Multimediaexpo.cz - Související změny pro stránku "Uherské Hradiště" [cs]

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa

2026-05-21T15:10:12Z

+ Aktualizace

Nová stránka

[[Soubor:Praga 11.jpg|thumb|250px|Tanky [[T-55]] invazních sil obklopené davem demonstrantů]]
[[Soubor:František Dostál Srpen 1968 4.jpg|thumb|250px|Sovětský tank v Praze, nedaleko hlavního nádraží (21. srpna 1968)]]
[[File:Zvací dopis 1968.jpg|thumb|250px|[[Zvací dopis]] (1968)]]
'''Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa''' ('''Vstup spojeneckých vojsk''', '''Operace Dunaj''') byl vojenský vpád vojsk pěti [[socialismus|socialistických]] zemí [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] v čele se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] (SSSR) na [[Zvací dopis|žádost]] konzervativního křídla komunistické strany. Dále se jej účastnila vojska [[Polská lidová republika|Polské lidové republiky]] (PLR), [[Maďarská lidová republika|Maďarské lidové republiky]] (MLR) a [[Bulharská lidová republika|Bulharské lidové republiky]] (BLR). Vojska [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republiky]] (NDR), ač připravena k zásahu, nakonec hranice [[Československá socialistická republika|ČSSR]] nepřekročila (až na malý počet specialistů).<ref>[http://www.rozhlas.cz/1968/aktualne/_zprava/486423 Archivy zpochybňují přímou účast vojsk bývalé NDR na invazi v roce 1968]</ref><ref>[http://www.ct24.cz/srpen-1968/zahranicni/26086-ndr-se-srpnove-invaze-zucastnila-a-zaroven-nezucastnila/ NDR se srpnové invaze zúčastnila… a zároveň nezúčastnila]</ref> Země Varšavské smlouvy, které se invaze nezúčastnily, byly [[Albánie]] (od roku 1962 fungovala v tomto paktu jen jako pasivní člen) a [[Rumunsko]] pod vedením svérázného diktátora [[Nicolae Ceauşescu|Nicolae Ceauşesca]].

Byla obsazena většina důležitých měst v tehdejší [[Československá socialistická republika|ČSSR]], krátce po příjezdu [[tank]]ů a obsazení [[letiště|letišť]], na kterých přistávala [[Sovětský svaz|sovětská]] letadla s další vojenskou technikou. Československá armáda, která měla na starosti obranu hranic, nepodnikla žádné kroky, jelikož vojska byla [[Zvací dopis|pozvána]] členy ÚV KSČ, kteří také dali rozkaz k jejich vpuštění do země. [[Veřejnost]] během prvního týdne okupace vyjadřovala silný odpor, sama však ničeho nezmohla; bylo přerušeno [[rozhlas]]ové i [[Televizní vysílání|televizní]] vysílání.<ref>[http://www.rozhlas.cz/1968/fakta/_zprava/481530 Československý rozhlas – Okupace den za dnem, hodinu po hodině]</ref> Následně došlo k potlačení československého pokusu o reformu socialismu – tzv. [[Pražské jaro 1968|Pražského jara]]. Došlo k zatčení a internaci československých vedoucích představitelů – [[Alexander Dubček|Dubčeka]], [[Josef Smrkovský|Smrkovského]], [[Oldřich Černík|Černíka]] a dalších. Vojska SSSR zde zůstala až do roku [[1991]].

== Průběh ==
V noci z [[20. srpen|20. srpna]] na [[21. srpen|21. srpna]] [[1968]] začala invaze do Československa. První útočná vlna proběhla v ranních hodinách, kdy byla obsazena [[letiště]], na která následně začala přistávat dopravní letadla s vojenskými jednotkami. Hluk přistávajících motorů varoval mnoho občanů u okolí letišť, že začala invaze. Československá armáda měla od [[Zvací dopis|iniciátorů]] rozkaz pustit vojska do země. Soukromé osoby začaly šířit zprávy o útoku jednotek Varšavské smlouvy. V ranních hodinách Československý rozhlas odvysílal [[Provolání Všemu lidu ČSSR]] a později i dramatické scény se střelbou na Vinohradské třídě. Kolem deváté ráno vysílání umlklo za zvuků střelby sovětské pěchoty.<ref>[http://www.rozhlas.cz/1968/rozhlas/_zprava/482064 Český rozhlas – Poslechněte si: Vysílání Československého rozhlasu 21. srpna 1968 - noc a ráno]</ref> Rozhlas následně přešel do ilegality a od 11 hodin pokračoval ve štafetovém vysílání zpravodajství o situaci v zemi, kdy se střídavě hlásila utajená studia po celé zemi.<ref>[http://www.totalita.cz/1968/1968_rzh_sve.php Totalita.cz – Podporovali jsme Dubčeka – Rozhovor autora Totality Daniela Růžičky s Jiřím Svejkovským o situaci v ČST v roce 1968.]</ref>

V průběhu invaze bylo nasazeno do československých ulic přibližně 6 300 [[tank]]ů, které byly následovány velkým počtem pozemních jednotek v odhadovaném počtu 200 000 až 500 000 mužů.<ref>[http://www.totalita.cz/1968/19680820.php Totalita.cz – Úterý 20. srpna 1968]</ref>

