Multimediaexpo.cz - Související změny pro stránku "Nikšić" [cs]

Podgorica

2026-04-09T12:37:06Z

← Starší verze		Verze z 9. 4. 2026, 12:37
Řádka 3:		Řádka 3:

	Město má výhodnou polohu při soutoku řek [[Morača]] a [[Ribnica]] v nadmořské výšce pouhých 44 metrů, v místě setkání [[Bjeloplavićké údolí\|Bjeloplavićského údolí]] a [[Zetská nížina\|Zetské nížiny]], asi 40 km severovýchodně od [[Jaderské moře\|Jaderského moře]] a 30 km severně od [[Skadarské jezero\|Skadarského jezera]]. Rovněž se rozkládá velice blízko zimních lyžařských středisek na severu a přímořských letních destinací na pobřeží.		Město má výhodnou polohu při soutoku řek [[Morača]] a [[Ribnica]] v nadmořské výšce pouhých 44 metrů, v místě setkání [[Bjeloplavićké údolí\|Bjeloplavićského údolí]] a [[Zetská nížina\|Zetské nížiny]], asi 40 km severovýchodně od [[Jaderské moře\|Jaderského moře]] a 30 km severně od [[Skadarské jezero\|Skadarského jezera]]. Rovněž se rozkládá velice blízko zimních lyžařských středisek na severu a přímořských letních destinací na pobřeží.
-	* V roce [[2023]] zde žilo asi '''172 139''' obyvatel. <ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Podgorica EN.wikipedia.org</ref>	+	* V roce [[2023]] zde žilo asi '''172 139''' obyvatel. <ref>[https://en.wikipedia.org/wiki/Podgorica EN.wikipedia.org (anglicky)]</ref>
	== Název ==		== Název ==
	Jméno Podgorica v černohorštině znamená ''pod Goricí'',<ref name="pravda.sk">{{Citace elektronického periodika		Jméno Podgorica v černohorštině znamená ''pod Goricí'',<ref name="pravda.sk">{{Citace elektronického periodika
Řádka 158:		Řádka 158:
	Podgorica má proměnlivé [[středozemní klima]] s horkými, suchými léty a studenými zimami. Proměnlivost podnebí zapříčiňují především [[Dinárské hory]] na severu, přestože je město od mořského pobřeží vzdálené jen 40 km. Průměrný roční [[úhrn srážek]] je 1 600 mm, průměrná teplota překračuje 25[[Stupeň Celsia\|°C]] zhruba 135 dnů v roce. Průměrná denní teplota činí 16,4 °C. Počet deštivých dnů se pohybuje okolo 120, dnů se silným větrem je zde do roka kolem 60. Občas silný vítr ovlivňuje zimní klima a snižuje teplotu o několik stupňů. Řeka Ribnica nicméně v horkých létech často vysychá.<ref name="cds-it"/>		Podgorica má proměnlivé [[středozemní klima]] s horkými, suchými léty a studenými zimami. Proměnlivost podnebí zapříčiňují především [[Dinárské hory]] na severu, přestože je město od mořského pobřeží vzdálené jen 40 km. Průměrný roční [[úhrn srážek]] je 1 600 mm, průměrná teplota překračuje 25[[Stupeň Celsia\|°C]] zhruba 135 dnů v roce. Průměrná denní teplota činí 16,4 °C. Počet deštivých dnů se pohybuje okolo 120, dnů se silným větrem je zde do roka kolem 60. Občas silný vítr ovlivňuje zimní klima a snižuje teplotu o několik stupňů. Řeka Ribnica nicméně v horkých létech často vysychá.<ref name="cds-it"/>

-	Podgorica je velice známá pro svá extrémně horká léta: teploty přes 40 °C v [[Červenec\|červenci]] a [[srpen\|srpnu]]. Dne [[16. srpen\|16. srpna]] [[2007]] byla ve městě zaznamenána zatím nejvyšší teplota 45,8 °C<ref>[https://www.antenam.net/drustvo/45715-evo-koji-su-temperaturni-rekordi-u-svim-crnogorskim-gradovima Článek na stránkách antenam.net ~~{{sh}}~~]</ref>	+	Podgorica je velice známá pro svá extrémně horká léta: teploty přes 40 °C v [[Červenec\|červenci]] a [[srpen\|srpnu]]. Dne [[16. srpen\|16. srpna]] [[2007]] byla ve městě zaznamenána zatím nejvyšší teplota 45,8 °C<ref>[https://www.antenam.net/drustvo/45715-evo-koji-su-temperaturni-rekordi-u-svim-crnogorskim-gradovima Článek na stránkách antenam.net (srbochorvatsky)]</ref>

