Žulová

2026-09-14T13:48:59Z

Nahrazení textu „<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=8&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], Miloslav Vlček, 10. října 2006</ref>“ textem „<ref name=status

Nová stránka

{{Infobox české obce a města
| název = Žulová
| status = město
| kraj = [[Olomoucký kraj|Olomoucký]]
| okres = Jeseník
| ob.roz.půs = [[Jeseník]]
| pov.ob = [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]]
| země = [[České Slezsko|Slezsko]]
| výměra = 14,75
| obyvatelé = 1315
| obyv.datum = 12. 1. 2010
| zem.šíř = 50°18′33″
| zem.dél = 17°05′53″
| PSČ = 790 56 až 790 65
| početzsj = 4
| početč = 2
| početk = 2
| adresa = Hlavní 36<br />790 65 Žulová
| web = sweb.cz/heide/, http://www.zulova.cz/
| úř.web =
| email = ou.zulova@jen.cz
| starosta = Zdeněk Lučan
| foto = Image:zulova.JPG
| popisek.foto = Věž kostela při pohledu ze západního svahu.
| znak = Image:Zulova_CZ_CoA.png
| vlajka = File:Žulová vlajka.jpg
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Žulová |lat_deg=50 |lat_min=18 |lat_sec=33 |lon_deg=17 |lon_min=05 |lon_sec=53 |float=center }}
| NUTS5 = CZ0711 541575
| NUTS4 = CZ0711
| NUTS3 = CZ071
| nad.výš = 290
}}[[Soubor:Žulová (Friedberg) - centrum.JPG|thumb|240px|Centrum města Žulová]]
[[Soubor:Žulová (dř. Frýdberk, Friedeberg) - most k bývalému hradu Frýdberk a kostelu sv. Josefa, vlevo čp. 68, vpravo čp. 100.jpg|thumb|240px|Most k bývalému hradu Frýdberk]]
'''Žulová''' (do [[5. únor]]a [[1948]]<ref>Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948</ref> ''Frýdberk'', německy ''Friedberg'') je [[město]] na [[západ]]ě [[České Slezsko|Českého Slezska]], v severozápadní části [[Okres Jeseník|okresu Jeseník]].
* Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo 1 223 obyvatel.
* Ke dni 1. 1. 2023 zde žilo '''1 162''' obyvatel.

== Poloha ==
Město Žulová leží 15 [[kilometr|km]] severozápadně od [[Jeseník]]u, 56 km [[sever]]ně od [[Šumperk]]a a asi 16 km jihovýchodně od [[česko]]-[[Polsko|polského]] [[hraniční přechod|hraničního přechodu]] [[Javorník (okres Jeseník)|Bílý Potok/Paczków]]. Sousedí na severu s obcí [[Kobylá nad Vidnavkou]], na západě s obcemi [[Vlčice (okres Jeseník)|Vlčice]] a [[Skorošice]], na jihu s obcí [[Vápenná]] a na východě s obcí [[Černá Voda]]. Od okresního města [[Jeseník]] je vzdáleno 12 km a od krajského města [[Olomouc]] 80,5 km.
Geomorfologicky patří Žulová k provincii [[Česká vysočina]], subprovincii [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|krkonošsko-jesenické (sudetské)]]: na rozhraní oblasti [[Krkonošsko-jesenické podhůří|Krkonošsko-jesenické (Sudetské) podhůří]] (geomorfologické celky [[Vidnavská nížina]] a [[Žulovská pahorkatina]]), ke které patří střed, sever a východ města, a oblasti [[Jesenická oblast|jesenické (východosudetské)]] (geomorfologický celek [[Rychlebské hory]], podcelek [[Hornolipovská hornatina]]), která zaujímá jihovýchodní okraj území města. Povrch města je velmi členitý, nejníže položená je část okolo náměstí (asi jen 290 m), nejvyšším bodem je ''Boží hora'' (575 m n. m.), dále např. ''Hadí vrch'' (475 m n. m.), ''Borový vrch'' (488 m n. m.), ''Kaní hora'' (476 m n. m.).
