Bakery and shop Karamela in Andrijevica.jpg\|thumb\|240px\|Obchod Karamela (2024)]]
	'''Andrijevica''' ({{vjazyce\|sr}} {{cizojazyčně\|sr\|Андријевица}}) je město v severovýchodní části [[Černá Hora\|Černé Hory]]. Je centrem stejnojmenné opštiny s 5 785 obyvateli. Je považováno za neoficiální centrum regionu [[Vasojevići]].		'''Andrijevica''' ({{vjazyce\|sr}} {{cizojazyčně\|sr\|Андријевица}}) je město v severovýchodní části [[Černá Hora\|Černé Hory]]. Je centrem stejnojmenné opštiny s 5 785 obyvateli. Je považováno za neoficiální centrum regionu [[Vasojevići]].
		+
	Nachází se na úpatí pohoří [[Komovi]], [[Bjelasica]] a [[Prokletije]]. Protéká tudy řeka [[Lim]].		Nachází se na úpatí pohoří [[Komovi]], [[Bjelasica]] a [[Prokletije]]. Protéká tudy řeka [[Lim]].
		+
	Osídlení lokality bylo archeologickými průzkumy prokázáno již od neolitu. Rovněž zde byla prokázána přítomnost [[Illyrové\|Illyrů]] a Římanů.		Osídlení lokality bylo archeologickými průzkumy prokázáno již od neolitu. Rovněž zde byla prokázána přítomnost [[Illyrové\|Illyrů]] a Římanů.
		+
		+	== Souřadnice ==
		+	{{Geo dms\|42\|44\|2.22\|N\|s\|19\|47\|29.25\|W\|z}}
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
-	* [~~http~~://~~www.andrijevica~~.me ~~Andrijevica~~]	+	* [https://opstinaandrijevica.me/ Oficiální stránky města]
-	~~{{Černá Hora}}~~	+
-	{{Commonscat\|Andrijevica}}	+
-	{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Commonscat\|Andrijevica}}{{Černá Hora}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Města v Černé Hoře]]		[[Kategorie:Města v Černé Hoře]]

Gusinje

2026-04-07T08:43:15Z

+ NEW, FLICKR

Nová stránka

[[Soubor:Gusinje 01.jpg|thumb|240px|Hlavní ulice města]]
'''Gusinje''' ([[albánština|albánsky]] '''Gucia'''/'''Gusi''', v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Гусиње''') je malé město ve východní části [[Černá Hora|Černé Hory]] poblíž hranice s [[Albánie|Albánií]]. Dle údajů z roku [[2011]] zde žije necelých 1700 obyvatel. Administrativně je správním střediskem stejnojmenné opštiny Gusinje (tato opština vznikla v roce 2014 vyčleněním z opštiny Plav). Nachází se na soutoku říček [[Vruja]] a [[Grnčar]], pod strmými svahy pohoří [[Prokletije]] z jihu a pohoří [[Visitor (pohoří)|Visitor]] ze severu, na silničním tahu z [[Albánie]] do [[Plav (Černá Hora)|Plavu]] a dále do zbytku Černé Hory. Historicky přes Gusinje procházela obchodní stezka, spojující [[Skadar]] (dnes v [[Albánie|Albánii]]) a [[Peć]] (dnes na území [[Kosovo|Kosova]]).

== Historie ==
Záznamy o městu Gusinje z dávných dob nebyly dochovány. Ve 14. století byla zaznamenána existence vesnice ''Gusino'', která představuje jádro dnešního města. Obyvatelstvo, které v Gusinji žilo, se často měnilo. Albánské obyvatelstvo, tzv. [[Kelmendi]]ové, bylo vyhnáno slovanským obyvatelstvem, které později nahradili místní [[islám v Černé Hoře|muslimové]] z okolí města [[Plav (Černá Hora)|Plav]]. Podle cestovatele Amiho Bouhé, který město v roce 1836 navštívil, mělo Gusinje 300 domů, které byly osídleny srbským a [[Albánci|albánským]] obyvatelstvem. Několik dalších cestovatelů popsalo Gusinje jako místo s čtyřmi mešitami a 1600 domácnostmi (Velimirović), 400 domy, z nichž čtvrtina jsou srbské (Jurišić).

Až do roku [[1913]] bylo město součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]], spadalo pod [[Novi Pazar|novopazarský]] [[sandžak]]. Poté bylo připojeno k [[Černá Hora|Černé Hoře]], od roku [[1918]] bylo součástí [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] a později [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]]. Vzhledem k odlehlosti od hlavních dopravních tahů nikdy nebylo předmětem rozsáhlejšího ekonomického i společenského rozvoje. V roce [[1939]] bylo popsáno jako ''město orientálního charakteru'' s převážně [[Albánci|albánským]] obyvatelstvem. V [[20. století]] došlo vzhledem k vystěhovávání do zbytku Jugoslávie i do zahraničí k pádu počtu obyvatel. Na začátku [[21. století]] se díky blízkosti pohoří Prokletije otevřela jako vhodná možnost pro rozvoj místní ekonomiky [[turistika]]. Vzhledem k nedaleké hranici s [[Albánie|Albánií]], která byla až do pádu albánského komunistického režimu v roce [[1991]] přísně střežena, nebylo možné rozvíjet turistiku v blízkém pohraničí v dobách existence socialistické Jugoslávie.

== Obyvatelstvo ==
Obyvatelstvo Gusinje je převážně [[Slované|slovanské]] a hlásí se k [[islám]]u. Podle posledního [[sčítání lidu]] se přihlásilo k [[Bosňáci|bosňácké]] národnosti. Kromě toho žije ve městě i [[Albánci|albánská]] a [[Srbové|srbská]] menšina.

== Rodáci ==
* [[Ali-paša Šabanagić]], člen [[Prizrenská liga|Prizrenské ligy]]

== Souřadnice ==
{{Geo dms|42|33|42.84|N|s|19|50|2|E|v}}
== Externí odkazy ==

{{Flickr|Gusinje+Montenegro}}{{Commonscat|Gusinje}}{{Černá Hora}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města v Černé Hoře]]

Podgorica

2026-04-06T20:16:11Z

+ Aktualizace

Ukázat změny