Multimediaexpo.cz - Související změny pro stránku "Koněšín" [cs]

Vladislav (okres Třebíč)

2026-09-14T13:48:49Z

Nahrazení textu „<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=8&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], Miloslav Vlček, 10. října 2006</ref>“ textem „<ref name=status

Nová stránka

{{Infobox české obce a města
| název = Vladislav
| znak = Image:Vladislav CoA.png
| foto = Image:Vladislav global.jpg
| popisek.foto = Pohled na střed městečka
| vlajka = Image:Flag of vladislav.png
| status = městys
| NUTS5 = CZ0634 591904
| ob.roz.půs = [[Třebíč]]
| pov.ob = [[Třebíč]]
| NUTS3 = CZ063
| NUTS4 = CZ0634
| kraj = [[Kraj Vysočina|Vysočina]]
| okres = Třebíč
| země = [[Morava]]
| výměra = 18,49
| obyvatelé = 1189
| obyv.datum = 2007<ref name="obyv">[http://www.mvcr.cz/sprava/informat/cetnost/obce.html Počty obyvatel v obcích dle MVČR, v infoboxu uveden součet i s cizinci]</ref>
| zem.šíř = 49° 12' 36" s. š.
| zem.dél = 15° 59' 18" v. d.
| nad.výš = 364
| PSČ = 675 01
| početč = 3
| početk = 3
| početzsj = 3
| adresa = Úřad městyse Vladislav Vladislav čp. 231 675 01 Vladislav
| web = www.obecvladislav.cz
| úř.web = www.obecvladislav.cz
| email = ouvladislav@cbox.cz
| starosta = Jan Havlena
| mistostarosta = Bc. Jaroslav Oborný
| mapa = Image:Vladislav mc.png
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Vladislav |position=top |lat_deg=49 |lat_min=12 |lat_sec=36 |lon_deg=15 |lon_min=59 |lon_sec=18 |float=center}}
}}

'''Vladislav''' ({{vjazyce2|de|Wladislau, Unter Wladislau}}<ref name="mistopis">{{Citace monografie
| příjmení = Bartoš
| jméno = Josef
| příjmení2 = Schulz
| jméno2 = Jindřich
| příjmení3 = Trapl
| jméno3 = Miloš
| titul = Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960
| redaktoři = Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček
| další = Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka
| vydání = 1
| vydavatel = Profil
| místo = Ostrava
| rok = 1990
| počet stran = 321
| přílohy = 7 map
| kapitola = Politický okres Třebíč
| strany = 86
| svazek = XII
| typ svazku = svazek
| isbn = 80-7034-038-X
}}</ref>) je [[městys]] ležící východně od [[okresní město|okresního města]] [[Třebíč]]e. Nadmořská výška obce je 364 metrů nad [[moře]]m. [[Obec]] patří do správního obvodu [[obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]] Třebíč. První písemná zmínka o obci se nachází v zakládací listině [[klášter]]a a pochází z roku 1104. Vladislav je také blízko vesniček [[Hostákov]], [[Valdíkov]] a [[Smrk]] a [[Pozďátky]]. Od [[10. říjen|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26612&pdf=1 Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>

