Multimediaexpo.cz - Související změny pro stránku "Tomice" [cs]

Louňovice pod Blaníkem

2026-09-14T14:28:59Z

Nahrazení textu „<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=16&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], Miloslav Vlček, 23. ledna 2007</ref>“ textem „<ref name=status

← Starší verze		Verze z 14. 9. 2026, 14:28
Řádka 35:		Řádka 35:
	== Historie obce ==		== Historie obce ==
	Nejstarší dějiny tohoto městysu na jihu benešovského okresu jsou úzce spojeny s osudy jeho ženského [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků\|premonstrátského]] [[klášter]]a, který byl založen roku 1149 v tehdy pusté krajině pod oběma Blaníky. O jeho počátcích ve 12. století jsou dochovány písemné zprávy v [[Jarlochova kronika\|Jarlochově kronice]]. Klášter, který sehrál důležitou úlohu v hospodářském a kulturním zvelebení Podblanicka, se záhy rozmohl. Ovládl během svého téměř 300 letého trvání řadu osad v okolí. Při samotném klášteře vznikla záhy osada - dnešní Louňovice. Louňovický klášter zanikl roku 1420 na samém počátku husitských válek, kdy byl [[Jan Žižka\|Žižkou]] vypálen. K dobytí kláštera došlo patrně 23. srpna 1420 a Louňovice připadly [[Tábor]]u. Ten je držel až do roku 1547, kdy o ně táborští přišli konfiskací majetku [[Ferdinand I. Habsburský\|Ferdinandem I.]]. V druhé polovině 16. století a v 17. století patřily Louňovice pod Blaníkem Skuhrovským. Bezdětný [[Karel Adam Lev z Říčan]] je ve své poslední vůli odkázal [[Arcidiecéze pražská\|pražskému arcibiskupství]], které vlastnilo louňovický statek a lesy až do roku [[1924]].		Nejstarší dějiny tohoto městysu na jihu benešovského okresu jsou úzce spojeny s osudy jeho ženského [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků\|premonstrátského]] [[klášter]]a, který byl založen roku 1149 v tehdy pusté krajině pod oběma Blaníky. O jeho počátcích ve 12. století jsou dochovány písemné zprávy v [[Jarlochova kronika\|Jarlochově kronice]]. Klášter, který sehrál důležitou úlohu v hospodářském a kulturním zvelebení Podblanicka, se záhy rozmohl. Ovládl během svého téměř 300 letého trvání řadu osad v okolí. Při samotném klášteře vznikla záhy osada - dnešní Louňovice. Louňovický klášter zanikl roku 1420 na samém počátku husitských válek, kdy byl [[Jan Žižka\|Žižkou]] vypálen. K dobytí kláštera došlo patrně 23. srpna 1420 a Louňovice připadly [[Tábor]]u. Ten je držel až do roku 1547, kdy o ně táborští přišli konfiskací majetku [[Ferdinand I. Habsburský\|Ferdinandem I.]]. V druhé polovině 16. století a v 17. století patřily Louňovice pod Blaníkem Skuhrovským. Bezdětný [[Karel Adam Lev z Říčan]] je ve své poslední vůli odkázal [[Arcidiecéze pražská\|pražskému arcibiskupství]], které vlastnilo louňovický statek a lesy až do roku [[1924]].
-	Od [[23. leden\|23. ledna]] [[2007]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[~~http~~://www.psp.cz/sqw/text/~~text2~~.sqw?C=16&T=~~k2006psp5r~~ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 23. ledna 2007</ref>	+	Od [[23. leden\|23. ledna]] [[2007]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26620&pdf=1 Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 23. ledna 2007</ref>
	== Památky v obci ==		== Památky v obci ==
	* ''kostel Nanebevzetí Panny Marie'' - [[baroko\|barokní]] kostel stojící na místě původního [[románská architektura\|románského]] kostela, který byl čelem rozsáhlého klášterního traktu		* ''kostel Nanebevzetí Panny Marie'' - [[baroko\|barokní]] kostel stojící na místě původního [[románská architektura\|románského]] kostela, který byl čelem rozsáhlého klášterního traktu

Křivsoudov

2026-09-14T14:28:58Z

← Starší verze		Verze z 14. 9. 2026, 14:28
Řádka 42:		Řádka 42:
	První písemná zmínka o obci pochází z roku 1276.		První písemná zmínka o obci pochází z roku 1276.