Území Žulové patří do povodí [[Odra|Odry]], resp. [[Kladská Nisa|Kladské Nisy]]. Městem protéká severním směrem říčka [[Vidnavka]], do které se pod bývalým hradem Frýdberkem zleva vlévá ''Stříbrný potok'' (dříve též ''Šlepná''). V části [[Tomíkovice]] Vidnavku souběžně sleduje o něco severnější ''Skorošický potok''. U Dolního dvora na východě katastru pramení ''Plavný potok'', který napájí ''Velký rybník'' (11 ha, největší rybník na Jesenicku). Jižním cípem katastru protéká rovněž ''Černý potok'' pokračující do [[Černá Voda|Černé Vody]]. Je zde rovněž řada zatopených lomů.
Území města pokrývá z 50 % zemědělská půda (40 % orná půda, 7,5 % louky a pastviny), z 35,5 % les a z více než 10 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.
== Historie ==
=== Do 18. století ===
Předpokládá se, že na území Žulové existovala vesnice ''Sestrechovice'' (''Sestreccovici'') zmiňovaná v tzv. ''Liber fundationis'' vratislavských biskupů z doby kolem roku 1300, u které tehdy rytíř Jan z Wüstehube postavil hrad [[Frýdberk]] (''Vridebergk''). Rytíři Wüstehubové ovládali v té době značnou část česko-moravsko-slezského pomezí a patřili k obávaným plenitelům okolních majetků, zejména církevních. Někdy před rokem 1340 získali hrad Haugvicové, rovněž obávaní plenitelé, od nichž jej nakonec roku 1358 koupil vratislavský biskup Přeclav z Pohořelé. Tehdy k hradu patřilo rozsáhlé panství, ke kterému patřily [[Skorošice]], [[Tomíkovice]], [[Horní Heřmanice (Bernartice)|Heřmanice]], [[Travná]], Vilémovice (patrně dnešní [[Nové Vilémovice]], ale možná též Staré Vilémovice, ''Alt-Wilmsdorf'', nyní [[Wilamowa]]), Schwammelwitz (dnes [[Trzeboszowice]]), Mösen (dnes [[Meszno]]), Kaindorf (dnes [[Kijów]]) a Markersdorf (dnes [[Łączki]]). Střediskem biskupského panství zůstala Žulová až do konce patrimoniální správy roku 1850.
Vesnice Sestrechovice se již ale nepřipomíná - jen roku 1358 svobodný dvůr Strakkenhain, snad její nástupce. Osada u hradu se nazývala po něm ''Frýdberk'' a roku 1358 se uvádí jako městečko (''oppidum''), i když jeho hospodářský význam zůstával omezený. Roku 1377 je ve Frýdberku poprvé zmiňováno dědičné fojtství, s poměrně mlým majetkem i rozsahem práv. O tom, zda byly hrad a městečko přímo poškozeny za husitských válek, nejsou přímé zprávy. V každém případě se však vojenské konflikty 15. století a doba zástavy hradu a panství (1449–1534) nepříznivě odrazily na prosperitě městečka. Přesto se zde v 15. století zmiňují dvě sklárny a těžba [[Stříbro|stříbra]]. Až druhá polovina 16. století znamenala nový rozvoj Jesenicka - byly obnovovány zaniklé vsi a zakládány nové osady a panské dvory (u Žulové vznikl nový tzv. Dolní dvůr roku 1594) a biskup Martin Gerstmann provedl rovněž renesanční rekostrukci hradu.

Rozvoj městečka byl však zastaven třicetiletou válkou. Hrad byl dobyt a pobořen švédským a polským vojskem roku 1639, městečko poničeno zejména v dalším tažení Švédů roku 1642. Hradní budovy sloužily dosud jako správní středisko biskupského panství, obranný význam však ztratily a od počátku 18. století byly využity jako panský pivovar.
