Geneticky modifikovaný organismus

2026-05-14T11:12:25Z

Nová stránka

[[Soubor:GloFish tetra.jpg|thumb|240px|[[Glofish]], první geneticky modifikovaný živočich, který se prodává jako domácí zvířátko]]
'''Geneticky modifikovaný organismus''' ('''GM organismus''', '''GMO''') je [[organismus]] (kromě člověka), jehož [[genetický materiál]] (tedy [[DNA]]) byl úmyslně změněn, a to způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací.

V současnosti jsou genetické modifikace předmětem mnoha velkých diskuzí.
== Dělení zásahů ==
Zásahy do genetického materiálu organismů můžeme rozdělit na několik způsobů. Prvním jsou nahodilé zásahy působením [[mutagen]]ů nebo ionizujícího záření. Takto vznikla například většina současných odrůd [[pšenice]], [[řepka|řepky]] a dalších plodin. Tyto nahodilé zásahy však nejsou považovány za genetickou modifikaci a nevztahují se na ně regulace vyplývající ze zákona o nakládání s GMO (zákon č. 78/2004 Sb.).
Druhým typem jsou cílené zásahy. Mutace jsou získané tak, že do organismu vneseme nebo v něm cíleně deaktivujeme nějaké konkrétní [[gen]]y (například [[rostliny]], do nichž byl za pomoci [[bakterie]] ''[[Agrobacterium tumefaciens]]'' vnesen gen pro odolnost k [[herbicid]]ům nebo gen pro produkci [[insekticid]]ů - viz např. Bt-[[kukuřice]].
GMO, do kterého byl metodami [[genetické inženýrství|genetického inženýrství]] cíleně přenesen gen z jiného druhu, se nazývá '''transgenní organismus''' a proces se nazývá '''transgenoze'''.
== GM bakterie a kvasinky ==
Genetické modifikování baktérií a jednobuněčných eukaryotických organizmů, kvasinek, se využívá například k výrobě lidského [[inzulín]]u. Přenáší se [[rekombinantní DNA]] z [[Beta-buňka|beta-buněk]] [[Langerhansovy ostrůvky|Langerhansových ostrůvků]] [[pankreas|slinivky břišní]] do buňky ''[[Escherichia coli]]'' nebo ''[[Saccharomyces cerevisiae]]'', které poté syntetizují [[inzulín]].