	Sněhové přeháňky jsou v Podgorici vzácné, sněží zde pouze několik dní v roce.		Sněhové přeháňky jsou v Podgorici vzácné, sněží zde pouze několik dní v roce.
Řádka 171:		Řádka 171:
	\| příjmení = Morrison		\| příjmení = Morrison
	\| jméno = Kenneth		\| jméno = Kenneth
-	~~\| odkaz na autora =~~
	\| titul = Montenegro: A modern history		\| titul = Montenegro: A modern history
	\| url = https://archive.org/details/montenegromodern00morr		\| url = https://archive.org/details/montenegromodern00morr
Řádka 316:		Řádka 315:
	Podgorica je bezpochyby mediálním centrem Černé Hory. Je sídelním městem státem vlastněné [[Veřejnoprávní médium\|veřejnoprávní televize]] ''[[Radio televizija Crne Gore\|RTCG]]''. Komerčně vysílající společností se sídlem v Podgorici jsou TV In, NTV Montena, Elmag RTV, NTV Atlas, TV Vijesti a Černohorská vysílací společnost. Plány na spuštění městské televize, jež by měla být vysílána ve většina země, zatím úspěšně probíhají.		Podgorica je bezpochyby mediálním centrem Černé Hory. Je sídelním městem státem vlastněné [[Veřejnoprávní médium\|veřejnoprávní televize]] ''[[Radio televizija Crne Gore\|RTCG]]''. Komerčně vysílající společností se sídlem v Podgorici jsou TV In, NTV Montena, Elmag RTV, NTV Atlas, TV Vijesti a Černohorská vysílací společnost. Plány na spuštění městské televize, jež by měla být vysílána ve většina země, zatím úspěšně probíhají.

-	Všechny černohorské noviny (včetně nejstarších černohorských denních tisků ''[[Pobjeda]]'', dále také [[Vijesti]] a [[DAN (noviny)\|DAN]]) jsou publikovány v Podgorici, stejně jako populární týdeník [[Monitor (magazín)\|Monitor]].	+	Všechny černohorské noviny (včetně nejstarších černohorských denních tisků [[Pobjeda]], dále také [[Vijesti]] a [[DAN (noviny)\|DAN]]) jsou publikovány v Podgorici, stejně jako populární týdeník [[Monitor (magazín)\|Monitor]].

	=== Sport ===		=== Sport ===
Řádka 545:		Řádka 544:
	== Doprava ==		== Doprava ==
	=== Městská doprava ===		=== Městská doprava ===
-	Veškerou veřejnou dopravu ve městě obstarávají autobusové linky. Ty byly provozovány městem vlastněnou společností ''AD Gradski saobraćaj'', ta byla ale v roce [[1990]] zprivatizována, v roce [[2001]] [[bankrot\|zkrachovala]] a nyní linky provozují pouze soukromí dopravci. Město má k dispozici přes 100 moderních nízkopodlažních autobusů. Ve městě stojí přes 99 autobusových zastávek (z toho 4 točny), které jsou postupně rekonstruovány. Do roku [[2015]] se díky postupné expanzi zvýšil počet zastávek veřejné dopravy na číslo 150. V roce [[2021]] město rozhodlo o nákupu nových autobusů pro modernizaci veřejné dopravy.<ref>[https://www.cdm.me/drustvo/podgorica-dobija-moderni-javni-prevoz-i-kvalitetniju-mrezu-linija/ Článek na portálu cdm.me ~~{{sr}}~~]</ref>	+	Veškerou veřejnou dopravu ve městě obstarávají autobusové linky. Ty byly provozovány městem vlastněnou společností ''AD Gradski saobraćaj'', ta byla ale v roce [[1990]] zprivatizována, v roce [[2001]] [[bankrot\|zkrachovala]] a nyní linky provozují pouze soukromí dopravci. Město má k dispozici přes 100 moderních nízkopodlažních autobusů. Ve městě stojí přes 99 autobusových zastávek (z toho 4 točny), které jsou postupně rekonstruovány. Do roku [[2015]] se díky postupné expanzi zvýšil počet zastávek veřejné dopravy na číslo 150. V roce [[2021]] město rozhodlo o nákupu nových autobusů pro modernizaci veřejné dopravy.<ref>[https://www.cdm.me/drustvo/podgorica-dobija-moderni-javni-prevoz-i-kvalitetniju-mrezu-linija/ Článek na portálu cdm.me (srbsky)]</ref>

