Česká republika

2026-05-18T12:30:53Z

+ Jak TO je? Radim Fiala: Opozice opravdu do krve bojovala za Sudetoněmecký landsmanšaft !

Nová stránka

{{Infobox stát
| genitiv = Česka
| úřední název česky = Česká republika
| hymna = <mp3player width='300'>File:Hymna CR Sbor a orchestr Narodniho divadla dirigent Jiri Belohlavek 2008.mp3</mp3player>
| článek o hymně = Kde domov můj – česká hymna
| motto = Pravda vítězí
| vlajka = [[Soubor:Flag of the Czech Republic.png|120px]]
| článek o vlajce = Československá a česká vlajka
| znak = [[Soubor:Coat of arms of the Czech Republic.png|100px]]
| článek o znaku = Státní znak České republiky
| mapa umístění = [[Soubor:EU location CZE.png|300px]]
| rozloha = 78 867 km2
| rozlmisto = 113
| procent vody = 2
| nejvyšší hora = [[Sněžka]]
| výška nejvyšší hory = 1602
| obyvatel = 10 901 000
| obyvmisto = 77
| obyvrok = [[31. prosince]] [[2023]]
| hustota = 136
| hustmisto = 77
| HDI = 0,903
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = vysoký
| HDIrok = 2007
| HDImísto = 35
| jazyk = [[čeština]]
| náboženství = bez vyznání 59 %, [[Římskokatolická církev|římsko-katolické]] 27 %
| hlavní město = [[Praha]]
| datum vzniku = [[1. leden|1. ledna]] [[1993]]
| způsob vzniku = rozdělení [[Československo|Československa]]
| státní zřízení = [[Parlamentarismus|parlamentní demokracie]]
| funkce1 = Prezident
| vládce1 = [[Václav Klaus]]
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Petr Nečas]]
| měna = [[koruna česká]]
| kód měny = CZK
| HDP/ob. = 26 800
| HDP/ob.misto = 25
| HDP/ob.rok = 2008
| čas = [[Coordinated Universal Time|UTC]]+1 [[Coordinated Universal Time|UTC]]+2 ([[letní čas]])
| ison = 203
| iso3 = CZE
| iso2 = CZ
| mpz = CZ
| doména = cz
| předvolba = +420
}}'''Česká republika''' nebo také '''Česko''' ([[kodifikace|kodifikovaný]] jednoslovný název státu) je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Sousedí na západě s [[Německo|Německem]] (délka hranice 810 km), na severu s [[Polsko|Polskem]] (762 km), na východě se [[Slovensko|Slovenskem]] (252 km) a na jihu s [[Rakousko|Rakouskem]] (466 km). Rozkládá se na území tří [[České země|historických zemí]] – [[Čechy|Čech]], [[Morava|Moravy]] a [[České Slezsko|části Slezska]] – a jeho plošná rozloha činí přes 78 tisíc km2 V současnosti (2024) má téměř 11 milionů obyvatel. Administrativně se dělí na 14 samosprávných [[Kraj (územní jednotka)|krajů]] a jeho hlavním městem je '''[[Praha]]'''.

Počátky samostatného českého státu spadají do druhé poloviny 9. století (Velká Morava). V letech 1526–1918 byly české země včleněny do rakouské monarchie, v letech 1918–1992 (kromě [[Druhá světová válka|druhé světové války]]) byly součástí [[Československo|Československa]]. Svrchovaný český stát byl formálně obnoven 1. ledna [[1969]] pod názvem {{Nowrap|[[Česká socialistická republika]]}} (od roku 1990 jen Česká republika) jako součást federativní [[Československá socialistická republika|Československé socialistické republiky]], od roku 1990 nesoucí název [[Česká a Slovenská Federativní Republika]]. Ta 1. ledna [[1993]] zanikla, čímž se Česká republika stala samostatným státem; zároveň nabyla účinnosti [[Ústava České republiky]].

Česká republika je [[demokracie|demokratický]] stát s liberální ústavou a politickým systémem založeným na svobodné soutěži politických stran a hnutí. Hlavou státu je [[Prezident České republiky|prezident republiky]], vrcholným zákonodárným orgánem je dvoukomorový [[Parlament České republiky]]. Česko je členským státem [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]]<ref>http://www.nato.int/docu/basics.htm</ref> (NATO) a [[Evropská unie|Evropské unie]]<ref>http://europa.eu.int/abc/governments/index_en.htm</ref>. Je také jedním ze států [[Visegrádská skupina|Visegrádské skupiny]].

== Název a státní symboly ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Spor o užití slova Česko]]
Oficiálním názvem státu podle [[Ústava České republiky|ústavy]] je ''Česká republika'', jednoslovným názvem ''Česko''; část veřejnosti však [[Spor o užití slova Česko|slovo Česko odmítá]]. První užití výrazu Česko je doloženo v roce 1777 jako [[synonymum]] ke slovu [[Čechy]], jako oficiální označení české části československé federace se slovo Česko objevilo ve [[Slovník spisovné češtiny|Slovníku spisovné češtiny]] v roce [[1978]].

: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Státní symboly České republiky]]
[[Státní symboly České republiky]] jsou velký a malý [[státní znak České republiky|státní znak]], [[Československá a česká vlajka|státní vlajka]], [[vlajka prezidenta České republiky|standarta prezidenta]], [[státní pečeť České republiky|státní pečeť]], [[Státní barvy České republiky|státní barvy]] a [[Česká hymna|státní hymna ''Kde domov můj?'']]. Státní symboly poukazují na tradice středověkého českého státu (znak), husitského hnutí (heslo na prezidentské standartě), národního obrození (hymna) a demokratického Československa (vlajka).

