Borotín (okres Tábor)

2026-09-14T13:48:23Z

Nahrazení textu „<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=8&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], Miloslav Vlček, 10. října 2006</ref>“ textem „<ref name=status

Nová stránka

{{Upravit}}
{{Infobox české obce a města
| název = Borotín
| status = městys
| kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]]
| okres = Tábor
| ob.roz.půs = [[Tábor]]
| pov.ob = [[Tábor]]
| země = [[Čechy]]
| výměra = 26,25
| obyvatelé = 597
| obyv.datum = 11. 12. 2009<ref>{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/c/borot/index.html|datum vydání=2009-12-11|datum přístupu=2009-12-28|jazyk=}}</ref>
| zem.šíř = 49° 30’ 11’’
| zem.dél = 14° 36’ 50’’
| PSČ = 391 35
| početzsj = 9
| početč = 11
| početk = 4
| adresa = Borotín 57<br />391 35 Borotín u Tábora
| web = www.borotin.cz
| úř.web =
| email = obec.borotin@tiscali.cz
| starosta = Ing. Antonín Brož
| foto = Soubor:Borotin_od_Stareho_Zamku_1.jpg
| popisek.foto =
| znak =
| vlajka = Image:Borotin TA CZ flag.gif
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Borotín |lat_deg=49 |lat_min=30 |lat_sec=11 |lon_deg=14 |lon_min=36 |lon_sec=50 |float=center }}
| NUTS5 = CZ0317 552101
| NUTS4 = CZ0317
| NUTS3 = CZ031
| nad.výš = 520
}}
'''Borotín''' je [[městys]] se zříceninou hradu v [[okres Tábor|okrese Tábor]], v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]], necelých 11 km ssz. od [[Tábor]]a. V roce 2006 měl 541 obyvatel.
== Historie obce ==
Zakladatelem obce byl rod zemanů [[Vítkovci|Vítkovců]], kteří se původně psali [[z Borotína]] a později [[z Landštejna]]. Někdy kolem roku 1356 postavil vladyka [[Mikuláš z Borotína]] (též v některých pramenech uváděn jako [[Mikuláš Borota]]), na místě tvrz. Jeho vnuk, [[Vítek z Landštejna]], přestavěl tvrz na gotický hrad. Jeho potomci, Jan z Landštejna a Heřman z Landštejna, se stali stoupenci učení Jana Husa. Přičiněním tohoto šlechtického rodu, byla ves Borotín - z mohutným a opevněným hradem - od roku 1422 baštou husitů.

[[Heřman]] byl na pražském sněmu v roce 1423 zvolen do [[sbor zemských správců|sboru zemských správců]]. V roce 1426 se stal jeho nástupce Mikuláš z Landštejna jedním z vedoucích husitských [[hejtman (vojenství)|hejtmanů]], ale roku 1434 přešel do katolického tábora. Za tuto údajnou zradu oblehlo husitské vojsko, pod vedením Ondřeje Prokopa zvaného "Holý", hrad. Obec Borotín husité vydrancovali, pobořili a vypálili.

V držení obce a hradu Borotín se vystřídala celá řada šlechtických rodů: Jan Malovec z Pacova (1446), Kateřina Malovcová z Pacova (1488), Oldřich Malovec z Pacova (1556), Pavel Malovec z Pacova (1602), Kryštof Vojkovský z Milhostic (1613), Adam Šťastný z Kvasejovic (1618), Polyxena z Lobkovic (1623) a Jan Nádherný z Borutína (1829).

Od [[10. říjen|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26612&pdf=1 Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>