	V roce [[2010]] využívalo veřejnou dopravu pouze 18 % obyvatel města Podgorica.		V roce [[2010]] využívalo veřejnou dopravu pouze 18 % obyvatel města Podgorica.
Řádka 584:		Řádka 583:

	=== Železniční doprava ===		=== Železniční doprava ===
-	[[Soubor:Podgorica Main train station.jpg\|thumb\|240px\|[[Podgorica hlavní nádraží]]]]	+	[[Soubor:Podgorica Main train station.jpg\|thumb\|240px\|[[Podgorica (nádraží)\|Podgorica hlavní nádraží]]]]
	Díky své strategické poloze je Podgorica významnou křižovatkou [[Železniční doprava v Černé Hoře\|černohorské železniční dopravy]]. Tuto pozici získala nicméně až po [[druhá světová válka\|druhé světové válce]].		Díky své strategické poloze je Podgorica významnou křižovatkou [[Železniční doprava v Černé Hoře\|černohorské železniční dopravy]]. Tuto pozici získala nicméně až po [[druhá světová válka\|druhé světové válce]].

Řádka 619:		Řádka 618:
	; V Podgorici působí u uvedené vysoké školy celkem 9 fakult:		; V Podgorici působí u uvedené vysoké školy celkem 9 fakult:
	* Ekonomická fakulta		* Ekonomická fakulta
-	* [[Právnická fakulta ~~Univerzity Černohorské\|Právnická fakulta]]~~	+	* Právnická fakulta
	* Elektrotechnická fakulta		* Elektrotechnická fakulta
	* Fakulta metalurgie a technologie		* Fakulta metalurgie a technologie

