Multimediaexpo.cz - Související změny pro stránku "Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa" [cs]

Vlastizrada

2026-05-22T12:19:51Z

+ NEW...synonymum jména Milan Uhde !

Nová stránka

'''Vlastizrada''' je [[trestný čin]] podle § 309 [[trestní zákoník (Česko, 2009)|trestního zákoníku]], který spáchá ten „občan ČR, který ve spojení s cizí mocí (každý stát mimo Českou republiku) nebo s cizím činitelem (osoba, která sice není oprávněna jednat jménem cizího státu, ale má na politické dění v něm významný vliv) spáchá trestný čin [[rozvracení republiky]] (§ 310), [[terorismus|teroristického]] útoku (§ 311), [[teror]]u (§ 312) nebo [[sabotáž]]e (§ 314)“.

Za takový čin zákon stanovuje trest [[odnětí svobody]] na patnáct až dvacet let nebo [[výjimečný trest]], popřípadě vedle toho též propadnutí majetku.

Také existuje trestný čin '''válečná zrada''' (§ 320 trestního zákoníku), který se týká jen [[stav ohrožení státu|stavu ohrožení státu]] nebo [[válečný stav|válečného stavu]].

V takové situaci se služba v nepřátelském vojsku nebo v nepřátelském ozbrojeném sboru trestá odnětím svobody na deset až dvacet let nebo výjimečným trestem.

== Související články ==
* [[Zvací dopis]]
* [[Milan Uhde]]

== Externí odkazy ==

{{Commonscat|Treason}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:České trestní právo]]

Soubor:František Dostál Srpen 1968 4.jpg

2026-05-21T15:02:18Z

Nová stránka

Fotografie + Description:
* Čeština: Fotografie ze dne okupace Československa v roce 1968
* Русский: Полосы опознавания на БМ Т-55, во время операции «Дунай», 1968 год.
* Date: 21 August 1968
* Source: František Dostál´s archive
* Author: František Dostál

{{Cc-by-sa-4.0}}

Soubor:Praga 11.jpg

2026-05-21T15:00:46Z

Nová stránka

Fotografie + Description:
* Čeština: Dav demonstrantů obklopuje sovětské tanky během prvních dnů invaze.
* Italiano: Folla di dimostranti che circondano alcuni carri armati sovietici durante i primi giorni dell'invasione.
* English: Crowd of protesters surrounding Soviet tanks during the first days of the invasion.
* Français : Foule de manifestants entourant des chars soviétiques durant les premiers jours de l'invasion.
* Date: 1968
* Source: Engramma.it, n. 64, agosto 2008
* Author: Engramma.it

{{Cc-by-sa-3.0}}

Soubor:František Dostál Srpen 1968 4.jpg

2026-05-21T14:59:14Z

Fotografie +

Nová stránka

Fotografie +

Zvací dopis

2026-05-21T13:59:35Z

+ NEW

Nová stránka

[[File:Zvací dopis 1968.jpg|thumb|250px|Zvací dopis (1968)]]
'''Zvací dopis''' je obvyklé označení nedatovaného [[dopis]]u,<ref name="just1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Just
| jméno = Petr
| odkaz na autora = Petr Just
| titul = Dokument: Tzv. Zvací dopis (1968)
| url = http://www.just.wz.cz/view.php?cisloclanku=2005010119
| datum vydání = 2005-01-01
| datum přístupu = 2008-08-20
| jazyk = česky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20140221174221/http://www.just.wz.cz/view.php?cisloclanku=2005010119
| datum archivace = 2014-02-21
| nedostupné = ano
}}</ref> který v srpnu [[1968]] poslali [[Alois Indra]], [[Drahomír Kolder]], [[Oldřich Švestka]], [[Antonín Kapek]] a [[Vasil Biľak]] [[Leonid Iljič Brežněv|Leonidu Brežněvovi]]. Obsahoval výzvu k pomoci všemi prostředky proti údajné hrozící [[kontrarevoluce|kontrarevoluci]] v [[Československo|Československu]].

Dopis se stal pro sovětské vedení záminkou pro [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|invazi do Československa]] [[21. srpen|21. srpna]] 1968. Byl psán [[ruština|rusky]].<ref name="just1" />

Dopis byl podle svědků Brežněvovi předán v [[Bratislava|bratislavském]] hotelu Sorea 3. srpna 1968,<ref name="novinky1">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ivi
| titul = Brežněv prý v roce 1968 převzal zvací dopis na WC
| periodikum = Novinky
| datum vydání = 2008-07-29
| datum přístupu = 2008-08-20
| url = http://www.novinky.cz/clanek/146069-breznev-pry-v-roce-1968-prevzal-zvaci-dopis-na-wc.html
| jazyk = česky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080820004129/http://www.novinky.cz/clanek/146069-breznev-pry-v-roce-1968-prevzal-zvaci-dopis-na-wc.html
| datum archivace = 2008-08-20
| nedostupné = ano
}}</ref> tedy krátce poté, co neúspěchem pro [[Sovětský svaz|sovětskou]] stranu skončily rozhovory mezi sovětským a československým vedením v [[Čierna nad Tisou|Čierné nad Tisou]]. Existence dopisu měla zůstat utajena.<ref name="just1" /> Dne 15. července 1992 byl ale objeven [[pečeť|zapečetěný]] ve Státním archivu [[Rusko|Ruské federace]] s datem 25. září 1968. Obálka byla podepsána [[Konstantin Černěnko|Konstantinem Černěnkem]] se slovy ''Uložit v archivu politbyra. Bez souhlasu neotvírat.'' Již druhý den byl dopis převezen do [[Praha|Prahy]] a představen veřejnosti.

