Glukóza

2026-07-05T12:31:06Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 5. 7. 2026, 12:31
Řádka 2:		Řádka 2:
	\| colspan="2" align="center" bgcolor="fefe00"\| <font size=+1>'''D-glukosa'''</font>		\| colspan="2" align="center" bgcolor="fefe00"\| <font size=+1>'''D-glukosa'''</font>
	\|-		\|-
-	\|! colspan="2" align="center" \|Aldehydická forma (ve Fischerově projekci)<br /> [[Soubor:~~Strukt_vzorec_D~~-~~glukosa-F~~.~~PNG~~\|~~200px~~\|Strukturní vzorec]]<br /> Hemiacetalová forma (standardní strukturní vzorec)<br />[[Soubor:D-glucose-2D-skeletal-hexagon.png\|~~180px~~\|Strukturní vzorec]]<br />	+	\|! colspan="2" align="center" \|Aldehydická forma (ve Fischerově projekci)<br /> [[Soubor:D-glucose chain (Fischer).png\|160px\|Strukturní vzorec]]<br /> Hemiacetalová forma (standardní strukturní vzorec)<br />[[Soubor:D-glucose-2D-skeletal-hexagon.png\|160px\|Strukturní vzorec]]<br />Hemiacetalová α-forma (v Haworthově projekci):<br /> <br />[[Soubor:Glucose Haworth.png\|160px\|'''Schéma molekuly glukosy''' ]]
-	Hemiacetalová α-forma (v Haworthově projekci):<br /> <br />	+
-	[[Soubor:Glucose Haworth.png\|160px\|'''Schéma molekuly glukosy''' ]]	+
	\|-		\|-
	\|Systematické jméno\|\|6-(hydroxymethyl)oxan-2,3,4,5-tetrol (hemiacetalová forma)		\|Systematické jméno\|\|6-(hydroxymethyl)oxan-2,3,4,5-tetrol (hemiacetalová forma)
Řádka 32:		Řádka 30:
	Redukcí glukosy např. hydrogenací vodíkem za přítomnosti katalyzátorů se naopak redukuje aldehydická skupina na primární alkoholickou skupinu a vzniká D-glucitol, známější pod názvem [[sorbitol]] (sorbit), používaný jako umělé sladidlo pro diabetiky.		Redukcí glukosy např. hydrogenací vodíkem za přítomnosti katalyzátorů se naopak redukuje aldehydická skupina na primární alkoholickou skupinu a vzniká D-glucitol, známější pod názvem [[sorbitol]] (sorbit), používaný jako umělé sladidlo pro diabetiky.
	V roztoku přechází glukosa do cyklické [[hemiacetal]]ové formy s šestičlenným kruhem ([[pyranosa]]), která v rovnovážném stavu za laboratorní teploty 20 °C obsahuje dva [[anomer]]y, lišící se orientací [[hemiacetal]]ového [[hydroxyl]]u: 36 % α-glukopyranosy a 64 % β-glukopyranosy.		V roztoku přechází glukosa do cyklické [[hemiacetal]]ové formy s šestičlenným kruhem ([[pyranosa]]), která v rovnovážném stavu za laboratorní teploty 20 °C obsahuje dva [[anomer]]y, lišící se orientací [[hemiacetal]]ového [[hydroxyl]]u: 36 % α-glukopyranosy a 64 % β-glukopyranosy.