Žulová se zatím po ničivém požáru roku 1657 vzpamatovala, podhradí se postupně rozšiřovalo o řemeslnické dílny i dvory a městečko začalo usilovat o přiznání městských výsad. Působily zde sice některé typicky městské instituce (jako již roku 1616 doložený střelecký spolek a od roku 1667 také několik řemeslnických cechů, z nichž prvním byl cech tkalců), hospodářsky však stála ve stínu okolních měst, nebyla příliš lidnatá a historických dokladů o dřívějším městském statutu se nedostávalo. S biskupskou podporou nakonec obci císař František II. "obnovil" údajně shořelá městská práva listinou ze dne [[12. leden|12. ledna]] 1793.
=== 19. a počátek 20. století ===
Povýšení na město přimělo nově vzniklou samosprávu pracovat jeho vnějším vzhedu: roku 1804 bylo upraveno náměstí a odstraněny z něj dvory a chlévy. Bylo ale také třeba zřídit další dvě instituce, které Žulové dosud chyběly: školu a farnost. Škola vznikla z biskupského nařízení roku 1801. Místo pro stavbu kostela se hledalo delší dobu, až roku 1805 věnoval biskup městu bývalý hrad a budovy pivovaru byly v letech 1809-1810 přestavěny na kostel sv. Josefa. U něho byla roku 1813 založena místní duchovní správa, zprvu jen lokální kuracie, která byla roku 1870 povýšena na faru. Do té doby patřila Žulová k faře ve [[Skorošice|Skorošicích]] a ve městě žádný kostel nebyl, pouze mariánská poutní kaple na Boží hoře postavená v letech 1712-1713. Ta sice za Josefa II. (1784) unikla zrušení, ale uctívaný obraz Panny Marie musel být předán farnímu kostelu ve Skorošicích, kde roku 1833 podlehl požáru. Ani město neuniklo pohromám: povodni roku 1829, epidemii [[cholera|cholery]] roku 1832 a požáru roku 1843.
[[Soubor:Zulova radnice.jpg|thumb|240px|Zrekonstruovaná budova radnice na náměstí v Žulové.]]
Po zrušení patrimoniální správy usilovala Žulová o to, stát se sídlem [[soudní okres|soudního okresu]]. Soudní okres však byl nakonec zřízen ve větší [[Vidnava|Vidnavě]]. Od roku [[1905]] se však v Žulové konala pravidelná zasednání vidnavského okresního soudu.
V 19. století se město Žulová stalo střediskem těžby a zpracování kamene, zejména [[žula|žuly]]. První kamenické dílny - Schönova, Thienelova a Linkeho - existovaly od roku 1840. Hlavní průmyslová etapa rozvoje těžby pak začala v 70. a 80. letech 19. století. Roku 1880 založil v Žulové zdejší rodák [[Hermann Franke]] (1856-1920) firmu ''Hermann Franke-Prießnitz'', která se stala největší kamenickou firmou na Jesenicku a zaměstnávala přes 500 dělníků v lomech a kamenických závodech v Žulové i okolních obcích. Další velkou firmou ve městě byl podnik Alberta Förstera (1832-1908), z jehož iniciativy byla v Žulové roku 1886 založena odborná škola pro zpracování kamene, která získala sobě i městu vynikající pověst. Sídlila nejdříve v prostorách věnovaných svým zakladatelem, až roku [[1909]] získala nové reprezentativní budovy.
V letech 1878-1880 byla dosavadní dřevěná poutní kaple na Boží hoře nahrazena novostavbou gotického kostela. Boží hora byla oblíbeným poutním místem často navštěvovaným vratislavskými biskupy i prominentními hosty (básník [[Josef von Eichendorff]], saská královna Karola). Roku 1905 byla pro poutníky u kostela postavena (dnes zaniklá) chata "Jiřího dům", pojmenovaná podle kardinála [[Georg Kopp|Georga Koppa]].
Pro hospodářství města mělo velký význam zavedení železničního spojení (trať [[Lipová-lázně|Dolní Lipová]]-[[Bernartice (okres Jeseník)|Bernartice]] 1886). V roce [[1917]] vybudovaná vlečka k lomům pod vrchem Vycpálek (něm. ''Haspelberg'') a do [[Černá Voda|Černé Vody]] měla původně vést dále do [[Velké Kunětice|Velkých Kunětic]] a [[Písečná|Písečné]].
