Multimediaexpo.cz - Související změny pro stránku "Konstantinovy Lázně" [cs]

Soubor:Kaple v Konstantinovych Laznich.jpg

2026-09-16T09:16:09Z

Nová stránka

Fotografie + Description: Virgin Maria Church Konstantinovy Lázně, Czech Republic. Kostel Panny Marie Lourdské v Konstantinových Lázních
* Date: 18 August 2005
* Author: User Ondrej.konicek on cs.wikipedia

{{GFDL}}
[[Kategorie:Album obce - Konstantinovy Lázně]]

Soubor:Kostel Panny Marie Lourdske Konstantinovy Lazne.JPG

2026-09-16T09:14:23Z

Nová stránka

Fotografie + English: Virgin Maria Church Konstantinovy Lázně, Czech Republic
* Čeština: Kostel Panny Marie Lourdské v Konstantinových Lázních, Česká republika
* Date: August 2008
* Author: Kateřina Srbecká

{{GFDL}}
[[Kategorie:Album obce - Konstantinovy Lázně]]

Soubor:Lazensky park v Konstantinovych Laznich.jpg

2026-09-16T09:13:26Z

Nová stránka

Fotografie + Description: Gardens in spa Konstantinovy Lazne, Czech Republic. Konstantinovy Lázně
* Date: 18 August 2005
* Source: Ondrej.konicek
* Author: User Ondrej.konicek on cs.wikipedia

{{Cc-by-sa-3.0}}
[[Kategorie:Album obce - Konstantinovy Lázně]]

Halže

2026-09-16T08:56:38Z

Nová stránka

{{Infobox české obce a města|
název = Halže
| foto = Soubor:Halze-Blick Kirche.JPG
| popisek.foto =
| znak = Soubor:Halze Znak.gif
| vlajka = Image:Flag of Halze.png
| status = obec
| NUTS5 = CZ0327 560863
| kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]]
| NUTS3 = CZ032
| okres = Tachov
| NUTS4 = CZ0327
| ob.roz.půs = [[Tachov]]
| pov.ob = [[Tachov]]
| země = [[Čechy]]
| výměra = 35,56
| obyvatelé = 943
| obyv.datum = 2. 10. 2006
| zem.šíř = 49° 50’ 4’’
| zem.dél = 12° 34’ 36’’
| nad.výš = 596
| PSČ = 347 01
| početzsj = 5
| početč = 4
| početk = 5
| adresa = Obecní úřad Halže Žďárská 187 347 01 Tachov
| web = www.halze.cz
| email = halze@iol.cz
| starosta = František Čurka
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Halže |lat_deg=49 |lat_min=50 |lat_sec=4 |lon_deg=12 |lon_min=34 |lon_sec=36 |float=center }}
|}}'''Halže''' ([[Německo|německy]] ''Hals'') je obec nalézající se asi 6 km severozápadně od okresního města [[Tachov]] (v [[Plzeňský kraj|Plzeňském kraji]]). V obci se nachází 281 popisných čísel.

Leží asi 60 km západně od [[Plzeň|Plzně]] a 20 km jižně od [[Mariánské Lázně|Mariánských Lázní]].

Obec se nachází v průměrné nadmořské výšce okolo 596 m v pohoří [[Český les]]. Jihozápadně od obce byla na území bývalé obce Lučina (německy ''Sorghof'') vybudována vodárenská nádrž na pitnou vodu.
* Ke dni 3. 10. 2006 zde žilo 943 obyvatel.
* Ke dni 1. 1. 2025 zde žilo '''1 084''' obyvatel.
== Obec Halže ==
Obec Halže se skládá ze čtyř částí :
{{RIGHTTOC}}
* [[Branka (Halže)|Branka]]
* Svobodka
* Horní Výšina
* Halže
[[Poštovní směrovací číslo|PSČ]] : 348 16
== Historie ==
*Halže ([[Německo|německy]] ''Hals''), první písemná zmínka o obci pochází z roku 1479
*Branka ([[Německo|německy]] ''Galtenhof''), první písemná zmínka pochází z roku 1663
*Horní Výšina ([[Německo|německy]] ''Ringelberg''), prvně je uváděna v tereziánském katastru z roku 1713
*Svobodka ([[Německo|německy]] ''Frauenreith''), první písemná zmínka pochází z roku 1365
* 1799 / 1800 - kostel sv. [[Jan Evangelista|Jana]] a [[Pavel z Tarsu|Pavla]] (Halže)
* 1830 - socha sv.Jana Nepomuckého (Svobodka)
* 1855 - kaple [[Sv. Jan Nepomucký|sv. J. Nepomuckého]] (Halže)
===[[1930]]===
*Halže (Hals) 730 obyvatel
*Branka (Galtenhof) 513 obyvatel
*Horní Výšina (Ringelberg) 576 obyvatel
*Svobodka (Frauenreith) 904 obyvatel
== Externí odkazy ==
* [https://www.halze.cz/ Oficiální stránky obce]
* [http://www.jz.cz/lucina/obce/halze/ Obec Halže]
* [http://www.czso.cz/lexikon/mos.nsf/mos?openform&:560863 podrobné statistické údaje z roku 2004 na stránce ČSÚ]

 
[[Branka (Halže)|Branka]] |
'''Halže''' |
[[Horní Výšina]] |
[[Svobodka (Halže)|Svobodka]]
 

{{Commonscat|Halže}}{{Okres Tachov}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Halže| ]]
[[Kategorie:Obce v okrese Tachov]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Tachov]]
[[Kategorie:Lučina - sdružení obcí]]
[[Kategorie:Místní akční skupina Český les]]
[[Kategorie:SOČ Černošín]]
[[Kategorie:Šance pro jihozápad]]
[[Kategorie:Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech]]

Bezdružice

2026-09-14T15:26:27Z

+ 4 x VIDEO...