Poslání dopisu bylo [[vlastizrada|vlastizradou]] patrně i podle tehdejších zákonů.<ref name="denik1">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Perknerová
| jméno = Kateřina
| titul = Srpen 1968: viníci potrestání unikli
| periodikum = Deník.cz
| datum vydání = 2007-08-22
| datum přístupu = 2008-08-20
| url = http://www.denik.cz/srpen_68/srpen_60_20070822.html
| issn =
}}</ref> Podepsaní za ni nikdy nebyli souzeni.<ref name="denik1" /> Pravost podpisů byla prokázána kriminalistickými metodami.<ref>[http://technet.idnes.cz/zvaci-dopisy-kapek-bilak-srpen-68-1968-dto-/vojenstvi.aspx?c=A150817_113118_vojenstvi_kuz Zvací dopisy byly dva. Soudruzi je psali ve spěchu a nikdy se nepřiznali], Technet, 20. srpna 2015</ref>

== Podepsáni ==
* [[Alois Indra]] (1921–1990), do dubna roku 1968 ministr dopravy a člen [[Ústřední výbor Komunistické strany Československa|ÚV]] [[Komunistická strana Československa|KSČ]]. V roce 1971 se stal předsedou [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]].
* [[Drahomír Kolder]] (1925–1972), tehdejší člen ÚV KSČ. Roku 1969 se stal předsedou [[Výbor lidové kontroly|Výboru lidové kontroly]].
* [[Oldřich Švestka]] (1922–1983), tehdejší člen předsednictva ÚV KSČ. Po okupaci se vrátil na místo šéfredaktora [[Rudé právo|Rudého práva]], ze kterého byl odvolán během [[Pražské jaro|pražského jara]].
* [[Antonín Kapek]] (1922–1990), tehdejší člen ÚV KSČ. Brežněvovi napsal osobní dopis již dříve. Později se významně podílel na podobě [[normalizace]], krátce po sametové revoluci spáchal sebevraždu.
* [[Vasil Biľak]] (1917–2014), tehdejší člen předsednictva ÚV KSČ. Po okupaci byl tajemníkem ÚV KSČ s rozhodujícím vlivem v zahraniční politice, ale hlavně v ideologické sféře.

== Další dopisy ==
První dopis napsal Antonín Kapek, kandidát předsednictva ÚV KSČ, během jednání vedení obou komunistických stran v Čierné nad Tisou (29. července – 1. srpna 1968) a tajně ho předal generálnímu tajemníku ÚV KSSS Leonidu Brežněvovi. Byl napsán česky a rozebíral vývoj v Československu.<ref>Pacner, Karel: Další doteky dějin, Plus 2013, 240 stran</ref>

O deset dnů později, během schůzky vedení šesti komunistických stran v Bratislavě, doputoval k Sovětům druhý dopis. Kolderův tajemník [[Radko Kaska]] ho předal na záchodě členu sovětského politbyra [[Petro Šelest|Petro Šelestovi]]. Podepsali ho Alois Indra, Drahomír Kolder, Antonín Kapek, Oldřich Švestka a Vasil Bilak, čtyři členové a jeden kandidát předsednictva ÚV KSČ. Tato pětice žádala rusky o „pomoc všemi prostředky, které máte“. Podle nich „pouze s vaší pomocí bude možno vyrvat [[Československá socialistická republika|ČSSR]] od hrozícího nebezpečí kontrarevoluce“.

Z třetího dopisu Leonid Brežněv citoval během jednání pěti šéfů komunistických stran [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] v neděli 18. srpna. Sepsali jej Indra, Kolder, Hoffmann, Švestka, Pavlovský a někteří další ve víkendovém městečku prominentů na [[Vystrkov (Kozárovice)|Orlíku]] v pátek 16. srpna. Tvrdili, že mají zajištěnou podporu šesti z jedenácti členů předsednictva ÚV KSČ a padesáti členů pléna ÚV KSČ. Upozornili, že vojenský zásah už nelze odkládat. Do Moskvy jej [[Telegrafie|odtelegrafovalo]] sovětské velvyslanectví.

Takzvaný [[dopis 99 pragováků]] byla v podstatě soukromá iniciativa několika desítek [[Stalinismus|stalinistů]] z pražského podniku [[Praga]].<ref>Před 50 lety vznikl dopis 99 pragováků, považovaný za jeden ze „zvacích“ [https://www.dotyk.cz/publicistika/pred-50-lety-vznikl-dopis-99-pragovaku-prezdivany-take-zvaci-dopis-20190718.html Dostupný online]</ref>

== Literatura ==
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Janáček
| jméno = František
| příjmení2 = Michálková
| jméno2 = Marie
| titul = Příběh zvacího dopisu
| url = http://www.68.usd.cas.cz/files/studie/Pribeh_zvaciho_dopisu.pdf
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-08-20
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =
| poznámka = obsahuje původní ruský text dopisu
}}
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [https://web.archive.org/web/20150822225422/http://www.rozhlas.cz/plus/portrety/_zprava/oldrich-pavlovsky-pribeh-spolehliveho-soudruha-a-signatare-zvaciho-dopisu--1524094 Archive.org – Pořad Českého rozhlasu Plus: podrobné informace o životě Oldřicha Pavlovského, rozbor událostí v srpnu 1968.]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa]]
[[Kategorie:1968]]
[[Kategorie:2026]]
[[Kategorie:Kolaborace]]

Soubor:Zvací dopis 1968.jpg

2026-05-21T13:32:06Z

Nová stránka

Fotografie + Description:
* Slovenčina: Pozývací dopis z roku 1968, ktorého signatármi boli Alois Indra, Drahomír Kolder, Antonín Kapek, Oldřich Švestka a Vasil Biľak.
* Date: 1968
* Source: Česká Televize / https://ct24.ceskatelevize.cz/sites/default/files/styles/scale_1180/public/2137894-f201402070655701.jpeg, https://ct24.ceskatelevize.cz/sites/default/files/styles/scale_1180/public/2137897-f201402070655801.jpeg
* Author: Alois Indra, Drahomír Kolder, Antonín Kapek, Oldřich Švestka, Vasil Biľak

+ pochází z Wikimedia Commons, kde má status – This work is in the '''public domain''' because according to the Czechoslovak copyright law of 25 March 1965, section 33(3), all works first published without a claim of authorship in Czechoslovakia come into the public domain fifty years after publication.