=== Po roce 1918 ===
V meziválečném období bylo obyvatelstvo Žulové, jehož významnou součást tvořili dělníci, zprvu nakloněno především [[Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR|sociální demokracii]], od [[Velká hospodářská krize|Velké hospodářské krize]] se však nacionálně radikalizovalo. Celé Javornicko a Vidnavsko bylo obsazeno [[Freikorps]]em již [[22. září]] [[1938]], ještě před podepsáním [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]], a i v Žulové tehdy došlo ke srážkám se [[Stráž obrany státu|Stráží obrany státu]]. Samotná Žulová však zůstala pod kontrolou československého vojska až do obsazení německou armádou [[6. říjen|6. října]]. Většina českých obyvatel z města odešla a byla zrušena i česká menšinová škola, založená roku [[1926]].
Za II. světové války pracovali v žulovských závodech a lomech váleční zajatci. Od začátku roku [[1945]] zažila Žulová vedle [[pochod smrti|pochodů smrti]] též příliv uprchlíků z území obsazovaných sovětskými vojsky. Orgány [[NSDAP]] naléhaly na nejdříve na odpor za každou cenu (v Žulové byl organizován oddíl [[Volkssturm]]u, který naštěstí nikdy nebyl nasazen) a poté na evakuaci a ničení infrastruktury, čemuž však místní samospráva zabránila. Obsazení Žulové tedy proběhlo vcelku klidně. Připravovaná jednotka [[Werwolf]]u však byla zlikvidována.
Od červan [[1945]] do konce roku [[1946]] bylo německé obyvatelstvo na základě [[Postupimská dohoda|Postupimské dohody]] postupně [[Vysídlení Němců z Československa|odsunuto]]. Po - relativně úpěšném - dosídlení města novými obyvateli došlo také ke změně názvu z dosavadního "Frýdberk" na uměle vytvořené české "Žulová", odkazujícímu na tradiční hlavní odvětví místního průmyslu. K tomuto kroku, konkrétně na Jesenicku velmi rozšířenému, došlo k [[5. únor]]u [[1948]] (v té době získaly v okolí nové jméno vytvořené stejným způsobem též [[Vápenná]], [[Písečná]] a [[Uhelná]]).
V roce [[1949]] byl ze zabavených majetků vratislavského arcibiskupství vytvořen [[Státní statek]] Žulová, který byl o dva roky později sloučen se Státním statkem [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]], v roce [[1961]] však opět osamostatněn. Roku [[1949]] byla rovněž obnovena zdejší kamenická škola, od roku [[1951]] učiliště.
V letech [[1960]] - [[1989]] docházelo v Žulové k výstavbě panelových bytovek a objektů tzv. „občanské vybavenosti“, což se ale neblaze promítlo zejména do vzhledu náměstí. K [[1. leden|1. ledna]] [[1976]] byly k Žulové v rámci integrace obcí připojeny [[Kobylá nad Vidnavkou]] a [[Skorošice]]. K jejich osamostatnění došlo k [[23. listopad]]u [[1990]] (Skorošice) a [[1. leden|1. lednu]] [[2001]] (Kobylá). U Žulové však zůstaly [[Tomíkovice]], původně přičleněné jako osada Skorošic.<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl
| vydavatel = ČSÚ
| místo = Praha
| rok = 2006
| isbn = 80-250-1311-1
| kapitola =
| strany = 232, 474, 531, 623
| jazyk =
}}</ref>
[[Soubor:Zulova sloup.JPG|thumb|240px|Mariánské náměstí v Žulové]]
V [[červenec|červenci]] [[1997]] postihly také Žulovou [[Povodeň|povodně]]. O rok později byla ukončena výuka v kamenickém učilišti, čímž nastal konec 112-leté tradice. Její budovy nyní slouží jak výchovný ústav a od roku [[2008]] i střední škola pro mládež s poruchami chování a drogově závislé.