Nová stránka

{{Infobox české obce a města|název=Bezdružice
| status = město
| NUTS5 = CZ0327 560740
| kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]]
| NUTS3 = CZ032
| okres = Tachov
| NUTS4 = CZ0327
| ob.roz.půs = [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbro]]
| pov.ob = '''Bezdružice'''
| země = [[Čechy]]
| výměra = 32,02
| obyvatelé = 981 ''(2006)''
| zem.šíř = 49° 54' 26" s.š.
| zem.dél = 12° 58' 21" v.d.
| nad.výš = 576
| PSČ = 349 53
| početzsj = 10
| početč = 9
| početk = 6
| adresa = Českloslovenské lidové armády 196 349 53 Bezdružice
| web = www.bezdruzice.cz
| úř.web = www.bezdruzice.cz
| email = obec@bezdruzice.cz
| starosta = Mgr. Jan Soulek
| foto = Soubor:Namesti a zamek v Bezdruzicich.jpg
| popisek.foto = náměstí a zámek v Bezdružicích
| vlajka = Image:Bezdruzice_CZ_flag.gif
| znak = Image:Bezdružice_znak.png
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Bezdružice |lat_deg=49 |lat_min=54 |lat_sec=26 |lon_deg=12 |lon_min=58 |lon_sec=21 |float=center }}
}}[[Soubor:Bezdružice (3).jpg|thumb|240px|Náměstí Kryštofa Haranta se sloupem svatého Floriána]]
'''Bezdružice''' ([[němčina|německy]] ''Weseritz'') jsou [[město]] v severovýchodní části [[okres Tachov|okresu Tachov]]. Jsou sídlem [[Pověřený obecní úřad|pověřeného obecního úřadu]] a [[Mikroregion Konstantinolázeňsko|Mikroregionu Konstantinolázeňsko]].

Leží v krásné, neporušené krajině [[Tepelská vrchovina|Tepelské vrchoviny]] 33 km severovýchodně od [[Tachov]]a a 41 km severozápadně od [[Plzeň|Plzně]], mimo důležité [[silnice|silniční tahy]].
* Ke dni 1. 1. 2025 zde žilo '''931''' obyvatel.

== Historie ==
První písemná zmínka o Bezdružicích pochází z roku 1227, kdy vesnice patřila [[Hrabišici|Hrabišicům]]. Později se připomíná v letech 1360–1379 Bušek z Bezdružic, který byl pravděpodobně předkem rodu Harantů z Polžic a Bezdružic. Od roku 1390 byly Bezdružice majetkem [[Kolovratové|Kolovratů]], jejichž rodová větev nesla jméno Bezdružičtí z Kolovrat. Jan II. Bezdružický z Kolovrat († 1467) patřil k vlivným osobnostem v západních Čechách a na jeho žádost byly Bezdružice Jiřím z Poděbrad 31. října 1459 povýšeny na městečko. Po Janovi II. drželi Bezdružice postupně jeho tři synové, z nich Jiří Bezdružický z Kolovrat († 1526) udělil bezdružickým česky psané městské privilegium.

[[File:Bezdružice, Dům U Haranta.jpg|thumb|240px|Harantův dům na Náměstí Kryštofa Haranta]]
Od Jetřicha Bezdružického z Kolovrat koupil Bezdružice v roce 1542 Hanuš Elpognar z Dolního Šenfeldu, který pocházel z bohaté měšťanské rodiny z [[Loket (okres Sokolov)|Lokte]] a v roce 1548 byl přijat do panského stavu. Byl úspěšným hospodářem a přikoupením nedalekého hradu [[Gutštejn]]a (1549) vytvořil z Bezdružic centrum rozsáhlého panství s 21 vesnicemi. Bezdružicím potvrdil Hanuš Elpognar městská privilegia (1559), jeho synové však majetek v krátké době zadlužili a již v roce 1569 bylo panství prodáno [[Páni ze Švamberka|Švamberkům]], kteří měli hlavní sídlo na nedalekém hradu [[Švamberk]]. Bohatí Švamberkové měli k dispozici řadu jiných sídel, takže bezdružický zámek za jejich éry neprošel žádnou výraznou stavební úpravou.

Po smrti posledního ze Švamberků, Jana Bedřicha († 1659), zdědila Bezdružice jeho manželka Marie Magdalena († 1661), která se vzápětí podruhé provdala a dědicem panství se stal její druhý manžel hrabě Jan Kryštof z Heissensteinu]] († 1693). Jeho vláda je spojena s účastí poddaných na selském povstání v roce 1680, kdy bylo povražděno padesát sedláků na Ovčím vrchu, což připomíná kaple a památník selských bouří z roku 1936. Po Heissensteinově smrti přešel majetek na jeho dcery, poté se ve vlastnictví rychle vystřídalo několik rodů ([[Stadionové]], [[Berlepschové]]), až v roce 1712 koupil v dražbě zadlužené panství za 120 tisíc zlatých kníže Maxmilián Karel Löwenstein-Wertheim.