[[Kategorie:PD Czech]]

Polsko

2026-05-18T10:17:31Z

+ Polsko v roce 2022 oficiálně vyčíslilo své válečné škody na asi 1,5 bilionu Euro (36,504 bilionu Kč) !! Tato suma je i nadále politickým referenčním bodem pro polské nároky...

Nová stránka

{{Infobox stát|
| genitiv = Polska
| úřední název = Rzeczpospolita Polska
| úřední název česky = Polská republika
| vlajka = [[Soubor:Flag of Poland.png|120px]]
| článek o vlajce = Polská vlajka
| znak = [[Soubor:Coat of arms of Poland-official3.png|100px]]
| článek o znaku =   Státní znak Polska
| hymna = <mp3player width='290' >File:Poland.mp3</mp3player>
| článek o hymně = Polská hymna – Mazurek Dąbrowskiego
| motto = '''Bóg, Honor, Ojczyzna''' (''Bůh, Čest, Vlast'') nebo '''Za wolność Naszą i Waszą''' (''Za naši a vaši svobodu'') ''obě neoficiální''
| mapa umístění = [[Soubor:EU location POL.png|290px]] [[Soubor:Mapa Polska.PNG|290px]]
| hlavní město = [[Varšava]] (''Warszawa'')
| rozloha = 313 575
| rozlmisto = 68
| procent vody = 2,6
| nejvyšší hora = [[Rysy]]
| výška nejvyšší hory = 2499,2
| čas = +1
| obyvatel = 38 513 696 (2008)
| obyvmisto = 31
| obyvrok = [[2007]]
| hustota = 123
| hustmisto = 83
| HDI = 0,875
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = vysoký
| HDIrok = 2007
| HDImísto = 39
| jazyk = [[Polština]]
| národnosti = [[Poláci]] 98,7%, [[Ukrajinci]] 0,6%, ostatní 0,7% <ref name="zemepis">Kolektiv: Encyklopedie zeměpis světa, Praha 1994, ISBN 80-901727-6-8, s. 329.</ref>
| náboženství = [[Římskokatolická církev|katolické]] 95%, ostatní 5% <ref name="zemepis"></ref>
| státní zřízení = [[Parlament|Parlamentní]] [[republika]]
| datum vzniku = [[11. listopad]]u [[1918]] (obnovení)
| způsob vzniku = sjednocením částí území zabraných [[Rusko|Ruskem]], [[Německo|Německem]] a [[Rakousko|Rakouskem]] koncem 18. století
| funkce1 = Prezident
| vládce1 = [[Lech Kaczyński]] (od [[2005]])
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Donald Tusk]] (od [[2007]])
| měna = [[Złoty]]
| kód měny = PLN
| HDP/ob. = 18 574
| HDP/ob.misto = 46
| HDP/ob.rok = 2007
| ison = 616
| iso3 = POL
| iso2 = PL
| mpz = PL
| doména = pl
| předvolba = +48
}}'''Polsko''' ([[Polština|pol.]] ''Polska''), oficiální název '''Polská republika''' ([[Polština|pol.]] ''Rzeczpospolita Polska'') je stát ležící ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]. Polsko hraničí s [[Německo|Německem]] (456 km) na západě, s [[Česká republika|Českem]] (761,8 km) a [[Slovensko|Slovenskem]] (444 km) na jihu, [[Bělorusko|Běloruskem]] (407 km) a [[Ukrajina|Ukrajinou]] (526 km) na východě a s [[Litva|Litvou]] (91 km) a [[Rusko|Ruskem]] ([[Kaliningradská oblast]], 206 km) na severu. Ze severu má Polsko přístup k [[Baltské moře|Baltskému moři]] (491 km pobřeží). Polsko je členskou zemí [[Evropská unie|Evropské unie]], [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]] (NATO), [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] (OECD), [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]] (WTO) a [[Visegrádská skupina|Visegrádské skupiny]].