Dne [[10. říjen|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[město|města]].<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26612&pdf=1 Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>
Žulová je členem [[Mikroregion Žulovsko|Mikroregionu Žulovsko]], svazku obcí vzniklého v roce [[2003]].<ref>http://www.zulovsko.cz/</ref> Město je také od roku [[1993]] členem [[Sdružení měst a obcí Jesenicka]] (SMOJ), které tvoří obce [[okres Jeseník|okresu Jeseník]]<ref>http://www.smoj.cz/</ref>, a od roku [[1997]] [[Euroregion Praděd|Euroregionu Praděd]]<ref>http://www.europraded.cz/</ref>.
=== Osady ===
K Žulové náleží osada '''Starost''' (německy a do roku [[1948]] i česky ''Sorge'', nyní jen [[základní sídelní jednotka]]). Nachází se 1,25 km jihovýchodně od Žulové, směrem na [[Vápenná|Vápennou]]. Zmiňuje se již roku 1590 a byla založena vratislavským biskupem nedlouho předtím. Její obyvatelé pracovali především na zdejším novém biskupském dvoře. Starost měla roku [[1930]] 22 domů, nyní ([[2001]]) 25.
Skupina domů zvaná '''Andělské Domky''' (dříve též správněji ''Englovy Domky'', něm. ''Engelhäuser'') leží 1,5 km jihovýchodně směrem na [[Černá Voda|Černou Vodu]]. Roku [[1930]] zde bylo 11 domů a 59 obyvatel.
=== Správní vývoj ===
''Správní příslušnost Žulové od roku 1848''<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Gawrecki
| jméno = Dan
| odkaz na autora =
| spoluautoři = a kol.
| titul = Dějiny Českého Slezska 1740-2000
| vydavatel = Slezská univerzita v Opavě
| místo = Opava
| rok = 2003
| isbn = 80-7248-226-2
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref>
1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, panství Frýdberk
* od [[1. leden|1. ledna]] 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava
* od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Vidnava
* od roku 1868 do [[30. listopad]]u [[1928]] vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava
* od [[1. prosinec|1. prosince]] [[1928]] do [[31. leden|31. ledna]] [[1949]] země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Vidnava
** kromě: od [[1. říjen|1. října]] [[1938]] do května [[1945]] "sudetoněmecká území", od [[15. duben|15. dubna]] [[1939]] jako říšská župa [[Sudety]] / Reichsgau Sudetenland; (od [[1. květen|1. května]] [[1939]]) vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau; (od [[20. listopad]]u [[1938]]) Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Weidenau
** od [[31. květen|31. května]] [[1945]] [[Slezská expozitura země Moravskoslezské]]
* od [[1. leden|1. ledna]] [[1949]] do [[30. červen|30. června]] [[1960]] [[Olomoucký kraj]], [[okres Jeseník]]
* od [[1. červenec|1. července]] [[1960]] do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1995]] [[Severomoravský kraj]], [[okres Šumperk]]
* od [[1. leden|1. ledna]] [[1996]] do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1999]] [[Severomoravský kraj]], [[okres Jeseník]]
* od [[1. leden|1. ledna]] [[2000]] [[Olomoucký kraj]], [[okres Jeseník]]
=== Vývoj počtu obyvatel ===
Počet obyvatel Žulové podle sčítání nebo jiných úředních záznamů<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl
| vydavatel = ČSÚ
| místo = Praha
| rok = 2006
| isbn = 80-250-1310-3
| kapitola =
| strany = 652-653
| jazyk =
}}
{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské
| vydavatel = Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický
| místo = Praha
| rok = 1935
| isbn =
| kapitola =
| strany = 35
| jazyk =