== Historie ==
Česky původně ''Brod'', později ''Wadislaw'' (1548), ''Wladislaw'' (1665), ''Dolní Vladislav'' (1869), ''Vladislava'' (Před 1918), německy ''Unter Wladislau'' (1869), ''Wladislaw''. K městečku patřil do roku 1867 Valdíkov, do roku 1867 a od roku 1964 Hostákov, do roku 1884 Smrk. Roku 1870 měla 619 obyvatel, roku 1890 měla 650 obyvatel, [[rok]]u 1991 měla 1 244 obyvatel. Kostel nejsvětější Trojice, původně pozdně románsky s jádrem ze 13. století, se poprvé připomíná až roku 1358, kdy se uvádí na listině opata Adama vladislavský farář Petr. Kostel však nepochybně podle dochovaných článků stavěla třebíčská klášterní huť nejpozději ve 30. letech 13. století. Dříve byl zasvěcen Panně Marii, protože v roce 1496 byl ulit zvon ke cti Boha Všemohoucího a Panny Marie. Barokní úpravy kostela byly provedeny po roce 1728, kdy tady byla zřízena [[lokálie]], a po dlouhé době byl ustanoven u kostela kaplan Antonín Sláma. Kostel byl opraven v roce 1890-1900. Fara byla znovu postavena v roce 1859, ale úplně upravena byla roku 1901.
Městečko Vladislav vzniklo z hodně staré osady, která byla založena někdy v osmém století, těsně na levém břehu řeky Jihlavy. Bylo tam pár dřevěných chat, ve kterých, většinou bydleli rybáři z kmene Nemojoviců. Když v roce 1101 byl založen benediktinský klášter Třebeč (v dnešní době [[Třebíč]]), byla osada Brod, přidělena ke klášteru a její obyvatelé měli za povinnost zásobovat klášter [[ryba]]mi. V roce 1548 bylo zhotoveno stříbrné razítko, které dodnes dochovalo. Má nápis: ,,Peciet miesteczka Wadislawi'' se znakem vrše či koše na chytání ryb. Městečko Vladislav bylo také sídlem okrsku patrimoniálních soudů. Do okrsku soudu patřily dědiny: Městečko Vladislav, dědina Smrk, Střížov, Hostákov, Číměř a Valdíkov.
Do roku 1848 nebylo v českých zemích jednotného obecního řádu a na každém panství byly obce spravovány podle instrukcí či artikulí, které vydal pán nebo jeho úředník. Proto bývala správa obcí rozdílná.
V dubnu vystěhovali Němci osadu [[Německo|německé]] dívčí [[mládež]]e ze školy. Místo toho tam zřídili vojenský [[lazaret]], kam sváželi raněné z fronty. Na velkém sportovním hřišti v Kartouzích zařídili opravnu aut a pancéřů.
V letech 2006-2010 působil jako starosta Mgr. Květoslav Havlíček, od roku 2010 tuto funkci zastává Jan Havlena.<ref>{{Citace periodika
| autor = ot
| titul = Vladislav má nového starostu
| periodikum = Třebíčský deník
| rok = 2010
| měsíc = 11
| den = 15
| číslo = 265
| strany = 3
| url =
| issn =
}}</ref>
{| class="wikitable" style="text-align:right"
|+ Vývoj počtu obyvatel městyse Vladislavi<ref name="čsú">{{Citace monografie
| korporace = Český statistický úřad
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005
| editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2006
| počet stran = 760
| počet svazků = 2
| svazek = 1
| strany = 592–593
| isbn = 80-250-1311-1
}}</ref>
|-
!style="background:#ddffdd"|Rok
!style="background:#f3fff3"|'''1869'''
!style="background:#f3fff3"|'''1880'''
!style="background:#f3fff3"|'''1890'''
!style="background:#f3fff3"|'''1900'''
!style="background:#f3fff3"|'''1910'''
!style="background:#f3fff3"|'''1921'''
!style="background:#f3fff3"|'''1930'''
!style="background:#f3fff3"|'''1950'''
!style="background:#f3fff3"|'''1961'''
!style="background:#f3fff3"|'''1970'''
!style="background:#f3fff3"|'''1980'''
!style="background:#f3fff3"|'''1991'''
!style="background:#f3fff3"|'''2001'''
|-
!style="background:#ddffdd"|Počet obyvatel
| 951
| 974
| 998
| 1065
| 1211
| 1249
| 1367
| 1358
| 1458
| 1385
| 1310
| 1227
| 1222
|}
{| class="wikitable" style="text-align:right"
|+ Vývoj počtu obyvatel místní části Vladislavi<ref name="čsú"/>
|-
!style="background:#ddffdd"|Rok
!style="background:#f3fff3"|'''1869'''
!style="background:#f3fff3"|'''1880'''
!style="background:#f3fff3"|'''1890'''
!style="background:#f3fff3"|'''1900'''
!style="background:#f3fff3"|'''1910'''
!style="background:#f3fff3"|'''1921'''
!style="background:#f3fff3"|'''1930'''
!style="background:#f3fff3"|'''1950'''
!style="background:#f3fff3"|'''1961'''
!style="background:#f3fff3"|'''1970'''
!style="background:#f3fff3"|'''1980'''
!style="background:#f3fff3"|'''1991'''
!style="background:#f3fff3"|'''2001'''
|-
!style="background:#ddffdd"|Počet obyvatel
| 619
| 626
| 650
| 699
| 820
| 883
| 983
| 1010
| 1067
| 1052
| 974
| 939
| 937
|}
== Zajímavosti a pamětihodnosti ==