Tanky a obrněná vozidla byla pomalována tzv. [[invazní pruh|invazními pruhy]]. Tyto pruhy bílé barvy na kapotách obrněnců a ostatních vozidel měly zabránit případné palbě spřátelených jednotek. V tehdejší době totiž v Československu byla ve výzbroji stejná technika jako v ostatních členských státech Varšavské smlouvy a tak v případě protiútoku Československé armády by armády Varšavské smlouvy (okupační vojsko) měly problémy rozlišit nepřítele od spojence. Invazní pruhy byly poprvé použity během 2. světové války, například i během [[Bitva o Normandii|operace Overlord]].

=== Ztráty ===
Ode dne vstupu vojsk na území Československa do konce roku zemřelo při střetech cizích vojáků s civilisty a dopravních nehodách zaviněných okupačními vojsky 108 Čechů a Slováků.<ref>[http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=317231 Historici: Obětí srpnové okupace je více] – České noviny, 9. 6. 2008]</ref> Invaze měla za následek také emigraci přibližně 300 000 lidí z republiky (70 000 okamžitě po invazi). Sověti měli během invaze 98 mrtvých.<ref>http://www.krabitchka.cyclura.cz/milovice/SA-ztraty.htm</ref>

== Zahraniční ohlasy ==
Už 21. srpna se sešla [[Rada bezpečnosti OSN]].<ref name="rozhlas">
{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.rozhlas.cz/1968/fakta/_zprava/481530
| titul=Okupace den za dnem, hodinu po hodině
| vydavatel=Český rozhlas
| datum přístupu=2008-08-10}}
</ref> Sovětský zástupce Jakov Malik na ní prohlásil, že se v Československu nic zvláštního neděje a všechno funguje normálně.<ref name="rozhlas">
{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.rozhlas.cz/1968/fakta/_zprava/481530
| titul=Okupace den za dnem, hodinu po hodině
| vydavatel=Český rozhlas
| datum přístupu=2008-08-10}}
</ref> Rezoluci připravenou Spojenými státy a Velkou Británií schválilo 10 zemí, tři státy (Indie, Pákistán, Alžírsko) se zdržely, proti byl Sovětský svaz a Maďarsko. Malik však následně přijetí rezoluce vetoval.<ref name="rozhlas">
{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.rozhlas.cz/1968/fakta/_zprava/481530
| titul=Okupace den za dnem, hodinu po hodině
| vydavatel=Český rozhlas
| datum přístupu=2008-08-10}}
</ref> [[Spojené státy americké]] na tuto skutečnost nijak nereagovaly, neboť pro ně byla přednější [[bilaterální dohoda]] se Sovětským svazem a poválečné rozdělení tehdejší Evropy respektovaly. Britská vláda nechtěla ohrozit své obchodní zájmy se SSSR a dalšími zeměmi Varšavské smlouvy. Některé socialistické státy odmítly vyslat své jednotky do [[Československá socialistická republika|ČSSR]] (například [[Rumunsko]]), jiné (například [[Jugoslávie]]) vyjádřily vedení [[Komunistická strana Československa|KSČ]] podporu, nabídly dokonce i materiální pomoc.

=== Zahraniční protesty ===
[[File:Helsinki demonstration against the invasion of Czechoslovakia in 1968.jpg|thumb|240px|Protiokupační manifestace v Helsinkách, srpen 1968]]
Proti invazi protestovaly západní státy, ze socialistických pak [[Rumunsko]] a [[Jugoslávie]].

Dne 25. srpna 1968 se na moskevském [[Rudé náměstí|Rudém náměstí]] sešla k [[Demonstrace na Rudém náměstí v roce 1968|demonstraci]] skupinka osmi sovětských občanů (v českém prostředí známá často jako ''osm statečných'') – Konstantin Babickij, Taťána Bajevová, Larisa Bogorazová, Natalia Gorbaněvská, Vadim Delone, Vladimir Dremljuga, Pavel Litvinov a Viktor Fajnberg – kteří nesli československou vlaječku a transparenty s nápisy Ztrácíme nejlepší přátele, Hanba okupantům, Ruce pryč od ČSSR, [[Za vaši i naši svobodu]], Svobodu Dubčekovi, Ať žije svobodné a nezávislé Československo.<ref name="tyden">
{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/historie/srpen-1968-svet-zpovzdali-sledoval-ceske-drama_19794.html
| titul=Srpen 1968: Svět zpovzdálí sledoval české drama
| vydavatel=Týden
| datum přístupu=2007-11-04}}
</ref><ref name="ohlasy">[http://www.totalita.cz/1968/1968_08.php Totalita.cz – Mezinárodní ohlasy na Srpen 1968]</ref>
Během okamžiku byli zatčeni a následně strávili několik let ve vězeních či ústavech.