== GM rostliny ==
Jsou-li geneticky modifikovaným organizmem [[rostliny]], nazýváme je většinou [[transgenní rostlina|transgenní rostliny]].
=== Druhy genetických modifikací rostlin ===
První transgenní rostlinou byl v roce 1983 [[tabák]] (''Nicotiana'') s resistencí k [[antibiotikum|antibiotiku]] [[kanamycin]]u a již v roce 1987 byly skupinou [[Roger Beachy|Rogera Beachyho]] ([[Washingtonova Univerzita]], [[St. Louis]]) úspěšně provedeny první polní pokusy zemědělské plodiny – [[rajče jedlé|rajčat]] odolných k [[virus|viru]] [[TMV]]. Omezením této metody je, že ''[[Agrobacterium]]'' infikuje převážně [[dvouděložné]] rostliny. Vypracování protokolů pro transformaci [[jednoděložné|jednoděložných rostlin]] (jako jsou například [[obilniny]]) bylo až do nedávné doby velmi obtížné.
Základní objevy v této oblasti byly učiněny koncem 60. a začátkem 70. let a přispěli k nim zejména Jeff Schell a Marc Van Montagu (Univerzita v [[Ghent]]u), Mary-Dell Chilton (Washingtonova Univerzita, St. Louis), a Ernie Jaworski ([[Monsanto]], [[Saint Louis, Missouri|St. Louis]]). V první polovině 80. let se pak podařilo díky rozvoji [[molekulární biologie]] upravit přirozené Ti-[[plazmid]]y tak, že namísto genů vyvolávajících rostlinné onemocnění mohly být vloženy geny propůjčující rostlinám zemědělsky užitečné vlastnosti.
K výhodným vlastnostem, kterých se docílí genetickou modifikací, patří například odolnost vůči [[škůdce|škůdcům]] ([[Bt toxin]]), proti některých [[pesticid]]ům, lepší nutriční hodnoty a odolnost vůči nepříznivému [[Podnebí|klimatu]].
=== Metody genetického inženýrství u rostlin ===
[[Soubor:Btcornafrica.jpg|thumb|240px|GM [[kukuřice setá]] v Africe (2003)]]
Pro přípravu transgenních rostlin se používají nejčastěji dvě metody – [[transformace (genetika)|transformace]] pomocí [[agrobacterium tumefaciens|agrobakterií]] ([[agroinfekce]]) a [[biolistika|biolistické]] “nastřelení“ [[DNA]] do [[buněčné jádro|buněčného jádra]]. Existuje ještě několik dalších metod, například [[přímý přenos DNA]] do [[protoplast]]ů, první dvě metody jsou však většinou jednodušší a účinnější, proto se přímý přenos i ostatní metody používají jen ve speciálních případech (například známá kukuřice [[BT11]] od firmy Syngenta). Obecně vzato, volbu metody ovlivňuje mimo dostupnosti dané metody a druhu transformované rostliny hlavně účel, kvůli kterému má být rostlina transformována. Ne každá [[transgenní rostlina]] je určena pro komerční pěstování jako [[zemědělská plodina]]. Mnoho transgenních rostlin vzniká jen pro základní výzkum a později je zlikvidována. Pro transgenní rostlinné modely bývají někdy použity složitější druhy transformace v závislosti na tom, co by se pomocí nich mělo zjistit.
Při transformaci pomocí [[bakterie]] ''[[Agrobacterium tumefaciens]]'' se využívá přirozené schopnosti této [[patogen]]ní bakterie vnášet své určité [[gen]]y z takzvaného [[Ti-plazmid|Ti]]-[[plazmid]]u do [[genom]]u rostliny. Přirozeným důsledkem [[infekce]] a inzerce bakteriálního [[gen]]u je, že tyto cizorodé geny přinutí rostlinu samu vytvořit v místě infekce [[nádor]] a syntetizovat tam speciální [[aminokyseliny]], kterými se pak bakterie živí. Takto napadené rostliny jsou tak přirozenými transgenními rostlinami.
Druhá hlavní metoda používaná k transformaci zemědělských [[plodina|plodin]] se nazývá biolistická. Požadovaná DNA se nejprve vysráží na povrchu nepatrných částeček [[zlato|zlata]] nebo [[wolfram]]u nebo jiného těžkého prvku. Tyto tzv. projektily se pak pod vysokým tlakem [[helium|helia]] „nastřelí“ do rostlinné tkáně, přičemž v určitém procentu případů je zasaženo jádro a ve zlomku těchto „šťastných“ zásahů se během oprav poškození způsobených zlatým projektilem cizorodá DNA spojí s rostlinným genomem.