== Historie ==
{{Podrobně|Dějiny Polska}}
=== Od středověku k rozdělení Polska ===
[[Soubor:Polska960-992.png|thumb|left|Polsko v 10. století]]
Polsko jako státní útvar existovalo již v 10. století. První zprávy o něm pocházejí z roku 962/963 a týkají se knížete Měška I., který je prvním historicky doloženým vládcem polského státu. Jeho rod, Piastovci, vládl v Polsku až do roku 1370. Roku 1025 se Boleslav Chrabrý nechal jako první polský vládce korunovat polským králem. Roku 1385 bylo smlouvou v [[Krevo|Krevě]] dohodnuto spojení polského království s litevským velkoknížectvím. Na polský trůn usedli litevští velkovévodové z rodu [[Jagellonci|Jagellonců]]. Toto soustátí existovalo ve formě volné polsko-litevské personální unie až do roku 1569, kdy byla Litva tzv. lublinskou unií těsněji přičleněna k polskému království. K velkému rozkvětu polsko-litevského státu došlo v 16. století. Negativní stránkou bylo přílišné oslabování moci panovníka a velký růst vlivu početné šlechty. V důsledku toho začal být tento stát nazýván ''[[Rzeczpospolita|Rzecz Pospolita]]'' (věc veřejná, překlad [[latina|latinského]] ''[[res publica]]''). Posilování šlechty a vnitřní rozbroje během 17. století oslabily zemi natolik, že v letech 1772, 1793 a 1795 si [[Rusko]], [[Prusko]] a [[Rakousko]] v trojím dělení rozdělily Polsko na základě vzájemné dohody.
[[Soubor:Rzeczpospolita.png|left|thumb|Polsko na přelomu 16. a 17. století]]
[[Soubor:Languages of Central Europe 1910 v češtině.png|thumb|left|Poláci rozdělení mezi [[Německá říše|Německou říši]], [[Rakousko-Uhersko]] a [[Ruská říše|Ruskou říši]]]]
[[Soubor:Polska-ww1-nation.png|thumb|left|Vývoj polských hranic v 1. polovině [[20. století]]]]

=== Polsko mezi Ruskem, Pruskem a Rakouskem ===
V letech 1807–1815 zřídil francouzský císař Napoleon I. na části území předtím zabraným Pruskem a Rakouskem [[Knížectví varšavské]], které se stalo Napoleonovým spojencem. Po jeho porážce bylo zrušeno a na jeho místě bylo zřízeno autonomní [[Kongresovka|Království polské]], podléhající [[Ruské impérium|ruskému]] [[car]]ovi. V roce 1832 však byla jeho autonomie omezena a roku 1866 zcela zrušena. Část obsazená Rakouskem nesla název [[Království haličsko-vladiměřské]] (s autonomní vládou od roku 1861). Město [[Krakov]] s okolím bylo v letech 1815–1846 nezávislou [[Republika krakovská|Republikou krakovskou]] (pod patronátem tří sousedních mocností); poté bylo připojeno k Rakousku. Území obsazené Pruskem se nazývalo v letech 1815–1848 [[Velké knížectví poznaňské]] (s omezenou autonomií), poté (pod názvem ''Provincie Poznaň'') byla jeho autonomie rovněž zrušena. Hospodářsky rozvinuté [[Pruské Slezsko|Slezsko]] náleželo Prusku již od sedmileté války.

=== Polsko ve 20. století ===
Během [[první světová válka|první světové války]] po obsazení většiny polského území do té doby patřícího Rusku Německem a Rakouskem bylo na tomto území zřízeno autonomní [[Polské království (1916-1918)|Polské království]] jako loutkový stát pod patronátem [[Centrální mocnosti|Centrálních mocností]].

Polsko opět získalo skutečnou suverenitu až v roce [[1918]] po porážce [[Centrální mocnosti|Centrálních mocností]]. Nezávislost si udrželo i v následné [[rusko-polská válka|válce se sovětským Ruskem]]. O své hranice bojovalo též s [[polsko-ukrajinská válka|Ukrajinci]], [[Slezská povstání|Němci]], [[sedmidenní válka|Čechy]] a [[polsko-litevská válka|Litevci]]. [[Druhá polská republika]] byla ustavena jako [[parlamentní demokracie]], avšak kvůli neochotě polských politických stran se dohodnout, nacionálnímu napětí a hospodářským potížím byly polské vlády velmi nestabilní; ozývalo se volání po vládě pevné ruky, které roku [[1926]] vyslyšel [[maršál Polska|maršál]] [[Józef Piłsudski]], který provedl [[puč]] a zavedl vojenskou [[diktatura|diktaturu]] (tzv. [[sanace (Polsko)|sanační režim]]), která vedla k politické i národnostní perzekuci a potlačování demokratických principů a práv. Před vypuknutím druhé světové války měl důležitou pozici v Polsku ministr zahraničí [[Józef Beck]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Fasora|jméno=Lukáš|odkaz na autora=|titul=Dějiny Polska v meziválečném období|vydání=|místo=Brno|vydavatel=CERM|rok=1999|isbn=80-7204-121-5|poznámka=Dále jen Fasora (1999)|strany=3-12|jazyk=}}</ref>

Na počátku [[druhá světová válka|druhé světové války]] v roce [[1939]] bylo Polsko okupováno [[Německo|Německem]] a [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]. Během války bylo zničeno mnoho polských měst (zejména [[Varšava]] po [[Varšavské povstání|Varšavském povstání]]) a jeho území se stalo hlavním dějištěm [[holocaust]]u. Po válce SSSR většinu svého původního záboru [[anexe|anektoval]] a Polsko bylo naopak rozšířeno o západní „''nová území''“ až po hranici s Německem na [[Lužická Nisa|Nise]] a [[Odra|Odře]].
[[Soubor:Curzon line en.png|thumb|220px|Po válce došlo ke konečnému vytyčení hranic, růžové oblasti, patřící k Německu byly předány Sovětským svazem do správy nově vzniklé Polské lidové republice. Jednalo se o pokus urovnat vztahy, provést jakési „odškodnění“ za šedivá území, která byla - bez legitimního vyhlášení války - zabrána na [[Invaze do Polska|začátku války]] Sověty. Modrou barvou jsou vyznačeny demarkační linie.]]