Dne [[8. září]] 1968 se na celostátních [[Dožínky|dožínkových]] slavnostech na varšavském stadiónu zapálil na protest proti okupaci [[Ryszard Siwiec]].<ref name="tyden" /> Na následky popálenin o čtyři dny později zemřel. I když jeho čin viděly tisíce lidí, režimu se podařilo přesvědčit veřejnost, že se jednalo o duševně narušeného jedince, takže pravý motiv jeho sebeupálení vyšel najevo až po roce [[1989]].

== Pobyt vojsk na československém území ==
Do [[4. listopad]]u [[1968]] opustily Československo armády [[Polsko|Polska]], [[Německá demokratická republika|NDR]], [[Maďarská lidová republika|MLR]] a [[Bulharská lidová republika|BLR]]. [[Sovětská armáda]] po okupaci zůstala na území Československa až do roku [[1991]], v odhadovaném počtu okolo 150 000 osob<ref>[http://vojenstvi.cz/armada/povalecna/sovet.vojska/3.htm eDejiny.cz – Bratrská vojska za hranicemi Sovětského svazu]</ref>
v třiatřiceti lokalitách. Do užívání jí byly předány celé vojenské prostory (např. [[Vojenský prostor Milovice|Milovice]], [[Vojenský újezd Libavá|Libavá]], [[Vojenský prostor Ralsko|Ralsko]]), kasárna (např. [[Horňátky]], [[Rokytnice v Orlických horách]], [[Česká Třebová]]) i některé civilní objekty (např. nemocnice [[Kostelec nad Černými lesy]]). V Milovicích bylo zřízeno velitelství sovětské [[Střední skupina vojsk|Střední skupiny vojsk]] a vybudováno de facto nové město s tisíci byty.

===Ilegální rozhlasové vysílání===
Ilegální stanice ''Vltava'', šířená na vlně 210 m pravděpodobně ze stanoviště poblíž východoněmeckých Drážďan, se poprvé ozvala po páté hodině ráno 21. srpna 1968. Vysílání špatnou češtinou a slovenštinou hájilo okupaci, Československý rozhlas se od něj distancoval a posluchače opakovaně upozorňoval, že jde o nepřátelské vysílání.<ref name="rozhlas">
{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.rozhlas.cz/1968/fakta/_zprava/481530
| titul=Okupace den za dnem, hodinu po hodině
| vydavatel=Český rozhlas
| datum přístupu=2008-08-10}}
</ref>

== Dnešní pohled ==
Ačkoliv česká i slovenská veřejnost invazi vojsk odsuzují, [[Zvací dopis|iniciátoři]], kteří i podle tehdejších zákonů spáchali [[vlastizrada|vlastizradu]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.denik.cz/srpen_68/srpen_60_20070822.html
| titul=Srpen 1968: viníci potrestání unikli
| vydavatel=Denik.cz
| datum přístupu=2011-01-25}}
</ref>, nebyli dosud potrestáni.
<ref>
{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.lidovky.cz/za-zvaci-dopis-z-roku-1968-vasil-bilak-stihan-nebude-f7z-/ln_zahranici.asp?c=A110124_105111_ln_zahranici_mtr
| titul=Za zvací dopis z roku 1968 Vasil Biľak stíhán nebude
| vydavatel=Lidovky.cz
| datum přístupu=2011-01-25}}
</ref>
<ref>
{{Citace elektronické monografie
| url=http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=688920
| titul=Bilak už za zvací dopis z roku 1968 nebude potrestán
| vydavatel=Aktualne.centrum.cz
| datum přístupu=2011-01-25}}
</ref>
<ref>
{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.mediafax.cz/zahranici/3161425-Pisu-pameti-mam-ciste-svedomi-a-niceho-nelituji-vzkazuje-Vasil-Bilak
| titul=Píšu paměti, mám čisté svědomí a ničeho nelituji, vzkazuje Vasil Biľak
| vydavatel=Mediafax.cz
| datum přístupu=2011-01-25}}
</ref>

[[File:Liberec 173.jpg|thumb|240px|Pamětní deska v Liberci]]
=== Související články ===
* [[Pražské jaro 1968]]
* [[Střední skupina vojsk]]
* [[Boj o rozhlas (1968)]]
* [[Jan Palach]]
* [[Petro Šelest]]

== Literatura ==
* Blažek, Petr, Kamiński, Łukasz, Vévoda, Rudolf (editoři): ''Polsko a Československo v roce 1968 : Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Varšava, 4. – 5. září 2003'', Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Dokořán (2006), Praha, ISBN 80-7285-070-9 (ÚSD AV ČR), ISBN 80-7363-103-2 (Dokořán)
* Zahradníček, Tomáš: ''Zvláštní výprava na jih: Intervence 1968 ve vzpomínkách polských důstojníků,'' Dějiny a současnost, roč. 30, č. 1, 2008, s. 37–39, ISSN 0418-5129

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://vojenstvi.cz/armada/povalecna/sovet.vojska/3.htm Sovětská armáda v Československu] – počty vojenských jednotek
* [http://www.youtube.com/watch?v=E6F9Wknm4FA Československý filmový týdeník č. 35 z r. 1968] – zcela věnovaný invazi, s originálními záběry a komentářem
* [http://www.novinky.cz/clanek/147675-jak-kreml-rozhodoval-o-vpadu-vojsk-do-ceskoslovenska.html Vladimír Michna: Jak Kreml rozhodoval o vpádu vojsk do Československa]
* [http://www.ustrcr.cz/cs/srpen-1968 Stránky věnované událostem roku 1968] – [[Ústav pro studium totalitních režimů]]

{{commonscat|Warsaw Pact invasion of Czechoslovakia}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Dějiny Československa]]
[[Kategorie:Dějiny Evropy]]
[[Kategorie:Pražské jaro 1968]]

Benešovy dekrety

2026-05-21T10:28:18Z

+ Na dekrety vydané prezidentem v roce 1945 měla zoufalá situace na Slovensku jistě značný vliv !