* [[Románský sloh|Románský]] [[kostel Nejsvětější Trojice (Vladislav)|kostel Nejsvětější Trojice]], později [[baroko|barokně]] upraven. Tento kostel má pouť v květnu nebo v červnu, týden po svatodušních svátcích. Je farním kostelem [[Římskokatolická farnost Vladislav|Římskokatolické farnosti Vladislav]].
* Kaple sv. [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]]
* barokní socha [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] před kostelem
* restaurace
* Farní budova - po třicetileté válce budova chátrala a v roce 1674 byla zbořeništěm. V roce 1728 byla vystavěna nová budova, která měla 2 pokoje a 1 kuchyň. Patřilo k ní hospodářské stavení, které [[9. dubna]] 1858 daroval děkan Jan Janoušek faráři ve Vladislavi, Petru Klimentovi. [[19. březen|19. března]] 1867 se začalo s kopáním studny. Po dlouhou dobu nebylo potřeba dalších oprav. Až v roce 1900 se musely provést další opravy. Fara měla nová okna a pěknou fasádu. Na tyto opravy hodně přispívali i vladislavští farníci.
[[Soubor:Kostel ve Vladislavi.jpg|thumb|Pohled na kostel]]
[[Soubor:Vladislav.jpg|thumb|Kostel zezadu]]
== Významné osobnosti ==
* P. [[Arnošt Tvarůžek]]
* RNDr. [[Emanuel Komínek]]
* P. [[Antonín Trávníček]]
== Počátky odborového hnutí ve Vladislavi ==
Počátky odborového hnutí ve Vladislavi jsou spojeny dále s bukovou nynější 1 chemické továrny ve Vladislavi, n. p. Sociální pokrok byl umožněn protáhnutím průmyslu do zdejšího městečka. Velikou zásluhu o zdejší chudý [[krajina|kraj]] si získal [[Václav Slaný]].
== Školství a kultura ==
[[Soubor:New school building in Vladislav, Czech Republic.jpg|thumb|Škola]]
* Národní škola ve Vladislavi - Škola byla zřízena roku 1728. Studovalo zde jen 5-6 chlapců. Nejvyšší správou nad všemi školami měla Pražská univerzita. V roce 1876 byla tato škola zbořena a na její místě byla vystavěna nová budova. Ta byla jednopatrová měla, tři učebny, kabinet, kuchyň a byt pro správce. Stavitel byl z Třebíče (p. Tepich), který na stavbu za 9 000 zlatých dohlédl. Budovu vysvětil P. František Diviš dne 30. září 1877. Budovu navštěvovaly děti z Vladislavi, ze Smrku a z Hostákova. Později vznikla škola také v [[Hostákov]]ě, která byla posvěcena 23. září 1877. Škola měla v roce [[1934]]/[[1935]] dokonce 6 tříd. Největší počet žáků byl 92. Dne 15. října [[1945]] byla u této školy zřízena také mateřská škola pro děti od 3 do 6 let. V letech [[1928]] až [[1929]] se počal jevíti na obecné škole ve Vladislavi, jejich učitelem byl [[František Kaboňek]].
* Poštovní úřad - [[Česká pošta|Poštovní úřad]] ve Vladislavi byl zřízen kolem roku 1871, svědčí o něm doklad pořízený [[13. ledna]] 1872. Tato pošta se nacházela v dnešním domě číslo 33. Přes Vladislav pošta projížděla kolem 8. hodiny ráno směrem na Zastávku a vracela se mezi 5. a 6. hodinou večer. Po poštmistrovi Černém převzal poštu p. Masopust a pošta se přestěhovala do pivovaru. Výplata zaměstnanců činila asi 20 zlatých. Pak se po několika letech střídali další majitelé. Pošta se z Vladislavi vozila do následujících obcí: [[Smrk (okres Třebíč)|Smrk]], [[Valdíkov]], [[Hostákov]], [[Číměř (okres Třebíč)|Číměř]], [[Slavičky]], [[Střížov (Vladislav)|Střížov]], [[Okrašovice]], [[Pozďátky]] a [[Dobrá Voda (Markovka)|Dobrá Voda]]. [[Koněšín]] měl svou vlastní poštu, ta však zanikla a stala se doručovací stanicí pro poštovní úřad ve Vladislavi. Valdíkov později připadl poštovnímu úřadu v [[Budišov|Budišově]].
[[Soubor:City hall of Vladislav.jpg|thumb|Radnice]]
* Knihovnictví - Vladislav si založila svou veřejnou knihovnu roku [[1922]]. Na začátku bylo zakoupeno 52 knih. Potom bylo obcí přispíváno na nové knihy. Bylo to však málo - 50 [[haléř]]ů na jednoho obyvatele ročně, tj 500 [[Kč]] ročně celkem. Později to bylo 600 Kčs, až v roce [[1946]] byl příspěvek zvýšen na 1600 Kčs. Knihovna také knihovní dary. V roce 1922 od ministerstva školství 40 knih, z hosp. podniků v roce [[1941]] 9 knih, od MUDr. Františka Večeři v roce [[1934]] 27 knih, od prof. Karla Háňavky v roce [[1939]] 18 knih.
* Divadlo - První počátky divadelní hry můžeme hledat asi v roce 1889, kdy se sešla mládež, aby se zahrála první divadlo. Tento kroužek se nazýval „Divadelní komitét“. První vystoupení tohoto kroužku se hrálo brzy po jeho založení, ještě o prázdninách. Toto první představení se nazývalo„Dynamit“. Druhé vystoupení mělo název „Můj ráj“. Hrálo se v sále hostince na primitivním jevišti. Z tohoto kroužku, který pořádal představení se stal „Spolek divadelních ochotníků ve Vladislavi“. Do první světové války se hrálo v uvedeném hostinci, po válce se hrálo v sále sokolovny. Tato divadelní činnost se dále rozvíjela. Za rok se průměrně odehrálo 6 divadel.