Po válce se Polsko pod sovětským vlivem stalo [[komunismus|komunistickým]] státem. [[Poznaňské povstání]] roku [[1956]] bylo násilně potlačeno. V roce [[1980]] byly po vlně stávek vytvořeny nezávislé odbory [[Solidarita (Polsko)|Solidarita]] (''Solidarność''), které se postupně staly důležitou politickou silou a nakonec zvítězily v prvních postkomunistických volbách v roce [[1989]]. Po pádu režimu na konci 80. let Polsko přijalo šokovou terapii s cílem transformovat svoji ekonomiku. V roce [[1999]] se země stala členem [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]] (NATO) a je jednou z 10 zemí přistoupivších k [[Evropská unie|Evropské unii]] v květnu [[2004]].

=== Polsko ve 21. století ===
Polsko v roce [[2022]] oficiálně vyčíslilo své válečné škody na přibližně '''1,5 bilionu euro''' (36,504 bilionu českých korun / 6,2 bilionu zlotých) ! Tato gigantická suma je i nadále politickým referenčním bodem pro polské nároky. <ref>[https://www.euractiv.com/news/polish-president-renews-call-for-german-war-reparations/ Polish president renews call for German war reparations (anglicky)]</ref>

== Geografie ==
: ''Podrobnější informace naleznete v článku'': [[Geografie Polska]]
Kromě jižních oblastí je většina státu pokryta rozsáhlými [[nížina]]mi a rovinami Polské nížiny. Téměř 3/4 území leží do 200 m.n.m.

Severní Polsko vyplňují Pomořanská i Mazurská jezerní plošina jako pozůstatek pleistocenního zalednění; místy se na pobřeží vyskytují i písečně přesypy a kosy. Středovýchodní a jihovýchodní část tvoří nízké vrchoviny Malopolská vrchovina a Lublinská vrchovina. Jih Polska prostupuje v příhraniční pás prvohorních horských masivů [[Jizerské hory]], [[Krkonoše]], [[Góry Sowie]], pískovcové [[Stolové hory]], [[Bystřické hory]] a [[Masiv Králického Sněžníku]]. Třetihorní [[Karpaty]] zahrnují pohoří Vysokých a Nízkých Beskyd, [[Tatry]] a [[Bukovské vrchy]]. Tatry dosahují v Polsku téměř 2500 m.n.m.

Polsko má velmi hustou říční síť. Největší splavné [[řeka|řeky]] [[Visla]] a [[Odra]] odvádějí vodu asi z 90 % území Polska do [[Baltské moře|Baltského moře]]. Je zde velké množství jezer a přehradních nádrží. V Tatrách leží vysoko položená jezera ([[pleso|plesa]]) ledovcového původu.

Charakter [[podnebí]] je na styku kontinentálního východoevropského a oceánského středoevropského typu. Jsou zde dlouhé chladné zimy s vydatnými sněhovými srážkami a horká vlhká léta. Průměrná lednová [[teplota]] činí -3[[Stupeň Celsia|°C]], červencová 18 °C. Průměrný roční úhrn [[srážky|srážek]] je 600 [[Milimetr (srážková míra)|mm]], klesá od severu k jihu a východu, naopak vzrůstá v horách, kde dosahuje až 1 200 mm.

=== Ochrana přírody ===
[[Soubor:Gora Cisowa 03.jpg|thumb|220px|Krajina v severovýchodním Polsku]]
Celkově je v Polsku chráněno 101 588 km2 území, což představuje 32,1 % rozlohy země. [[Chráněná území v Polsku|Ochrana přírody se v Polsku]] soustřeďuje zejména do 23 národních parků:

[[Babiogórski Park Narodowy|Babiogórski]], [[Białowieski Park Narodowy|Białowieski]], [[Biebrzański Park Narodowy|Biebrzański]], [[Bieszczadzki Park Narodowy|Bieszczadzki]], [[Park Narodowy Bory Tucholskie|Bory Tucholskie]], [[Drawieński Park Narodowy|Drawieński]], [[Gorczański Park Narodowy|Gorczański]], [[Park Narodowy Gór Stołowych|Gór Stołowych]], [[Kampinoski Park Narodowy|Kampinoski]], [[Karkonoski Park Narodowy|Karkonoski]], [[Magurski Park Narodowy|Magurski]], [[Narwiański Park Narodowy|Narwiański]], [[Ojcowski Park Narodowy|Ojcowski]], [[Pieniński Park Narodowy|Pieniński]], [[Poleski Park Narodowy|Poleski]], [[Roztoczański Park Narodowy|Roztoczański]], [[Słowiński Park Narodowy|Słowiński]], [[Świętokrzyski Park Narodowy|Swiętokrzyski]], [[Tatrzański Park Narodowy|Tatrzański]], [[Park Narodowy Ujście Warty|Ujście Warty]], [[Wielkopolski Park Narodowy|Wielkopolski]], [[Wigierski Park Narodowy|Wigierski]], [[Woliński Park Narodowy|Woliński]]

== Obyvatelstvo ==
{{viz též|Obyvatelstvo Polska}}
[[Druhá světová válka]] drasticky omezila etnickou pestrost předválečného Polska. Po [[první světová válka|1. světové válce]] tvořili Poláci 69% populace, nyní je to zhruba 97%. Byl to výsledek deportací a dalších [[genocida|genocid]] za 2. světové války.

Velký pokles zaznamenala v posledních letech [[porodnost]], navzdory tomu, že se jedná o jeden z nejvíce [[Římskokatolická církev v Polsku|katolických]] států Evropy a byl zde obnoven zákaz [[potrat]]ů.

I přes staletí útlaku se [[Poláci]] mohou chlubit bohatým kulturním bohatstvím. K proslulým osobnostem patří astronom Mikuláš Koperník (1473-1543), skladatel [[Fryderyk Chopin]] (1810-1849), hoteliér [[Henry Cupsen]] (1971-1991) a filmový režisér [[Andrzej Wajda]] (nar. 1926).