}}
{{Citace elektronické monografie|korporace=Český statistický úřad|odkaz na korporaci= Český statistický úřad |titul=Sčítání lidu, domů a bytů 2001|url=
http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/541575?OpenDocument|datum vydání=2010-03-16|datum přístupu=2010-03-16|jazyk=}}
{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2005
| vydavatel = ČSÚ, MV ČR
| místo = Praha
| rok = 2005
| isbn = 80-7360-287-3
| kapitola =
| strany = 978-979
| jazyk =
}}</ref>:
''Celé město Žulová (tj. včetně Tomíkovic)''
{|class="wikitable"
! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1939 !! 1947 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001
|-
! Počet obyvatel
| 1606 || 1698 || 1679 || 1799 || 1846 || 1883 || 2186<ref group="p ">z toho: 135 Čechoslováků, 1975 Němců, 20 Maďarů; 2144 řím. kat., 20 evang., 10 čsl., 8 bez vyzn.</ref> || 2363 || 1214 || 1241 || 1349 || 1373 || 1437 || 1333 || 1370<ref group="p ">z toho: 1270 Čechů, Moravanů a Slezanů, 74 Slováků, 30 Němců, 2 Poláci; 285 řím. kat., 2 čsl. hus., 12 evang., 2 pravosl., 910 bez vyzn.</ref>
|}
<references group="p " />
Ve městě Žulová je evidováno 364 adres : 352 [[označování domů|čísel popisných]] (trvalé objekty) a 12 [[označování domů|čísel evidenčních]] (dočasné či rekreační objekty).<ref>{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=
http://aplikace.mvcr.cz/adresa/m/zulov/index.html|datum vydání=2010-01-12|datum přístupu=2010-01-12|jazyk=}}</ref> Při [[sčítání lidu]] roku 2001 zde bylo napočteno 299 domů, z toho 272 trvale obydlených.
''Samotná Žulová''
{|class="wikitable"
! Rok !! 1805 !! 1833 !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1939 !! 1947 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001
|-
! Počet obyvatel
| 714 || 1003<ref group="p ">z toho: Žulová 931, Starost 72</ref> || 941 || 1058 || 1074 || 1157 || 1232 || 1231 || 1478<ref group="p ">z toho: 126 Čechoslováků, 1279 Němců, 20 Maďarů; 1438 řím. kat., 20 evang., 10 čsl., 7 bez vyzn.</ref><ref group="p ">z toho: Žulová 1287, Starost 191</ref> || 1614 || 892 || 939 || 997 || 1059 || 1174 || 1100 || 1124<ref group="p ">z toho: Žulová 1067, Starost 57</ref>
|}
<references group="p " />
V samotné Žulové je evidováno 280 adres : 276 [[označování domů|čísel popisných]] (trvalé objekty) a 4 [[označování domů|čísla evidenční]] (dočasné či rekreační objekty).<ref>{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=
http://aplikace.mvcr.cz/adresa/m/zulov/zulov.html|datum vydání=2010-01-12|datum přístupu=2010-01-12|jazyk=}}</ref> Při [[sčítání lidu]] roku 2001 zde bylo napočteno 229 domů, z toho 210 trvale obydlených.
=== Církevní správa ===
Z hlediska [[Římskokatolická církev v Česku|římskokatolické]] církevní správy spadá Žulová do dvou farností:
* Žulová do [[farnost Žulová|farnosti Žulová]],
* Tomíkovice do [[farnost Skorošice|farnosti Skorošice]]
Obě farnosti patří do [[děkanát Jeseník|děkanátu Jeseník]] [[diecéze ostravsko-opavská|diecéze ostravsko-opavské]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Boháč
| jméno = Zdeněk
| odkaz na autora =
| titul = Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999
| vydavatel = Karmelitánské nakladatelství s.r.o.
| místo = Kostelní Vydří
| rok = 1999
| isbn = 80-7192-405-9
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref> Farnost Žulová je [[administrátor excurrendo|administrována excurrendo]] z [[farnost Vidnava|Vidnavy]], farnost Skorošice z [[farnost Bílá Voda|Bílé Vody]].