Nová stránka

[[Soubor:Edvard Beneš.jpg|thumb|240px|Prezident Edvard Beneš]]
'''Benešovy dekrety''' je běžně užívaný souhrnný název pro [[dekret (právní předpis)|dekrety]] [[prezident]]a republiky, což byly [[právní předpis]]y s mocí zákona v [[londýn]]ském [[prozatímní státní zřízení|prozatímním státním zřízení]], přijímané [[Československo|československou]] vládou v exilu po slyšení státní rady (někteří jejich zastánci toto označení prohlašují za nepřípustně zjednodušující nebo dokonce pejorativní).
Dekrety byly náhradním řešením po dobu neexistence parlamentu. [[Prezident]] republiky [[Edvard Beneš]] dekrety zpravidla pouze podepisoval. Na některých, nebo jejich částech, se ale aktivně účastnil. Paragrafové znění vytvářel aparát londýnského exilu a posléze vlády v Praze a v politickém zadání se projevovaly i ostatní proudy zastoupené v londýnské a zejména košické vládě (tedy moskevském exilu, zejména [[Komunistická strana Československa|KSČ]]).
== Přehled ==
[[Soubor:Czech economic aid to Slovakia 1945-1965-Deepseek-2026.png|thumb|240px|Na dekrety vydané prezidentem v roce 1945 měla zoufalá situace na [[Slovensko|Slovensku]] jistě značný vliv.]]
Dekrety vydané prezidentem Edvardem Benešem je možné rozdělit do tří částí:
* [[1940]]–[[1944]]
*: Tyto dekrety byly vydány v exilu v Londýně. Upravují především vytvoření československé exilové vlády a jejích orgánů (včetně armády) a jejich organizací.
* [[1943]]–[[1945]]
*: Vydány také v londýnském exilu. Upravují především převzetí kontroly osvobozeného území Československa od spojeneckých armád a organizace poválečné československé vlády.
* 1945
*: Nová poválečná vláda byla vyhlášena v Košicích a sestávala ze stran sjednocených v [[Národní fronta Čechů a Slováků|Národní frontě]] pod rozhodujícím vlivem Komunistické strany Československa. Protože nový parlament ještě nebyl vytvořen, i rozhodnutí této vlády byla provedena dekrety prezidenta, ty byly vytvořeny vládou a podepsány Benešem. Vedle zákonů o znárodnění většiny průmyslových podníků, pojišťoven, bank, zavedení centrálního plánování, všeobecné pracovní povinnosti mezi ně patří zákony spojené s konfiskací majetku [[Etničtí Němci|etnických Němců]] a Maďarů, zrušení československého státního občanství [[Etničtí Němci|etnickým Němcům]] a Maďarům, zrušení německé university a německých vysokých škol technických.<ref>[http://www.radio.cz/en/article/24446 Visegrad Four dispute over Benes Decrees]</ref>
V roce [[1945]] vyšlo ve Sbírce zákonů 98 nových dekretů a bylo republikováno 7 starých dekretů. Poslední má číslo 143/1945 Sb., o omezení žalobního práva v trestním řízení, ze dne [[27. říjen|27. října]] [[1945]].
Všechny dekrety [[prezident]]a republiky byly po válce, [[5. března]] [[1946]], [[ratihabice|ratihabovány]] (zpětně ratifikovány) [[Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé|Prozatímním Národním shromážděním]] ústavním zákonem č. 57/1946 Sb. Přibližně polovina dekretů byla později zrušena.
== Seznam některých dekretů ==
* 5/1945 Sb.– Dekret presidenta republiky ze dne 19. května 1945 o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů
* 12/1945 Sb.– Dekret presidenta republiky ze dne 21. června 1945 o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa
* 16/1945 Sb.– Dekret presidenta republiky ze dne 19. června 1945 o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech
* 27/1945 Sb.– Dekret presidenta republiky ze dne 17. července 1945 o jednotném řízení vnitřního osídlení
* 28/1945 Sb.– Dekret presidenta republiky ze dne 20. července 1945 o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci
* 33/1945 Sb.– Ústavní dekret presidenta republiky ze dne 2. srpna 1945 o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské
* 108/1945 Sb.– Dekret presidenta republiky ze dne 25. října 1945 o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy

== Důležité pozadí ==
Dekrety prezidenta republiky byly vydávány jako mimořádné řešení, když nebylo vzhledem k [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|okupaci]] možné vykonávat zákonodárnou moc v souladu s Ústavní listinou.<ref name="dekret">§ 2 ústavního dekretu presidenta republiky č. 20/1945 Sb., o prozatímním výkonu moci zákonodárné. [http://ftp.aspi.cz/opispdf/1945/010-1945.pdf Dostupné online.]</ref>

Vláda [[Spojené království|Velké Británie]] považovala odsuny německých menšin za způsob, jak vyřešit národnostní problémy v Evropě, a uvažovala o této možnosti již na počátku druhé světové války. Vycházelo se ze zkušeností při výměně křesťanského a muslimského obyvatelstva [[Řecko-turecká válka|mezi Řeckem a Tureckem]] po první světové válce a při přesunech obyvatel v rámci [[Britské impérium|Britského impéria]]. Československá vláda v londýnském exilu, podobně jako jiné válkou zasažené země, nezávisle na britské vládě také zvažovala myšlenku a rozsah odsunu [[Sudetští Němci|německé menšiny]]. Po [[Oběti nacistického Německa v Československu|nacistickém teroru]] proti českému obyvatelstvu, který byl rozpoután v reakci na atentát na Heydricha v červnu 1942, vyjádřila Velké Británie ústní podporu odsunu. Samotná realizace a legitimita odsunu byla odvislá od probíhajících jednání mocností, <ref>"[http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/britove-uvazovali-o-odsunu-nemcu-od-zacatku-valky_88140.html Britové uvažovali o odsunu Němců od začátku války]". Týden. 31. října 2010.</ref> které o územních změnách a významných poválečných přesunech německého obyvatelstva v rámci Evropy intenzivně jednaly od r. 1943 (Moskevská konference ministrů zahraničí v Moskvě, Teheránská konference) a [[Postupimská konference|Postupimská konference v r. 1945]].<ref>"[http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2005/5/stiny-minulosti/ Stíny minulosti: Češi, Postupim a sudetoněmecká otázka]". Dějiny a současnost.</ref>

Poválečné vysídlení osob německé národnosti z Československa bylo realizováno na základě rozhodnutí tří velmocí na Postupimské konferenci v srpnu 1945. Dokument přijatý na této konferenci představuje mezinárodně právní základ pro odsun. Vysídlení osob německé národnosti z Československa mělo oporu v mezinárodním právu a není předmětem dekretů prezidentů republiky. Žádný dekret prezidenta republiky se odsunu německého obyvatelstva netýkal. Článek XIII Postupimské dohody stanovil, že německé obyvatelstvo nebo jeho složky, nacházející se v Polsku, Československu a Maďarsku, bude třeba přemístit do Německa. Vlastní provedení tohoto přesídlení, též v součinnosti s Kontrolní radou v Německu a Spojeneckou komisí v Rakousku, bylo nutně v působnosti národních orgánů těchto států. Zároveň článek XIII Postupimské dohody stanovil, že odsun musí být prováděn spořádaným a humánním způsobem.

Je jasné, že Benešovy dekrety jsou nedílnou součástí výsledků a řešení [[Postupimská konference|Postupimské konference]] a jejich vydání bylo absolutně správné !

Poválečné Německo stále dluží [[Československo|Československu]] a dnes [[Česká republika|České republice]] obrovskou sumu peněz.

V rámci vyjednávání o znovusjednocení Německa však bohužel podepsalo Československo 22. srpna 1990 smlouvu, ve které se společně s dalšími zeměmi formálně vzdalo dalších nároků na válečné reparace.

== Dnešní diskuse zpochybňuje Postupimskou dohodu ==
V současných politických sporech o platnost a účinnost „Benešových dekretů“ se tohoto spojení obvykle používá v užším smyslu pro skupinu poválečných dekretů upravujících odsun a konfiskaci majetku Němců a Maďarů.
Hlavním předmětem dnešní kritiky dekretů je jejich neslučitelnost s principy demokratického právního státu, zejména proto, že Benešovy dekrety postulují princip [[kolektivní vina|kolektivní viny]] (postiženy podle nich byly – s úzce vymezenými výjimkami – všechny osoby německé a maďarské národnosti), nerespektují [[presumpce neviny|presumpci neviny]], diskriminují podle národnosti, zbavují občana státní příslušnosti bez jeho souhlasu a proti vůli, neumožňují mu svobodnou volbu místa k životu a kladou na ty Němce a Maďary, kteří by chtěli získat stejná práva jako Češi a Slováci, nespravedlivé a nepřiměřené požadavky: zatímco Čechovi nebo Slovákovi k uchování jeho statusu a politických práv stačilo, aby s okupační mocí nekolaboroval a nedopustil se zrady, Němci a Maďaři museli proti fašismu otevřeně bojovat, což se v podmínkách [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]] a [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenského štátu]] prakticky rovnalo sebevraždě a představovalo to smrtelné nebezpečí i pro rodinné příslušníky takového občana.
Zastánci dekretů poukazují na to, že jde o opatření z historicky poměrně vzdáleného období, které má dnes jen malou relevanci (jde o „mrtvé bezpráví“, německy ''totes Unrecht''), že vyhnání Němců bylo stvrzeno velmocenskou dohodou v [[Postupimská konference|Postupimi]] a v době, kdy k němu došlo, nebyly postupy etnického čištění území pokládány za nic výjimečného: tak jako dnes již nelze přehodnocovat majetkové konfiskace po bitvě na Bílé hoře nebo vyhnání Židů z Egypta, není možné vracet se k více než půlstoletí staré historii. Dále poukazují na to, že zatímco v právních státech v době míru platí princip [[presumpce neviny]], v době války a jako následek války, která je rozpoutána určitým státem či národem, platí princip [[kolektivní vina|kolektivní odpovědnosti]]. Dále je poukazováno na to, že německá menšina nebyla zbavena československé státní příslušnosti československými úřady až po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], ale že se jí sama zbavila již roku [[1938]], kdy se [[sudetští Němci]] stali říšskými příslušníky nacistického [[Nacistické Německo|Německa]], o což usilovali od druhé poloviny třicátých let prostřednictvím [[Sudetoněmecká strana|Sudetoněmecké strany]] (''Heim ins Reich'').

