Český Šternberk

2026-09-14T13:48:55Z

Nahrazení textu „<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=8&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], Miloslav Vlček, 10. října 2006</ref>“ textem „<ref name=status

Nová stránka

{{Infobox české obce a města
| název = Český Šternberk
| foto = Soubor:Český Šternberk 2008-07-26.jpg
| popisek.foto = Pohled z hradeb hradu
| znak = Soubor:Cesky sternberk znak obec.png
| vlajka =
| status = městys
| NUTS3 = CZ020
| NUTS4 = CZ0201
| NUTS5 = CZ0201 529541
| kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]]
| okres = Benešov
| ob.roz.půs = [[Benešov]]
| pov.ob = [[Benešov]]
| země = [[Čechy]]
| výměra = 5,4661
| obyvatelé = 149
| obyv.datum = 25.7.2008
| zem.šíř = 49° 48' 40" s.š.
| zem.dél = 14° 55' 49" v.d.
| nad.výš = 310
| PSČ = 257 26
| početzsj = 2
| početč = 1
| početk = 1
| adresa = Český Šternberk 27,<br />252 27<br />Český Šternberk
| web = www.chopos.cz/obec.asp?place=10
| úř.web =
| email = obecni_urad@ceskysternberk.cz
| starosta = Štěpán Kopeček
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Český Šternberk |lat_deg=49 |lat_min=48 |lat_sec=40 |lon_deg=14 |lon_min=55 |lon_sec=49 |float=center }}
}}Městys '''Český Šternberk''' (německy: ''Böhmisch Sternberg'') se nachází ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]], [[okres Benešov]] v podhradí [[Český Šternberk (hrad)|stejnojmenného hradu]], asi 20 km východně od Benešova. Protéká zde řeka [[Sázava]]
* Ke dni 1. 1. 2021 zde žilo '''175''' obyvatel.

== Poloha ==
Obec nalézá se 310 m nad mořem na zákrutu řeky Sázavy. Jižně od Městyse je hrad Český Šternberk.
Sousedních obcí jsou Čeřenice na severu, Malovidy na severovýchodě, Zalíbená a Otryby na východě, Čejkovice a Soběšín na jihovýchodě, Radonice na jihu, Šternov na jihozápadě a Drahňovice na severozápadě.
== Historie ==
Vesnice vznikla v průběhu 13. století jako podhradí [[Český Šternberk (hrad)|Českého Šternberku]]. Spolu s hradem se vesnice rozšiřovala až do své současné podoby, roku [[1901]] byl slavnostně zahájen provoz na železniční trati a Český Šternberk se tak stal díky své historické hodnotě i dobré dostupnosti oblíbeným cílem mnoha turistů.
V 20. letech [[20. století]] byl na levém břehu [[Sázava|Sázavy]] (severní část obce) přestavěn vodní mlýn, o jehož původní podobě pocházejí zprávy již z konce 16. století. Stavba mlýnu vydržela až do současné doby, avšak silně chátrá. K mlýnu byl v 70. letech [[20. století]] vystaven i [[jez]], který také ve své podobě stojí až dodnes. V současnosti se ve vesnici staví převážně rodinné domy na kopcovitých pozemcích na pravém břehu [[Sázava|Sázavy]].
Od [[10. říjen|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26612&pdf=1 Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>
== Doprava ==
=== [[Železniční doprava]] ===
Obcí vede po pravé straně řeky Sázavy železniční trať ([[Čerčany]] - [[Světlá nad Sázavou]]) a v obci se nachází dvě železniční stanice: ''Český Šternberk zastávka'' (nachází se blízko mostu přes řeku) a ''Český Šternberk nádraží'', které se nachází severněji, v minulosti se v oblasti dnešní chatové osady Pod čejkovickou strání nalézala železniční zastávka ''Čejkovice hrad'', jež byla později zrušena.
=== Silniční doprava ===
Přímo v obci mají konečné zastávky dvě linky autobusů (Český Šternberk - [[Praha]]; Český Šternberk - [[Vlašim]]). Západním směrem se asi 5 kilometrů od vesnice nachází nájezd na dálnici [[Dálnice D1|D1]] (Exit 41) a východním směrem vede okresní silnice směrem do [[Kutná Hora|Kutné Hory]].
== Související články ==
* [[Český Šternberk (hrad)|Hrad Český Šternberk]]
* [[Šternberkové]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.chopos.cz/obec.asp?place=10 Oficiální stránky městyse]
* [http://leader.posazavi.com/cz/article.asp?article_id=48 Jez Český Šternberk (řeka Sázava)]