[[Löwensteinové]] krátce po získání Bezdružic přikoupili i sousední statky Švamberk a Gutštejn, oddělené od bezdružického panství za předchozích majitelů, v roce 1720 koupili i nedaleké panství Bor. Löwensteinové pobývali především na svých sídlech v Německu nebo ve [[Vídeň|Vídni]] a Bezdružice pro ně byly podružné. Přesto se jejich rozvoji věnovali a založili zde textilní manufakturu nebo sklárnu. V roce 1730 Bezdružice z velké části vyhořely a měšťané pak na náměstí nechali postavit sloup svatého Floriána, který měl město ochránit před dalšími požáry.

[[File:Fürst Karl zu Löwenstein.jpg|thumb|240px|Kníže Karel Tomáš Löwenstein (1714–1789), majitel Bezdružic v letech 1732–1789 a iniciátor přestavby zámku]]
V polovině 18. století byly Bezdružice centrem rozsáhlého panství, k němuž patřilo 49 vesnic, 16 hospodářských dvorů, 24 mlýnů a panský pivovar pod hradem Švamberk. Kníže Karel Tomáš Löwenstein (1714–1789) nechal přestavět [[Bezdružice (zámek)|bezdružický zámek]] v letech 1772–1776 do dnešní podoby, inicioval také výstavbu [[Cebiv (zámek)|zámku]] v [[Cebiv]]i, těmito aktivitami ale panství zadlužil a musel je předat do vnucené správy. Jeho nástupce Dominik Konstantin (1762–1814) přivedl Bezdružice opět k prosperitě a založil nedaleké [[Konstantinovy Lázně]], které nesou jeho jméno. Od 18. století se v Bezdružicích začala usazovat židovská komunita, která zde měla od roku 1812 i vlastní synagogu.

V roce 1850 se Bezdružice staly sídlem soudního okresu, v témže roce zde byla zřízena pošta a četnická stanice. [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Bezdružice)|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]], přestavěný po požáru v roce 1838, se stal farním (1857), poté došlo i na výstavbu školy (1860). Löwensteinové v té době realizovali rozsáhlou novogotickou přestavbu [[Bor (zámek)|zámku v Boru]], který se stal jejich sídlem i centrem správy všech knížecích statků v Čechách. O bezdružický zámek proto ztratili zájem a ten byl v roce 1868 uvolněn pro státní úřady, samotný objekt ale zůstal nadále jejich majetkem. Bezdružice v té době měly přibližně tisíc obyvatel.

Počátkem 20. století podpořily rozvoj Bezdružic [[Železniční trať Pňovany–Bezdružice|železniční spojení]] (1901) a výstavba vodovodu (1907–1909). V době [[První republika|první republiky]] byla postavena nová měšťanská škola (1925) a město jako sídlo soudního okresu a četných spolků bylo centrem rozsáhlého regionu. Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byly převážně německojazyčné Bezdružice součástí [[Nacistické Německo|Velkoněmecké říše]], americká armáda vstoupila do města 4. května 1945. Následovalo [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení německého obyvatelstva]], ale i přes příchod nových osídlenců z různých částí [[Československo|Československa]] klesl počet obyvatel na polovinu. Bezdružický velkostatek se zámkem, jehož majitelem byl kníže Alois Löwenstein–Wertheim (1871–1952), byl jako německý majetek zestátněn v roce [[1945]]. Do okolních vesnic Bezdružicka byli po druhé světové válce [[Reemigrace|repatriováni]] potomci českých [[Exulant|exulantů]] z doby pobělohorské z polského [[Czermin|Čermína]] a Malého i [[Tabor Wielki|Velkého Tábora]].

Krátce po druhé světové válce došlo k demolici domů na náměstí západně od radnice, později byly v různých částech města zbořeny i další domy, ale přísun dalších obyvatel vyvolal potřebu výstavby nových bytů. V roce 1970 byly dokončeny tři panelové domy u školy, další domy zde vznikly během sedmdesátých a osmdesátých let 20. století, svépomocí občanů byl již předtím postaven kulturní dům (1958–1960).