'''[[Polsko]]''' v roce [[2022]] oficiálně vyčíslilo své válečné škody na přibližně '''1,5 bilionu euro''' (6,2 bilionu zlotých). Tato suma je i nadále politickým referenčním bodem pro polské nároky. <ref>[https://www.euractiv.com/news/polish-president-renews-call-for-german-war-reparations/ Polish president renews call for German war reparations (anglicky)]</ref>

== Související články ==
* [[Vysídlení Němců z Československa]]
* [[Druhá světová válka]]
* [[Postupimská konference]]
* [[Československo]]
* [[Sudety]]

== Reference ==
* Blumenwitz, D.: ''Benešovy dekrety z roku 1945 z hlediska mezinárodního práva'', in: Střední Evropa 8, č. 26, Praha 1992 nebo in: Edvard Beneš a Střední Evropa, Praha 1994.
* Hanzlík, F.: ''Historické souvislosti přijetí Benešových dekretů a řešení otázky odsunu sudetských Němců'', in: Politologický časopis roč. 2, č. 2, 1995.
* Kuklík, J.: ''Mýty a realita takzvaných Benešových dekretů. Dekrety prezidenta republiky 1940-1945''. Praha 2002.
* Pavlíček, V.: ''O dekretech prezidenta republiky'', in: ''Právní aspekty odsunu sudetských Němců''. ÚMV, Praha 1995, pp. 29–55.
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [https://www.psp.cz/docs/laws/dek/ Dekrety prezidenta republiky Edvarda Beneše a související zákony]
* [http://www.mzv.cz/dekrety/ ''Druhá světová válka a její důsledky''] na serveru Ministerstva zahraničních věcí ČR
* [http://bohemistik.de/evahahn Eva Hahn] – historička, narozená v Praze, „která se přes tří desetiletí zabývá dějinami německo-českých vztahů, aniž by věřila na takzvané národnostní konflikty“ (německy)
=== Články ===
* [http://www.blisty.cz/art/11002.html Edvard Beneš a jeho dekrety – (sudeto)německý problém] - Eva Hahnová, Britské Listy, 11. 7. 2002
* [http://www.blisty.cz/art/10066.html Beneš do Evropy nepatří] – Vladimír Rott, Britské Listy, 11. 3. 2002
* [http://www.psp.cz/docs/laws/dek/na1995.html Nález ÚSČR o platnosti BD]
* [http://www.blisty.cz/art/11016.html Benešovy dekrety: podivná diskuse]
== Vybraná bibliografie ==
* Jakob Cornides:[http://works.bepress.com/jakob_cornides/1/ ''The Sudeten German Question after EU Enlargement''] - Eigentumsrecht und Eigentumsunrecht - Analysen und Beiträge zur Vergangenheitsbewältigung - Teil 2. Ed. Gilbert H. Gornig, Hans-Detlef Horn, Dietrich Murswiek. Berlin: Duncker & Humblot, 2009. 213-241.
* Perzi, Niklas: „ ''Die Beneš-Dekrete''“ (Benešovy dekrety), ISBN 3-85326-099-3, Vídeň 2003.
* Škrábek, Josef: „ ''Včerejší strach. Jaké to bylo mezi Čechy a Němci ?'' “, '''3. vydání''', ISBN 80-7021-838-X, nakladateství VYŠEHRAD, Praha 2006.
* Diskuze nezávislých historiků, ''Češi, Němci a odsun'', Academia Praha 1990
* Milan Sládek, ''Němci v Čechách'', nakladatelství Pragma 2002
* Kolektiv autorů, ''Rozumět dějinám'', Gallery s.r.o. pro Ministerstvo kultury ČR 2002
* Tauchen, Jaromír: ''"Beneš-Dekrete" von einer rechtlich historischen Perspektive.'' Journal on European History od Law. London, STS Science Centre, roč. 1, 2010, č. 1, s. 41 – 45. (ISSN 2042-6402)
* Berwid-Buquoy, Jan: „ ''Integration und Separation der Sudetendeutschen in der ČSR 1918 - 1920. Theorien der Nationalismen'' “ (Integrace a separace Sudetských Němců v ČSR 1918 - 1920. Teorie nacionalizmů), disertace na Freie Universität Berlin, ISBN 80-239-4433-9, nakladatelství HERBIA, České Budějovice 2005.