Kromě vlastní transformace, tj. přenosu cizorodé [[DNA]] do [[genom]]u rostliny, je dalším, neméně důležitým předpokladem vzniku transgenní rostliny regenerační protokol. Jde o to, že je zapotřebí nějakým způsobem vypěstovat úplnou a navíc plodnou rostlinu z jediné [[buňka|buňky]], která prošla úspěšně transformací. Pro některé rostliny je [[regenerace rostliny|regenerace]] z jediné [[buňka|buňky]] na dospělou rostlinu snadná ([[huseníček rolní]], [[tabák]]) a pro některé velmi obtížná ([[maniok]]) či zatím zcela neznámá. To je problém zejména v případě tropických plodin pro [[Rozvojová země|rozvojové země]], do jejichž vývoje nikdo nechce investovat moc [[peníze|peněz]].
V současnosti jsou nejběžnějšími transgenními plodinami [[sója]], [[kukuřice setá|kukuřice]], [[bavlník]] a [[řepka olejná]].
=== Pěstováním GM rostlin v ČR ===
První geneticky modifikovanou plodinou, kterou bylo v [[Česká republika|České republice]] povoleno komerčně pěstovat, se stala [[kukuřice]] firmy [[Monsanto]] typu MON 810, do které byla vložena bakteriální dědičná informace způsobující produkci tzv. Bt-toxinu, který je jedovatý pro určité druhy hmyzu.<ref>[http://www.greenpeace.org/czech/media/press-release/seznam_pestitelu_GMO_v_CR Greenpeace zveřejnilo seznam pěstitelů geneticky modifikované kukuřice v ČR]</ref> Místa pěstování v ČR zveřejnila v červenci 2008 organizace [[Greenpeace]].<ref>[http://www.greenpeace.org/czech/kampane2/geneticke-modifikace/mista_pestovani_GMO_kukurice_v_CR Místa pěstování kukuřice MON 810 v ČR v roce 2008]</ref> Zatímco v [[Evropská unie|Evropské unii]] výměr zemědělské půdy oseté GM plodinami v roce [[2008]] poklesl, v Česku se osetá plocha zvýšila a byla druhá nejvyšší v EU po [[Španělsko|Španělsku]].<ref>[http://www.europeanvoice.com/article/2008/09/drop-in-genetically-modified-crops-grown-in-eu/62491.aspx Drop in genetically modified crops grown in EU]</ref>,<ref>[http://www.greenpeace.org/czech/news/zmenseni-ploch Zmenšení ploch s geneticky modifikovanými plodinami v EU]</ref> V roce [[2009]] poprvé výměra zemědělské půdy osetá GM plodinami poklesla a to z 8 380 ha v roce 2008 na 6 480 ha v roce 2009<ref>[http://www.agris.cz/detail.php?id=166001&iSub=518 Evropští zemědělci upouštějí od geneticky modifikovaných plodin], agris.cz</ref>
=== Geneticky modifikovaná brambora Amflora ===
V březnu [[2010]] schválila [[Evropská komise]] pěstování geneticky modifikované odrůdy brambory Amflora, kterou vyvinul [[Německo|německý]] chemický koncern [[BASF]]. Modifikace spočívá ve vyřazení syntézy [[amylóza|amylózy]], [[škrob]] v bramboře je pak tvořen pouze [[amylopektin]]em. To je výhodné při využití v průmyslu (textilní, papírenský), při kterém je amylóza z hlediska kvality nežádoucí a odděluje se.
Ačkoliv je Amflora určena pro průmyslové účely, byla schváleno i její použití jako krmivo, nesmí však být podávána jako potravina pro lidi. Kritici varují, že genetickou manipulací byl do rostliny vložen také gen zajišťující odolnost vůči některým [[Antibiotikum|antibiotikům]], což by mohlo vést k větší [[antibiotická rezistence|rezistenci bakterií]]. Zkoumání evropských úřadů pro léčiva a pro bezpečnost potravin však potvrdila bezpečnost, mimo jiné proto, že se sporný gen v přírodě běžně vyskytuje.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Po kukuřici brambora. V EU se smí pěstovat druhá geneticky upravená plodina
| url = http://zahranicni.ihned.cz/c1-40830880-po-kukurici-brambora-v-eu-se-smi-pestovat-druha-geneticky-upravena-plodina
| datum vydání = 2010-03-03
| datum aktualizace = 2010-03-03
| datum přístupu = 2010-03-04
| periodikum = iHNed.cz
| jazyk = čeština
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Petr
| jméno = Jaroslav
| odkaz na autora =
| titul = Evropská komise schválila pěstování GM bramboru
| url = http://www.osel.cz/index.php?clanek=4918
| datum vydání = 2010-03-07
| datum přístupu = 2010-03-08
| periodikum = OSEL
| jazyk = čeština
}}</ref>
== GM živočichové ==
Transgenní zvířata – geny mohou být do zvířat vloženy transfekcí. Metody transfekce:
* [[lipofekce]] (prostřednictvím [[micely|micel]] z [[lipid]]ů)
* [[transfekce]] pomocí [[retrovir]]u
* [[mikroinjekce]]
* [[embryonální kmenové buňky]]
Všechny metody mají nízkou [[účinnost (fyzika)|účinnost]] (max.5%), proto je nutná selekce.
== Spory ohledně genetických modifikací ==
=== Ilegální komtaminace potravin neschváleným GMO ===
