Multimediaexpo.cz - Související změny pro stránku "Petráveč" [cs]

Vojnův Městec

2026-09-14T14:29:05Z

Nahrazení textu „<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=16&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], Miloslav Vlček, 23. ledna 2007</ref>“ textem „<ref name=status

← Starší verze		Verze z 14. 9. 2026, 14:29
Řádka 39:		Řádka 39:
	Do dnešní doby se tato tvrz nedochovala.		Do dnešní doby se tato tvrz nedochovala.
	Městečko bylo také ovlivněno řadou válek. V roce 1643 byla obec vydrancována Švédy. Napoleonovým vojsko v roce 1805 musela obec vyplatit 500 zlatými. Oběti na životech občanů obce přinesla první i druhá světová válka. Na jejich památku je v obci vystaven památník padlých.		Městečko bylo také ovlivněno řadou válek. V roce 1643 byla obec vydrancována Švédy. Napoleonovým vojsko v roce 1805 musela obec vyplatit 500 zlatými. Oběti na životech občanů obce přinesla první i druhá světová válka. Na jejich památku je v obci vystaven památník padlých.
-	Od [[23. leden\|23. ledna]] [[2007]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[~~http~~://www.psp.cz/sqw/text/~~text2~~.sqw?C=16&T=~~k2006psp5r~~ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 23. ledna 2007</ref>	+	Od [[23. leden\|23. ledna]] [[2007]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26620&pdf=1 Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 23. ledna 2007</ref>
	V letech 2006-2010 působil jako starosta Ing. Josef Macek, od roku 2010 tuto funkci zastává Karel Malivánek.		V letech 2006-2010 působil jako starosta Ing. Josef Macek, od roku 2010 tuto funkci zastává Karel Malivánek.
	{\| class="wikitable" style="text-align:right"		{\| class="wikitable" style="text-align:right"

Ostrov nad Oslavou

2026-09-14T14:14:23Z

Nahrazení textu „<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=13&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006</ref>“ textem „<ref name=st

← Starší verze		Verze z 14. 9. 2026, 14:14
Řádka 36:		Řádka 36:
	První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356.		První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356.

-	S účinností od [[1. prosinec\|1. prosince]] [[2006]] byl [[10. listopad]]u [[2006]] obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[~~http~~://www.psp.cz/sqw/text/~~text2~~.sqw?C=13&T=~~k2006psp5r~~ Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. listopadu 2006</ref>	+	S účinností od [[1. prosinec\|1. prosince]] [[2006]] byl [[10. listopad]]u [[2006]] obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26617&pdf=1 Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 10. listopadu 2006</ref>
		+
	{\| class="wikitable" style="text-align:right"		{\| class="wikitable" style="text-align:right"
	\|+ Vývoj počtu obyvatel Ostrova nad Oslavou<ref>{{Citace monografie		\|+ Vývoj počtu obyvatel Ostrova nad Oslavou<ref>{{Citace monografie

Strážek

2026-09-14T13:48:48Z

Nahrazení textu „<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=8&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], Miloslav Vlček, 10. října 2006</ref>“ textem „<ref name=status

← Starší verze		Verze z 14. 9. 2026, 13:48
Řádka 43:		Řádka 43:
	Podle neprokázané pověsti pochází Strážek již z doby Velkomoravské říše. První písemný záznam o obci je však až z roku 1338, roku 1375 se uvádí jako [[Městys\|městečko]]. V některých pramenech je však uváděn hrad Strážek v mnohem starší době (1158). Hrad měl stát na místě dnešního kostela.		Podle neprokázané pověsti pochází Strážek již z doby Velkomoravské říše. První písemný záznam o obci je však až z roku 1338, roku 1375 se uvádí jako [[Městys\|městečko]]. V některých pramenech je však uváděn hrad Strážek v mnohem starší době (1158). Hrad měl stát na místě dnešního kostela.

-	Od [[10. říjen\|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[~~http~~://www.psp.cz/sqw/text/~~text2~~.sqw?C=8&T=~~k2006psp5r~~ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>	+	Od [[10. říjen\|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26612&pdf=1 Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>

	V letech 2006-2010 působil jako starosta Bohuslav Kocián, od roku 2010 tuto funkci vykonává Vlastimil Tvarůžek.		V letech 2006-2010 působil jako starosta Bohuslav Kocián, od roku 2010 tuto funkci vykonává Vlastimil Tvarůžek.