-	[[Soubor:Anomerizace_glukosa.PNG\|600px\|Anomerizace glukosy]]	+	[[Soubor:Anomerizace_glukosa.PNG\|center\|600px\|Anomerizace glukosy]]
	Tyto anomery jsou v dynamické rovnováze a procesem [[mutarotace]] (viz předchozí reakční schema) přecházejí s poločasem řádu hodin jeden v druhý. V obou případech prostorové uspořádání šestičlenného [[Heterocyklické sloučeniny\|heterocyklu]] odpovídá židličkové [[konformace\|konformaci]] (Z-forma). Čisté anomery v pevné fázi můžeme získat krystalizaci za určitých podmínek. Při krystalizaci z [[methanol]]u se vytvářejí krystaly α-D-glukopyranosy, zatím při krystalizaci z [[kyselina octová\|kyseliny octové]] krystaly β-D-glukopyranosy. Při krystalizaci z vodného roztoku obvykle dostáváme mono[[hydrát]] D-glukosy.		Tyto anomery jsou v dynamické rovnováze a procesem [[mutarotace]] (viz předchozí reakční schema) přecházejí s poločasem řádu hodin jeden v druhý. V obou případech prostorové uspořádání šestičlenného [[Heterocyklické sloučeniny\|heterocyklu]] odpovídá židličkové [[konformace\|konformaci]] (Z-forma). Čisté anomery v pevné fázi můžeme získat krystalizaci za určitých podmínek. Při krystalizaci z [[methanol]]u se vytvářejí krystaly α-D-glukopyranosy, zatím při krystalizaci z [[kyselina octová\|kyseliny octové]] krystaly β-D-glukopyranosy. Při krystalizaci z vodného roztoku obvykle dostáváme mono[[hydrát]] D-glukosy.
	V zelených rostlinách vzniká procesem [[fotosyntéza\|fotosyntézy]] z [[oxid uhličitý\|oxidu uhličitého]] a [[voda\|vody]] za přítomnosti [[chlorofyl]]u a dodávky energie ve formě světelných kvant podle sumární rovnice		V zelených rostlinách vzniká procesem [[fotosyntéza\|fotosyntézy]] z [[oxid uhličitý\|oxidu uhličitého]] a [[voda\|vody]] za přítomnosti [[chlorofyl]]u a dodávky energie ve formě světelných kvant podle sumární rovnice
Řádka 44:		Řádka 42:
	D-Glukosa je pro existenci našeho organizmu nezbytná. Je to nejrychlejší a nejzákladnější zdroj energie pro lidské tělo, obzvláště při sportu nebo jiné pohybové aktivitě; glukosa je de facto lék na [[hypoglykémie\|hypoglykémii]]. Pro některé lidské orgány, zejména pro [[mozek]] a [[Červená krvinka\|červené krvinky]], je glukosa zcela nezbytná. Je to jejich jediný zdroj energie, bez kterého se neobejdou. Tyto tkáně spotřebují za 24 hodin přibližně 150 g glukosy. To je tedy minimum, které musí zdravý člověk (ale i diabetik) přijmout, aby zabránil rozvoji katabolismu (tj. rozkládání složitějších látek na látky jednodušší) - získávání glukosy [[glukoneogeneze\|glukoneogenezí]] nebo [[ketogeneze\|ketogenezí]] (získávání energie za rozkladu [[mastná kyselina\|mastných kyselin]] ([[Beta-oxidace]]); při tomto ději vznikají jako odpadní látky [[ketolátka\|ketolátky]], v prvé řadě [[aceton]]). Při poklesu hladiny glukosy ([[hypoglykémie\|hypoglykémii]]) se ve žlázách s vnitřní sekrecí ([[pankreas\|pankreatu]] a [[nadledvinky\|nadledvinkách]]) začnou ihned uvolňovat kontraregulační hormony ([[glukagon]] a [[adrenalin]]), které mobilizují její tvorbu ze zásobního glykogenu (obsaženého převážně v [[játra\|játrech]] a ve svalstvu) procesem [[glykogenolýza\|glykogenolýzy]]. Organismus nemá schopnost vytvořit glukosu z tuků vyjma velmi malého množství, které vzniká z [[glycerol]]u. Jako energetický zdroj je glukosa využívána i v umělé výživě ([[infuze]]) a její roztoky se podávají do žíly k zavodnění nemocných nebo jako nosiče pro jiné léky. Kaloricky je glukosa stejně vydatná jako cukr řepný, má však nižší sladivost, přibližně o 20 %.		