Ulcinj

2026-04-07T10:12:43Z

+ FLICKR

← Starší verze		Verze z 7. 4. 2026, 10:12
Řádka 1:		Řádka 1:
-		+	[[Soubor:MN, Ulcinj 017.jpg\|thumb\|240px\|Ulcinj - pohled na nové město a pláž z hradeb starého]]
-	[[Soubor:MN, Ulcinj 017.jpg\|thumb\|Ulcinj - pohled na nové město a pláž z hradeb starého]]	+	'''Ulcinj ''(albánsky Ulqin)''''' je město na jihu [[Černá Hora\|Černé Hory]], blízko [[Skadarské jezero\|Skadarského jezera]] a hranic s [[Albánie\|Albánií]]. Leží na mořském pobřeží. Je velmi vyhledávaným místem pro letní dovolenou. Ve městě se nacházejí lázně a mnoho památek. Vzhledem k blízkosti [[Albánie]] je zde silnější [[Islám\|islámský]] vliv (61,5% obyvatel města jsou [[Albánci]]), ve městě lze najít i [[Mešita\|mešitu]].
-	'''Ulcinj ''(albánsky Ulqin)''''' je město na jihu [[Černá Hora\|Černé Hory]], blízko [[Skadarské jezero\|Skadarského jezera]] a hranic s [[Albánie\|Albánií]]. Leží na mořském pobřeží~~. Obývá jej 10 828 obyvatel~~. Je velmi vyhledávaným místem pro letní dovolenou. Ve městě se nacházejí lázně a mnoho památek. Vzhledem k blízkosti [[Albánie]] je zde silnější [[Islám\|islámský]] vliv (61,5% obyvatel města jsou [[Albánci]]), ve městě lze najít i [[Mešita\|mešitu]].	+	* V roce [[2023]] zde žilo asi '''11 488''' obyvatel. <ref>[https://en.wikipedia.org/wiki/Ulcinj EN.wikipedia.org (anglicky)]</ref>
		+	** V celé metropolitní oblasti žilo asi 21 395 obyvatel.
	== Historie ==		== Historie ==
-	[[Soubor:MN, Ulcinj 016.jpg\|thumb\|Ulcinj - staré město]]	+	[[Soubor:MN, Ulcinj 016.jpg\|thumb\|240px\|Ulcinj - staré město]]
-	Historici odhadují, že bylo město založeno před 2 500 lety - jedná se tedy o jedno z nejstarších měst v [[Černá Hora\|Černé Hoře]]. Založili jej [[Ilyrové]]. Ve městě se pak vystřídali [[Řekové]] a Římané. V roce 444 bylo město zničeno [[Zemětřesení\|zemětřesením]], ale bylo brzy znovu obnoveno. Poté patřilo [[Srbsko\|Srbsku]] a později [[Benátská republika\|Benátčanům]], od nichž získali město [[Turci]]. Po porážce u [[Lepanty~~\|Lepant]]~~ roku 1571 nabídli město zvítězivším [[Pirát\|pirátům]]. Na sklonku 19. století získali město [[Černohorci]]. O město dnes usilují [[Albánci]], za tzv. Kosovské krize hrozilo reálné nebezpeční, že si jej opravdu přivlastní.	+	Historici odhadují, že bylo město založeno před 2 500 lety - jedná se tedy o jedno z nejstarších měst v [[Černá Hora\|Černé Hoře]]. Založili jej Ilyrové. Ve městě se pak vystřídali [[Řekové]] a Římané. V roce 444 bylo město zničeno [[Zemětřesení\|zemětřesením]], ale bylo brzy znovu obnoveno. Poté patřilo [[Srbsko\|Srbsku]] a později [[Benátská republika\|Benátčanům]], od nichž získali město [[Turci]]. Po porážce u Lepanty roku 1571 nabídli město zvítězivším [[Pirát\|pirátům]]. Na sklonku 19. století získali město [[Černohorci]]. O město dnes usilují [[Albánci]], za tzv. Kosovské krize hrozilo reálné nebezpeční, že si jej opravdu přivlastní.

		+	== Souřadnice ==
		+	{{Geo dms\|41\|55\|25\|N\|s\|19\|12\|20\|W\|z}}
		+	== Reference ==
		+	<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==

-	{{Commonscat\|Ulcinj}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Ulcinj+Montenegro}}{{Commonscat\|Ulcinj}}{{Černá Hora}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Města v Černé Hoře]]		[[Kategorie:Města v Černé Hoře]]