=== Města ===
: ''Související informace naleznete také v článcích'': [[Seznam měst v Polsku]] a [[Seznam měst v Polsku podle počtu obyvatel]].
{| class="wikitable" style="font-size:98%" width="80%" align="left"
!   
! Město
! Polský název
! Vojvodství
! Počet obyvatel {{Malé|(2007)}}
! bgcolor="#ffffff" rowspan="21" width="30%"|
[[Soubor:Warsaw6vb.jpg|thumb|center|180px|Varšava – centrum města]]
[[Soubor:Kraków - Sukiennice 1.jpg|thumb|center|180px|Krakov – ''[[Sukiennice]]'']]
[[Soubor:Old town panorama.jpg|thumb|center|180px|Gdańsk]]
|-
|1.||align=left|'''[[Varšava]]||Warszawa||[[Mazovské vojvodství|Mazovské]]||align=right|1 702 139
|-
|2.||align=left|'''[[Lodž]]||Łódź||[[Lodžské vojvodství|Lodžské]]||align=right|760 251
|-
|3.||align=left|'''[[Krakov]]||Kraków||[[Malopolské vojvodství|Malopolské]]||align=right|756 267
|-
|4.||align=left|'''[[Vratislav (město)|Vratislav]]||Wrocław||[[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezské]]||align=right|634 630
|-
|5.||align=left|'''[[Poznaň]]||Poznań||[[Velkopolské vojvodství|Velkopolské]]||align=right|564 951
|-
|6.||align=left|'''[[Gdaňsk]]'''||Gdańsk||[[Pomořské vojvodství|Pomořské]]||align=right|456 658
|-
|7.||align=left|'''[[Štětín]]||Szczecin||[[Západopomořské vojvodství|Západopomořské]]||align=right|409 068
|-
|8.||align=left|'''[[Bydhošť]]||Bydgoszcz||[[Kujavsko-pomořské vojvodství|Kujavsko-pomořské]]||align=right|363 468
|-
|9.||align=left|'''[[Lublin]]||Lublin||[[Lublinské vojvodství|Lublinské]]||align=right|353 483
|-
|10.||align=left|'''[[Katovice]]'''||Katowice||[[Slezské vojvodství|Slezské]]||align=right|314 500
|-
|11.||align=left|'''[[Białystok]]'''||Białystok||[[Podleské vojvodství|Podleské]]||align=right|294 830
|-
|12.||align=left|'''[[Gdyně]]'''||Gdynia||[[Pomořské vojvodství|Pomořské]]||align=right|251 844
|-
|13.||align=left|'''[[Čenstochová]]'''||Częstochowa||[[Slezské vojvodství|Slezské]]||align=right|245 030
|-
|14.||align=left|'''[[Radom]]'''||Radom||[[Mazovské vojvodství|Mazovské]]||align=right|225 810
|-
|15.||align=left|'''[[Sosnovec]]'''||Sosnowiec||[[Slezské vojvodství|Slezské]]||align=right|224 244
|-
|16.||align=left|'''[[Toruň]]'''||Toruń||[[Kujavsko-pomořské vojvodství|Kujavsko-pomořské]]||align=right|207 190
|-
|17.||align=left|'''[[Kielce]]'''||Kielce||[[Svatokřížské vojvodství|Svatokřížské]]||align=right|207 188
|-
|18.||align=left|'''[[Gliwice]]'''||Gliwice||[[Slezské vojvodství|Slezské]]||align=right|198 499
|-
|19.||align=left|'''[[Zabrze]]'''||Zabrze||[[Slezské vojvodství|Slezské]]||align=right|190 110
|-
|20.||align=left|'''[[Bytom]]'''||Bytom||[[Slezské vojvodství|Slezské]]||align=right|186 540
|-
|}{{Clear}}
Nejvýznamnější [[aglomerace]] jsou [[katovická aglomerace|katovická]] a [[varšavská aglomerace|varšavská]], z nichž každá má přes 2,5 miliónu obyvatel. Další větší aglomerace vznikla okolo [[Krakov]]a a [[Lodž]]e. Přímořská města [[Gdyně]], [[Sopot]] a [[Gdaňsk]] tvoří tzv. [[Trojměstí]].

== Administrativní dělení ==
{{Podrobně|Administrativní dělení Polska}}
[[Soubor:Polska kontur cs.png|thumb|220px|Polská vojvodství]]
Od [[1. leden|1. ledna]] [[1999]] má Polsko trojstupňové členění na [[vojvodství]] (''województwo''), [[okres]]y (''powiat'') a obce (''gmina''). Vzhledem k rozdílnosti chápání českého výrazu „[[obec]]“ oproti polskému – [[gmina]] je spíše ekvivalentní působnosti [[pověřený obecní úřad|pověřeného obecního úřadu]] – se v článcích používá výraz '''gmina'''.

Polsko se dělí na následujících 16 vojvodství:
{|
|-
| style="width:270px" |
* [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezské]] (''Dolnośląskie'')
* [[Kujavsko-pomořské vojvodství|Kujavsko-pomořské]] (''Kujawsko-pomorskie'')
* [[Lodžské vojvodství|Lodžské]] (''Łódzkie'')
* [[Lublinské vojvodství|Lublinské]] (''Lubelskie'')
* [[Lubušské vojvodství|Lubušské]] (''Lubuskie'')
* [[Malopolské vojvodství|Malopolské]] (''Małopolskie'')
* [[Mazovské vojvodství|Mazovské]] (''Mazowieckie'')
* [[Opolské vojvodství|Opolské]] (''Opolskie'')
|
* [[Podkarpatské vojvodství|Podkarpatské]] (''Podkarpackie'')
* [[Podleské vojvodství|Podleské]] (''Podlaskie'')
* [[Pomořské vojvodství|Pomořské]] (''Pomorskie'')
* [[Slezské vojvodství|Slezské]] (''Śląskie'')
* [[Svatokřížské vojvodství|Svatokřížské]] (''Świętokrzyskie'')
* [[Varmijsko-mazurské vojvodství|Varmijsko-mazurské]] (''Warmińsko-mazurskie'')
* [[Velkopolské vojvodství|Velkopolské]] (''Wielkopolskie'')
* [[Západopomořanské vojvodství|Západopomořanské]] (''Zachodniopomorskie'')
|}