D-Glukosa je pro existenci našeho organizmu nezbytná. Je to nejrychlejší a nejzákladnější zdroj energie pro lidské tělo, obzvláště při sportu nebo jiné pohybové aktivitě; glukosa je de facto lék na [[hypoglykémie\|hypoglykémii]]. Pro některé lidské orgány, zejména pro [[mozek]] a [[Červená krvinka\|červené krvinky]], je glukosa zcela nezbytná. Je to jejich jediný zdroj energie, bez kterého se neobejdou. Tyto tkáně spotřebují za 24 hodin přibližně 150 g glukosy. To je tedy minimum, které musí zdravý člověk (ale i diabetik) přijmout, aby zabránil rozvoji katabolismu (tj. rozkládání složitějších látek na látky jednodušší) - získávání glukosy [[glukoneogeneze\|glukoneogenezí]] nebo [[ketogeneze\|ketogenezí]] (získávání energie za rozkladu [[mastná kyselina\|mastných kyselin]] ([[Beta-oxidace]]); při tomto ději vznikají jako odpadní látky [[ketolátka\|ketolátky]], v prvé řadě [[aceton]]). Při poklesu hladiny glukosy ([[hypoglykémie\|hypoglykémii]]) se ve žlázách s vnitřní sekrecí ([[pankreas\|pankreatu]] a [[nadledvinky\|nadledvinkách]]) začnou ihned uvolňovat kontraregulační hormony ([[glukagon]] a [[adrenalin]]), které mobilizují její tvorbu ze zásobního glykogenu (obsaženého převážně v [[játra\|játrech]] a ve svalstvu) procesem [[glykogenolýza\|glykogenolýzy]]. Organismus nemá schopnost vytvořit glukosu z tuků vyjma velmi malého množství, které vzniká z [[glycerol]]u. Jako energetický zdroj je glukosa využívána i v umělé výživě ([[infuze]]) a její roztoky se podávají do žíly k zavodnění nemocných nebo jako nosiče pro jiné léky. Kaloricky je glukosa stejně vydatná jako cukr řepný, má však nižší sladivost, přibližně o 20 %.
	Z biochemického hlediska je aktivní formou D-glukosy [[glukóza-6-fosfát\|D-glukosa-fosfát]], vznikající z ní působením [[Adenozin trifosfát\|adenosin trifosfátu (ATP)]].		Z biochemického hlediska je aktivní formou D-glukosy [[glukóza-6-fosfát\|D-glukosa-fosfát]], vznikající z ní působením [[Adenozin trifosfát\|adenosin trifosfátu (ATP)]].
		+
		+	Koncentrace (hladina) D-glukosy v krvi se nazývá [[glykemie]].
		+	Za běžných fyziologických podmínek získává organizmus glukosu:
		+
		+	# ''přísunem z vnějšího prostředí'' – potravou, ve formě buď samotné glukosy, či z [[disacharidy\|disacharidů]] ([[sacharosa]]) popřípadě [[polysacharidy\|polysacharidů]] ([[škrob]])
		+	# ''z vlastních zásob'' – [[glykogen]]u, který je uložen zejména v játrech, ale i ve svalstvu. Tyto zásoby jsou omezené, činí od 150 do 400 g, podle situace, ve které se organizmus nalézá.
		+	# ''[[glukoneogeneze\|glukoneogenezí]] z [[Aminokyseliny\|aminokyselin]]'' – tento zdroj je sice organizmu k dispozici, ale je velmi nevýhodný, protože [[Bílkovina\|bílkoviny]] jsou v organizmu jako strukturální látky, které mají svou pevně stanovenou funkci, a organizmus má velmi malé množství bílkovin, které sloužily pouze jako zásobní látky. Proto jakákoliv situace, kdy organizmus tvoří glukózu z aminokyselin, je pro něj výrazně nevýhodná.