Berane

2026-04-07T08:52:40Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 7. 4. 2026, 08:52
Řádka 8:		Řádka 8:
	\|float= right		\|float= right
	\|caption= Lokalizace města		\|caption= Lokalizace města
-	}}	+	}}[[Soubor:Stadion Berane.jpg\|thumb\|240px\|Stadion v Berane (2024)]]
	'''Berane''' je město na severovýchodě [[Černá Hora\|Černé Hory]]. Je centrem [[Opština Berane\|Opštine Berane]]. V roce [[2003]] mělo 11 776 obyvatel.		'''Berane''' je město na severovýchodě [[Černá Hora\|Černé Hory]]. Je centrem [[Opština Berane\|Opštine Berane]]. V roce [[2003]] mělo 11 776 obyvatel.
		+
	==Poloha, historie a památky==		==Poloha, historie a památky==
-	~~[[Soubor:Berane 2.jpg\|thumb\|200px\|panorama Berane]]~~
	Berane se nachází mezi pohořími [[Bjelasica]] a [[Rugovo]] ne řece [[Lim]]. Přesto že byla tato oblast osídlena již před pěti tisíci lety, samotné Berane bylo založeno [[Osmani\|Turky]] až roku 1862 (dříve zde stála vesnice Budimija, založená na místě římské osady). Biskupství bylo založeno v roce 1219 (klášter Đurđevi Stupovi). Dalšími zdejšími zajímavostmi jsou památník Svobody nebo klášter Šudikovo. Nedalekoměsta, na soutoku řek [[Lješnica]] a [[Lim]] se nachází zbytky středověkého města [[Bihor (kmen\|Bihor]], sídla stejnojmeného kmene.		Berane se nachází mezi pohořími [[Bjelasica]] a [[Rugovo]] ne řece [[Lim]]. Přesto že byla tato oblast osídlena již před pěti tisíci lety, samotné Berane bylo založeno [[Osmani\|Turky]] až roku 1862 (dříve zde stála vesnice Budimija, založená na místě římské osady). Biskupství bylo založeno v roce 1219 (klášter Đurđevi Stupovi). Dalšími zdejšími zajímavostmi jsou památník Svobody nebo klášter Šudikovo. Nedalekoměsta, na soutoku řek [[Lješnica]] a [[Lim]] se nachází zbytky středověkého města [[Bihor (kmen\|Bihor]], sídla stejnojmeného kmene.
	==Sport==		==Sport==
	V Berane se nachází druhý největší stadion v Černé Hoře. Je jím multifunkční [[Gradski stadion (Berane)\|Gradski stadion]], který se využívá jak na fotbal, tak na atletiku. Má kapacitu 11 000 míst a je domácím stadionem týmu [[FK Berane]]. Berane je také rodištěm bývalého fotbalového reprezentačního brankáře [[Srbsko a Černá Hora\|Srbska a Černé Hory]] [[Dragoslav Jevrić\|Dragoslava Jevriće]].		V Berane se nachází druhý největší stadion v Černé Hoře. Je jím multifunkční [[Gradski stadion (Berane)\|Gradski stadion]], který se využívá jak na fotbal, tak na atletiku. Má kapacitu 11 000 míst a je domácím stadionem týmu [[FK Berane]]. Berane je také rodištěm bývalého fotbalového reprezentačního brankáře [[Srbsko a Černá Hora\|Srbska a Černé Hory]] [[Dragoslav Jevrić\|Dragoslava Jevriće]].
		+	[[Soubor:Berane Lim.jpg\|thumb\|240px\|Pláž na řece Lim]]
	==Klima==		==Klima==
-	~~[[Soubor:Berane Lim.jpg\|thumb\|150px\|pláž na řece Lim]]~~
	Berane leží v horách, které izolují oblast od jižního subtropického klimatu. Teploty mají velké rozdíly, létě je zde teplo (až 35°C 26.7.1953) a v zimě velmi chladno (17.1.1985 -30°C). Průměrná roční teplota je 9.4°C.		Berane leží v horách, které izolují oblast od jižního subtropického klimatu. Teploty mají velké rozdíly, létě je zde teplo (až 35°C 26.7.1953) a v zimě velmi chladno (17.1.1985 -30°C). Průměrná roční teplota je 9.4°C.
	==Zajímavosti==		==Zajímavosti==
Řádka 24:		Řádka 24:
	*Mezi lety 1949 a 1992 se město jmenovalo Ivangrad, podle národního hrdiny [[Ivan Milutinović\|Ivana Milutinoviće]].		*Mezi lety 1949 a 1992 se město jmenovalo Ivangrad, podle národního hrdiny [[Ivan Milutinović\|Ivana Milutinoviće]].

		+	== Souřadnice ==
		+	{{Geo dms\|42\|50\|50.18\|N\|s\|19\|52\|9.90\|W\|z}}
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
		+	* [https://berane.me/ Oficiální stránky města]
		+

-	{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Commonscat\|Berane}}{{Černá Hora}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie: Města v Černé Hoře]]		[[Kategorie: Města v Černé Hoře]]