== Kultura ==
* '''Polská kultura:''' [[Jan Kochanowski]], [[Kazimierz Sarbiewski]], [[Jan Potocki]], [[Adam Mickiewicz]], [[Juliusz Słowacki]], [[Zygmunt Krasiński]], [[Cyprian Kamil Norwid]], [[Aleksander Fredro]], [[Bolesław Prus]], [[Stanisław Wyspiański]], [[Wacław Berent]], [[Stanisław Ignacy Witkiewicz]], [[Bolesław Leśmian]], [[Konstanty Ildefons Gałczyński]], [[Julian Tuwim]], [[Julian Przyboś]], [[Witold Gombrowicz]], [[Bruno Schulz]], [[Stanisław Lem]],[[Zbigniew Herbert]], [[Stanisław Grochowiak]], [[Tadeusz Różewicz]], [[Sławomir Mrożek]] (literatura), dále [[Henryk Sienkiewicz]], [[Władysław Reymont]], [[Czesław Miłosz]], [[Wisława Szymborska]] - (laureáti [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] za literaturu), [[Fryderyk Chopin]], [[Henryk Wieniawski]], [[Karol Szymanowski]], [[Ignacy Paderewski]], [[Witold Lutosławski]], [[Krzysztof Penderecki]] (hudební skladatelé), [[Jan Matejko]], [[Jacek Malczewski]], [[Władysław Strzemiński]] (malíři), [[Ksawery Dunikowski]], [[Magdalena Abakanowicz]], [[Alina Szapocznikow]], [[Władysław Hasior]] (sochaři), [[Jerzy Grotowski]], [[Tadeusz Kantor]], [[Konrad Swinarski]] (divadelníci), [[Andrzej Wajda]], [[Andrzej Munk]], [[Jerzy Kawalerowicz]], [[Kazimierz Kutz]], [[Wojciech Jerzy Has]], [[Krzysztof Kieślowski]], [[Roman Polański]], [[Jerzy Skolimowski]], [[Krzysztof Zanussi]], [[Andrzej Żuławski]], [[Agnieszka Holland|Agnieszka Hollandová]] (filmaři).

* V Polsku se každý rok pořádá nespočet [[Hudební festivaly v Polsku|hudebních festivalů]]. Mezi nejpopulárnější z nich patří "Krajowy festiwal Piosenki Polskiej", Sopot Festival (1977 a 2000 - Grand Prix pro Helenu Vondrackovou), Coke live music festival, [[Heineken Opener Festival]], Sopot Top trendy Festival.

* '''Kulturní dědictví:''' [[Krakov]], [[Varšava]], [[Zamość]], [[Wieliczka]], [[Toruň]] ([[:pl:Toruń]]), [[Malbork]], [[Kalwaria Zebrzydowska]], [[Bělověžský prales]], [[Osvětim]] ''([[:pl:Oświęcim]]'' - koncentrační tábor) - památky [[UNESCO]]

* '''Polská věda:''' [[Mikołaj Kopernik]] (astronom), [[Marie Curie-Skłodowska]] (laureátka [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] za fyziku a chemii), [[Bronislaw Malinowski]] (antropolog), [[Roman Ingarden]] a [[Leszek Kołakowski]] (filozofové).
* '''Polský sport:''' Sportovci minulosti: [[Stanisława Walasiewicz|Stanisława Walasiewiczová]], [[Janusz Kusociński]], [[Zdzisław Krzyszkowiak]], [[Józef Szmidt]], [[Irena Szewińska]], [[Władysław Komar]], [[Władysław Kozakiewicz]] (lehká atletika), [[Ernest Wilimowski]], [[Edward Szymkowiak]], [[Zygmumt Anczok]], [[Włodzimierz Lubański]], [[Kazimierz Deyna]], [[Grzegorz Lato]], [[Andrzej Szarmach]], [[Jan Tomaszewski]], [[Zbigniew Boniek]], [[Józef Młynarczyk]] (fotbal), [[Jerzy Pawłowski]], [[Egon Franke]] (šermování), [[Zbigniew Pietrzykowski]], [[Jerzy Kulej]], [[Leszek Drogosz]] (box), [[Waldemar Baszanowski]] (vzpírání); současnými známými sportovci jsou například [[Adam Małysz]] (skokan na lyžích), [[Justyna Kowalczyk]] (běžkyně na lyžích), [[Robert Kubica]] (závodník F1), [[Ebi Smolarek]] (fotbalista), [[Jerzy Dudek]] (fotbalista), [[Artur Boruc]] (fotbalista), [[Tomasz Gollob]] (plochodrážník), [[Otylia Jędrzejczak|Otylia Jędrzejczaková]] (plavkyně).