{{Flickr|Český+Šternberk}}{{Commonscat|Český Šternberk}}{{Okres Benešov}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Český Šternberk| ]]
[[Kategorie:Okres Benešov]]
[[Kategorie:Městyse v Čechách]]
[[Kategorie:Obce v okrese Benešov]]

Divišov

2026-09-14T13:48:29Z

Nová stránka

{{Infobox české obce a města|
název = Divišov
| foto = Image:Divišov.jpg
| popisek.foto = Pohled na budovu úřadu městysu
| znak = Soubor:ZnakDivisov.png
| vlajka =
| status = městys
| kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]]
| okres = Benešov
| ob.roz.půs = [[Benešov]]
| pov.ob = [[Benešov]]
| země = [[Čechy]]
| výměra = 30,98
| obyvatelé = 1482
| obyv.datum = 25. 7. 2008
| zem.šíř = 49° 47’ 21’’
| zem.dél = 14° 52’ 42’’
| PSČ = 257 26
| početč = 8
| početk = 6
| početzsj = 8
| adresa = Obecní úřad Divišov<br />Horní nám. 21-22<br />257 26 Divišov
| web = www.divisov.cz
| úř.web = www.divisov.cz
| email = eichler@divisov.cz
| starosta = Zdeněk Eichler
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Divišov |lat_deg=49 |lat_min=47 |lat_sec=21 |lon_deg=14 |lon_min=52 |lon_sec=42 |float=center }}
| NUTS5 = CZ0201 529621
| NUTS4 = CZ0201
| NUTS3 = CZ020
| nad.výš = 466
}}

Městys '''Divišov''' (v latinských textech '''Divischovium''', v německých '''Diwischau''') se nachází mezi městy Benešov a Vlašim, na 41 km dálnice [[Praha]]-[[Brno]] v [[Posázaví]] v [[okres Benešov|okrese Benešov]]. [[Katastr]] obce má rozlohu 3098 ha. Obec a jeho okolí tvoří region [[Divišovsko]]. Obec Divišov se skládá z osmi místních částí - [[Dalovy]], Divišov, [[Křešice (Divišov)|Křešice]], [[Lbosín]], [[Měchnov]], [[Radonice (Divišov)|Radonice]], [[Šternov]] a [[Zdebuzeves]]. V obci je registrováno v roce [[2008]] celkem 754 adres a 1482 obyvatel. [[Poštovní směrovací číslo|PSČ]] obce je 257 26 až 27.