Andrijevica

2026-04-07T08:47:21Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 7. 4. 2026, 08:47
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:~~CoatAN~~.jpg\|thumb\|~~Znak města~~]]	+	[[Soubor:Bakery and shop Karamela in Andrijevica.jpg\|thumb\|240px\|Obchod Karamela (2024)]]
	'''Andrijevica''' ({{vjazyce\|sr}} {{cizojazyčně\|sr\|Андријевица}}) je město v severovýchodní části [[Černá Hora\|Černé Hory]]. Je centrem stejnojmenné opštiny s 5 785 obyvateli. Je považováno za neoficiální centrum regionu [[Vasojevići]].		'''Andrijevica''' ({{vjazyce\|sr}} {{cizojazyčně\|sr\|Андријевица}}) je město v severovýchodní části [[Černá Hora\|Černé Hory]]. Je centrem stejnojmenné opštiny s 5 785 obyvateli. Je považováno za neoficiální centrum regionu [[Vasojevići]].
		+
	Nachází se na úpatí pohoří [[Komovi]], [[Bjelasica]] a [[Prokletije]]. Protéká tudy řeka [[Lim]].		Nachází se na úpatí pohoří [[Komovi]], [[Bjelasica]] a [[Prokletije]]. Protéká tudy řeka [[Lim]].
		+
	Osídlení lokality bylo archeologickými průzkumy prokázáno již od neolitu. Rovněž zde byla prokázána přítomnost [[Illyrové\|Illyrů]] a Římanů.		Osídlení lokality bylo archeologickými průzkumy prokázáno již od neolitu. Rovněž zde byla prokázána přítomnost [[Illyrové\|Illyrů]] a Římanů.
		+
		+	== Souřadnice ==
		+	{{Geo dms\|42\|44\|2.22\|N\|s\|19\|47\|29.25\|W\|z}}
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
-	* [~~http~~://~~www.andrijevica~~.me ~~Andrijevica~~]	+	* [https://opstinaandrijevica.me/ Oficiální stránky města]
-	~~{{Černá Hora}}~~	+
-	{{Commonscat\|Andrijevica}}	+
-	{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Commonscat\|Andrijevica}}{{Černá Hora}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Města v Černé Hoře]]		[[Kategorie:Města v Černé Hoře]]

Gusinje

2026-04-07T08:43:15Z

+ NEW, FLICKR

Nová stránka

[[Soubor:Gusinje 01.jpg|thumb|240px|Hlavní ulice města]]
'''Gusinje''' ([[albánština|albánsky]] '''Gucia'''/'''Gusi''', v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Гусиње''') je malé město ve východní části [[Černá Hora|Černé Hory]] poblíž hranice s [[Albánie|Albánií]]. Dle údajů z roku [[2011]] zde žije necelých 1700 obyvatel. Administrativně je správním střediskem stejnojmenné opštiny Gusinje (tato opština vznikla v roce 2014 vyčleněním z opštiny Plav). Nachází se na soutoku říček [[Vruja]] a [[Grnčar]], pod strmými svahy pohoří [[Prokletije]] z jihu a pohoří [[Visitor (pohoří)|Visitor]] ze severu, na silničním tahu z [[Albánie]] do [[Plav (Černá Hora)|Plavu]] a dále do zbytku Černé Hory. Historicky přes Gusinje procházela obchodní stezka, spojující [[Skadar]] (dnes v [[Albánie|Albánii]]) a [[Peć]] (dnes na území [[Kosovo|Kosova]]).

== Historie ==
Záznamy o městu Gusinje z dávných dob nebyly dochovány. Ve 14. století byla zaznamenána existence vesnice ''Gusino'', která představuje jádro dnešního města. Obyvatelstvo, které v Gusinji žilo, se často měnilo. Albánské obyvatelstvo, tzv. [[Kelmendi]]ové, bylo vyhnáno slovanským obyvatelstvem, které později nahradili místní [[islám v Černé Hoře|muslimové]] z okolí města [[Plav (Černá Hora)|Plav]]. Podle cestovatele Amiho Bouhé, který město v roce 1836 navštívil, mělo Gusinje 300 domů, které byly osídleny srbským a [[Albánci|albánským]] obyvatelstvem. Několik dalších cestovatelů popsalo Gusinje jako místo s čtyřmi mešitami a 1600 domácnostmi (Velimirović), 400 domy, z nichž čtvrtina jsou srbské (Jurišić).