* Sbor [[hasič]]ů ve Vladislavi byl založen v roce 1894 jako Dobrovolná tělocvičná a hasičská práce ve Vladislavi, potom přejmenován na Sbor dobrovolných hasičů.
== Pohromy a živelní katastrofy ==
* První historicky zjištěnou zprávou o sežehnutí osady máme z roku 1304. Tehdy za výpadu divokých Kumanů v [[zaří]] bylo vypáleno na statcích [[třebíč]]ského [[klášter]]a 27 osad.
* Nehoda se stala [[11. května]] 1848 v [[prachárna|prachárně]] pana Prokopa Zelníčka, která byla toho dne vyhozena do povětří, ale jen ta část závodu.
== Doprava, průmysl a zemědělství ==
=== Doprava ===
[[Soubor:Train station in Vladislav, Třebíč District.jpg|thumb|Vlaková zastávka na trati č. 240.]]
Vladislav má [[autobus]]ovou zastávku, z které jezdí autobusy z Vladislavi do [[Smrk]]u, ze Smrku do [[Hostákov]]a a z Hostákova do [[Valdíkov]]a. Pak má Vladislav také [[nádraží]], kde jezdí [[vlak]]y z Vladislavi do [[Brno|Brna]]. Také jezdí vlaky z [[Vladislav]]i do [[Třebíč]]e.
=== Tanex a. s. ===
Továrna Tanex a. s. má velmi dlouhou tradici sahající až do roku 1826. Původně to byla prádelna, později továrna na čokoládu.
Její historie prošla dlouhým vývojem. Dnešní továrna Tanex a. s. je jedním z evropsky významných výrobců klihu.
[[Soubor:Brewery building in Vladislav, Czech Republic.jpg|thumb|Pivovar]]
=== Pivovarnictví ===
Kdy a za jakých okolností byl po dlouhé práci vystavěn úplně první [[pivovar]] ve Vladislavi, nejde pro nedostatek písemných záznamů zjistit. Je však pravděpodobné, že v prvních dobách vařili Vladislavští [[pivo]] ve vlastním pivovaru, který stál v místech, kde dnes stojí [[mostní váha]]. Byla to dřevěná budova a v ní zazděný [[měď|měděný]] kotel s 6 [[sud]]y. Odtud se pivo v kádích dováželo do čísla 6, první vladislavské radnice a tam v kamenných kádích se ochlazovalo a stáčelo do věder. Když byla postavena nová [[radnice]], nynější dům s číslem popisným 8, vařilo se ještě v tomto prvním dřevěném pivovaru, pivo se donášelo do kamenných kádí, které byly umístěny v bočním křídle již zmíněné radnice. V této radnici se pivo chladilo a stáčelo, jak je vidět z účtovní knihy požitků za rok 1706, 1707, 1708, 1711, které vyúčtování muselo být předloženo do kanceláře. Na pivovarském komíně je již dlouhá léta hnízdo čápů.
== Rekreace a cestovní ruch ==
Vladislav je svojí polohou ideálním místem pro rybáře a rybaření. Údolí [[Jihlava (přítok Dyje)|řeky Jihlavy]] láká k návštěvě i turisty a výletníky nejen z blízké [[Třebíč]]e ale i z míst vzdálenějších. Rybníkářské řemeslo v 16. století patřilo mezi výnosné druhy práce. Rybářství ve Vladislavi zdomácnělo, toto lze soudit ze zpráv třebíčského statku z roku 1556. Chovali se zde [[kapr|kapři]], [[štika|štiky]] a [[lín]]i, avšak chov štik a línů byl později zrušen. Výlovy ryb se konají vždy na podzim (v říjnu).
Rybnikářské řemeslo v 16. století náleželo mezi výnosné a vážené druhy lidské [[práce]]. Rybáři odvodňovali celé oblasti dosud neproduktivní půdy, vysušovali močály na úrodná pole, tak připravujíce místa pro nová sídla vesnic v nižších a před větry chráněných polohách. Časem [[rybář]]ů přibylo, ale ubylo na vážnosti. Protože bylo [[rybníkářství]] ve Vladislavi velice oblíbené, přispělo to zřejmě k tomu, že má Vladislav ve [[znak (heraldika)|znaku]] vrš ( koš na chytání ryb ).
{{HlavičkaObecNav|Vladislav|Vladislav (okres Třebíč)|Městys}}
[[Hostákov]] |
[[Střížov (Vladislav)|Střížov]]|
'''Vladislav''' 
{{PatičkaObecNav}}
== Reference ==
<references/>
== Související články ==
* [[Římskokatolická farnost Vladislav]]
* [[Děkanát Třebíč]]
== Externí odkazy ==
* [http://www.obecvladislav.cz/ Oficiální stránky obce]
* [http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:591904 Statistické informace o obci]
* [http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-18323.htm Informace o Vladislavi]
== Zdroje ==
* {{Citace monografie
| korporace =
| odkaz na korporaci =
| titul = Vladislav 1548 - 1948
| editoři = Ing. Josef Prudík, Arch. Ing. C. František Musil
| vydavatel = Místní národní výbor ve Vladislavi
| tiskárna = Emanuel Čapek, Třebíč
| místo =
| rok = 1948
| počet stran = 102
| strany = 24
| isbn = 80-85799-83-9
}}