Nové Veselí

2026-09-14T13:48:42Z

← Starší verze		Verze z 14. 9. 2026, 13:48
Řádka 40:		Řádka 40:
	První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377, kdy Jan ml. z Meziříčí daroval svému strýci Janovi st. z Meziříčí ves Veselí (k darování mělo dojít již v roce 1368, zapsáno ale bylo až v roce 1377).		První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377, kdy Jan ml. z Meziříčí daroval svému strýci Janovi st. z Meziříčí ves Veselí (k darování mělo dojít již v roce 1368, zapsáno ale bylo až v roce 1377).
	V roce 1529 bylo Veselí označeno jako městečko, v roce 1552 byl vytvořen '''Novoveselský statek''', který zanikl až v roce 1745, kdy byl vymazán z desek u [[Zemský výbor\|Zemského výboru]]. 16. [[květen\|května]] 1563 obdrželo Veselí [[Právo várečné]]. Od roku 1563 se začal užívat název '''Nové Veselí''', kdy zároveň městečko dostalo i novou [[pečeť]] - stříbrnou mříž na červeném řetězu, kterou dole drželi 2 lvi. Ve stejném roce ale Nové Veselí dostává vyměnou za [[Právo várečné]] od [[Zikmund Helt\|Zikmunda Helta]] [[Kněžský rybník]]. Po Zikmundově smrtí držela městečko jeho manželka Alena Berková z Meziříčí společně se svým druhým manželem, Václavem Berkou z Dubé a Lipé. Roku 1709 se sídlo stává součástí [[cisterciácký řád\|cisterciáckého]] [[klášter]]a [[Žďár nad Sázavou]] s hospodářským dvorem, [[mlýn]]em a [[cihelna\|cihelnou]]. Roku 1928 byla postavena škola, 1936 sokolovna, 2007 sportovní hala a kuželkárna. <ref>{{citace monografie \| jméno = Petr \| příjmení = David \| jméno2 = Vladimír \| příjmení2 = Soukup \| odkaz na autora = \| titul = Velká turistická encyklopedie. Vysočina \| vydavatel = Euromedia Group, k.s. - Knižní klub \| místo = Praha \| rok = 2009 \| počet stran = \| kapitola = \| strany = 191-192\| isbn = 978-80-242-2580-7 \| jazyk = }}</ref>		V roce 1529 bylo Veselí označeno jako městečko, v roce 1552 byl vytvořen '''Novoveselský statek''', který zanikl až v roce 1745, kdy byl vymazán z desek u [[Zemský výbor\|Zemského výboru]]. 16. [[květen\|května]] 1563 obdrželo Veselí [[Právo várečné]]. Od roku 1563 se začal užívat název '''Nové Veselí''', kdy zároveň městečko dostalo i novou [[pečeť]] - stříbrnou mříž na červeném řetězu, kterou dole drželi 2 lvi. Ve stejném roce ale Nové Veselí dostává vyměnou za [[Právo várečné]] od [[Zikmund Helt\|Zikmunda Helta]] [[Kněžský rybník]]. Po Zikmundově smrtí držela městečko jeho manželka Alena Berková z Meziříčí společně se svým druhým manželem, Václavem Berkou z Dubé a Lipé. Roku 1709 se sídlo stává součástí [[cisterciácký řád\|cisterciáckého]] [[klášter]]a [[Žďár nad Sázavou]] s hospodářským dvorem, [[mlýn]]em a [[cihelna\|cihelnou]]. Roku 1928 byla postavena škola, 1936 sokolovna, 2007 sportovní hala a kuželkárna. <ref>{{citace monografie \| jméno = Petr \| příjmení = David \| jméno2 = Vladimír \| příjmení2 = Soukup \| odkaz na autora = \| titul = Velká turistická encyklopedie. Vysočina \| vydavatel = Euromedia Group, k.s. - Knižní klub \| místo = Praha \| rok = 2009 \| počet stran = \| kapitola = \| strany = 191-192\| isbn = 978-80-242-2580-7 \| jazyk = }}</ref>
-	Od [[10. říjen\|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[~~http~~://www.psp.cz/sqw/text/~~text2~~.sqw?C=8&T=~~k2006psp5r~~ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>	+	Od [[10. říjen\|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26612&pdf=1 Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>

	== Zámeček ==		== Zámeček ==

Měřín

2026-09-14T13:48:40Z

← Starší verze		Verze z 14. 9. 2026, 13:48
Řádka 39:		Řádka 39:
	První písemná zmínka o obci pochází z roku 1298, ale obec je jistě starší.		První písemná zmínka o obci pochází z roku 1298, ale obec je jistě starší.