Až do roku [[1913]] bylo město součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]], spadalo pod [[Novi Pazar|novopazarský]] [[sandžak]]. Poté bylo připojeno k [[Černá Hora|Černé Hoře]], od roku [[1918]] bylo součástí [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] a později [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]]. Vzhledem k odlehlosti od hlavních dopravních tahů nikdy nebylo předmětem rozsáhlejšího ekonomického i společenského rozvoje. V roce [[1939]] bylo popsáno jako ''město orientálního charakteru'' s převážně [[Albánci|albánským]] obyvatelstvem. V [[20. století]] došlo vzhledem k vystěhovávání do zbytku Jugoslávie i do zahraničí k pádu počtu obyvatel. Na začátku [[21. století]] se díky blízkosti pohoří Prokletije otevřela jako vhodná možnost pro rozvoj místní ekonomiky [[turistika]]. Vzhledem k nedaleké hranici s [[Albánie|Albánií]], která byla až do pádu albánského komunistického režimu v roce [[1991]] přísně střežena, nebylo možné rozvíjet turistiku v blízkém pohraničí v dobách existence socialistické Jugoslávie.

== Obyvatelstvo ==
Obyvatelstvo Gusinje je převážně [[Slované|slovanské]] a hlásí se k [[islám]]u. Podle posledního [[sčítání lidu]] se přihlásilo k [[Bosňáci|bosňácké]] národnosti. Kromě toho žije ve městě i [[Albánci|albánská]] a [[Srbové|srbská]] menšina.

== Rodáci ==
* [[Ali-paša Šabanagić]], člen [[Prizrenská liga|Prizrenské ligy]]

== Souřadnice ==
{{Geo dms|42|33|42.84|N|s|19|50|2|E|v}}
== Externí odkazy ==

{{Flickr|Gusinje+Montenegro}}{{Commonscat|Gusinje}}{{Černá Hora}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města v Černé Hoře]]

Šablona:Černá Hora

2026-04-07T07:31:32Z

+ šablona

← Starší verze		Verze z 7. 4. 2026, 07:31
Řádka 1:		Řádka 1:
-	<!-- ~~Zde bude v budoucnosti umístěn kód této často používané šablony.~~ -->	+	<!-- Barva: Gainsboro , #DCDCDC -->
-	<!-- ~~Aktuálně však není vhodné, aby její absence obtěžovala čtenáře naší encyklopedie....~~-->	+	{\| class="collapsible wikitable" style="margin-left: 0em; margin-right: auto; width: 70%; margin-top: 1em; margin-bottom: 0.2em;"
-	~~<noinclude><~~!-- ~~šablona byla částečně převzata z české Wikipedie -~~->[[Kategorie:~~Prázdné~~ šablony]]</noinclude>	+	\|-
		+	! style="background:#DCDCDC" align="center" \| '''[[Černá Hora]] – Црна Гора (Crna Gora) – ([[Mezinárodní poznávací značka\|MNE]])'''
		+	\|-
		+	\| style="background:#DCDCDC" align="center" \| '''Obce a města – opštiny'''
		+	\|-
		+	\| align="center" style="font-size: 92%;" \|
		+	'''[[Andrijevica]]''' • '''[[Bar (Černá Hora)\|Bar]]''' • '''[[Berane]]''' • '''[[Bijelo Polje]]''' • '''[[Budva]]''' • '''[[Cetinje]]''' • '''[[Danilovgrad]]''' • '''[[Gusinje]]''' • '''[[Herceg Novi]]''' • '''[[Kolašin]]''' • '''[[Kotor]]''' • '''[[Mojkovac]]''' • '''[[Nikšić]]''' •<br />'''[[Plav (Černá Hora)\|Plav]]''' • '''[[Plužine]]''' • '''[[Pljevlja]]''' • '''[[Podgorica]]''' • '''[[Rožaje]]''' • '''[[Petnjica]]''' • '''[[Šavnik]]''' • '''[[Tivat]]''' • '''[[Tuzi]]''' • '''[[Ulcinj]]''' • '''[[Zeta (opština)\|Zeta]]''' • '''[[Žabljak]]'''
		+	\|}
		+	<noinclude>[[Kategorie:Navigační šablony Černé Hory\| ]]</noinclude>

Podgorica

2026-04-06T20:16:11Z

+ Aktualizace

Ukázat změny