== Dějiny ==
{{Hlavní článek|Dějiny Česka}}
=== Původní osídlení ===
Území Čech bylo člověkem osídleno již před asi 750 tisíci let. O osídlení území Česka z doby od 28 000 let př. n. l. svědčí řada archeologických nálezů. Od 3. století př. n. l. obývali tuto oblast Keltové a v 1. století n. l. přicházely kmeny Germánů (Markomani a Kvádové).

Od konce 5. století se na území dnešního Česka objevovali první [[Slované]]. V 7. století slovanské kmeny vytvořily Sámovu říši (asi 623–659). V letech 830–833 na Moravě, na Slovensku, v severním Maďarsku a na západním [[Podkarpatská Rus|Zakarpatsku]] vznikla Velkomoravská říše, která postupně zahrnula i [[Čechy]] (890–894), [[Slezsko]], [[Lužice|Lužici]], [[Malopolsko]] a zbytek [[Maďarsko|Maďarska]]. Velkomoravská říše, od níž se Čechy v roce 894 odtrhly, byla v roce 906 nebo 907 rozvrácena tehdy ještě kočovnými [[Maďaři|Maďary]].

=== Středověk a raný novověk ===
[[Soubor:Kingdom of Bohemia during the Hussite Wars.jpg|thumb|left|Země koruny české za husitských válek]]

Počátky českého státu spadají do druhé poloviny 9. stol., kdy byl mimo jiné pokřtěn první doložený český kníže z dynastie Přemyslovců Bořivoj I. V průběhu 10. a 11. století se stát konsolidoval a bylo k němu připojeno území Moravy. České knížectví postupně získalo znaky samostatného středověkého státu (pražské biskupství založeno roku 973, hlavním národním světcem se stal svatý Václav). Ve 13. století se český stát stal královstvím a svého mocenského vrcholu dosáhl za posledních Přemyslovců a Karla IV. České království bylo významnou součástí Svaté říše římské a jeho panovník měl postavení kurfiřta, tedy jednoho ze sedmi volitelů císaře. V 15. století český stát výrazně oslabily husitské války.

V roce 1526 definitivně nastoupila na český trůn [[Habsburkové|dynastie Habsburků]], která zemi včlenila do [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]]. V letech 1547 a 1618 vypukla proti panovníkovi ozbrojená povstání českých protestantských stavů. Defenestrace císařských místodržících v roce 1618 se stala i počátkem třicetileté války. Stavové byli rychle poraženi a potrestáni. Začala násilná rekatolizace českých protestantů.

Náboženskou toleranci a zrušení nevolnictví přinesly až reformy Josefa II. v roce 1781. Od 17. až do počátku 19. století rovněž probíhalo poněmčování českého území. Koncem 18. století se začalo v českých zemích projevovat české národní obrození, tedy snaha o obnovu české kultury a jazyka a později i o získání politické moci stranami, zastupujícími zájmy českého etnika. V druhé polovině 19. století nastal v českých zemích významný hospodářský a kulturní rozvoj. Většina (asi 70%) průmyslu Rakouska-Uherska byla v Českých zemích.

=== Předválečné Československo ===
'''Hlavní článek: [[První republika]]'''
[[Soubor:Zeme Ceskoslovenska 1928-1938.png|thumb|První republika]]
Po porážce [[Rakousko-Uhersko|Rakouska–Uherska]] v [[První světová válka|první světové válce]] se české země [[28. říjen|28. října]] [[1918]] osamostatnily a staly se jádrem nově vzniklého [[Československo|Československa]], jehož území zahrnovalo i [[Slovensko]] a [[Podkarpatská Rus|Podkarpatskou Rus]].

Na nátlak [[Třetí říše|nacistického Německa]] a evropských mocností bylo v září roku [[1938]] Československo [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodou]] donuceno postoupit Německu pohraničí (tzv. [[Sudety]]). Jižní oblasti [[Slovensko|Slovenska]] a [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] připadly [[Maďarsko|Maďarsku]], malou část československého území (zejména oblast [[Těšínsko|Těšínska]]) získalo [[Polsko]]. Tento okleštěný státní útvar se psal se spojovníkem (Česko-Slovensko) a je nazýván [[druhá republika]].

=== Protektorát Čechy a Morava ===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Protektorát Čechy a Morava]]
[[14. březen|14. března]] [[1939]] Slovensko vyhlásilo samostatnost a po okupaci německými vojsky [[15. březen|15. března]] 1939 byl na zbytku československého území (tedy v Česku bez [[Sudety|Sudet]], připojených v roce [[1938]] k [[Třetí říše|Německu]], a východní části československého [[Těšínsko|Těšínska]], připojené ve stejném roce k [[Polsko|Polsku]]) vyhlášen [[Protektorát Čechy a Morava]] (na území Protektorátu se nacházela jen velmi malá část [[České Slezsko|Českého Slezska]] v okolí [[Ostrava|Ostravy]], zbytek, včetně československého Těšínska, byl připojen k Německu). V květnu [[1945]] Československo osvobodili spojenci a byl obnoven formálně demokratický stát. Došlo však k dnes sporným jevům jako bylo [[vysídlení Němců z Československa]] do Německa a Rakouska nebo omezení stranické soutěže, rozsáhlému [[znárodnění|znárodňování]] klíčových podniků jako např. těžkého průmyslu, energetiky, filmového průmyslu, bank, pojišťoven, větších stavebních podniků atd.<ref>100/1945 Sb. Dekret presidenta republiky o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků</ref><ref>102/1945 Sb. Dekret presidenta republiky o znárodnění akciových bank</ref><ref>103/1945 Sb. Dekret presidenta republiky o znárodnění soukromých pojišťoven</ref>

=== Poválečné Československo ===
[[Soubor:ČSSR-mapa.png|thumb|Československo po [[Federalizace Československa|federalizaci]] v roce 1969]]
V únoru [[1948]] se v Československu chopila moci [[Komunistická strana Československa]]; země se stala totalitním státem a součástí [[sovětský blok|sovětského bloku]]. Byly potlačeny struktury občanské společnosti počínaje zrušením samosprávných zemí (1949) až po potlačení svobodného spolkového a ekonomického života. Rozsáhlé znárodňování a měnová reforma (1953) připravily miliony občanů o majetek. V roce 1960 byl novou ústavou oficiální název státu změněn na [[Československá socialistická republika]] (ČSSR).