K 10. říjnu 2006 byl obci vrácen status [[město|města]].<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26612&pdf=1 Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>

== Památky ==
'''Bezdružický zámek''' – stojí na návrší nad bezdružickým náměstím. Původně hrad vznikl již ve 13. století. Vystavěn byl v [[gotika|gotickém slohu]], ale z této podoby se na zámku skoro nic nedochovalo. Byl renesančně přestavěn za vlády [[Kolovratové|Kolovratů]], v roce 1711 byl uváděn jako pustý. V 18. století byla [[ruina]] [[Zámek (stavba)|zámku]] zčásti zbourána a zámek byl přestavěn v [[baroko|barokním slohu]] (1772–1776). Od té doby ho až do roku [[1950]] obývali Löwensteinové, potom se stal rekreačním zařízením. Po roce [[1989]] byl zámek opraven a v roce [[2004]] opět zpřístupněn návštěvníkům jako památka.
[[Soubor:Kostel v Bezdruzicich.jpg|thumb|230px|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]]
'''Kostel Nanebevzetí Panny Marie''' – první zmínka o něm pochází z roku 1515, v roce 1710 byl původně gotický [[kostel]] zbourán a na jeho místě vystavěn kostel barokní. Od roku [[1995]] prošel kostel rekonstrukcí.
== Služby ==
Bezdružice jsou přirozeným menším centrem pro pár okolních obcí (i z jiných okresů). Mají na svoji velikost relativně odpovídající občanskou vybavenost. Ve vsi najdeme [[mateřská škola|mateřskou školu]], [[základní škola|základní školu]], (1. i 2. stupeň), základní uměleckou školu, [[pošta|poštu]], zdravotní středisko, prodejny potravin, průmyslového zboží, papírnictví a další menší obchůdky. Městečko je [[zemní plyn|plynofikováno]] a je v něm zavedena [[kanalizace]].
== Doprava ==
[[Soubor:Bezdruzice.jpg|thumb|230px|Pohled na Bezdružice od jihu]]
Jak už bylo zmíněno, Bezdružice leží úplně mimo hlavní silniční tahy. Prochází jimi jenom větší počet silnic III. třídy. Obec je napojena na [[železnice|železnici]], trať č.177 [[Pňovany]]-Bezdružice s výhledovým prodloužením přes [[Úterý (okres Plzeň-sever)|Úterý]] do [[Teplá|Teplé]]. Hlavními linkami autobusové dopravy jsou Úterý-Bezdružice-[[Stříbro (okres Tachov)|Stříbro]], [[Bezdružice-Planá (okres Tachov)|Planá]] a Bezdružice-[[Plzeň]]. [[Autobusová doprava]] také sváží občany z místních částí do obce.

== Místní části ==
Město Bezdružice má 9 místních částí – Bezdružice, [[Dolní Polžice]], [[Horní Polžice]], Kamýk, Kohoutov, Křivce, Pačín, Řešín a Zhořec.

== Galerie ==
<gallery>
File:Bezdružice_(2).jpg|Bývalá radnice na náměstí
File:Bezdružice_(5).jpg|Náměstí Kryštofa Haranta
</gallery>
== YouTube ==
{| border="4" width="442" align="left"
| {{#widget:YouTube|id=fW2U85dkCeU}}
|- align="center"
| '''Bezdružice a Zámek – 23.3.2019'''
|}
{| border="4" width="442" align="right"
| {{#widget:YouTube|id=NGxPcPaXF24}}
|- align="center"
| '''Bezdružice – toulavá kamera'''
|}{{Clear}}
{| border="4" width="442" align="left"
| {{#widget:YouTube|id=LfbxC0s65bk}}
|- align="center"
| '''Bezdružice (2015/12) – Al Capone'''
|}
{| border="4" width="442" align="right"
| {{#widget:YouTube|id=ctreFUfmBTg}}
|- align="center"
| '''Bezdružice (2015/6) – Nikdo nesmí z kola ven'''
|}{{Clear}}
== Souřadnice ==
{{geo cz|49|54|28|12|58|11.8}}
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [https://www.bezdruzice.cz/ Oficiální stránky města]
* [https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/obce/560740 Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) – Bezdružice]

{{Flickr|Bezdružice}}{{Commonscat|Bezdružice}}{{Město Bezdružice}}{{Okres Tachov}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Bezdružice| ]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Obce v okrese Tachov]]
[[Kategorie:Mikroregion Konstantinolázeňsko]]
[[Kategorie:SOČ Černošín]]
[[Kategorie:Šance pro jihozápad]]
[[Kategorie:Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech]]
[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Stráž (okres Tachov)

2026-09-14T14:29:02Z

Nahrazení textu „<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=16&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], Miloslav Vlček, 23. ledna 2007</ref>“ textem „<ref name=status

Nová stránka

{{Infobox české obce a města
| název = Stráž
| status = městys
| kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]]
| okres = Tachov
| ob.roz.půs = [[Tachov]]
| pov.ob = [[Bor (okres Tachov)|Bor]]
| země = [[Čechy]]
| výměra = 53,97
| obyvatelé = 1108
| obyv.datum = 2. 10. 2006
| zem.šíř = 49° 40’ 9’’
| zem.dél = 12° 45’ 52’’
| PSČ = 348 05 až 348 06
| početzsj = 10
| početč = 11
| početk = 10
| adresa = Stráž 1 34802 Bor u Tachova
| web = www.obecstraz.cz
| úř.web =
| email = podatelna@obecstraz.cz
| starosta = Karel Fišpera
| foto =
| popisek.foto =
| znak = Soubor:Stráž (Tachov) CoA CZ.jpg
| vlajka = Image:Straz prapor.gif
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Stráž |lat_deg=49 |lat_min=40 |lat_sec=9 |lon_deg=12 |lon_min=45 |lon_sec=52 |float=center }}
| NUTS5 = CZ0327 561207
| NUTS4 = CZ0327
| NUTS3 = CZ032
| nad.výš = 448
}}[[Soubor:Stráž, Tachov.JPG|thumb|240px|Náměstí ve Stráži (2012)]]
Městys '''Stráž''' se nachází v okrese [[Okres Tachov|Tachov]], kraj [[Plzeňský kraj|Plzeňský]].
* Dne [[2. říjen|2. října]] [[2006]] zde žilo 1 108 obyvatel.
* Dne [[1. ledna|1. ledna]] [[2025]] zde žilo '''1 376''' obyvatel.
== Historie ==
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1331.

