Úterý (okres Plzeň-sever)

2026-09-14T14:29:06Z

Nahrazení textu „<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=16&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], Miloslav Vlček, 23. ledna 2007</ref>“ textem „<ref name=status

← Starší verze		Verze z 14. 9. 2026, 14:29
Řádka 41:		Řádka 41:
	První skutečná písemná zmínka pochází z roku 1233. Ve skutečnosti bylo Úterý založeno [[Slované\|slovanským obyvatelstvem]], kteří zde koncem 11. století dolovali. Kolem roku 1100 prý osadu navštívil kníže Vladislav I. a okolní nádherná příroda ho natolik okouzlila, že na místě dnešního úterského kostela nechal postavit opevněný lovecký zámeček, ve kterém umístil vojenskou posádku na ochranu místních horníků. Později byl však zámeček zbourán a na jeho místě postaven [[kostel]].		První skutečná písemná zmínka pochází z roku 1233. Ve skutečnosti bylo Úterý založeno [[Slované\|slovanským obyvatelstvem]], kteří zde koncem 11. století dolovali. Kolem roku 1100 prý osadu navštívil kníže Vladislav I. a okolní nádherná příroda ho natolik okouzlila, že na místě dnešního úterského kostela nechal postavit opevněný lovecký zámeček, ve kterém umístil vojenskou posádku na ochranu místních horníků. Později byl však zámeček zbourán a na jeho místě postaven [[kostel]].