{{Commonscat|Vladislav}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Vladislav (okres Třebíč)|*]]
[[Kategorie:Městyse na Moravě]]
[[Kategorie:Městyse okresu Třebíč]]
[[Kategorie:Mikroregion Horácko]]
[[Kategorie:Obce v okrese Třebíč]]

Opatov (okres Třebíč)

2026-09-14T13:48:43Z

Nová stránka

{{Infobox české obce a města|
název = Opatov
| status = městys
| kraj = [[Kraj Vysočina|Vysočina]]
| okres = Třebíč
| ob.roz.půs = [[Třebíč]]
| pov.ob = [[Třebíč]]
| země = [[Morava]]
| výměra = 19
| obyvatelé = 768
| obyv.datum = 3. 7. 2006
| zem.šíř = 49° 13' 33"
| zem.dél = 15° 39' 27"
| PSČ = 675 28
| početzsj =
| početč = 1
| početk = 1
| adresa = Opatov 149 67528 Opatov na Moravě
| web = www.opatov.cz
| úř.web =
| email = obecniurad@opatov.cz
| starosta = František Šenekl
| foto =
| popisek.foto =
| znak =
| vlajka =
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Opatov |lat_deg=49 |lat_min=13 |lat_sec=33 |lon_deg=15 |lon_min=39 |lon_sec=27 |float=center }}
| NUTS5 = 591319
| NUTS4 = CZ0634
| NUTS3 = CZ063
| nad.výš = 582
}}[[Soubor:Center of Opatov, Třebíč District.jpg|thumb|240px|Centrum městyse Opatov (2015)]]
Městys '''Opatov''' se nachází v okrese [[Okres Třebíč|Třebíč]], kraj [[Kraj Vysočina|Vysočina]].
* Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 768 obyvatel.
* Ke dni 1. 1. 2021 zde žilo '''760''' obyvatel.
== Historie ==
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1068. V roce 1234 byl v obci postaven kostel a fara, jak dokládá zámecký archív v [[Třebíč]]i. Roku 1487 získává obec nového majitele, když je od bratrů Trpišových odkoupena [[Hynek z Valdštejna|Hynkem]] z [[Valdštejn]]a. Během následujících let zažívá obec rozkvět, což vyúsťuje v roce 1540 k povýšení na [[městys]].
Po Bílé hoře se stává obec společně s dalšími 32 obcemi majetkem [[Collalt]]a, který byl [[císař]]em odměněn za věrné služby, při potlačování odbojných českých stavů.
Od [[10. říjen|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26612&pdf=1 Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>
{| class="wikitable" style="text-align:right"
|+ Vývoj počtu obyvatel Opatova<ref>{{Citace monografie
| korporace = Český statistický úřad
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005
| editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2006
| počet stran = 760
| počet svazků = 2
| svazek = 1
| strany = 590–591
| isbn = 80-250-1311-1
}}</ref>
|-
!style="background:#ddffdd"|Rok
!style="background:#f3fff3"|'''1869'''
!style="background:#f3fff3"|'''1880'''
!style="background:#f3fff3"|'''1890'''
!style="background:#f3fff3"|'''1900'''
!style="background:#f3fff3"|'''1910'''
!style="background:#f3fff3"|'''1921'''
!style="background:#f3fff3"|'''1930'''
!style="background:#f3fff3"|'''1950'''
!style="background:#f3fff3"|'''1961'''
!style="background:#f3fff3"|'''1970'''
!style="background:#f3fff3"|'''1980'''
!style="background:#f3fff3"|'''1991'''
!style="background:#f3fff3"|'''2001'''
|-
!style="background:#ddffdd"|Počet obyvatel
| 1634
| 1596
| 1422
| 1390
| 1340
| 1264
| 1196
| 977
| 1035
| 935
| 836
| 853
| 802
|}
== Reference ==
<references/>

{{Commonscat|Opatov (Třebíč District)}}{{Okres Třebíč}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Opatov (okres Třebíč)| ]]
[[Kategorie:Městyse okresu Třebíč]]
[[Kategorie:Městyse v České republice]]
[[Kategorie:Mikroregion Černé lesy]]