Liberalizační hnutí roku [[1968]], známé jako [[Pražské jaro 1968|Pražské jaro]], bylo poraženo invazí vojsk [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a dalších zemí [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] [[21. srpen|21. srpna]] 1968. Po invazi emigrovalo mnoho především vzdělaných lidí do demokratických zemí v Evropě i do USA, což ještě zrychlilo hospodářský úpadek země, který zažívala po připojení k sovětskému bloku. Území Československa pak bylo okupováno Sovětskou armádou, která definitivně odešla až roku 1991, a režim takzvané [[normalizace]] na dvacet let potlačil občanské svobody. Trvalejším státoprávním důsledkem Pražského jara zůstala [[Federalizace Československa|federalizace Československé socialistické republiky]], nastolená k 1. lednu 1969, jež unitární stát formálně změnila na federaci dvou suverénních národních států – [[Česká socialistická republika|České socialistické republiky]] (ČSR) a [[Slovenská socialistická republika|Slovenské socialistické republiky]] (SSR).

[[Soubor:Flag of Bohemia.png|thumb|Vlajka České republiky 1990–1992]]
[[Sametová revoluce]], zahájená 17. listopadu 1989, svrhla komunistický režim a umožnila obnovu demokracie a svobodného podnikání. Z názvu státu a obou republik bylo v roce 1990 vypuštěno slovo socialistický<ref>Název Česká republika byl zaveden ústavním zákonem č. 53/1990 Sb. od [[6. březen|6. března]] [[1990]]; 29. března 1990 se název federace změnil na [[Československá federativní republika]] a 23. dubna 1990 byl upraven do podoby [[Česká a Slovenská Federativní Republika]].</ref> a Česká republika získala své vlastní státní symboly.<ref>Ústavním zákonem č. 67/1990 Sb. s účinností od 13. března 1990. Zákon definuje českou hymnu, malý a velký státní znak a státní vlajku.</ref>

Mezi oběma složkami federace, Českou a Slovenskou republikou, však rychle narůstaly rozpory, které vedly k rychlému [[Zánik Československa|rozpadu společného státu]]. Československo zaniklo mírovou cestou ke 31. prosinci 1992 a dosavadní národní republiky převzaly právní řád zanikající federace a rozdělily si její majetek a závazky.

=== Samostatná Česká republika ===
Jako subjekt mezinárodního práva vznikla Česká republika [[1. leden|1. ledna]] [[1993]]. Úspěšně se zapojila do politických struktur demokratického Západu – [[12. březen|12. března]] [[1999]] byla přijata do [[Severoatlantická aliance|NATO]] a [[1. květen|1. května]] [[2004]] vstoupila do [[Evropská unie|Evropské unie]].

Existenci České republiky jako subjektu mezinárodního práva uznává drtivá většina států světa. Česko však nebylo od svého vzniku do [[13. červenec|13. července]] [[2009]] uznáváno jako [[samostatný stát]] ze strany [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnska]].<ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/173669-lichtenstejnsko-po-16-letech-uzna-ceskou-republiku.html</ref>Lichtenštejnsko kladlo jako předběžnou podmínku uznání a navázání diplomatických styků český souhlas dvoustranně jednat o tématech majetkového charakteru (majetkové spory existovaly již mezi Lichtenštejnskem a [[Československo|Československem]] od vzniku Československa, v současné době jde hlavně o spory z vyvlastnění majetku rodu [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] podle [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]]).<ref>[http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?ido=14078&idj=1&amb=1&trid=1&prsl=False&pocc1=5 Vztahy mezi Českou republikou a Knížectvím Lichtenštejnsko - informace na webu Ministerstva zahraničních věcí České republiky]</ref>Lichtenštejnská snaha zabránit přijetí Česka do mezinárodních organizací nebyla úspěšná.

== Geografie ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Geografie Česka]]
[[Soubor:Satellite image of Czech Republic in September 2003.jpg|thumb|Satelitní pohled na Česko v srpnu 2003, část ze snímku NASA, program ''NASA's Visible Earth'' <ref>[http://visibleearth.nasa.gov/view_rec.php?id=5947]</ref>.]]
[[Soubor:La2-demis-czech.png|thumb|Topografie Česka.]]
[[Soubor:Chlum (416 m) od Mikulky, 18. 8. 2007.jpg|thumb|Typická polní krajina v Česku]]
Délka západní společné hranice s [[Německo|Německem]] činí 810,7 km, z toho se [[Sasko|Saskem]] 453,9 km a s [[Bavorsko|Bavorskem]] 356,8 km. Společná jižní hranice s [[Rakousko|Rakouskem]] je dlouhá 466,1 km, se [[Slovensko|Slovenskem]] na východě 251,8 km a s [[Polsko|Polskem]] na severu 761,8 km, podle polských údajů 789,89 km.

[[Seznam zeměpisných rekordů Česka|Zeměpisné rekordy Česka]]: nejníže položené místo je [[Labe]] na odtoku ze země u [[Hřensko|Hřenska]], 115 m n. m. Nejvýše položené místo je [[Sněžka]], 1602 m n. m, byť nejvýše položeným (umělým) bodem je vrchol televizního vysílače na [[Praděd]]u, 1654 m n. m.