Od [[23. leden|23. ledna]] [[2007]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26620&pdf=1 Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 23. ledna 2007</ref>
== Pamětihodnosti ==
* Kostel svatého Ducha
* Kostel svatého Jana Křtitele
* Kostel svatého Václava
* Židovský hřbitov
* Kříž
* Socha svatého Jana Nepomuckého
* Kašna
* Kovárna
{{RIGHTTOC}}
== Místní části ==
* '''Stráž'''
* [[Bernartice (Stráž)|Bernartice]]
* [[Bonětice]]
* [[Bonětičky]]
* [[Borek (Stráž)|Borek]]
* [[Dehetná]]
* [[Jadruž]]
* [[Olešná (Stráž)|Olešná]]
* [[Souměř]]
* [[Strachovice (Stráž)|Strachovice]]
* [[Valcha (Stráž)|Valcha]]
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [https://www.obecstraz.cz/ Oficiální stránky městyse]
* [https://vdp.cuzk.gov.cz/vdp/ruian/obce/561207 Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) – Stráž]

{{Commonscat|Stráž (Tachov District)}}{{Městys Stráž (okres Tachov)}}{{Okres Tachov}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Stráž (okres Tachov)| ]]
[[Kategorie:Městyse v Čechách]]
[[Kategorie:Obce v okrese Tachov]]

Chodová Planá

2026-09-14T14:28:54Z

Nová stránka

{{Infobox české obce a města|
název = Chodová Planá
| status = městys
| kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]]
| okres = Tachov
| ob.roz.půs = [[Tachov]]
| pov.ob = [[Planá]]
| země = [[Čechy]]
| výměra = 55,27
| obyvatelé = 1829
| obyv.datum = 3. 7. 2006
| zem.šíř = 49° 53' 39"
| zem.dél = 12° 43' 51"
| PSČ = 348 15
| početzsj = 10
| početč = 8
| početk = 10
| adresa = Pohraniční stráže 129 348 15 Chodová Planá
| web = www.chodovaplana.cz
| úř.web =
| email = mestys@chodovaplana.cz
| starosta = Jan Volný
| foto =
| popisek.foto =
| znak = Soubor:Znakchplana.png
| vlajka =
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Chodová Planá |lat_deg=49 |lat_min=53 |lat_sec=39 |lon_deg=12 |lon_min=43 |lon_sec=51 |float=center }}
| NUTS5 = 560901
| NUTS4 = CZ0327
| NUTS3 = CZ032
| nad.výš = 537
}}'''Chodová Planá''' ([[Němčina|německy]] ''Kuttenplan'') je [[městys]] v [[Okres Tachov|okrese Tachov]], má 1829 obyvatel, nadmořská výška je 537 m. Nalézá se asi 8 km jižně od města [[Mariánské Lázně]].

== Historie ==
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1316. V době Přemyslovců byla Chodová Planá s pásmem chodských vesnic spravována z hradu v [[Tachov]]ě. Až později král Jan Lucemburský ve finanční tísni pronajímal hrad Tachov a s ním i obce k němu patřící. Za Karla IV. patřila Chodová Planá dokonce třem majitelům.

== Současnost ==
Dnešní Chodová Planá je nejen významným průmyslovým centrem Tachovska, ale zároveň turisticky velmi atraktivním místem. Správní území Chodové Plané spadá částečně do [[Chráněná krajinná oblast Slavkovský les|chráněné krajinné oblasti Slavkovský les]], s vyvěrajícími prameny Il-sano a Čiperka. Dominantou okolí je [[Lazurový vrch]] s patrnými pozůstatky původního osídlení a hornické činnosti. [[Pivovar Chodovar]] je nejen jedním z nejstarších v západočeském regionu, ale jeho stavba je i zajímavou historickou dominantou obce. Zajímavým zastavením je poutní kostel na [[Pístov (Chodová Planá)|Pístově]] a blízký památník padlým na trase [[Pochod smrti|pochodu smrti]].