== Historie Divišova ==
Divišov bylo poddanské město, jehož založení spadá do období do doby vlády Břetislava I. před r. 1130. Zakladatelem obce byl Diviš, člen družiny knížete Břetislava.
Název obce je v 1. polovině 13. století zachyceno v podobách Divišov a Divišovice: „1218 … testis Dyuvis de Dyuviscov …1219 Diuis de Diuisoviz …“; poté se ustálila podoba Divišov. Tímto názvem bylo vyjádřeno, že jde o majetek Divišův. Osobní jméno [[Diviš]], které je základem názvu [[městečko|městečka]], je českou podobou řeckého jména Dionýsios, což znamená „bůh vína“, popřípadě též „božské dítě“; v češtině je možnost výkladu také jako „divoký“ (patrně vlivem formální podoby s přídavným jménem divý).
Na místě dnešní starobylé budovy děkanství, stávala [[tvrz]], kolem které se začala tvořit osada. Před rokem 1242 založil Zdislav, prvorozený syn Diviše z Divišova, hrad Šternberk (dnešní obec [[Český Šternberk]]). Pojmenován byl po původním erbu Diviše z Divišova, zlaté osmicípé hvězdě na modrém poli. Následně se tedy z Divišovců stal rod Šternberků, jež vlastní hrad do dnešních dnů. V průběhu roku 1545 byla osada Divišov povýšena na město, které získalo privilegiem krále Ferdinanda I. na žádost Jana Holického ze Šternberka práva tržní (pořádání sobotních trhů) a [[Hrdelní právo|hrdelní]] (trestání zločinců). Město zároveň dostalo znak v podobě zlaté hvězdy, který připomínal pány ze Šternberka a městskou pečeť. O poměrech v Divišově vypovídá i [[Smolná kniha]] z let 1617 - 1751, která přetrvala hrozný požár v roce 1742, kdy téměř celé město lehlo popelem.
V říjnu 1899 byla zahájena stavba železniční tratě vedoucí z Čerčan do Kolína.<ref> http://www.chocerady.cz/clanek.asp?id=7 Historie Chocerad</ref> V [[Ledečko|Ledečku]] železniční trať odbočovala na [[Kácov]] a [[Světlá nad Sázavou|Světlou nad Sázavou]]. Slavnostní zahájení provozu na této železniční trati se konalo [[6. říjen|6. října]] [[1901]]. 1.března 1900 byla v Divišově otevřena [[pošta]] a v roce 1902 byla v ní instalována [[telegraf|telegrafní]] stanice.
Od roku [[1925]] začala fungovat pravidelná autobusová linka [[Benešov]] - Divišov, která spolu s paralelní železnicí nazývanou [[Posázavský pacifik]] dopomohla k rozvoji chataření a vzniku více jak 15 chatových osad. Stavba dálnice D1 od Prahy až do [[Šternov]]a byla uvedena do provozu 8. července 1977 <ref>http://www.ceskedalnice.cz/d1.htm</ref> a ještě více akcelerovala jednak chatovou výstavbu v okolí, především u řek [[Blanice (přítok Sázavy)|Blanice]] a [[Sázava]] a pak rekonstrukce [[chalupa|chalup]], samostatných hospodářských [[stavení]] a [[mlýn|mlýnů]], které zůstávaly volné po migraci obyvatel do měst v poválečném období.
Od [[10. říjen|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26612&pdf=1 Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>
== Současnost Divišova ==
Divišov se proslavil v posledních letech dvěma skandály s celorepublikovým dosahem. Mgr. Lipová v roce 2006 vydala na webu prohlášení s titulem „Nechutně obnažená psí přirození“, které vyzývalo zastupitelstvo obce k vydání vyhlášky o zakrývání psích ohanbí. Po detailních zprávách v rádiích (Evropa 2 a ČRo Radiožurnál) a v celostátním tisku zastupitelstvo obce přípravné práce na vyhlášce dementovalo a vydalo běžnou vyhlášku o poplatcích za psa.
Druhá aféra se týkala svévolné akce několika občanů, kteří několik týdnů pokládali na silnici hřeby s tím, že v daném období došlo ke snížení jinak celkem husté kamionové dopravy v obci. K této věci se vyjádřil i druhý den po svém jmenování nový ředitel dopravní policie Martin Červíček na stránkách deníku MF Dnes takto "''Samozřejmě je něco takového nepřijatelné. Problematika kamionové dopravy si opravdu zaslouží prioritní řešení, především s ohledem na budování odpovídající komunikační sítě....'' "
Po roce 2000 byla zastavěna rodinnými domky oblast 20 ha po kopcem Vrcha (533 m. n. m.) směrem k dálnici [[D1]], připravuje se třetí etapa zástavby směrem k logistickému areálu u [[Měchnov]]a. Stavební rozvoj zažívá i západní okraj obce (výpadovka na Benešov), kde došlo k výstavbě garáží nákladních vozidel a několika desítek rodinných domků. V roce 2007 byl schválen i nový územní plán s předpokládaným jižním obchvatem obce.
== Příroda a turistika ==
Divišov a jeho okolí tzv. [[Divišovsko]] je centrem chataření a chalupaření. V 10 km okruhu od obce se nachází více jak 500 chat nebo chalup, mnoho z nich celoročně obývaných. Okolní lesy jsou rájem houbařů. Obcí prochází zelená turistická trasa směr chatová osada [[Poříčko]], hrad [[Český Šternberk]] nebo ČD zastávka [[Domašín]] a po silnici 111 prochází Divišovem i [[cyklotrasa]] č. 0072<ref>http://www.3.oblast.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=136944&id_obce_2=73974 Cyklotrasa č. 0072 Český Šternberk - Postupice</ref> ze [[zámek Jemniště|zámku Jemniště]] na hrad [[Český Šternberk]]. Žáci základní školy v roce 1997 obnovili již téměř zapomenutou naučnou stezku z Divišova do Českého Šternberka a nazvali jí [[Stezka rytíře Jana Kryštofa Šice]]. Naučná stezka začíná na návsi v Divišově, má celkem 10 zastavení s informačními tabulemi o myslivosti, o židovském náboženství, přírodě kolem Divišova či o hradu Český Šternberk a končí [[křížová cesta|křížovou cestou]].
== Památky ==
=== Křesťanské památky ===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Kostel svatého Bartoloměje (Divišov)]]
Divišovský [[kostel svatého Bartoloměje (Divišov)|kostel sv. Bartoloměje]], který byl poprvé v literatuře uveden v roce 1350, byl původně klasickou gotickou stavbou inspirovanou tehdejší španělskou architekturou. V roce 1742 vyhořel a požárem byly zničeny dokonce i kostelní zvony.