-	Od [[10. říjen\|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[~~http~~://www.psp.cz/sqw/text/~~text2~~.sqw?C=8&T=~~k2006psp5r~~ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>	+	Od [[10. říjen\|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26612&pdf=1 Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>
	{\| class="wikitable" style="text-align:right"		{\| class="wikitable" style="text-align:right"
	\|+ Vývoj počtu obyvatel Měřína<ref>{{Citace monografie		\|+ Vývoj počtu obyvatel Měřína<ref>{{Citace monografie

Jimramov

2026-09-14T13:48:34Z

← Starší verze		Verze z 14. 9. 2026, 13:48
Řádka 59:		Řádka 59:
	Neoddělitelnou součástí historie i současnosti je náboženský život. Již zdejší poloha obou kostelů mnohé napovídá. Co se týče evangelické části obyvatelstva, jeho veřejný rozvoj (a to jen částečný) mohl nastat až po vydání [[Toleranční patent\|tolerančního patentu]] v roce 1781.		Neoddělitelnou součástí historie i současnosti je náboženský život. Již zdejší poloha obou kostelů mnohé napovídá. Co se týče evangelické části obyvatelstva, jeho veřejný rozvoj (a to jen částečný) mohl nastat až po vydání [[Toleranční patent\|tolerančního patentu]] v roce 1781.

-	Od [[10. říjen\|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[~~http~~://www.psp.cz/sqw/text/~~text2~~.sqw?C=8&T=~~k2006psp5r~~ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>	+	Od [[10. říjen\|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26612&pdf=1 Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>

	V letech 2006-2010 působil jako starosta Pavel Kalášek, od roku 2010 tuto funkci vykonává Ing. Josef Homolka.		V letech 2006-2010 působil jako starosta Pavel Kalášek, od roku 2010 tuto funkci vykonává Ing. Josef Homolka.

Bobrová

2026-09-14T13:48:19Z

← Starší verze		Verze z 14. 9. 2026, 13:48
Řádka 38:		Řádka 38:
	Poprvé je rozlišení na Horní a Dolní Bobrovou zaznamenáno v roce 1338. V roce 1462 je Dolní Bobrová uvedena jako městečko. Horní Bobrová byla povýšena na městečko již před rokem 1368. V roce 1464 získal část křižanovského panství a mezi tím i Horní Bobrovou [[Jan z Pernštejna]]. [[Vilém z Pernštejna\|Vilém]] a [[Vratislav z Pernštejna]] postoupili smluvně v roce 1486 žďárskému klášteru Horní Bobrovou výměnou za část [[Křižanov]]a. Po zrušení žďárského kláštera za vlády císaře Josefa II. v roce 1784 převzal majetek kláštera náboženský fond. Ten rozdělil klášterní majetek na 5 částí, které postupně rozprodával. Tak se Horní i Dolní Bobrová staly součástí [[Radešín (okres Žďár nad Sázavou)\|radešínsk]]ého zboží, které v roce 1826 koupil F. Schneider.		Poprvé je rozlišení na Horní a Dolní Bobrovou zaznamenáno v roce 1338. V roce 1462 je Dolní Bobrová uvedena jako městečko. Horní Bobrová byla povýšena na městečko již před rokem 1368. V roce 1464 získal část křižanovského panství a mezi tím i Horní Bobrovou [[Jan z Pernštejna]]. [[Vilém z Pernštejna\|Vilém]] a [[Vratislav z Pernštejna]] postoupili smluvně v roce 1486 žďárskému klášteru Horní Bobrovou výměnou za část [[Křižanov]]a. Po zrušení žďárského kláštera za vlády císaře Josefa II. v roce 1784 převzal majetek kláštera náboženský fond. Ten rozdělil klášterní majetek na 5 částí, které postupně rozprodával. Tak se Horní i Dolní Bobrová staly součástí [[Radešín (okres Žďár nad Sázavou)\|radešínsk]]ého zboží, které v roce 1826 koupil F. Schneider.
	V roce 1850 bylo v Novém Městě vytvořeno okresní [[hejtman]]ství a sídlil zde jeden ze tří [[soudní okres\|soudních okresů]], do kterého byly začleněny i Dolní a Horní Bobrová. Sloučením Dolní a Horní Bobrové v roce [[1950]] vzniklo městečko Bobrová.		V roce 1850 bylo v Novém Městě vytvořeno okresní [[hejtman]]ství a sídlil zde jeden ze tří [[soudní okres\|soudních okresů]], do kterého byly začleněny i Dolní a Horní Bobrová. Sloučením Dolní a Horní Bobrové v roce [[1950]] vzniklo městečko Bobrová.
-	Od [[10. říjen\|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[~~http~~://www.psp.cz/sqw/text/~~text2~~.sqw?C=8&T=~~k2006psp5r~~ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>	+	Od [[10. říjen\|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26612&pdf=1 Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>
	{\| class="wikitable" style="text-align:right"		{\| class="wikitable" style="text-align:right"
	\|+ Vývoj počtu obyvatel Bobrové<ref>{{Citace monografie		\|+ Vývoj počtu obyvatel Bobrové<ref>{{Citace monografie