		+
	{\|border="1" cellpadding="2" cellspacing="1" width="200" align="right" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;"		{\|border="1" cellpadding="2" cellspacing="1" width="200" align="right" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;"
	\| colspan="2" align="center" bgcolor="fefe00"\| <font size=+1>''' Nutriční hodnoty'''</font><br />(na 100 g)		\| colspan="2" align="center" bgcolor="fefe00"\| <font size=+1>''' Nutriční hodnoty'''</font><br />(na 100 g)
Řádka 55:		Řádka 61:
	\|[[Lipidy\|Tuky]]\|\| 0 g		\|[[Lipidy\|Tuky]]\|\| 0 g
	\|}		\|}
-	~~Koncentrace (hladina) D-glukosy v krvi se nazývá [[glykemie]].~~
-	~~Za běžných fyziologických podmínek získává organizmus glukosu:~~
-
-	~~# ''přísunem z vnějšího prostředí'' – potravou, ve formě buď samotné glukosy, či z [[disacharidy\|disacharidů]] ([[sacharosa]]) popřípadě [[polysacharidy\|polysacharidů]] ([[škrob]])~~
-	# ''z vlastních zásob'' – [[glykogen]]u, který je uložen zejména v játrech, ale i ve svalstvu. Tyto zásoby jsou omezené, činí od 150 do 400 g, podle situace, ve které se organizmus nalézá.
-	# ''[[glukoneogeneze\|glukoneogenezí]] z [[Aminokyseliny\|aminokyselin]]'' – tento zdroj je sice organizmu k dispozici, ale je velmi nevýhodný, protože [[Bílkovina\|bílkoviny]] jsou v organizmu jako strukturální látky, které mají svou pevně stanovenou funkci, a organizmus má velmi malé množství bílkovin, které sloužily pouze jako zásobní látky. Proto jakákoliv situace, kdy organizmus tvoří glukózu z aminokyselin, je pro něj výrazně nevýhodná.
	== Použití ==		== Použití ==
	Kromě již zmíněného použití v lékařství je surovinou pro fermentační výrobu [[ethanol]]u a alkoholických nápojů ([[pivo]], [[víno]] atp.) [[alkoholové kvašení\|alkoholovým kvašením]] působením [[kvasinky\|kvasinek]] [[rod (biologie)\|rodu]] ''Saccharomyces''. Působením jiných mikroorganismů lze vyrábět i jiné důležité organické sloučeniny, jako [[butanol\|butan-1-ol]] , [[glycerol]], [[aceton]], [[kyselina mléčná\|kyselinu mléčnou]], [[kyselina citronová\|kyselinu citronovou]] a j.		Kromě již zmíněného použití v lékařství je surovinou pro fermentační výrobu [[ethanol]]u a alkoholických nápojů ([[pivo]], [[víno]] atp.) [[alkoholové kvašení\|alkoholovým kvašením]] působením [[kvasinky\|kvasinek]] [[rod (biologie)\|rodu]] ''Saccharomyces''. Působením jiných mikroorganismů lze vyrábět i jiné důležité organické sloučeniny, jako [[butanol\|butan-1-ol]] , [[glycerol]], [[aceton]], [[kyselina mléčná\|kyselinu mléčnou]], [[kyselina citronová\|kyselinu citronovou]] a j.
		+
	[[Enzym]]aticky se z ní vyrábí mnohem sladší monosacharid [[fruktosa]], používaná v potravinářském průmyslu.		[[Enzym]]aticky se z ní vyrábí mnohem sladší monosacharid [[fruktosa]], používaná v potravinářském průmyslu.


-	{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Glucose}}{{Commonscat\|Glucose}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Monosacharidy]]		[[Kategorie:Monosacharidy]]
	[[Kategorie:Sladidla]]		[[Kategorie:Sladidla]]

Multimediaexpo.cz - Související změny pro stránku "Polyurie" [cs]

Glukóza