Dalešice (okres Třebíč)

2026-09-14T13:48:28Z

Nová stránka

{{Infobox české obce a města
| název = Dalešice
| znak = Soubor:Dalešice (Třebíč) CoA CZ.jpg
| foto =
| popisek.foto =
| vlajka =
| status = městys
| NUTS5 = CZ0634 590517
| ob.roz.půs = [[Třebíč]]
| pov.ob = [[Hrotovice]]
| NUTS3 = CZ063
| NUTS4 = CZ0634
| kraj = [[Kraj Vysočina|Vysočina]]
| okres = Třebíč
| země = [[Morava]]
| výměra = 11,37
| obyvatelé = 580
| obyv.datum = 2005
| zem.šíř = 49° 8' 37" s. š.
| zem.dél = 16° 5' 41" v. d.
| nad.výš = 398
| PSČ = 675 54
| početč = 1
| početk = 1
| početzsj = 1
| adresa = Obecní úřad Dalešice Dalešice č.p. 87 675 54 Dalešice
| web = www.obecdalesice.cz
| úř.web = www.obecdalesice.cz
| email = obec.dalesice@quick.cz
| starosta = Jaroslav Zadražil
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Dalešice |lat_deg=49 |lat_min=8 |lat_sec=37 |lon_deg=16 |lon_min=5 |lon_sec=41 |float=center }}
}}
'''Dalešice''' ({{Audio|Dalešice.ogg|Dalešice}}) jsou [[městys]]em ležícím jihovýchodně od okresního města [[Třebíč]]e. Nadmořská výška obce je 398 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. První zmínka o obci se nachází v darovacích listinách a pochází z roku 1101.
== Historie ==
Zakládací listiny [[Zámek v Třebíči|třebíčského kláštera]] se o Dalešicích zmiňují již v roce 1101. Ve 12. století] zde byl postaven románskogotický kostel přiléhající k později postavenému [[baroko|baroknímu]] zámku, v 13. století zde byl vybudován klášter kajícnic sv. [[Marie Magdalena|Máří Magdalény]] a ještě později, asi v roce 1708 byla postavena [[empír]]ová kaple sv. Kříže u hřbitova.
Koncem 16. století byl v obci postaven pivovar, ve kterém se po ukončení výroby piva ([[1977]]) natáčel film [[Jiří Menzel|Jiřího Menzela]] [[Postřižiny (film)|Postřižiny]]. V roce [[2001]] byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce a obnova vaření piva. Také bylo otevřeno muzeum Rakousko-uherského pivovarnictví a stylové ubytování v pivovarnické budově.
Od [[10. říjen|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26612&pdf=1 Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>
{| class="wikitable" style="text-align:right"
|+ Vývoj počtu obyvatel Dalešic<ref>{{Citace monografie
| korporace = Český statistický úřad
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005
| editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2006
| počet stran = 760
| počet svazků = 2
| svazek = 1
| strany = 586–587
| isbn = 80-250-1311-1
}}</ref>
|-
!style="background:#ddffdd"|Rok
!style="background:#f3fff3"|'''1869'''
!style="background:#f3fff3"|'''1880'''
!style="background:#f3fff3"|'''1890'''
!style="background:#f3fff3"|'''1900'''
!style="background:#f3fff3"|'''1910'''
!style="background:#f3fff3"|'''1921'''
!style="background:#f3fff3"|'''1930'''
!style="background:#f3fff3"|'''1950'''
!style="background:#f3fff3"|'''1961'''
!style="background:#f3fff3"|'''1970'''
!style="background:#f3fff3"|'''1980'''
!style="background:#f3fff3"|'''1991'''
!style="background:#f3fff3"|'''2001'''
|-
!style="background:#ddffdd"|Počet obyvatel
| 718
| 786
| 797
| 778
| 801
| 844
| 841
| 705
| 734
| 644
| 577
| 492
| 567
|}
== Pivovar Dalešice ==
=== Historie pivovaru ===
Pivovar byl založen pravděpodobně koncem 16. století, doložená existence je v roce 1609. Nejstarší budovy pochází ze 17. století, tedy z raného [[baroko|baroka]]. Roku 1882 bylo panství i pivovar koupeno Antonem Dreherem (velkopodnikatelem v oboru pivovarském). Za něj došlo k modernizaci celého provozu. Zařízení se používala až do zániku pivovaru v roce [[1977]]. Ve 20. letech [[20. století]] byl pivovar vyvlastněn demokratickým [[Československo|Československem]]. Po roce [[1925]] fungoval pivovar jako Družstevní pivovar a sodovkárna. Za socializmu byl pivovar zestátněn ve prospěch podniku PIVOVARY A SLADOVNY Praha. Dne [[19. srpen|19. srpna]] [[1977]] byla stočena poslední várka piva.
V květnu roku [[1980]] byly v prostorách pivovaru natočeny [[Jiří Menzel|Jiřím Menzelem]] [[Bohumil Hrabal|Hrabalovy]] [[Postřižiny (film)|Postřižiny]].
V dalších letech pivovar chátral a v roce [[1991]] byl pivovar dán do zástavy bance a málem zdemolován, zarůstal náletovými dřevinami a stal se terčem vandalství.
V roce [[1999]] byl odkoupen současnými majiteli, kteří obnovili pivovarní výrobu a zachránili pivovar jako celek.
=== Pivo ===
Vaří se podle starého pivovarského zákona, který říká, že použít se smí jen voda, slad, chmel a kvasnice a do vaření se nesmí nijak zasahovat. Vaří se zde jedenácti i dvanácti stupňový světlý ležák i třinácti stupňový tmavý i světlý kvasnicový speciál.
=== Sládci ===
* pan Estl
* pan Frey
* pan Kittl
* František Nikodém
== Zajímavosti a pamětihodnosti ==
* [[vodní nádrž Dalešice]]
* [[baroko|barokní]] zámek s parkem
* románskogotický kostel [[Petr (apoštol)|sv. Petra]] a [[Svatý Pavel|Pavla]] z 12. století
* kaple sv. Kříže z roku 1708
* [[Bronz|bronzová]] bustu básníka [[Vítězslav Nezval|Vítězslava Nezvala]]
* rekonstruovaný pivovar Dalešice – vaří se zde [[Dalešice (pivo)|dalešické pivo]]
== Reference ==
==Související články==
* [[Římskokatolická farnost Dalešice]]
* [[Děkanát Třebíč]]
== Externí odkazy ==
* [http://www.obecdalesice.cz/ Oficiální stránky obce]
* [http://www.pivovar-dalesice.cz/ Dalešický pivovar]
* [http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:590517 Statistické informace o obci]