: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Geomorfologické členění Česka]]
Z hlediska fyzicko-geografického leží Česko na rozhraní dvou horských soustav. Západní a střední část vyplňuje [[Česká vysočina]], mající převážně ráz pahorkatin a středohor ([[Šumava]], [[Český les]], [[Krušné hory]], [[Jizerské hory]], [[Krkonoše]], [[Orlické hory]], [[Masiv Králického Sněžníku|Králický Sněžník]], [[Jeseníky]]). Do východní části státu zasahují [[Západní Karpaty]] ([[Beskydy]]).

Z celkové plochy Česka leží 52 817 km2 (67 %) v nadmořské výšce do 500 m, 25 222 km2 (32 %) ve výšce 500 až 1 000 m a pouze 827 km2 (1,05 %) ve výšce nad 1 000 m; střední nadmořská výška činí 430 m.

=== Vodstvo ===
Českým územím prochází [[rozvodí|hlavní evropské rozvodí]] oddělující povodí [[Severní moře|Severního]], [[Baltské moře|Baltského]] a [[Černé moře|Černého moře]]. Hlavní říční osy jsou v Čechách [[Labe]] (370 km) s [[Vltava|Vltavou]] (433 km), na Moravě řeka [[Morava (řeka)|Morava]] (246 km) s [[Dyje|Dyjí]] (306 km) a ve Slezsku [[Odra]] (135 km) s [[Opava (řeka)|Opavou]] (131 km).

=== Klima ===
[[Podnebí]] se vyznačuje vzájemným pronikáním a míšením oceánských a kontinentálních vlivů. Je charakterizováno západním prouděním s převahou západních větrů, intenzivní [[cyklóna|cyklonální činností]] a poměrně hojnými srážkami. Přímořský vliv se projevuje hlavně v Čechách a na Moravě, ve Slezsku již přibývá kontinentálních podnebných vlivů. Velký vliv na podnebí má [[nadmořská výška]] a reliéf.

=== Chráněná území ===
Zachovalá příroda je chráněna v [[Chráněná území v Česku|chráněných územích]]. Nejvyšším orgánem [[ochrana přírody v Česku|ochrany přírody]] a [[životní prostředí v Česku|životního prostředí v Česku]] je [[Ministerstvo životního prostředí České republiky]].

[[Flóra v Česku|Flóra]] a [[fauna v Česku]] svědčí o vzájemném pronikání hlavních směrů, kterými se v Evropě šířilo rostlinstvo a živočišstvo. Lesy, převážně jehličnaté, zaujímají 33 % celkové rozlohy země.

=== Geologie ===
Také půdní pokryv se vyznačuje značnou variabilitou. Nejrozšířenějším typem půd v Česku jsou hnědé půdy.

== Obyvatelstvo ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Obyvatelstvo Česka]]
{|border=1 align="right" cellpadding=4 style="text-align:right; border-collapse: collapse; font-size: 90%; margin-left: 50px;"
!bgcolor=#f9f9f9 colspan="6" align="center" | Vývoj populace v Českých zemích (ČSÚ, Praha)
|-
!bgcolor=#f9f9f9| Rok !! Celkem!! Změna
!bgcolor=#f9f9f9| Rok !! Celkem!! Změna
|+ align=bottom |
|-
!bgcolor=#f9f9f9| 1857
| 7 016 531
| -
!bgcolor=#f9f9f9| [[1950]]
| 8 896 133
| -16,7 %
|-
!bgcolor=#f9f9f9| 1869
| 7 617 230
| +8,6 %
!bgcolor=#f9f9f9| [[1961]]
| 9 571 531
| +7,6 %
|-
!bgcolor=#f9f9f9| 1880
| 8 222 013
| +7,9 %
!bgcolor=#f9f9f9| [[1970]]
| 9 807 697
| +2,5 %
|-
!bgcolor=#f9f9f9| 1890
| 8 665 421
| +5,4 %
!bgcolor=#f9f9f9| [[1980]]
| 10 291 927
| +4,9 %
|-
!bgcolor=#f9f9f9| 1900
| 9 372 214
| +8,2 %
!bgcolor=#f9f9f9| [[1991]]
| 10 302 215
| +0,1 %
|-
!bgcolor=#f9f9f9| [[1910]]
| 10 078 637
| +7,5 %
!bgcolor=#f9f9f9| [[2001]]
| 10 230 060
| -0,7 %
|-
!bgcolor=#f9f9f9| [[1921]]
| 10 009 587
| -0,7 %
!bgcolor=#f9f9f9| [[2008]]
| 10 467 542
| +2,3 %
|-
!bgcolor=#f9f9f9| [[1930]]
| 10 674 386
| +6,6 %
!bgcolor=#f9f9f9| [[2009]]
| 10 476 543
| +0,1 %
|-
|}

Celkový přírůstek obyvatelstva se pohybuje okolo nuly (-0,08 v roce [[2003]] a +0,9 % v roce [[2004]] dle odhadů [[Český statistický úřad|ČSÚ]]), přičemž přirozený přírůstek je od roku [[1994]] záporný. V letech [[1995]]–[[2002]] celkový počet obyvatel mírně klesal, od roku [[2003]] opět roste díky sílící imigraci ze zahraničí. Průměrná délka života se postupně pomalu prodlužuje a přesahuje 72 let u mužů a 79 let u žen (odhad [[2004]]). [[Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel|Ve městech žije celkem 71 % populace]].