Druhou památkovou budovou je barokní [[děkanství]] naproti kostelu, obytná patrová budova s [[mansarda|mansardovou]] střechou, střední část průčelí má bosované [[lizén]]y. Celkový tehdejší pohled na městečko z ptačí perspektivy od jihu zachytil v kresbě Antonín F. Zástěra v roce 1753.
Nyní je zde pochována [[Eliška]], dcera krále Jiřího z Poděbrad, protože její matka [[Kunhuta]], první manželka Jiřího z Poděbrad byla rozená ze Šternberka. V kostele se nachází i populární kopie obrazu [[Panna Marie|Panny Marie]] Divišovské z římského kostela [[Ara coeli]].
=== Židovské památky ===
Vedle křesťanského a převažujícího protestantského lidu žili do [[20. století]] v Divišově i [[Židé]], kteří si postavili svoji modlitebnu - [[Synagoga (Divišov)|Divišovskou synagogu]]. První zmínky o židech nalezneme v roce 1685, podle soupisu z roku 1724 pouze 2 rodiny a na konci 18. století zde žilo 10 rodin a nejvíce v roce 1888 - již celkem 133 osob. Za [[První republika|první republiky]] počet židů klesl na 20 osob žijících převážně v dnešní Šternberské ulici kolem [[synagoga|synagogy]] vystavěné v pozdně [[klasicismus|klasicistním]] stylu s půlválcovou [[Apsida (architektura)|apsidou]]. [[Bohoslužba|Bohoslužby]] se konaly cca do 30. let 20. století. Interiér osvětluje menší mosazný a zajímavý velký železný klasicistní lustr a řada nástěnných světel. Hlavní prostor zaujímají dvě řady s 10 lavicemi pro 5-6 osob (celkem 120 mužských sedadel). Pravidelné bohoslužby se zde konaly až do třicátých let 20.století, před druhou světovou válkou pouze o hlavních svátcích. V roce 1935 bylo veškeré zařízení synagogy převezeno do Benešova. Po roce [[1950]] byla budova adaptována na kadeřnictví, vnější vzhled byl zachován. V dnešní době je kompletně opravená a sídlí zde [[muzeum]] mapující život židovského osídlení v regionu [[Divišovsko]]. Při obnově divišovské synagogy byl proveden archeologický a restaurátorský průzkum, dále zjištěna původní keramická dlažba, v sutích uvnitř nalezena část původního železného lustru. Stavba je velmi dobře zachována, patrně chybí pouze Davidovy hvězdy na střeše a původní nápis nad vstupem.
Rabíni a správcové synagogy:
* 1852 - 1860 - [[Lazar Freund]]
* 1893 - [[1905]] - [[Jindřich Schwarzkopf]]
* [[1906]] - [[1912]] - [[Rudolf Glaser]] z Ledče
* [[1913]] - [[1917]] - [[Mojžíš Reither]]
poté nepravidelně zajížděli do obce [[rabín]]i:
* [[Adolf Loewy]] z Uhlířských Janovic
* [[Alois Schircus]] z Uhlířských Janovic a
* [[Rudolf Blán]]
Starostové židovské náboženské obce:
* 1892 - [[1910]] - Vilém Meisl
* [[1911]] - [[1916]] - doktor Alfréd Kafka
* [[1924]] - [[1939]] - Karel Justitz
Své mrtvé pochovávali na židovském hřbitově za městem od roku 1776. Dnes je možné tento hřbitov s [[baroko|barokními]] a [[klasicismus|klasicistními]] náhrobky nalézt u dálničního sjezdu [[Šternov]]. [[Druhá světová válka]] znamenala konec židovského obyvatelstva v Divišově.

== Obchod a průmysl ==
Na konci 19.století zde vznikla továrna na výrobu a zpracování [[samet]]u, jejichž plyše a samety byly na světové výstavě ve Francii na přelomu století vysoko oceněny. Tři roky po [[Druhá světová válka|II. světové válce]] založil [[Jaroslav Simandl]] továrnu na závodní motocykly značky [[Jawa]] (původně ESO). Dále v Divišově sídlí od roku 1990 společnost FRAM s.r.o., která se zabývá lisováním tvarových gumových výrobků.
V letech [[1995]] začala další etapa výstavby rodinných domů na východním okraji obce v lokalitě Vrcha (Vrchy). V roce [[2004]] došlo v souvislosti s výstavbou logistického areálu u Měchnova k plynofikaci a ke stavbě kanalizace v celé obci.

== Související články ==
* [[Divišovsko]]
* [[Divišovské legendy a pověsti]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.divisov.cz oficiální prezentace obce Divišov]

{{commonscat|Divišov}}{{Městys Divišov}}{{Článek z Wikipedie}}
{{Okres Benešov}}
[[Kategorie:Divišov]]
[[Kategorie:Městyse v Čechách]]
[[Kategorie:Okres Benešov]]
[[Kategorie:Obce v okrese Benešov]]

Multimediaexpo.cz - Související změny pro stránku "Šternov" [cs]

Český Šternberk

Divišov