-	Od [[23. leden\|23. ledna]] [[2007]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[~~http~~://www.psp.cz/sqw/text/~~text2~~.sqw?C=16&T=~~k2006psp5r~~ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 23. ledna 2007</ref>	+	Od [[23. leden\|23. ledna]] [[2007]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26620&pdf=1 Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 23. ledna 2007</ref>
	== Pamětihodnosti ==		== Pamětihodnosti ==
	* Kostel Narození Panny Marie		* Kostel Narození Panny Marie

Zdislavice

2026-09-14T14:12:16Z

+ Historie

← Starší verze		Verze z 14. 9. 2026, 14:12
Řádka 39:		Řádka 39:
	První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352.		První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352.

-	S účinností od [[1. prosinec\|1. prosince]] [[2006]] byl [[10. listopad]]u [[2006]] obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[~~http~~://www.psp.cz/sqw/text/~~text2~~.sqw?C=13&T=~~k2006psp5r~~ Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. listopadu 2006</ref>	+	V městysi Zdislavice ''(743 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katolický kostel, živnostenské společenstvo)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:<ref>''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1917. (česky a německy)</ref> 2 bednáři, cihelna, holič, rolnické skladištní družstvo, 3 hostince, 2 koláři, obchod s koňmi, kovář, 3 krejčí, 3 mlýny, 2 obuvníci, pekař, pila, 5 řezníků, 4 obchody se smíšeným zbožím, strojírna Šustr, švadlena, 2 truhláři.
		+
		+	S účinností od [[1. prosinec\|1. prosince]] [[2006]] byl [[10. listopad]]u [[2006]] obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26617&pdf=1 Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 10. listopadu 2006</ref>

	== Turistika ==		== Turistika ==

Český Šternberk

2026-09-14T13:48:55Z

Nahrazení textu „<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=8&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], Miloslav Vlček, 10. října 2006</ref>“ textem „<ref name=status

← Starší verze		Verze z 14. 9. 2026, 13:48
Řádka 39:		Řádka 39:
	Vesnice vznikla v průběhu 13. století jako podhradí [[Český Šternberk (hrad)\|Českého Šternberku]]. Spolu s hradem se vesnice rozšiřovala až do své současné podoby, roku [[1901]] byl slavnostně zahájen provoz na železniční trati a Český Šternberk se tak stal díky své historické hodnotě i dobré dostupnosti oblíbeným cílem mnoha turistů.		Vesnice vznikla v průběhu 13. století jako podhradí [[Český Šternberk (hrad)\|Českého Šternberku]]. Spolu s hradem se vesnice rozšiřovala až do své současné podoby, roku [[1901]] byl slavnostně zahájen provoz na železniční trati a Český Šternberk se tak stal díky své historické hodnotě i dobré dostupnosti oblíbeným cílem mnoha turistů.
	V 20. letech [[20. století]] byl na levém břehu [[Sázava\|Sázavy]] (severní část obce) přestavěn vodní mlýn, o jehož původní podobě pocházejí zprávy již z konce 16. století. Stavba mlýnu vydržela až do současné doby, avšak silně chátrá. K mlýnu byl v 70. letech [[20. století]] vystaven i [[jez]], který také ve své podobě stojí až dodnes. V současnosti se ve vesnici staví převážně rodinné domy na kopcovitých pozemcích na pravém břehu [[Sázava\|Sázavy]].		V 20. letech [[20. století]] byl na levém břehu [[Sázava\|Sázavy]] (severní část obce) přestavěn vodní mlýn, o jehož původní podobě pocházejí zprávy již z konce 16. století. Stavba mlýnu vydržela až do současné doby, avšak silně chátrá. K mlýnu byl v 70. letech [[20. století]] vystaven i [[jez]], který také ve své podobě stojí až dodnes. V současnosti se ve vesnici staví převážně rodinné domy na kopcovitých pozemcích na pravém břehu [[Sázava\|Sázavy]].
-	Od [[10. říjen\|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[~~http~~://www.psp.cz/sqw/text/~~text2~~.sqw?C=8&T=~~k2006psp5r~~ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>	+	Od [[10. říjen\|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26612&pdf=1 Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>
	== Doprava ==		== Doprava ==
	=== [[Železniční doprava]] ===		=== [[Železniční doprava]] ===

Neustupov

2026-09-14T13:48:42Z

← Starší verze		Verze z 14. 9. 2026, 13:48
Řádka 33:		Řádka 33:
	== Historie ==		== Historie ==
	První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279.		První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279.
-	Od [[10. říjen\|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[~~http~~://www.psp.cz/sqw/text/~~text2~~.sqw?C=8&T=~~k2006psp5r~~ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>	+	Od [[10. říjen\|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26612&pdf=1 Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>
	== Pamětihodnosti ==		== Pamětihodnosti ==
	* Kostel Nanebevzetí Panny Marie na návsi		* Kostel Nanebevzetí Panny Marie na návsi