V posledním sčítání lidu v roce [[2001]] se 90,4 % obyvatel Česka hlásilo k [[Češi|české]] národnosti, která je tak dominantní národností v Česku a zcela převažuje ve všech okresech Česka. V roce [[1991]] se dříve jednotná [[Češi|česká národnost]], podle závěrů [[Český statistický úřad|Českého statistického úřadu]] do určité míry uměle v důsledku medializace moravské národnostní problematiky,<ref>[http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/D6002FD8F5/$File/kap_I_05.pdf Český statistický úřad: Základní informace o vývoji obyvatelstva, domácností, domů a bytů, část 5. Národnost a mateřský jazyk]</ref> rozložila na českou, moravskou a slezskou.<ref>[http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/D6002FD8F5/$File/kap_I_05.pdf Český statistický úřad: Základní informace o vývoji obyvatelstva, domácností, domů a bytů, část 5. Národnost a mateřský jazyk]</ref> V roce [[2001]] se 3,7 % obyvatel Česka přihlásilo k moravské národnosti a 0,1 % ke slezské národnosti, které rovněž hovoří [[Čeština|česky]].<ref>[http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/D6002FD8F5/$File/kap_I_05.pdf Český statistický úřad: Základní informace o vývoji obyvatelstva, domácností, domů a bytů, část 5. Národnost a mateřský jazyk]</ref> Příbuznými jazyky rovněž patřícím do západoslovanské větve indoevropské jazykové skupiny hovoří i dvě nejvýznamnější národnostní menšiny, [[Slováci]] (1,9 %) a [[Poláci#Poláci v Česku|Poláci]] (0,5 %).

Další národnostní menšinou v pořadí byli v roce 2001 [[Němci]] (0,4 %). V Česku dále žijí národnostní menšiny [[Romové|Romů]], [[Maďaři|Maďarů]], [[Ukrajinci|Ukrajinců]], [[Vietnamci|Vietnamců]], [[Rusové|Rusů]], [[Bulhaři|Bulharů]], [[Srbové|Srbů]] a dalších. Celkově žije v Česku asi 3,5 % cizinců, nejvíce přistěhovalců přichází z [[Ukrajina|Ukrajiny]], [[Slovensko|Slovenska]], [[Vietnam]]u a [[Rusko|Ruska]].

=== Náboženství ===
[[Soubor:Wenceslaus I Duke of Bohemia equestrian statue in Prague 1.jpg|thumb|[[Svatý Václav]], hlavní [[patron]] české země.{{-}}(Jezdecká socha [[Josef Václav Myslbek|J. V. Myslbeka]] na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] v [[Praha|Praze]])]]
V průzkumech projektu [[Eurobarometr]] v roce 2005 odpovědělo 19 % tázaných, že věří v [[Bůh|Boha]], 50 % věří v nějakou životní či duchovní sílu a 30 % nevěří v nic z toho.<ref>http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_225_report_en.pdf</ref>

Podle posledního sčítání lidu z roku 2001 je většina populace (59 %) [[bez vyznání]]. Nejpočetnější církev je [[Římskokatolická církev v Česku|římskokatolická]] (26,8 %), následují [[Českobratrská církev evangelická]] (1,15 %) a [[Církev československá husitská]] (0,97 %). Počet vyznavačů [[Judaismus|judaismu]] či [[Islám v České republice|islámu]] je nepatrný.<ref>http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/tabx/CZ0000</ref>

Větší podíl věřících má jižní a střední Morava, naopak severní a severozápadní Čechy vykazují největší podíl nevěřících osob.

== Politický systém ==
[[Soubor:CzechRepCitiesTowns.png|thumb|Mapa České republiky]]
{{Hlavní článek|Politický systém České republiky}}
Česká republika je demokratická parlamentní [[republika]]. Výkonnou moc má [[Prezident České republiky|prezident]] a [[Vláda České republiky|vláda]], která vydává nařízení a navrhuje zákony. Je odpovědná [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovně]]. Hlavou státu je prezident, volený každých pět let oběma komorami Parlamentu. [[Prezident České republiky|Prezident]] navrhuje ústavní soudce, které musí schválit [[Senát Parlamentu České republiky|Senát]], za určitých podmínek může rozpustit [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslaneckou sněmovnu]] a vetovat zákony (kromě ústavních). Jmenuje také [[předseda vlády|předsedu vlády]] a další její členy na návrh předsedy. Přijímá demisi předsedy vlády a jeho prostřednictví i od jednotlivých členů vlády.

Parlament ČR je dvoukomorový, s [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslaneckou sněmovnou]] a [[Senát Parlamentu České republiky|Senátem]]. Do Poslanecké sněmovny se volí 200 poslanců každé čtyři roky na základě poměrného zastoupení. Jednou za dva roky se volbami obmění třetina Senátu na základě dvoukolových většinových [[volby|voleb]].
Každý z 81 senátorů má šestiletý [[mandát (politika)|mandát]].

=== Seznam politických uskupení zastoupených v Poslanecké sněmovně (2021–2025) ===
{| class="wikitable"
|-style="background:#E9E9E9;"
!colspan="2" |Politické uskupení
!Volební výsledek
!Aktuální počet poslanců
|- align="center"
| bgcolor="#37349D" |
|   SPOLU ([[Občanská demokratická strana|ODS]], [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|KDU-ČSL]], [[TOP 09]])  
| 27,79 %
| 71
|- align="center"
| bgcolor="#111E6C" |
| ANO 2011
| 27,12 %
| 71
|- align="center"
|bgcolor="#000000"|
| Piráti a STAN
| 15,62 %
| 37
|- align="center"
|bgcolor="#1D70B7"|
| Svoboda a přímá demokracie
| 9,56 %
| 20
|- align="center"
| bgcolor="#FFFFFF" |
| Nezařazení
|
| 1
|}