[[Českobratrská církev evangelická|Evangeličtí]] věřící patří k farnímu [[sbor (církev)|sboru]] [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]] u Jeseníku.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Nešpor
| jméno = Zdeněk R.
| odkaz na autora =
| titul = Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska
| vydavatel = Kalich
| místo = Praha
| rok = 2009
| isbn = 978-80-7017-129-9
| kapitola =
| strany = 204-205
| jazyk =
}}</ref> Věřící [[Československá církev husitská|Československé církve husitské]] patří k náboženské obci v [[Jeseník]]u, kde se nachází rovněž farnost pro [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|pravoslavné]] věřící.
== Členění obce ==
[[Soubor:Zulova an.JPG|thumb|240px|Autobusové stanoviště na náměstí v Žulové]]
[[Soubor:Zulova oldstreet.JPG|thumb|240px|Zachovalá řada starých řemeslnických domů u Mariánského náměstí v Žulové]]
[[File:Žulová - kostel svatého Josefa.JPG|thumb|240px|Kostel svatého Josefa]]
[[Soubor:Zulova bozihora.JPG|thumb|240px|Boží hora (525 m) s novogotickou kaplí]]
=== Části obce ===
* '''Žulová'''
* [[Tomíkovice]]
=== Základní sídelní jednotky ===
* Starost
* Tomíkovice
* Žlíbek
* Žulová
=== Katastrální území ===
* Tomíkovice (612,23 ha)
* Žulová (863,11 ha)
== Statistické údaje ==
K 23. červenci 2007 žilo ve městě 1 327 obyvatel. 15 % tvořily děti do 15 let. Podle údajů z posledního sčítání lidu se 86 % obyvatel přihlásilo k národnosti české, 5 % k národnosti slovenské, 3 % k národnosti moravské a 2 % k národnosti německé. 24 % obyvatel se uvedlo jako věřící. Z toho 87 % se přihlásilo k církvi římskokatolické. Ke dni sčítání byla zjištěna 15 % nezaměstnanost, v současnosti (k 31.12.2006) je však situace ještě horší, nezaměstnanost dosahuje až 18 %. Nejvíce pracujících je zaměstnáno v průmyslu a ve stavebnictví.
== Doprava ==
Žulovou vede regionální železniční trať č. 295 ([[železniční trať Lipová Lázně - Javorník ve Slezsku]]). Na území města je zastávka této trati s názvem „Tomíkovice“ a stanice s názvem „Žulová“. Provoz na trati je relativně hustý, tvoří ho asi 11 párů vlaků.
Městem procházejí:
* [[silnice I/60|silnice I. třídy číslo 60]] z [[Jeseník]]u a [[Vápenná|Vápenné]] směrem na [[Uhelná|Uhelnou]], [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]] a dále na státní hranici, odkud pokračuje jako silnice 382 do polského [[Paczków|Pačkova]],
* [[silnice II/456|silnice II. třídy číslo 456]] ze Žulové na [[Černá Voda|Černou Vodu]] a [[Stará Červená Voda|Starou Červenou Vodu]], která se u [[Velké Kunětice|Velkých Kunětic]] napojuje na [[silnice II/457|silnici číslo II/457]],
* několik silnic III. třídy, např. silnice na Nýznerov a [[Skorošice]] a silnice ze Skorošic přes [[Tomíkovice]] směrem na [[Kobylá nad Vidnavkou|Kobylou nad Vidnavkou]] s odbočkou na [[Buková (Bernartice)|Bukovou]].
Velmi významná je také doprava [[autobus]]ová. Městem prochází místní linky [[Jeseník]]-[[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]]-[[Bílá Voda]], [[Jeseník]]-Žulová-[[Bernartice (okres Jeseník)|Bernartice]]-Javorník , [[Jeseník]]-[[Vidnava]] a [[Jeseník]]-[[Písečná]]-[[Černá Voda]]-Žulová. Spojení do okresního města tak v pracovní dny zajišťuje až 25 párů spojů.