==== Čínská GM rýže Bt63 ====
V Evropě zatím neuznaná čínská geneticky modifikovaná (GM) rýže Bt63 byla v Evropě odhalena při náhodných kontrolách v letech 2006 a 2007, a to ve [[Spojené království|Velké Británii]], [[Francie|Francii]], [[Německo|Německu]] a [[Rakousko|Rakousku]]. [[Evropská unie]] požádala [[Čína|Čínu]] o zavedení opatření k zamezení nelegálního exportu této GM plodiny do EU, neboť bezpečnost tohoto GMO nebyla prověřena a GM rýže nebyla schválena pro použití v potravinách.
Jelikož Čína export ilegální GM rýže nezastavila, schválila [[Evropská komise]] opatření s platností od 15. dubna [[2008]]. Stálý evropský výbor proto potraviny a krmiva vyžaduje na čínskou rýži a produkty z ní vyrobené [[certifikát]], že neobsahuje ilegální GM plodinu [[Bt63]]. Evropská komise zavedla tato opatření na 6 měsíců a poté bude účinnost opatření vyhodnocena.<ref> M. Šuta: EU bojuje s ilegální kontaminací čínskou GM rýží http://suta.blog.respekt.cz/c/27777/EU-bojuje-s-ilegalni-kontaminaci-cinskou-GM-ryzi.html</ref>
==== Americká GM rýže LL 601 ====
[[Státní zemědělská a potravinářská inspekce]] informovala v polovině června 2008 o tom, že na český trh proniklo asi 38 tisíc balení rýže obsahující neschválenou geneticky modifikovanou rýži [[LL 601]] firmy Bayer Crop Science. Jednalo se o výrobky Euroshopper Rýže dlouhozrnná - varné sáčky (balení 400g, šarže 2101082, DMT 210709) a Rýže dlouhozrnná - varné sáčky (balení 480g, šarže 2201081, DMT 220709).
Inspekce zakázala prodej rýže a firma [[Podravka-Lagris a.s.]] musela stáhnout výrobek z obchodní sítě. Geneticky modifikovaná rýže LL 601 není zatím v EU povolena ani pro lidskou výživu ani pro zvířecí krmiva.<ref>http://www.szpi.gov.cz/cze/aktuality/article.asp?id=62307&cat=2176&ts=9ec92</ref>
V minulosti podobným problémům s ilegální kontaminací GM rýží čelila řada zemí EU, ale také [[Švýcarsko]] nebo [[Japonsko]].<ref>Miroslav Šuta: Švýcarské řetězce zastavily prodej rýže z USA kvůli její ilegální kontaminaci GMO http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006090008</ref> Je velmi pravděpodobné, že podobných událostí bude v budoucnu přibývat s přibývajícím množstvím transgenních odrůd legálně pěstovaných mimo Evropskou unii a v EU zatím neschválených. Proces schvalování nových GMO odrůd trvá v Evropě o několik let až desetiletí déle než v hlavních zemích exportujících zemědělské komodity. Přibývající množství pěstovaných odrůd bude rovněž komplikovat jejich testování, protože přítomnost rozdílných transgenů u každé odrůdy musí být testována zvlášť.
Odrůdy rostlin, které EU schvaluje nebo byly již v EU schváleny ať již pouze pro prodej nebo i pro pěstování možno vyhledat v databází [http://www.gmo-compass.org/eng/gmo/db/ GMO compass EU]. Databázi GMO odrůd schválených v celém světě spravuje kanadská firma [http://www.agbios.com/dbase.php AgBios].
===Postoj USA a úniky z WikiLeaks ===
Podle úniku diplomatických depeší, zveřejněných na [[WikiLeaks]], [[Spojené státy americké]] uvažovaly o pomstě [[Evropská unie|Evropské unii]] za odpor vůči geneticky modifikovaným potravinám.<ref>[http://www.blisty.cz/art/56485.html Wikileaks: Spojené státy uvažovaly o pomstě Evropské unii kvůli odporu vůči geneticky modifikovaným potravinám]</ref> V plánu bylo vypracování seznamu zemí, jimž „je nutno se pomstít“, tím vyvolat „určité obtíže“ v EU jako celku (podle paradigmatu [[kolektivní vina|kolektivní viny]]), podpořit tím hlasy podpořující biotechnologii v EU, stejně jako se dále „zaměřit na nejhorší viníky“ (uváděna je [[Francie]], která odmítla dovoz geneticky modifikované kukuřice patentované nadnárodní korporací [[Monsanto]]). Tato msta měla být „proveditelná po dlouhé období“, protože „nemůžeme očekávat rané vítězství“. Podle depeše se americká strana snažila bojovat i odporu katolických biskupů, kteří GMO též odporují, tím, že by zatlačila i na [[papež]]e, u kterého usuzuje, že je v podstatě pro geneticky modifikované plodiny.<ref>http://www.guardian.co.uk/world/2011/jan/03/wikileaks-us-eu-gm-crops</ref>