{{cs-timeline-smlouvy}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Právní dějiny]]
[[Kategorie:Zákony Československa]]
[[Kategorie:Politické dějiny Československa]]

Flickr

2026-05-20T08:43:18Z

+ ŽÁDNÉ LOGO !! Sprostá "premiová podpora" FLICKRu ignorovala už 3 naše žádosti o vysvětlení zablokování našeho účtu. Podpora FLICKRu bude asi stejně prémiová jako Posseltův cirkus !

Nová stránka

'''Flickr''' je komunitní web pro sdílení [[fotografie|fotografií]] a také video souborů. Byl také jedním z prvních serverů Web 2.0, který umožňoval používat štítky (tagy). Uživatelé mohou také své fotografie umístit do mapy.

Mobilním uživatelům Flickr nabízí oficiální aplikace pro [[iPhone]], [[BlackBerry]] a Windows Phone 7.

Flickr je aktuálně, podle serveru '''Alexa.com''', 32. nejnavštěvovanější server na světě<ref>http://www.alexa.com/topsites</ref>.

== Základní statistika ==
* Od [[3. listopad]]u [[2008]] obsahuje více než 3 miliardy fotografií a obrázků. <ref>http://blog.flickr.net/en/2008/11/03/3-billion/</ref>
* Od [[12. říjen|12. října]] [[2009]] obsahuje více než 4 miliardy fotografií a obrázků. <ref>http://blog.flickr.net/en/2009/10/12/4000000000/</ref>
* Od [[19. září]] [[2010]] obsahuje více než 5 miliard fotografií a obrázků. <ref>http://blog.flickr.net/en/2010/09/19/5000000000/</ref>
* Od [[4. srpen|4. srpna]] [[2011]] obsahuje více než 6 miliard fotografií, obrázků a video souborů. <ref>http://blog.flickr.net/en/2011/08/04/6000000000/</ref>
* Od [[5. říjen|5. října]] [[2011]] obsahuje více než 200 milionů fotografií a obrázků s licencí [[Creative Commons]]. <ref>http://blog.flickr.net/en/2011/10/05/200-million-creative-commons-photos-and-counting/</ref>
* Od [[25. duben|25. dubna]] [[2012]] obsahuje více než 7 miliard fotografií, obrázků a video souborů. <ref>http://blog.flickr.net/2012/04/25/say-hello-to-the-new-flickr-uploadr/</ref>
* Od [[20. květen|20. května]] [[2013]] obsahuje více než 8 miliard fotografií, obrázků a video souborů. <ref>http://blog.flickr.net/en/2013/05/</ref>
* Od počátku [[Leden|ledna]] [[2015]] obsahuje více než 10 miliard fotografií, obrázků a video souborů. <ref>http://blog.flickr.net/en/2015/01/14/top-photos-on-flickr-in-2014-countries-and-territories/</ref><ref>http://www.iphonefaq.org/archives/974142</ref><ref>http://forums.macrumors.com/showthread.php?t=1837301</ref>
* Od [[9. květen|9. května]] [[2015]] obsahuje více než 11 miliard fotografií, obrázků a video souborů. <ref>http://www.imaging-resource.com/news/2015/05/07/flickr-4.0-update-brings-uploadr-tool-contextual-search-and-more</ref><ref>http://www.digimanie.cz/flickr-40-prinasi-automaticky-upload-download-vsech-fotek-a-dalsi-funkce/6060</ref>
* '''Od [[8. prosinec|8. prosince]] [[2015]] obsahuje více než 356 milionů fotografií a obrázků s licencí [[Creative Commons]]'''. <ref>[http://stateof.creativecommons.org:8080/2015/ State of the Commons (anglicky)]</ref>
* '''Od [[19. říjen|19. října]] [[2016]] obsahuje více než 12.4 miliard fotografií, obrázků a video souborů'''. <ref>http://blog.flickr.net/en/2016/10/19/were-bringing-you-some-new-features/</ref>

== Historie ==
Portál '''Flickr''', který vyvinula společnost ''Ludicorp'' v kanadském [[Vancouver]]u, byl oficiálně spuštěn v [[únor]]u [[2004]].

Původně byl Flickr zamýšlen jako mnohouživatelský chat s možností vzájemných současných výměn fotografií mezi registrovanými uživateli. Na počátku zcela chyběla možnost přiřazování klíčových slov u jednotlivých fotografií, zařazování do tématických skupin a další prvky, které mají aktuální uživatelé Flickru tak rádi.

V březnu [[2005]] jej odkoupila společnost [[Yahoo!]]. V červnu téhož roku byly servery přesunuty z [[Kanada|Kanady]] do [[Spojené státy americké|Spojených státu amerických]] a tudíž podléhají tamním zákonům.