-	[[Soubor:Kostel1 v Utery.jpg\|thumb\|Úterský kostel v pohledu od radnice.]] Přesně v roce 1200 se ve středověké trhové osadě na odbočce obchodní stezky [[Teplá]]-dnešní [[Plzeň]] zastavil král Přemysl Otakar I. S rozvojem trhové osady a výnosy dolů byl král spokojen a nechal ji povýšit na [[městys]]. V tom období vznikl také název Úterý. [[Úterý]] byl totiž v Úterý tržní den. Počet obyvatel obce v tomto období prudce rostl. První písemná zmínka z roku 1233 je spojena s odprodejem obce [[Teplá\|Tepelskému klášteru]]. V roce 1276 prošla Úterým dvakrát část přemyslovského královského vojska, které se přesouvalo k Teplé, kde mělo dojít k boji mezi Rudolfem I. Habsburským a Přemyslem Otakarem II., ke kterému nakonec nedošlo. Po porážce Přemysla Otakara II. v roce 1278 vydrancovala habsburská vojska místní [[důl\|doly]]. Tím vlastně došlo k zániku hornické činnosti, v kraji nastala bída a mnoho horníků se za prací přestěhovalo do [[Stříbro (okres Tachov)\|Stříbra]]. Náhradní činností za hornictví se stalo lesní hospodářství a chov [[dobytek\|dobytka]]. V roce 1380 postihl celý kraj [[mor]]. V Úterý zemřelo asi 450 osob ''(dnešní [[počet obyvatel]] obce)'', obec se zcela vylidnila. Jako řešení této situace, nechal Tepelský klášter obec dosídlit německými kolonisty. V roce 1420 bylo Úterý obsazeno Husity, před kterými Němci zdrhli zpět do [[Německo\|Německa]] a české obyvatelstvo přijalo jejich myšlenky, což se vůbec nelíbilo představitelům kláštera v [[Teplá\|Teplé]] a došlo nejdříve k rekatolizaci formou výhod a později i k násilné ''(v roce 1470 byla na obec na čas uvalena [[klatba]])''.[[Soubor:Namesti1 v Utery.jpg\|thumb\|Domy na úterském náměstíčku a [[mariánský sloup]].]] V roce 1439 bylo Úterý z rozhodnutí tepelského [[opat]]a Racka povýšeno na [[město]] ''(byla to výhoda spojená se snahou o rekatolizaci'').Dalšími výhodami bylo přidávání různých práv. K úplné rekatolizaci došlo však až koncem 16.stol. Okolo roku 1600 došlo k obrovské vlně [[germanizace]] obyvatelstva, drtivá většina lidí žijících v obci byla [[němčina\|německy hovořící]]. Celý kraj velmi poničila Třicetiletá válka. Došlo k drancování městečka i jeho okolí. V roce 1656 ''(pouhých 8 let po válce)'' Úterý zachvátil velký [[požár]], který zničil např. i starý [[kostel]] a [[radnice\|radnici]]. Jejich náhrady byly dostavěny až o 40 let později – nová radnice v roce 1695 a nový kostel v roce 1698. Od poloviny 17. století došlo k velkému rozvoji řemeslnických [[cechy\|cechů]]. V roce 1834 žilo na území samotného Úterý 834 obyvatel (dnes asi 300, bez Vidžína a Olešovic.) V roce 1850 došlo k velké územní reformě, při které byly vytvořeny první moderní obce. Pro Úterý to znamenalo hlavně to, že přestalo být pod správou tepelského kláštera, stále však bylo součástí politického okresu Teplá. V tom roce se od Úterý odtrhly také Olešovice, což jim ale moc dlouho nezůstalo. V roce [[1909]] byl v obci zaveden [[vodovod]]. I. světová válka byla obdobím hladu a bídy. V roce [[1918]] vznikla [[Československá republika]], Úterý se stalo přirozeně její součástí, přesto, že v něm žila většina [[Němci\|Němců]]. Tehdy mezi Němci a Čechy v obci žádné velké roztržky nebyly. V roce 1925 byla obec [[elektrifikace\|elektrifikována]]. Ale pak přišla 30.léta a [[světová hospodářská krize]]. V sousedním [[Německo\|Německu]] se k moci dostal Adolf Hitler, který svými zfanatizoval svými názory i místní obyvatelstvo. Po [[Mnichovská dohoda\|Mnichovu]] bylo Úterý připojeno k Německé říši a zanedlouho začala [[Druhá světová válka]]. Nedlouho po skončení války v roce [[1945]] byly zřízeny [[národní výbor]]y. V roce [[1946]] bylo odsunuto skoro všechno německé obyvatelstvo obce a Úterý se vylidnilo. Proběhlo sice dosídlení obce českým obyvatelstvem z vnitrozemí a [[Volyně\|volyňskými Čechy]], přesto však mnoho domů zůstalo prázdných a postupně chátralo.Některé musely být během 50. let dokonce zbourány.Zbylé opuštěné domy zachránila až vlna „chalupářství“ v 60. letech. V důsledku poválečných administrativních změn v roce [[1949]] Úterý přišlo o status města ''(nemělo takový počet obyvatel, aby na tento status mělo nárok)'' a bylo přiřazeno pod okres Stříbro a od 1. 7. [[1960]] patří Úterý pod [[okres Plzeň-sever]]. 70. léta přinesla [[normalizace\|normalizaci]], ale pro Úterý například také novou [[základní škola\|školu]] a nové „[[sídliště]]“ ''(asi 3 bytovky)'' nad obcí. Nový rozvoj městečka nastal až po roce [[1989]], v roce [[1992]] bylo Úterý vyhlášeno [[Městská památková zóna\|městskou památkovou zónou]] a pěkně opraveno. Od [[23. leden\|23. ledna]] [[2007]] byl Úterý navrácen status města.