← Starší verze		Verze z 14. 9. 2026, 13:48
Řádka 38:		Řádka 38:
	Poprvé je rozlišení na Horní a Dolní Bobrovou zaznamenáno v roce 1338. V roce 1462 je Dolní Bobrová uvedena jako městečko. Horní Bobrová byla povýšena na městečko již před rokem 1368. V roce 1464 získal část křižanovského panství a mezi tím i Horní Bobrovou [[Jan z Pernštejna]]. [[Vilém z Pernštejna\|Vilém]] a [[Vratislav z Pernštejna]] postoupili smluvně v roce 1486 žďárskému klášteru Horní Bobrovou výměnou za část [[Křižanov]]a. Po zrušení žďárského kláštera za vlády císaře Josefa II. v roce 1784 převzal majetek kláštera náboženský fond. Ten rozdělil klášterní majetek na 5 částí, které postupně rozprodával. Tak se Horní i Dolní Bobrová staly součástí [[Radešín (okres Žďár nad Sázavou)\|radešínsk]]ého zboží, které v roce 1826 koupil F. Schneider.		Poprvé je rozlišení na Horní a Dolní Bobrovou zaznamenáno v roce 1338. V roce 1462 je Dolní Bobrová uvedena jako městečko. Horní Bobrová byla povýšena na městečko již před rokem 1368. V roce 1464 získal část křižanovského panství a mezi tím i Horní Bobrovou [[Jan z Pernštejna]]. [[Vilém z Pernštejna\|Vilém]] a [[Vratislav z Pernštejna]] postoupili smluvně v roce 1486 žďárskému klášteru Horní Bobrovou výměnou za část [[Křižanov]]a. Po zrušení žďárského kláštera za vlády císaře Josefa II. v roce 1784 převzal majetek kláštera náboženský fond. Ten rozdělil klášterní majetek na 5 částí, které postupně rozprodával. Tak se Horní i Dolní Bobrová staly součástí [[Radešín (okres Žďár nad Sázavou)\|radešínsk]]ého zboží, které v roce 1826 koupil F. Schneider.
	V roce 1850 bylo v Novém Městě vytvořeno okresní [[hejtman]]ství a sídlil zde jeden ze tří [[soudní okres\|soudních okresů]], do kterého byly začleněny i Dolní a Horní Bobrová. Sloučením Dolní a Horní Bobrové v roce [[1950]] vzniklo městečko Bobrová.		V roce 1850 bylo v Novém Městě vytvořeno okresní [[hejtman]]ství a sídlil zde jeden ze tří [[soudní okres\|soudních okresů]], do kterého byly začleněny i Dolní a Horní Bobrová. Sloučením Dolní a Horní Bobrové v roce [[1950]] vzniklo městečko Bobrová.
-	Od [[10. říjen\|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[~~http~~://www.psp.cz/sqw/text/~~text2~~.sqw?C=8&T=~~k2006psp5r~~ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>	+	Od [[10. říjen\|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26612&pdf=1 Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>
	{\| class="wikitable" style="text-align:right"		{\| class="wikitable" style="text-align:right"
	\|+ Vývoj počtu obyvatel Bobrové<ref>{{Citace monografie		\|+ Vývoj počtu obyvatel Bobrové<ref>{{Citace monografie