=== Seznam senátorských klubů (2022–2024) ===
{| class="wikitable"
|+
!Senátorský klub
!Aktuální počet senátorů
|- align="center"
| ODS a TOP 09
| 30
|- align="center"
|   Starostové a nezávislí  
| 18
|- align="center"
| ANO 2011
| 14
|- align="center"
| KDU-ČSL a nezávislí
| 12
|- align="center"
| SEN 21 a Piráti
| 5
|- align="center"
| Nezařazení
| 2
|}

=== Administrativní dělení ===
:''Podrobnější informace naleznete v článcích: '''[[Administrativní dělení Česka]]''', '''[[Kraje v Česku]]''', '''[[Okres]]''' a '''[[CZ-NUTS]]'''

==== Územní kraje ====
Území České republiky se dříve dělilo na 7 [[Kraj (územní jednotka)|krajů]] podle Zákona o územním členění státu v novelizovaném znění. Tyto kraje byly zavedeny spolu se slovenskými kraji v roce [[1960]], ještě před federalizací Československa. Z hlediska zákona tyto kraje stále existují, v praxi jsou však zastíněny existencí nových, samosprávných krajů.

{| border=0 cellspacing=0 cellpadding=0
|-
| colspan="3" | <hr>
|- valign=top
| '''7 územních krajů'''
| rowspan="16" |   
| '''[[Krajské město (Česko)|sídlo kraje]]'''
|-
| colspan="3" | <hr>
|-
| [[Středočeský kraj]]
| [[Praha]]
|-
| [[Jihočeský kraj (od roku 1960)|Jihočeský kraj]]
| [[České Budějovice]]  
|-
| [[Západočeský kraj]]
| [[Plzeň]]
|-
| [[Severočeský kraj]]
| [[Ústí nad Labem]]
|-
| [[Východočeský kraj]]
| [[Hradec Králové]]
|-
| [[Jihomoravský kraj (od roku 1960)|Jihomoravský kraj]]
| [[Brno]]
|-
| [[Severomoravský kraj]]
| [[Ostrava]]
|-
| colspan=3 | <hr>
|}

Osmou, samostatnou územní jednotkou, která je z některých hledisek postavena na roveň krajům, je hlavní město Praha.

Kraje se dále dělí na okresy, dohromady je v Česku 76 okresů (šestasedmdesátý [[okres Jeseník]], vznikl až [[1. leden|1. ledna]] [[1996]]). Dnes je území krajů definováno výčtem okresů.

Původní krajské národní výbory (KNV), podobně jako národní výbory obcí a okresů, nebyly samosprávné v dnešním smyslu, protože samosprávné činnosti a pravomoci nebyly legislativně rozlišeny od výkonu státní správy, měly však své volené orgány (plénum a radu), jejichž pravomoci byly stanoveny. KNV byly zrušeny v roce [[1990]], kraje jako územní článek existují dále, ale nemají žádný volený sbor ani obecný [[správní úřad]]; vymezují toliko obvody působnosti krajských soudů, státních zastupitelství a některých dalších orgánů státní správy.

==== Samosprávné kraje ====
[[Soubor:CoA CZ regions.png|thumb|220px|Kraje České republiky]]
Od 1. ledna [[2000]] bylo ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. zřízeno 14 vyšších územních samosprávných celků, jejichž názvy obsahovaly slovo [[Kraj (územní jednotka)|kraj]]. Současně byly novelizací [[Ústava České republiky|Ústavy]] tyto nové celky nazvány kraji, přestože dosud nebyly zrušeny územní kraje z roku 1960. Krajský úřad je krajským orgánem vykonávajícím též [[přenesená působnost|přenesenou působnost]] státní správy; v jeho čele stojí ředitel. Hlavou každého kraje je [[Krajský hejtman|hejtman]]; pouze hlavou Prahy je [[primátor]]. Územní kraje ani samosprávné kraje nerespektují hranice [[České země|historických českých zemí]]. Území [[Jihočeský kraj|Jihočeského kraje]], [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]], [[Pardubický kraj|Pardubického kraje]] a [[kraj Vysočina|kraje Vysočina]] se nachází jak v [[Čechy|Čechách]], tak na [[Morava|Moravě]] a území [[Olomoucký kraj|Olomouckého kraje]] a [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezského kraje]] se nachází jak na [[Morava|Moravě]], tak v [[České Slezsko|Českém Slezsku]].

{| border=0 cellspacing=0 cellpadding=0
|-
| colspan=4 | <hr>
|- valign=top
| '''14 samosprávných krajů'''
| rowspan=16 |   
| '''[[Krajské město (Česko)|hlavní město]]'''
| align="right" | '''obyvatelé''' (01/2009)
|-
| colspan="4" | <hr>
|-
| colspan=3 | hlavní město [[Praha]] (A)
| align="right" | 1 233 211
|-
| [[Středočeský kraj]] (S)
| [[Praha]]
| align="right" | 1 230 691
|-
| [[Jihočeský kraj]] (C)
| [[České Budějovice]]  
| align=right | 636 328
|-
| [[Plzeňský kraj]] (P)
| [[Plzeň]]
| align=right | 569 627
|-
| [[Karlovarský kraj]] (K)
| [[Karlovy Vary]]
| align=right | 308 403
|-
| [[Ústecký kraj]] (U)
| [[Ústí nad Labem]]
| align=right | 835 891
|-
| [[Liberecký kraj]] (L)
| [[Liberec]]
| align=right | 437 325
|-
| [[Královéhradecký kraj]] (H)
| [[Hradec Králové]]
| align=right | 554 520
|-
| [[Pardubický kraj]] (E)
| [[Pardubice]]
| align=right | 515 185
|-
| [[kraj Vysočina|Vysočina]] (J)
| [[Jihlava]]
| align=right | 515 411
|-
| [[Jihomoravský kraj]] (B)
| [[Brno]]
| align=right | 1 147 146
|-
| [[Olomoucký kraj]] (M)
| [[Olomouc]]
| align=right | 642 137
|-
| [[Zlínský kraj]] (Z)
| [[Zlín]]
| align=right | 591 412
|-
| [[Moravskoslezský kraj]] (T)
| [[Ostrava]]
| align=right | 1 250 255
|-
| colspan=4 | <hr>
|}