<ref name=status>[~~http~~://www.psp.cz/sqw/text/~~text2~~.sqw?C=16&T=~~k2006psp5r~~ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 23. ledna 2007</ref>	+	[[Soubor:Kostel1 v Utery.jpg\|thumb\|Úterský kostel v pohledu od radnice.]] Přesně v roce 1200 se ve středověké trhové osadě na odbočce obchodní stezky [[Teplá]]-dnešní [[Plzeň]] zastavil král Přemysl Otakar I. S rozvojem trhové osady a výnosy dolů byl král spokojen a nechal ji povýšit na [[městys]]. V tom období vznikl také název Úterý. [[Úterý]] byl totiž v Úterý tržní den. Počet obyvatel obce v tomto období prudce rostl. První písemná zmínka z roku 1233 je spojena s odprodejem obce [[Teplá\|Tepelskému klášteru]]. V roce 1276 prošla Úterým dvakrát část přemyslovského královského vojska, které se přesouvalo k Teplé, kde mělo dojít k boji mezi Rudolfem I. Habsburským a Přemyslem Otakarem II., ke kterému nakonec nedošlo. Po porážce Přemysla Otakara II. v roce 1278 vydrancovala habsburská vojska místní [[důl\|doly]]. Tím vlastně došlo k zániku hornické činnosti, v kraji nastala bída a mnoho horníků se za prací přestěhovalo do [[Stříbro (okres Tachov)\|Stříbra]]. Náhradní činností za hornictví se stalo lesní hospodářství a chov [[dobytek\|dobytka]]. V roce 1380 postihl celý kraj [[mor]]. V Úterý zemřelo asi 450 osob ''(dnešní [[počet obyvatel]] obce)'', obec se zcela vylidnila. Jako řešení této situace, nechal Tepelský klášter obec dosídlit německými kolonisty. V roce 1420 bylo Úterý obsazeno Husity, před kterými Němci zdrhli zpět do [[Německo\|Německa]] a české obyvatelstvo přijalo jejich myšlenky, což se vůbec nelíbilo představitelům kláštera v [[Teplá\|Teplé]] a došlo nejdříve k rekatolizaci formou výhod a později i k násilné ''(v roce 1470 byla na obec na čas uvalena [[klatba]])''.[[Soubor:Namesti1 v Utery.jpg\|thumb\|Domy na úterském náměstíčku a [[mariánský sloup]].]] V roce 1439 bylo Úterý z rozhodnutí tepelského [[opat]]a Racka povýšeno na [[město]] ''(byla to výhoda spojená se snahou o rekatolizaci'').Dalšími výhodami bylo přidávání různých práv. K úplné rekatolizaci došlo však až koncem 16.stol. Okolo roku 1600 došlo k obrovské vlně [[germanizace]] obyvatelstva, drtivá většina lidí žijících v obci byla [[němčina\|německy hovořící]]. Celý kraj velmi poničila Třicetiletá válka. Došlo k drancování městečka i jeho okolí. V roce 1656 ''(pouhých 8 let po válce)'' Úterý zachvátil velký [[požár]], který zničil např. i starý [[kostel]] a [[radnice\|radnici]]. Jejich náhrady byly dostavěny až o 40 let později – nová radnice v roce 1695 a nový kostel v roce 1698. Od poloviny 17. století došlo k velkému rozvoji řemeslnických [[cechy\|cechů]]. V roce 1834 žilo na území samotného Úterý 834 obyvatel (dnes asi 300, bez Vidžína a Olešovic.) V roce 1850 došlo k velké územní reformě, při které byly vytvořeny první moderní obce. Pro Úterý to znamenalo hlavně to, že přestalo být pod správou tepelského kláštera, stále však bylo součástí politického okresu Teplá. V tom roce se od Úterý odtrhly také Olešovice, což jim ale moc dlouho nezůstalo. V roce [[1909]] byl v obci zaveden [[vodovod]]. I. světová válka byla obdobím hladu a bídy. V roce [[1918]] vznikla [[Československá republika]], Úterý se stalo přirozeně její součástí, přesto, že v něm žila většina [[Němci\|Němců]]. Tehdy mezi Němci a Čechy v obci žádné velké roztržky nebyly. V roce 1925 byla obec [[elektrifikace\|elektrifikována]]. Ale pak přišla 30.léta a [[světová hospodářská krize]]. V sousedním [[Německo\|Německu]] se k moci dostal Adolf Hitler, který svými zfanatizoval svými názory i místní obyvatelstvo. Po [[Mnichovská dohoda\|Mnichovu]] bylo Úterý připojeno k Německé říši a zanedlouho začala [[Druhá světová válka]]. Nedlouho po skončení války v roce [[1945]] byly zřízeny [[národní výbor]]y. V roce [[1946]] bylo odsunuto skoro všechno německé obyvatelstvo obce a Úterý se vylidnilo. Proběhlo sice dosídlení obce českým obyvatelstvem z vnitrozemí a [[Volyně\|volyňskými Čechy]], přesto však mnoho domů zůstalo prázdných a postupně chátralo.Některé musely být během 50. let dokonce zbourány.Zbylé opuštěné domy zachránila až vlna „chalupářství“ v 60. letech. V důsledku poválečných administrativních změn v roce [[1949]] Úterý přišlo o status města ''(nemělo takový počet obyvatel, aby na tento status mělo nárok)'' a bylo přiřazeno pod okres Stříbro a od 1. 7. [[1960]] patří Úterý pod [[okres Plzeň-sever]]. 70. léta přinesla [[normalizace\|normalizaci]], ale pro Úterý například také novou [[základní škola\|školu]] a nové „[[sídliště]]“ ''(asi 3 bytovky)'' nad obcí. Nový rozvoj městečka nastal až po roce [[1989]], v roce [[1992]] bylo Úterý vyhlášeno [[Městská památková zóna\|městskou památkovou zónou]] a pěkně opraveno. Od [[23. leden\|23. ledna]] [[2007]] byl Úterý navrácen status města.<ref name=status>[https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26620&pdf=1 Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi (PDF)], [[Miloslav Vlček]], 23. ledna 2007</ref>

	== Současný vzhled a charakter obce ==		== Současný vzhled a charakter obce ==

Multimediaexpo.cz - Související změny pro stránku "Vejprnice" [cs]

Úterý (okres Plzeň-sever)