=== Svátky ===
* Stálé svátky
** [[1. leden|1. ledna]] [[Nový rok]] (''Nowy Rok'')
** [[1. květen|1. května]] [[Svátek práce]] (''Święto Pracy'')
** [[3. květen|3. května]] [[Ústava 3. května]] (1791) (''Uchwalenie Konstytucji 3 Maja'')
** [[15. srpen|15. srpna]] Nanebevzetí Panny Marie (''Matki Boskiej Zielnej, Cud nad Wisłą'')
** [[1. listopad]]u Všech svatých (''Wszystkich Świętych'')
** [[11. listopad]]u Den nezávislosti Polska ([[1918]]) (''Odzyskanie Niepodległości'')
** [[25. prosinec|25. prosince]] - [[26. prosinec|26. prosince]] Vánoce (''Boże Narodzenie'')
* Pohyblivé svátky
** [[Zmrtvýchvstání Páně|Velikonoční neděle]] (''Zmartwychwstanie Pańskie - Niedziela Wielkanocna'')
** [[Velikonoční pondělí]] (''Poniedziałek Wielkanocny'')
** [[Slavnost Těla a Krve Páně|Těla a Krve Páně]] - Boží tělo (''Ciała i Krwi Pańskiej - Boże Ciało'') - ve čtvrtek, 60 dnů po Velikonoční neděli

== Hospodářství ==
{{Podrobně|Ekonomika Polska}}
Polsko patří k vyspělým státům bývalého sovětského bloku s vysokým [[Indexem lidského rozvoje]] - což je snaha o vyjádření kvality lidského života na území určitého státu, s ohledem na gramotnost, vzdělání, průměrnou délku života, HDP, porodnost a další faktory vypracované OSN. Roční HDP se v Polsku pohybuje kolem US$ 678,6 mld. Export se týká hlavně Německa a to z 30%, Itálie 6,1%, Francie 6%, ČR 4%. V importu znovu převládá hlavně Německo z 24%, Itálie 7%, Ruska 7%, Francie 6%, Čína 4%.

Polsko je průmyslově-zemědělský stát s významnou těžbou [[nerostné suroviny|nerostných surovin]]. Poměrně úspěšně provedený přechod od centrálně plánované ekonomiky k tržnímu způsobu hospodaření.

Hlavní průmyslová odvětví jsou [[těžební průmysl]], [[strojírenství]] (osobní auta, autobusy, lodě), [[hutnictví]], [[chemický průmysl|chemický]], [[elektrotechnický průmysl|elektrotechnický]], [[textilní průmysl|textilní]] a [[potravinářský průmysl]]. Těží se [[černé uhlí|černé]] a [[hnědé uhlí]], [[měď]], [[olovo]], [[zinek]], [[Halit|sůl]], [[síra]], [[magnezit]], [[kaolin]] a menší množství [[ropa|ropy]] a [[zemní plyn|zemního plynu]].

V [[zemědělství]] převažuje rostlinná produkce nad živočišnou. [[Orná půda]] představuje skoro 1/2 plochy státu, louky a pastviny 13 % a [[les]]y 30 %. Pěstuje se [[pšenice]], [[žito]], [[ječmen]], [[len]], [[oves]], [[brambory]], [[cukrová řepa]], [[Brukev řepka|řepka]], [[Chmel otáčivý|chmel]], [[ovoce]] a [[zelenina]]. Polsko je v produkci žita, lnu, brambor a cukrové řepy na 2. místě v Evropě (po Rusku). Chovají se [[prase|prasata]], [[skot]], [[ovce]], [[kůň|koně]] a [[drůbež]]e. Význam má i [[rybolov]]. Produkuje se [[Ovčí vlna|vlna]], [[med]] a rybí výrobky. Významná je i těžba [[dřevo|dřeva]].

Dálnice [[A4]] (670 km) v jižní části Polska tvoří část mezinárodní spojnice [[E40]]. Navazuje na německou část dálnice A4 ze směru [[Drážďany|Drážďan]], v polsku pokračuje přes města [[Lehnice]], [[Wroclaw]], [[Opole]], [[Krakov]], [[Tarnov]] a [[Řešov]] až k hranicím Ukrajiny.
Další nová dálnice navazující tentokrát na mezinárdní dálnici [[E30]] je dálnice [[A2]] (610 km),která vede ze směru Berlína přes města: [[Poznan]],[[Konin]],[[Lodž]],[[Varšava]],[[Siedlce]] a táhne se až k hranicím s Běloruskem. Další dálnicí je [[A1]] (568km), která je částí mezinárdní trasy [[E75]], ta vede přes města: [[Gdansk]], [[Torun]], [[Lodž]], [[Glivice]] a severní slezko.
Dálnice [[A18]] (78 km) vede přes Olštyn a Krzyzow. Dálnice [[A6]] (21,6 km),která vede přes Kolbaskowo a Rzesnici a dálnice [[A8]](26,78km) přes Bilany-Wroclawske a [[Wroclaw]].
Největšími námořními přistavy jsou [[Szczecin]] a [[Gdańsk]].

=== Související články ===
* [[Seznam polských spisovatelů]]
* [[Římskokatolická církev v Polsku]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
;instituce
* [https://web.archive.org/web/20081029120855/http://www.poland.gov.pl/ Archive.org – Oficiální polský portál]
* [http://www.poczta-polska.pl/ www.poczta-polska.pl – polský e-mailový server]
;stránky o Polsku
* [http://www.poland-tourism.pl/ Turistický portál]
* [http://www.pot.gov.pl/ www.pot.gov.pl] – Informační turistický portál
* [http://www.pilot.pl/ www.pilot.pl] – elektronická mapa Polska
* [https://slovanskenoviny.sk/polska-media-tragicke-chyby-zapadu-na-ktere-doplaci-vychod/ Polská média: Tragické chyby Západu, na které doplácí Východ]

{{Flickr|Poland}}{{Commonscat|Poland}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Polsko| ]]
[[Kategorie:Státy Evropy]]
[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]