==== [[Okres]]y ====
V roce 1990 byly rovněž [[okresní národní výbor]]y transformovány na [[okresní úřad]]y, namísto sboru voleného občany je řídila [[okresní shromáždění]] volená [[zastupitelstvo kraje|krajským zastupitelstvem]]. Ke dni [[1. leden|1. ledna]] [[2003]] byly okresní úřady zrušeny. [[Okres]]y jako jednotka státní správy nadále existují, okresy také zůstávají jednotkou statistickou. Některé úřady mají okresní působnost, např. [[okresní soud]]y.

==== Obce a jejich správní obvody ====
V roce 1990 byl [[MNV|místní]] a [[MěNV|městské]] národní výbory byly přeměněny v [[obecní úřad|obecní]] a [[městský úřad|městské úřady]], přičemž volené orgány získaly takzvanou [[samostatná působnost|samostatnou působnost]], která začala být rozlišována od [[přenesená působnost|přenesené působnosti]] státní správy. Pro výkon státní správy na nejnižší úrovni byl zvolen smíšený model: obecní úřad je obecním orgánem. Česká republika se [[1. leden|1. ledna]] [[1993]] stala samostatným státem, ale na vnitřní územní členění to vliv nemělo.

Z hlediska všeobecné státní správy se kraje dělí na [[správní obvod]]y [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]] (někdy též zvané „malé okresy“ nebo „obce III. [typu]“). Takovými obcemi se stala všechna dosavadní okresní města, přibyla k nim však řada dalších měst. Tyto obvody se někde dále dělí na správní obvody obcí s [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověřeným obecním úřadem]] (tzv. „obce II. typu“), které vykonávají některé specifické pravomoci státní správy i pro okolní obce. Ještě menší bývají některé správní obvody [[matrika|matrik]]. Některé působnosti státní správy vykonávají pro své území všechny obce.

==== [[NUTS]] ====
[[Soubor:Cznuts2.png|thumb|220px|Statistické oblasti [[NUTS]] 2 v České republice, [[CZ-NUTS]] 2]]
Některé kraje se, směrem nahoru, sdružují do [[statistika|statistických]] [[oblast]]í zvaných též [[CZ-NUTS|NUTS 2]], které mají mít srovnatelný počet obyvatel, aby mohly být centrálně řízeny v projektech partnerství Evropské unie, a při financování místních projektů.

Plzeňský a Jihočeský kraj jsou tak sdruženy do oblasti [[NUTS Jihozápad]], Karlovarský a Ústecký do oblasti [[NUTS Severozápad]], Liberecký, Královéhradecký a Pardubický do oblasti [[NUTS Severovýchod]], Vysočina a Jihomoravský do oblasti [[NUTS Jihovýchod]], Olomoucký a Zlínský do oblasti [[NUTS Střední Morava]]. Oblast [[NUTS Praha]], [[NUTS Střední Čechy]] a [[NUTS Moravskoslezsko]] je každá tvořená jediným krajem.

Kraje jsou umístěny na úrovni [[CZ-NUTS|NUTS 3]], přičemž NUTS Praha, NUTS Střední Čechy a NUTS Moravskoslezsko zárověň i na úrovni NUTS 2.

==== Euroregiony ====
Pro posílení [[region]]ální spolupráce v Evropě vznikají takzvané [[euroregion]]y, a to zpravidla v regionech dělených státními hranicemi.

== Ekonomika ==
{{Hlavní článek|Ekonomika Česka}}
Česká ekonomika se v roce [[2009]] nacházela ve fází [[Hospodářská recese|hospodářské recese]], která pomalu přechází v [[Ekonomická krize|hospodářskou krizi]]. Rapidně se zvyšovala [[nezaměstnanost]], mnoho podniků omezovalo výrobu, popřípadě se dostávali do existenčních problémů. Nejvíce postižen byl [[automobilový průmysl]] a jeho [[subdodavatel]]é. Propad ekonomiky se očekává v rozmezí 3-4% HDP. Krizi prohluboval fakt, že firmy, které měli finanční problémy, se přesto byli utrácet a tím spirálu ekonomického útlumu prohlubovali. Oživení ekonomiky lze očekávat nejdříve v polovině roku [[2013]], ale pravděpodobněji až koncem roku 2014.

[[Hrubý domácí produkt]] v současné době dosahuje výše vyspělých států světa. V roce [[2008]] byl HDP na osobu v [[Parita kupní síly|paritě kupní síly]] přes 26 800 USD, což představuje 82% průměru [[Evropská unie|EU]]. [[Ekonomika Česka|Česká ekonomika]] tak svou výkonností předběhla ekonomiku Portugalska v roce [[2005]] a nyní se velmi strmě blíží úrovni [[Řecko|Řecka]], [[Kypr]]u nebo [[Španělsko|Španělska]]. Velmi důležitý je ale také fakt, že jako člen [[Světová banka|Světové banky]] (WB) již Česká republika není „rozvojovou zemí“, ale stabilně se zařadila mezi třicítku nejvyspělejších států, tzv. „plátců“, ti z rozpočtu Světové banky neberou peníze, ale naopak je do ní vkládají. Z těch jsou pak dotovány projekty či půjčky rozvojovým zemím světa.