== Zřícenina ==
[[Soubor:Starý Zámek.JPG|thumb|Starý Zámek]]
[[Zřícenina]] hradu Borotín, zvaného [[Starý zámek]], má své vlastní dějiny.
Ojedinělá tvrzení, že husité hrad v roce 1434 dobyli a zbořili, jsou [[mystifikacemi]] a nezakládají se na historických skutečnostech.
Kryštov Vojkovský z Milhostic měl tři syny, kteří se v letech 1618–1620 zúčastnili stavovského povstání. Císařští vojáci ([[Katolická liga]]) jim proto vyplenili a vypálili hrad i dvůr. Vypálený a zdevastovaný hrad, jenž se tehdy nazýval „Starý zámek“, byl ponechán svému osudu. V roce 1840 nechal [[Jan Nádherný z Borutína]] dodatečně část hradní zříceniny zbourat a kameny použil k obnově blízkého statku, který původně ke „Starému zámku“ patřil. Dnes, ([[2006]]), se nachází tato část obce Borotína ve velmi zuboženém stavu.
Zřícenina hradu stojí na skalnatém návrší, východně od obce Borotín. Na jižní straně „Starého zámku“ je doposud rybník, který tvořil jeho přirozenou ochranu. Z bývalého hradu se zachoval zbytek válcové věže a přilehlého gotického paláce. Gotický palác měl klenuté přízemí. Z vnitřního opevnění „Starého zámku“ zůstal jen zbytek vysunuté hranolové věže. V letech [[1980]]–[[1982]] došlo k zakonzervování zdiva zbytku zříceniny „Starý zámek“.
== Pověsti ==
Pramáti rodu Borotínů ([[Berta Vítkovcová z Borotína]]) se těžce prohřešila proti cti rodu (byla [[nymfomanka|nymfomankou]]) a následkem toho jí stihla krutá kletba: Po své smrti musela ''nahá'' bloudit hradem a jeho okolím tak dlouho, dokud nevymře její poslední potomek. Světoznámý rakouský divadelní dramatik, [[Franz Grillparzer]] (1791 - 1872), použil tuto legendu pro svoji divadelní inscenaci ve Vídni pod stejným názvem „Pramáti“ (Die Ahnfrau). [[Vítkovcové z Landštejna]] (předtím „z Borotína“), vymírají [[Mikulášem z Landštejna]] (v legendě a v divadelní inscenaci [[Franz Grillparzer|Franze Grillparzera]] vystupuje jako „Jaromír z Borotína“ - tedy osoba historicky neexistující). Tento poslední člen rodu byl 1460 omylem zavražděn v lese nedaleko [[Bejšova]]. Legenda končí slovy: „Teprve nyní smrtí posledního Borotína byla [[kletba]] z pramáti sňata, takže se mohla uložit do rakve k věčnému spánku“.<ref>*''Pavel, Josef'': „Pověsti českých hradů a zámků“, díl II, Praha 2000.</ref>
V Novém Kostelci měli krásný zvon. Občané Tábora jim ho záviděli a jednoho dne ho ukradli z věže a pověsili do kostela v Táboře. Zvon však v noci ulétl z kostela, ale když se snažil vrátit do své věže, špatně se zavěsil a spadl do studánky. Ráno tam žena prala prádlo a to se jí chytilo za zvon. Žena zaklela a zvon se navždy utopil.<ref>ŠORM, Antonín. ''Pověsti o českých zvonech.'' Praha: V. Kotrba, 1926.</ref>
== Místní části ==
* '''Borotín'''
* [[Boratkov]]
* [[Hatov]]
* [[Chomoutova Lhota]]
* [[Kamenná Lhota (Borotín)|Kamenná Lhota]]
* [[Libenice (Borotín)|Libenice]]
* [[Nový Kostelec]]
* [[Pejšova Lhota]]
* [[Pikov]]
* [[Předbojov]]
* [[Sychrov (Borotín)|Sychrov]]
== Reference ==
* ''Berwid-Buquoy, Jan'': „Neznámá země Československo - Jižní Čechy“ (série přednášek), FU Berlin, Ost-Europa-Institut, Západní Berlín 1975.
* ''Tříska, Karel Dr.'': „Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezku“, díl V., Jižní Čechy, Praha 1986.
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.ceskasibir.cz/borotin.php Borotín v Muzeu České Sibiře]
* [http://sechtl-vosecek.ucw.cz/cml/dir/Borotin.html Historické fotografie v archivu atelieru Šechtl & Voseček]

{{commonscat|Borotín (Tábor District)}}{{Článek z Wikipedie}}{{Okres Tábor}}
[[Kategorie:Okres Tábor]]
[[Kategorie:Městyse v Čechách]]
[[Kategorie:Obce v okrese Tábor]]
[[Kategorie:Společenství obcí Čertovo břemeno]]
[[Kategorie:DSO Mikroregion venkov]]

Multimediaexpo.cz - Související změny pro stránku "Stádlec" [cs]

Borotín (okres Tábor)