Netvořice

2026-09-14T13:48:41Z

← Starší verze		Verze z 14. 9. 2026, 13:48
Řádka 34:		Řádka 34:
	Má 1 098 obyvatel a rozkládá se na území 1788 [[Hektar\|ha]].		Má 1 098 obyvatel a rozkládá se na území 1788 [[Hektar\|ha]].
	Ve vzdálenosti 13 km východně leží [[Benešov]], 18 km jižně [[Sedlčany]], 23 km severovýchodně [[Říčany]] a 25 km západně [[Dobříš]].		Ve vzdálenosti 13 km východně leží [[Benešov]], 18 km jižně [[Sedlčany]], 23 km severovýchodně [[Říčany]] a 25 km západně [[Dobříš]].
-	Od [[10. říjen\|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[~~http~~://www.psp.cz/sqw/text/~~text2~~.sqw?C=8&T=~~k2006psp5r~~ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>	+	Od [[10. říjen\|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26612&pdf=1 Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>
	== Vodstvo ==		== Vodstvo ==
	[[Hydrografie\|Hydrograficky]] se Netvořice nacházejí v trojúhelníku mezi dolním tokem [[Sázava\|Sázavy]] před jejím soutokem s [[Vltava\|Vltavou]], tekoucí na západ od nich. Leží tedy v povodí Vltavy a v úmoří Severního moře. Netvořicemi protéká [[Brejlovský potok]], pramenící na svazích nad Tuchyní vlévající se do Sázavy ústí u Brejlova (část [[Lešany\|Lešan]]), po nichž převzal svůj název. Místně je také nazýván Netvořický potok.		[[Hydrografie\|Hydrograficky]] se Netvořice nacházejí v trojúhelníku mezi dolním tokem [[Sázava\|Sázavy]] před jejím soutokem s [[Vltava\|Vltavou]], tekoucí na západ od nich. Leží tedy v povodí Vltavy a v úmoří Severního moře. Netvořicemi protéká [[Brejlovský potok]], pramenící na svazích nad Tuchyní vlévající se do Sázavy ústí u Brejlova (část [[Lešany\|Lešan]]), po nichž převzal svůj název. Místně je také nazýván Netvořický potok.

Maršovice (okres Benešov)

2026-09-14T13:48:39Z

← Starší verze		Verze z 14. 9. 2026, 13:48
Řádka 41:		Řádka 41:
	Za [[Druhá světová válka\|druhé světové války]] se městys stal součástí [[Výcvikový prostor Waffen-SS na Benešovsku\|vojenského cvičistě Zbraní SS Benešov]] a jeho obyvatelé se museli [[1. duben\|1.dubna]] [[1944]] [[Vysídlení Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska\|vystěhovat]].<ref>{{Citace sborníku \| příjmení = Staněk \| jméno = Stanislav \| autor = \| odkaz na autora = \| titul = Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace\| odkaz na titul = \| příjmení sestavitele = \| jméno sestavitele = \| sestavitel = \| sborník = Sborník vlastivědných prací z Podblanicka \| odkaz na sborník = \| vydavatel = \| místo = Praha \| rok vydání = 1973 \| isbn = \| url = \| kapitola = \| strany = \| jazyk =}}</ref>		Za [[Druhá světová válka\|druhé světové války]] se městys stal součástí [[Výcvikový prostor Waffen-SS na Benešovsku\|vojenského cvičistě Zbraní SS Benešov]] a jeho obyvatelé se museli [[1. duben\|1.dubna]] [[1944]] [[Vysídlení Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska\|vystěhovat]].<ref>{{Citace sborníku \| příjmení = Staněk \| jméno = Stanislav \| autor = \| odkaz na autora = \| titul = Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace\| odkaz na titul = \| příjmení sestavitele = \| jméno sestavitele = \| sestavitel = \| sborník = Sborník vlastivědných prací z Podblanicka \| odkaz na sborník = \| vydavatel = \| místo = Praha \| rok vydání = 1973 \| isbn = \| url = \| kapitola = \| strany = \| jazyk =}}</ref>

-	Od [[10. říjen\|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[~~http~~://www.psp.cz/sqw/text/~~text2~~.sqw?C=8&T=~~k2006psp5r~~ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>	+	Od [[10. říjen\|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26612&pdf=1 Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>