=== Související články ===
* [[Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti]]
* [[Biologická diverzita]]
* [[Greenpeace]]
* [[Monsanto]]
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* (anglicky) [http://www.agbios.com Databáze transgenních rostlin povolených ke komerčnímu pěstování] AGBIOS
* [http://www.greenpeace.cz/gmo/ Stránka Greenpeace o GMO]
* [[Andrej Bažant]]: ''[http://www.literarky.cz/?p=clanek&id=4173 GMO, naše průmyslová budoucnost]'', [[Literární noviny]], 2007/35
* [http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/gmo Ministerstvo životního prostředí: GMO]
* [http://www.bioinstitut.cz/documents/ClanekMFDnes_GMO.pdf Co odpudí škůdce? Genetické úpravy], MF Dnes, 23. únor 2008 a [http://www.bioinstitut.cz/documents/odpovedmfdnes_GMO.doc reakce] na něj ze strany sdružení [http://www.bioinstitut.cz/ Bioinstitut CZ].
Audiovizuální dokumenty:<br />
* [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/209562248420005-nedej-se/ Pořad ''Nedej se!'' České televize na téma GMO]
* (anglicky) [http://www.sprword.com/videos/gmo Genetically Modified Food - Panacea or Poison], 53 minut, Global Science Productions
* (anglicky) [http://www.sprword.com/videos/liferunningout Life Running Out Of Control], 93 minut, Michel Morales & Bertram Verhaag
* (anglicky) [http://www.sprword.com/videos/patentforapig Patent For A Pig: The Big Business of Genetics], 43 minut, Christian Jentzsch
=== Literatura ===
* PROCHÁZKA, S., aj.: Fyziologie rostlin, [[Academia]], [[Praha]], [[1998]]. ISBN 80-200-0586-2.
* [[Miroslav Šuta]]: ''Biotechnologie, životní prostředí a udržitelný rozvoj'', [[Společnost pro trvale udržitelný život]], [[Praha]], [[2007]], ISBN 978-80-902635-1-2
* ENGDAHL, William, F.: [http://globalresearch.ca/books/SoD.html Seeds of Destruction: The Hidden Agenda of Genetic Manipulation], vydalo Global Research, 2007, ISBN 978-0973714722

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Genové inženýrství]]
[[Kategorie:Ochrana přírody]]
[[Kategorie:Biotechnologie]]
[[Kategorie:Molekulární biologie]]

Multimediaexpo.cz - Související změny pro stránku "GMO" [cs]

Geneticky modifikovaný organismus