=== Těžba ===
Ke klíčovým nerostným surovinám těženým v Česku patří černé a hnědé uhlí, dál kaolín nebo stavební hmoty a [[Uran (prvek)|uran]]. V malém rozsahu se těží ropa a zemní plyn a další suroviny.

=== Zemědělství ===
Zemědělská výroba téměř uspokojuje domácí poptávku. Pěstuje se hlavně obilí ([[pšenice]], [[ječmen]], [[kukuřice setá|kukuřice]]), [[Lilek brambor|brambory]], cukrová řepa, zelenina, [[len]] a [[řepka olejná|řepka]]. Svůj význam má i pěstování [[chmel]]e, sadařství a vinohradnictví. Základem živočišné výroby je chov skotu, prasat a drůbeže, dále včelařství nebo chov sladkovodních ryb (zvl. kaprů).

=== Průmysl ===
Základem energetiky jsou uhelné a jaderné elektrárny ([[Jaderná elektrárna Temelín|Temelín]] a [[Jaderná elektrárna Dukovany|Dukovany]]). Hlavními průmyslovými centry jsou [[Praha]], [[Brněnsko]], [[Ostravsko]] a [[Plzeňsko]]. Mezi důležitá odvětví průmyslu patří hutnictví, strojírenství, textilní průmysl, potravinářský průmysl, elektroprůmysl a výroba dopravních prostředků. Nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím je stavebnictví.

=== Služby ===
Prudce se rozvíjejí telekomunikace. Zahraniční obchod České republiky po mnoha letech pasivní bilance vykázal v roce 2005 přebytek. Tahounem vývozu je automobilový průmysl.

=== Doprava ===
Česko má hustou dopravní síť. Úmrtnost na českých silnicích, přestože intenzita dopravy je nižší, byla v přepočtu na obyvatele v roce 2004 přibližně 1,6× vyšší než v Německu. V roce 2004 zemřelo na silnicích 1 215 lidí.

== Kultura ==
* [[Světové dědictví|Světové kulturní a přírodní dědictví]]: [[Český Krumlov]], [[Holašovice]], [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Žďár nad Sázavou)|Kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hora]], [[Kroměříž]], [[Kutná Hora]], [[Lednicko-valtický areál]], [[Litomyšl]], [[Praha]], [[Sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc)|Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci]], [[Telč]], [[Třebíč]] a [[Vila Tugendhat|Vila Tugendhat v Brně]].
* Turistická místa: [[Krnov]], [[Hradec Králové]], [[Svatý Jan pod Skalou]], oblast severní Moravy, hory - [[Krkonoše]], [[Šumava]], [[Jeseníky]], [[Beskydy]]; dále [[Český kras]], [[Moravský kras]], [[Moravská brána]], [[Český ráj]], hrady a zámky - [[Karlštejn]], [[Konopiště]], [[Zámek Hluboká|Hluboká]], [[Pernštejn (hrad)|Pernštejn]] a další.

=== Související články ===
* [[Seznam představitelů českého státu]]

== YouTube ==
{| border="4" width="442" align="left"
| {{#widget:YouTube|id=anosoY8_DCY}}
|- align="center"
| '''J. Bobošíková: Posseltovy lži, SPD vs. AFD, Kdo pojede do Brna ?'''
|}
{| border="4" width="442" align="left"
| {{#widget:YouTube|id=iUL3OZAOPcI}}
|- align="center"
| '''Jasné zprávy: Trest za Čapí hnízdo Okamura šetří – Hlášky rádia Jerevan'''
|}
{| border="4" width="442" align="right"
| {{#widget:YouTube|id=ucrGZQm-Xss}}
|- align="center"
| '''Český průmysl vs. čínský plán: S kým ve skutečnosti soutěžíme ?'''
|} 
{| border="4" width="442" align="left"
| {{#widget:YouTube|id=zqMpXEXBOfI}}
|- align="center"
| '''Jak TO je? Radim Fiala: Opozice opravdu do krve bojovala za Sudetoněmecký landsmanšaft.'''
|}
{| border="4" width="442" align="left"
| {{#widget:YouTube|id=WaYEGj2eR-8}}
|- align="center"
| '''Jak TO je ? [[Daniel Vávra]]: Veřejnoprávní média jsou absolutní přežitek, naprosto zbytečná věc.'''
|}
{| border="4" width="442" align="right"
| {{#widget:YouTube|id=FND-RgVHrlM}}
|- align="center"
| '''Danuše je perla světová ! Co o Danuši ani netušíte...'''
|} 
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [https://www.vlada.cz/ Oficiální webové stránky vlády České republiky]
* [https://portal.gov.cz/ Portál české veřejné správy]
* [https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/kam-zmizelo-36-miliard-na-povodne-pta-se-korecky/ Prvnizpravy.cz – Kam zmizelo 36 miliard na povodně ?? Zase na Ukrajinu ??]
* [https://www.reflex.cz/clanek/komentare/124542/viliam-buchert-lhat-uz-nema-smysl-vojaci-nato-vcetne-ceskych-na-ukrajine-jsou-a-bude-jich-pribyvat.html Viliam Buchert: Lhát už nemá smysl. Vojáci NATO, včetně českých, na Ukrajině jsou. A bude jich přibývat...]
* [https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/3military25 III. vojenské mapování (1 : 25 000)]

{{Flickr|Czech+Republic}}{{Commonscat|Czech Republic}}{{Česko}}{{Evropa}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Česká republika| ]]
[[Kategorie:Státy Evropy]]
[[Kategorie:Vnitrozemské státy]]
[[Kategorie:Český lev ve znaku]]
[[Kategorie:Moravská orlice ve znaku]]
[[Kategorie:Slezská orlice ve znaku]]
[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]
[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Multimediaexpo.cz - Související změny pro stránku "Meruňka obecná" [cs]

Česká republika