== Zajímavosti ==
=== Kulturní památky ===
* Římskokatolický farní '''kostel svatého Josefa''', postavený v letech 1809-1810 s využitím části budov '''gotického hradu [[Frýdberk]]u''' - z hradu se zachovala zdaleka viditelná věž (bergfríd) sloužící jako kostelní věž a dále kusy opevnění ([[kulturní památka]])<ref>http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=6</ref>
* Žulový [[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|sloup se sochou Panny Marie]] z roku 1898 na místě dřívějšího dřevěného, na Mariánském náměstí
* [[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|Sloup se sochou Panny Marie]] z roku 1777, renovovaný roku 1899
* '''Kamenný most''' z roku 1846. U něj se nacházela památkově chráněná socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1717, dnes ztracená
* '''Novogotická kaple na Boží hoře''' - původní kaple byla vystavěna již v roce 1713, v roce 1864 byla ale značně poničena neznámým vandalem a proto musela být znovu vystavěna v letech 1878-1886<ref>http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=426</ref>
=== Přírodní památky ===
* [[Národní přírodní památka]] [[NPP Borový|Borový]] - Skály a skalky budované [[granodiorit]]y s výraznou blokovitou odlučností, mineralogická lokalita
== Turistický ruch ==
Okolí Žulové je turisticky velmi atraktivní. Město lze využít jako výchozí bod výletů do [[Rychlebské hory|Rychlebských hor]], k [[Nýznerovské vodopády|Nýznerovským vodopádům]], k [[Jeskyně Na Pomezí|jeskyni Na Pomezí]] v Lipové, do lázní [[Jeseník]] nebo do [[Vidnava|Vidnavy]]. Městem prochází červená [[turistická trasa]] Javorník - Jeseník a modrá trasa Horní Lipová - Nýznerovské vodopády - Žulová - Černá Voda.
Z přírodních zajímavostí jmenujme zejména výše zmíněné [[Nýznerovské vodopády]] na Stříbrném potoce, četné kamenolomy v okolí městečka, nebo tzv. [[Venušiny misky]] při cestě na Vidnavu.
Návštěvníci zde mohou taky navštívit nedávno otevřené Kamenické muzeum nebo si mohou udělat výlet k novogotickému kostelíku na Boží hoře, ne kterou vede Křížová cesta.
Město nemá příliš mnoho ubytovacích kapacit. Většinou jde spíše o menší pensiony nebo ubytování v soukromí. Nejbližší hotel je v obci [[Černá Voda]]. Naprosto nedostačující jsou možnosti stravování.
== Služby ==
Ve městě sídlí místní [[Knihovna (instituce)|knihovna]]. V provozu je zdravotní středisko. Dostačující je možnost nákupů - od prodejen potravin (největší je samoobsluha JEDNOTY na náměstí) přes řeznictví a zelinářství až po drogerie a obchody s textilem. Dále je zde možnost navštívení manikury, pedikúry, kadeřnictví, solária nebo kosmetiky, anebo si mohou turisté zajít do některého baru.
== Školství ==
Ve městě se nachází mateřská škola a základní škola nižšího i vyššího stupně (1.-9. ročník)<ref>http://www.zszulova.cz/</ref>.

== YouTube ==
{| border="4" width="442" align="left"
| {{#widget:YouTube|id=3CeBcptngaE}}
|- align="center"
| '''Jesenické návraty – Boži hora Žulová'''
|}
{| border="4" width="442" align="center"
| {{#widget:YouTube|id=H7sq6PfNL1k}}
|- align="center"
| '''Boží hora, Žulová, Rychleby'''
|}
<br style="clear: both;" />
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [https://www.mestozulova.cz/ Oficiální stránky města]
* [http://hrady.dejiny.cz/zulova/ Hrad Frýdberk]
* [https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/obce/541575 Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) – Žulová]

{{Flickr|Žulová}}{{Commonscat|Žulová}}{{Město Žulová}}{{Okres Jeseník}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Žulová| ]]
[[Kategorie:Okres Jeseník]]
[[Kategorie:Města v Českém Slezsku]]
[[Kategorie:Obce v okrese Jeseník]]
[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Multimediaexpo.cz - Související změny pro stránku "Seznam katastrálních území okresu Jeseník" [cs]

Žulová