Od [[23. leden|23. ledna]] [[2007]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26620&pdf=1 Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 23. ledna 2007</ref>

== Místní části ==
* '''Chodová Planá'''
* [[Boněnov]]
* [[Dolní Kramolín]]
* [[Holubín]]
* [[Hostíčkov]]
* [[Michalovy Hory]]
* [[Pístov (Chodová Planá)|Pístov]]
* [[Výškov (Chodová Planá)|Výškov]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.chodovaplana.cz/ Oficiální stránky obce]
* [http://www.tachov-mesto.cz/turinf/exkurze.htm Exkurze do pivovaru]
* [http://www.tachov-mesto.cz/turinf/OBCE/ch_plana.htm Obec Chodová Planá]
* [http://www.tachov-mesto.cz/turinf/chp_tis.htm Foto kostela sv. Jana Křtitele]

{{Commonscat|Chodová Planá}}{{Městys Chodová Planá}}{{Okres Tachov}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Městyse v Čechách]]
[[Kategorie:Okres Tachov]]

Černošín

2026-09-14T14:14:24Z

Nahrazení textu „<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=13&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006</ref>“ textem „<ref name=st

Nová stránka

{{Infobox české obce a města
| název = Černošín
| status = město
| kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]]
| okres = Tachov
| ob.roz.půs = [[Stříbro]]
| pov.ob = [[Stříbro]]
| země = [[Čechy]]
| výměra = 42,2
| obyvatelé = 1122
| obyv.datum = 28. 8. 2006
| zem.šíř = 49° 49’ 8’’
| zem.dél = 12° 52’ 56’’
| PSČ = 349 01 až 349 58
| početzsj = 9
| početč = 9
| početk = 8
| adresa = nám. 1. máje 62 349 58 Černošín
| web = www.cernosin.cz
| úř.web =
| email = obec@cernosin.cz
| starosta = Miroslav Plincelner
| foto =
| popisek.foto =
| znak = Image:Cernosin znak.jpg
| vlajka = File:Černošín vlajka.jpg
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Černošín |lat_deg=49 |lat_min=49 |lat_sec=8 |lon_deg=12 |lon_min=52 |lon_sec=56 |float=center }}
| NUTS5 = CZ0327 560812
| NUTS4 = CZ0327
| NUTS3 = CZ032
| nad.výš = 500
}}Město '''Černošín''' se nachází v okrese [[Okres Tachov|Tachov]], kraj [[Plzeňský kraj|Plzeňský]].
* Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1 122 obyvatel.
* Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo '''1 169''' obyvatel.
== Historie ==
První písemná zmínka o městu je z roku 1290.

Obec povýšil na město císař František Josef I. roku 1873. Začátkem druhé poloviny 20. století jí byl tento status odebrán, obnoven byl 10. listopadu 2006 s účinností od 1. prosince 2006.<ref>Černošín znovu městem po 133 letech, [http://www.cernosin.cz/_zpravodaj/zpravodaj0604.doc obecní zpravodaj č. 4, 2006]</ref> <ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26617&pdf=1 Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 10. listopadu 2006</ref>

== Pamětihodnosti ==
* Tvrz, archeologické naleziště pod Černošínem
* Mohylník, archeologické naleziště
* Tvrz Vížka, archeologické naleziště
* Kostel svatého Jiří na náměstí 1. máje
* Socha svatého Floriána a socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí 1. máje
== Místní části ==
* '''Černošín'''
* [[Krásné Údolí (Černošín)|Krásné Údolí]]
* [[Lažany (Černošín)|Lažany]]
* [[Lhota (Černošín)|Lhota]]
* [[Ostrovce]]
* [[Pytlov]]
* [[Třebel]]
* [[Víchov]]
* [[Záhoří (Černošín)|Záhoří]]
== Partnerská města ==
* {{Flagicon|Německo}} obec [[Pullenreuth]], [[Německo]]
== Reference ==
<references/>

{{Flickr|Černošín}}{{Commonscat|Černošín}}{{Město Černošín}}{{Okres Tachov}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Černošín| ]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Okres Tachov]]
[[Kategorie:Obce v okrese Tachov]]

Bezdružice

2026-09-14T13:21:04Z

+ Aktualizace

Nová stránka

{{Infobox české obce a města|název=Bezdružice
| status = město
| NUTS5 = CZ0327 560740
| kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]]
| NUTS3 = CZ032
| okres = Tachov
| NUTS4 = CZ0327
| ob.roz.půs = [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbro]]
| pov.ob = '''Bezdružice'''
| země = [[Čechy]]
| výměra = 32,02
| obyvatelé = 981 ''(2006)''
| zem.šíř = 49° 54' 26" s.š.
| zem.dél = 12° 58' 21" v.d.
| nad.výš = 576
| PSČ = 349 53
| početzsj = 10
| početč = 9
| početk = 6
| adresa = Českloslovenské lidové armády 196 349 53 Bezdružice
| web = www.bezdruzice.cz
| úř.web = www.bezdruzice.cz
| email = obec@bezdruzice.cz
| starosta = Mgr. Jan Soulek
| foto = Soubor:Namesti a zamek v Bezdruzicich.jpg
| popisek.foto = náměstí a zámek v Bezdružicích
| vlajka = Image:Bezdruzice_CZ_flag.gif
| znak = Image:Bezdružice_znak.png
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Bezdružice |lat_deg=49 |lat_min=54 |lat_sec=26 |lon_deg=12 |lon_min=58 |lon_sec=21 |float=center }}
}}[[Soubor:Bezdružice (3).jpg|thumb|240px|Náměstí a zámek v Bezdružicích]]
'''Bezdružice''' ([[němčina|německy]] ''Weseritz'') jsou [[město]] v severovýchodní části [[okres Tachov|okresu Tachov]]. Jsou sídlem [[Pověřený obecní úřad|pověřeného obecního úřadu]] a [[Mikroregion Konstantinolázeňsko|Mikroregionu Konstantinolázeňsko]].