	== Pamětihodnosti ==		== Pamětihodnosti ==

Divišov

2026-09-14T13:48:29Z

← Starší verze		Verze z 14. 9. 2026, 13:48
Řádka 40:		Řádka 40:
	V říjnu 1899 byla zahájena stavba železniční tratě vedoucí z Čerčan do Kolína.<ref> http://www.chocerady.cz/clanek.asp?id=7 Historie Chocerad</ref> V [[Ledečko\|Ledečku]] železniční trať odbočovala na [[Kácov]] a [[Světlá nad Sázavou\|Světlou nad Sázavou]]. Slavnostní zahájení provozu na této železniční trati se konalo [[6. říjen\|6. října]] [[1901]]. 1.března 1900 byla v Divišově otevřena [[pošta]] a v roce 1902 byla v ní instalována [[telegraf\|telegrafní]] stanice.		V říjnu 1899 byla zahájena stavba železniční tratě vedoucí z Čerčan do Kolína.<ref> http://www.chocerady.cz/clanek.asp?id=7 Historie Chocerad</ref> V [[Ledečko\|Ledečku]] železniční trať odbočovala na [[Kácov]] a [[Světlá nad Sázavou\|Světlou nad Sázavou]]. Slavnostní zahájení provozu na této železniční trati se konalo [[6. říjen\|6. října]] [[1901]]. 1.března 1900 byla v Divišově otevřena [[pošta]] a v roce 1902 byla v ní instalována [[telegraf\|telegrafní]] stanice.
	Od roku [[1925]] začala fungovat pravidelná autobusová linka [[Benešov]] - Divišov, která spolu s paralelní železnicí nazývanou [[Posázavský pacifik]] dopomohla k rozvoji chataření a vzniku více jak 15 chatových osad. Stavba dálnice D1 od Prahy až do [[Šternov]]a byla uvedena do provozu 8. července 1977 <ref>http://www.ceskedalnice.cz/d1.htm</ref> a ještě více akcelerovala jednak chatovou výstavbu v okolí, především u řek [[Blanice (přítok Sázavy)\|Blanice]] a [[Sázava]] a pak rekonstrukce [[chalupa\|chalup]], samostatných hospodářských [[stavení]] a [[mlýn\|mlýnů]], které zůstávaly volné po migraci obyvatel do měst v poválečném období.		Od roku [[1925]] začala fungovat pravidelná autobusová linka [[Benešov]] - Divišov, která spolu s paralelní železnicí nazývanou [[Posázavský pacifik]] dopomohla k rozvoji chataření a vzniku více jak 15 chatových osad. Stavba dálnice D1 od Prahy až do [[Šternov]]a byla uvedena do provozu 8. července 1977 <ref>http://www.ceskedalnice.cz/d1.htm</ref> a ještě více akcelerovala jednak chatovou výstavbu v okolí, především u řek [[Blanice (přítok Sázavy)\|Blanice]] a [[Sázava]] a pak rekonstrukce [[chalupa\|chalup]], samostatných hospodářských [[stavení]] a [[mlýn\|mlýnů]], které zůstávaly volné po migraci obyvatel do měst v poválečném období.
-	Od [[10. říjen\|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[~~http~~://www.psp.cz/sqw/text/~~text2~~.sqw?C=8&T=~~k2006psp5r~~ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>	+	Od [[10. říjen\|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26612&pdf=1 Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>
	== Současnost Divišova ==		== Současnost Divišova ==
	Divišov se proslavil v posledních letech dvěma skandály s celorepublikovým dosahem. Mgr. Lipová v roce 2006 vydala na webu prohlášení s titulem „Nechutně obnažená psí přirození“, které vyzývalo zastupitelstvo obce k vydání vyhlášky o zakrývání psích ohanbí. Po detailních zprávách v rádiích (Evropa 2 a ČRo Radiožurnál) a v celostátním tisku zastupitelstvo obce přípravné práce na vyhlášce dementovalo a vydalo běžnou vyhlášku o poplatcích za psa.		Divišov se proslavil v posledních letech dvěma skandály s celorepublikovým dosahem. Mgr. Lipová v roce 2006 vydala na webu prohlášení s titulem „Nechutně obnažená psí přirození“, které vyzývalo zastupitelstvo obce k vydání vyhlášky o zakrývání psích ohanbí. Po detailních zprávách v rádiích (Evropa 2 a ČRo Radiožurnál) a v celostátním tisku zastupitelstvo obce přípravné práce na vyhlášce dementovalo a vydalo běžnou vyhlášku o poplatcích za psa.