== Základní funkce ==
[[Soubor:Flickr Licenses edit.png|thumb|220px|Přehled využívání jednotlivých typů licence Creative Commons na Flickr.com]]
=== Sdílení fotografií ===
Flickr umožňuje uživateli po nahrání fotografie zvolit, pod jakou [[Softwarová licence|licencí]] bude jeho snímek šířen.

Fotografie se často doplňují klíčovými slovy pro jejich snadné vyhledávání. U každé fotografie se také doporučuje zanechat popis upřesňující osoby a celkovou povahu fotografie. Navíc je možné organizovat fotografie do chytrých sad, které tvoří důležitou podmnožinu jediného komplexního fotoalba uživatele. Flickr umožňuje přidávání jiných uživatelů mezi vaše kontakty. Tyto kontakty můžete následně zařadit do kategorie rodina či přátelé. U každé fotografie lze jednotlivě omezit její oprávnění k zobrazení na vybranou kategorii nebo jí dokonce označit příznakem "''soukromá''". Potom jí uvidí pouze její vlastník. Jednou z mnoha nabízených funkcí je také ''otáčení fotografií''.

Od [[2. červenec|2. července]] [[2010]] ho mohou využívat také uživatelé [[Multimediaexpo.cz]] – přes šablonu [[Šablona:Flickr|Flickr]] a editační pole [[MediaWiki:Edittools|Edittools]].

=== Uživatelské účty ===
Flickr nabízí dva typy účtů: '''Free''' (základní, zdarma) a '''Pro''' (profesionální, placený).

Uživatelé ''základního účtu zdarma'' mohou nahrát maximálně 300 MB fotografií za měsíc a 2 videa. Kromě toho mohou, ve svém profilu, vidět maximálně 200 svých nejnovějších fotografií. Na starší fotografie se mohou dívat jen přes odkazy a internetové adresy. Uživatelé základního účtu také nemají přístup ke svým originálním souborům (v původní velikosti) a musí se spokojit s "ořezanou" variantou (typicky 1024 x 768 [[pixel]]ů). Pokud je bezplatný účet neaktivní více než 90 po sobě jdoucích dnů, Flickr si vyhrazuje právo ho smazat.

Uživatelé ''profesionálního placeného účtu'' mohou nahrávat zcela '''neomezené''' množství fotografií a video souborů každý měsíc a mohou získat neomezenou šířku pásma i úložiště. Odstranění reklamy. Jejich fotografie mohou být umístěny do až 60 různých tématických skupin (Groups). Rovněž mají přístup k podrobným statistikám. Pokud uživatel nezaplatí další období, jeho profesionální účet se automaticky vrátí ke všem omezením základního účtu. Roční předplatné profesionálního účtu stojí jen – 24,95 USD.

== Použité technologie ==
* [[PHP]]
* Smarty Template Engine
* PEAR pro XML & Email
* [[Perl]]
* [[ImageMagick]]
* [[MySQL]]
* [[Java]]
* Apache Web Server 2
* [[Adobe Flash]]
* Fotonotes pro popisek na fotografii

== Související galerie ==
* [[:Kategorie:Uživatelé FLICKRu]]

== YouTube ==
{| border="4" width="442" align="left"
| {{#widget:YouTube|id=ISQo6yC0mNU}}
|- align="center"
| '''Yahoo revives Flickr with photo-centric redesign,<br />1 TB free storage (anglicky)'''
|}
{| border="4" width="442" align="right"
| {{#widget:YouTube|id=Koq9QKmO-Vc}}
|- align="center"
| '''Yahoo Launch New Flickr for 2013<br />A look at the New Features (anglicky)'''
|}
<br style="clear: both;" />
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.flickr.com/photos/multimediaexpo/?details=1 Welcome to Flickr – Photo Sharing (OLD Layout, anglicky)]
* [http://techcrunch.com/2010/09/18/flickr-5-billionth-photo/ Techcrunch.com – Flickr Hits Its 5 Billionth Photo, And Here It Is (anglicky)]
* [http://techcrunch.com/2013/05/20/flickr-gets-a-huge-revamp-with-hi-res-image-filled-ui-new-android-app-and-1tb-of-free-storage/ Flickr Gets A Huge Revamp With Hi-Res Image-Filled UI, New Android App, And 1TB Of Free Storage (anglicky)]
* [http://www.cnews.cz/flickr-nyni-nabizi-1-tb-mista-pro-vase-fotografie-bez-omezeni-jejich-velikosti CNEWS.cz – Flickr nyní nabízí 1 TB místa pro vaše fotografie bez omezení jejich velikosti !]
* [http://extraapple.cnews.cz/iphone-5-je-nejpouzivanejsim-fotakem-na-flickru-predcil-i-zrcadlovky CNEWS.cz – iPhone 5 je nejpoužívanějším foťákem na Flickru. Předčil i zrcadlovky]

{{Flickr|Flickr}}{{Commonscat|Flickr}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Flickr]]
[[Kategorie:Internetová kultura]]
[[Kategorie:Web 2.0]]
[[Kategorie:Fotografie]]
[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]