Leží v krásné, neporušené krajině [[Tepelská vrchovina|Tepelské vrchoviny]] 33 km severovýchodně od [[Tachov]]a a 41 km severozápadně od [[Plzeň|Plzně]], mimo důležité [[silnice|silniční tahy]].
* Ke dni 1. 1. 2025 zde žilo '''931''' obyvatel.

== Historie ==
První písemná zmínka o Bezdružicích pochází z roku 1227, kdy vesnice patřila [[Hrabišici|Hrabišicům]]. Později se připomíná v letech 1360–1379 Bušek z Bezdružic, který byl pravděpodobně předkem rodu Harantů z Polžic a Bezdružic. Od roku 1390 byly Bezdružice majetkem [[Kolovratové|Kolovratů]], jejichž rodová větev nesla jméno Bezdružičtí z Kolovrat. Jan II. Bezdružický z Kolovrat († 1467) patřil k vlivným osobnostem v západních Čechách a na jeho žádost byly Bezdružice Jiřím z Poděbrad 31. října 1459 povýšeny na městečko. Po Janovi II. drželi Bezdružice postupně jeho tři synové, z nich Jiří Bezdružický z Kolovrat († 1526) udělil bezdružickým česky psané městské privilegium.

[[File:Bezdružice, Dům U Haranta.jpg|thumb|240px|Harantův dům na Náměstí Kryštofa Haranta]]
Od Jetřicha Bezdružického z Kolovrat koupil Bezdružice v roce 1542 Hanuš Elpognar z Dolního Šenfeldu, který pocházel z bohaté měšťanské rodiny z [[Loket (okres Sokolov)|Lokte]] a v roce 1548 byl přijat do panského stavu. Byl úspěšným hospodářem a přikoupením nedalekého hradu [[Gutštejn]]a (1549) vytvořil z Bezdružic centrum rozsáhlého panství s 21 vesnicemi. Bezdružicím potvrdil Hanuš Elpognar městská privilegia (1559), jeho synové však majetek v krátké době zadlužili a již v roce 1569 bylo panství prodáno [[Páni ze Švamberka|Švamberkům]], kteří měli hlavní sídlo na nedalekém hradu [[Švamberk]]. Bohatí Švamberkové měli k dispozici řadu jiných sídel, takže bezdružický zámek za jejich éry neprošel žádnou výraznou stavební úpravou.

Po smrti posledního ze Švamberků, Jana Bedřicha († 1659), zdědila Bezdružice jeho manželka Marie Magdalena († 1661), která se vzápětí podruhé provdala a dědicem panství se stal její druhý manžel hrabě [[Heussenstammové|Jan Kryštof z Heissensteinu]] († 1693). Jeho vláda je spojena s účastí poddaných na selském povstání v roce 1680, kdy bylo povražděno padesát sedláků na Ovčím vrchu, což připomíná kaple a památník selských bouří z roku 1936. Po Heissensteinově smrti přešel majetek na jeho dcery, poté se ve vlastnictví rychle vystřídalo několik rodů ([[Stadionové]], [[Berlepschové]]), až v roce 1712 koupil v dražbě zadlužené panství za 120 tisíc zlatých kníže Maxmilián Karel Löwenstein-Wertheim.

[[Löwensteinové]] krátce po získání Bezdružic přikoupili i sousední statky Švamberk a Gutštejn, oddělené od bezdružického panství za předchozích majitelů, v roce 1720 koupili i nedaleké panství Bor. Löwensteinové pobývali především na svých sídlech v Německu nebo ve [[Vídeň|Vídni]] a Bezdružice pro ně byly podružné. Přesto se jejich rozvoji věnovali a založili zde textilní manufakturu nebo sklárnu. V roce 1730 Bezdružice z velké části vyhořely a měšťané pak na náměstí nechali postavit sloup svatého Floriána, který měl město ochránit před dalšími požáry.

[[File:Fürst Karl zu Löwenstein.jpg|thumb|230px|Kníže Karel Tomáš Löwenstein (1714–1789), majitel Bezdružic v letech 1732–1789 a iniciátor přestavby zámku]]
V polovině 18. století byly Bezdružice centrem rozsáhlého panství, k němuž patřilo 49 vesnic, 16 hospodářských dvorů, 24 mlýnů a panský pivovar pod hradem Švamberk. Kníže Karel Tomáš Löwenstein (1714–1789) nechal v letech 1772–1776 přestavět [[Bezdružice (zámek)|bezdružický zámek]] do dnešní podoby, inicioval také výstavbu [[Cebiv (zámek)|zámku]] v [[Cebiv]]i, těmito aktivitami ale panství zadlužil a musel je předat do vnucené správy. Jeho nástupce Dominik Konstantin (1762–1814) přivedl Bezdružice opět k prosperitě a založil nedaleké [[Konstantinovy Lázně]], které nesou jeho jméno. Od 18. století se v Bezdružicích začala usazovat židovská komunita, která zde měla od roku 1812 i vlastní synagogu.