{{Okres Třebíč}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Městyse okresu Třebíč]]
[[Kategorie:Mikroregion Hrotovicko]]
[[Kategorie:Mikroregion Horácko]]

Budišov

2026-09-14T13:48:25Z

Nová stránka

{{Infobox české obce a města
| název = Budišov
| znak = File:Budišov CoA CZ.png
| foto = File:Budisov global.jpg
| popisek.foto = Pohled na Budišov od západu
| vlajka = File:Budišov TR flag.png
| status = městys
| NUTS5 = CZ0634 590401
| ob.roz.půs = [[Třebíč]]
| pov.ob = [[Třebíč]]
| NUTS3 = CZ063
| NUTS4 = CZ0634
| kraj = [[Kraj Vysočina|Vysočina]]
| okres = Třebíč
| země = [[Morava]]
| výměra = 13,30
| obyvatelé = 1 198
| obyv.datum = 31. 12. 2007
| zem.šíř = 49° 16′ 17″ s. š.
| zem.dél = 16° 00′ 13″ v. d.
| nad.výš = 480
| PSČ = 675 03
| početč = 2
| početk = 1
| početzsj = 4
| adresa = Obecní úřad Budišov Budišov č.p. 306 675 03 Budišov
| web = www.oubudisov.cz
| úř.web = www.oubudisov.cz
| email = obec@mestysbudisov.cz
| starosta = Petr Piňos
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Budišov |lat_deg=49 |lat_min=16 |lat_sec=17 |lon_deg=16 |lon_min=00 |lon_sec=13 |float=center }}
}}
'''Budišov''' ({{vjazyce2|de|Budischau}}<ref name="mistopis">{{Citace monografie
| příjmení = Bartoš
| jméno = Josef
| příjmení2 = Schulz
| jméno2 = Jindřich
| příjmení3 = Trapl
| jméno3 = Miloš
| titul = Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960
| redaktoři = Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček
| další = Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka
| vydání = 1
| vydavatel = Profil
| místo = Ostrava
| rok = 1990
| počet stran = 321
| přílohy = 7 map
| kapitola = Politický okres Třebíč
| strany = 51
| svazek = XII
| typ svazku = svazek
| isbn = 80-7034-038-X
}}</ref>, s předložkou [[genitiv|2. pád]] ''do Budišova'', [[lokativ|6. pád]] ''v Budišově'') je [[městys]] ležící severovýchodně od okresního města [[Třebíč]]e. Nadmořská výška obce je 480 metrů. První zmínky o Budišově pochází z roku 1194.
== Historie ==
Z hlediska vhodnosti pro pravěké osídlení leží Budišov v nevýhodné poloze, přesto zde bylo několik nálezů učiněno. Mezi tyto nálezy patří škrabadlo z pazourku objevené asi kilometr na jihovýchod nad potokem. Z doby [[neolit]]u se dochovalo několik předmětů kamenné industrie a broušené industrie. Roku 1864 byla při rozšiřování hřbitova objevena kostra se zlatým pásem na čele. Později došlo k dalšímu podobnému nálezu. Spadají snad již do období [[Slované|slovanského]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Koštuřík
| jméno = Pavel
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Kovárník
| jméno2 = Jaromír
| odkaz na autora2 =
| příjmení3 = Měřínský
| jméno3 = Zdeněk
| odkaz na autora3 =
| příjmení4 = Oliva
| jméno4 = Martin
| odkaz na autora4 =
| ilustrátoři = Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček
| rok = 1986
| titul = Pravěk Třebíčska
| vydavatel = Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči
| vydání = 1
| místo = Brno
| počet stran = 282
| strany = 179–180
| poznámka = vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček
}}</ref>
Od [[10. říjen|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26612&pdf=1 Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>