V roce 1850 se Bezdružice staly sídlem soudního okresu, v témže roce zde byla zřízena pošta a četnická stanice. [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Bezdružice)|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]], přestavěný po požáru v roce 1838, se stal farním (1857), poté došlo i na výstavbu školy (1860). Löwensteinové v té době realizovali rozsáhlou novogotickou přestavbu [[Bor (zámek)|zámku v Boru]], který se stal jejich sídlem i centrem správy všech knížecích statků v Čechách. O bezdružický zámek proto ztratili zájem a ten byl v roce 1868 uvolněn pro státní úřady, samotný objekt ale zůstal nadále jejich majetkem. Bezdružice v té době měly přibližně tisíc obyvatel.

Počátkem 20. století podpořily rozvoj Bezdružic [[Železniční trať Pňovany–Bezdružice|železniční spojení]] (1901) a výstavba vodovodu (1907–1909). V době [[První republika|první republiky]] byla postavena nová měšťanská škola (1925) a město jako sídlo soudního okresu a četných spolků bylo centrem rozsáhlého regionu. Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byly převážně německojazyčné Bezdružice součástí [[Nacistické Německo|Velkoněmecké říše]], americká armáda vstoupila do města 4. května 1945. Následovalo [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení německého obyvatelstva]], ale i přes příchod nových osídlenců z různých částí [[Československo|Československa]] klesl počet obyvatel na polovinu. Bezdružický velkostatek se zámkem, jehož majitelem byl kníže Alois Löwenstein–Wertheim (1871–1952), byl jako německý majetek zestátněn v roce 1945. Do okolních vesnic Bezdružicka byli po druhé světové válce [[Reemigrace|repatriováni]] potomci českých [[Exulant|exulantů]] z doby pobělohorské z polského [[Czermin|Čermína]] a Malého i [[Tabor Wielki|Velkého Tábora]].

Krátce po druhé světové válce došlo k demolici domů na náměstí západně od radnice, později byly v různých částech města zbořeny i další domy, ale přísun dalších obyvatel vyvolal potřebu výstavby nových bytů. V roce 1970 byly dokončeny tři panelové domy u školy, další domy zde vznikly během sedmdesátých a osmdesátých let 20. století, svépomocí občanů byl již předtím postaven kulturní dům (1958–1960).

K 10. říjnu 2006 byl obci vrácen status [[město|města]].<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26612&pdf=1 Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>

== Památky ==
'''Bezdružický zámek''' – stojí na návrší nad bezdružickým náměstím. Původně hrad vznikl již ve 13. století. Vystavěn byl v [[gotika|gotickém slohu]], ale z této podoby se na zámku skoro nic nedochovalo. Byl renesančně přestavěn za vlády [[Kolovratové|Kolovratů]], v roce 1711 byl uváděn jako pustý. V 18. století byla [[ruina]] [[Zámek (stavba)|zámku]] zčásti zbourána a zámek byl přestavěn v [[baroko|barokním slohu]] (1772–1776). Od té doby ho až do roku [[1950]] obývali Löwensteinové, potom se stal rekreačním zařízením. Po revoluci byl zámek opraven a v roce [[2004]] opět zpřístupněn návštěvníkům jako památka.
[[Soubor:Kostel v Bezdruzicich.jpg|thumb|230px|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]]
'''Kostel Nanebevzetí Panny Marie''' – první zmínka o něm pochází z roku 1515, v roce 1710 byl původně gotický [[kostel]] zbourán a na jeho místě vystavěn kostel barokní. Od roku [[1995]] prošel kostel rekonstrukcí.
== Služby ==
Bezdružice jsou přirozeným menším centrem pro pár okolních obcí (i z jiných okresů). Mají na svoji velikost relativně odpovídající občanskou vybavenost. Ve vsi najdeme [[mateřská škola|mateřskou školu]], [[základní škola|základní školu]], (1. i 2. stupeň), základní uměleckou školu, [[pošta|poštu]], zdravotní středisko, prodejny potravin, průmyslového zboží, papírnictví a další menší obchůdky. Městečko je [[zemní plyn|plynofikováno]] a je v něm zavedena [[kanalizace]].
== Doprava ==
[[Soubor:Bezdruzice.jpg|thumb|230px|Pohled na Bezdružice od jihu]]
Jak už bylo zmíněno, Bezdružice leží úplně mimo hlavní silniční tahy. Prochází jimi jenom větší počet silnic III. třídy. Obec je napojena na [[železnice|železnici]], trať č.177 [[Pňovany]]-Bezdružice s výhledovým prodloužením přes [[Úterý (okres Plzeň-sever)|Úterý]] do [[Teplá|Teplé]]. Hlavními linkami autobusové dopravy jsou Úterý-Bezdružice-[[Stříbro (okres Tachov)|Stříbro]], [[Bezdružice-Planá (okres Tachov)|Planá]] a Bezdružice-[[Plzeň]]. [[Autobusová doprava]] také sváží občany z místních částí do obce.

== Místní části ==
Město Bezdružice má 9 místních částí – Bezdružice, [[Dolní Polžice]], [[Horní Polžice]], Kamýk, Kohoutov, Křivce, Pačín, Řešín a Zhořec.
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==

{{Flickr|Bezdružice}}{{Commonscat|Bezdružice}}{{Město Bezdružice}}{{Okres Tachov}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Bezdružice| ]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Okres Tachov]]
[[Kategorie:Obce v okrese Tachov]]