{| class="wikitable" style="text-align:right"
|+ Vývoj počtu obyvatel Budišova<ref>{{Citace monografie
| korporace = Český statistický úřad
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005
| editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2006
| počet stran = 760
| počet svazků = 2
| svazek = 1
| strany = 586–587
| isbn = 80-250-1311-1
}}</ref>
|-
!style="background:#ddffdd"|Rok
!style="background:#f3fff3"|'''1869'''
!style="background:#f3fff3"|'''1880'''
!style="background:#f3fff3"|'''1890'''
!style="background:#f3fff3"|'''1900'''
!style="background:#f3fff3"|'''1910'''
!style="background:#f3fff3"|'''1921'''
!style="background:#f3fff3"|'''1930'''
!style="background:#f3fff3"|'''1950'''
!style="background:#f3fff3"|'''1961'''
!style="background:#f3fff3"|'''1970'''
!style="background:#f3fff3"|'''1980'''
!style="background:#f3fff3"|'''1991'''
!style="background:#f3fff3"|'''2001'''
|-
!style="background:#ddffdd"|Počet obyvatel
| 1055
| 1136
| 1202
| 1178
| 1189
| 1164
| 1136
| 1078
| 1173
| 1213
| 1153
| 1131
| 1163
|}
== Zajímavosti a pamětihodnosti ==
* Od 13. století stála v Budišově vodní tvrz. Později byla přestavěna na [[Renesance|renesanční]] [[zámek Budišov|zámek]] s [[Anglický park|anglickým parkem]] a ten na výstavné [[baroko|barokní]] letní sídlo. Zámek je majetkem obce, která jej pronajímá [[Moravské zemské muzeum|Moravskému zemskému muzeu]] (přírodovědecká expozice).
* sochy a sousoší
** socha sv. [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] z roku 1727 od [[Štěpán Pagan|Štěpána Pagana]]
** sousoší [[Svatý Václav|sv. Václava]] s anděly z roku 1730 od [[Alexandr Jelínek|Alexandra Jelínka]]
** sousoší sv. Rodiny z roku 1730 od [[Alexandr Jelínek|Alexandra Jelínka]]
** sochy [[Sfinx (Řecko)|sfing]] v zámeckém parku z počátku 18. století
** socha [[Svatý Josef|sv. Josefa]] z roku 1731 od [[Alexandr Jelínek|Alexandra Jelínka]]
** [[sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|sloup Nejsvětější Trojice]] z počátku 18. století od [[Štěpán Pagan|Štěpána Pagana]]
** socha [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] z roku 1883 od [[Čeněk Sucharda|Čeňka Suchardy]]
** socha [[Atlás (mytologie)|Atlanta]] v zámeckém parku z počátku 18. století, autor [[Jiří Rafael Donner]]
* pomníky
** pomník padlým obětem [[První světová válka|první světové války]] z roku [[1922]]
** pomníček [[Jan Chyba|Jana Chyby]] z roku [[1920]] u lesní cesty na Brdcích
** pomník za šťastný návrat z [[První světová válka|první světové války]] z roku [[1916]] za Rejdůvní u silnice ke Kamenné
* kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Gotharda – [[klasicismus|klasicistní]] kostel
* zvonička v Kundelově z roku 1876
* kaplička v Mihoukovicích z roku 1898
* [[sluneční hodiny]] na domě č.p. 47
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.oubudisov.cz/ Oficiální stránky obce]
* [http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:590401 statistické údaje obce Budišov]

{{HlavičkaObecNav|Budišov|Budišov|Městys}}
'''Budišov''' |
[[Mihoukovice]]
{{PatičkaObecNav}}

{{commonscat|Budišov}}{{Okres Třebíč}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Městyse okresu Třebíč]]
[[Kategorie:Mikroregion Horácko]]
[[Kategorie:Obce v okrese Třebíč]]