Řecko

2026-07-13T17:28:49Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 13. 7. 2026, 17:28
Řádka 53:		Řádka 53:
	: ''Podrobné informace jsou v článku:'' [[Dějiny Řecka]]		: ''Podrobné informace jsou v článku:'' [[Dějiny Řecka]]
	=== Pravěk a antika ===		=== Pravěk a antika ===
-	[[Soubor:Parthenon.JPG\|thumb\|left\|[[~~Parthenon~~]] v [[Athény\|Athénách]]]]	+	[[Soubor:Parthenon.JPG\|thumb\|left\|200px\|[[Parthenón]] v [[Athény\|Athénách]]]]
	Pobřeží Řecka u [[Egejské moře\|Egejského moře]] bylo místem vzestupu první [[civilizace]] v Evropě (jmenovitě Minóané a Mykéňané), poté následovala Temná doba až do roku 800 př. n. l., kdy začala nová éra řeckých městských [[stát]]ů (např. Sparta nebo [[Athény]]), které získávaly kolonie po celém Středozemí. Po éře impéria Alexandra Velikého přišlo období, kdy se řecká kultura stala základem helénské civilizace.		Pobřeží Řecka u [[Egejské moře\|Egejského moře]] bylo místem vzestupu první [[civilizace]] v Evropě (jmenovitě Minóané a Mykéňané), poté následovala Temná doba až do roku 800 př. n. l., kdy začala nová éra řeckých městských [[stát]]ů (např. Sparta nebo [[Athény]]), které získávaly kolonie po celém Středozemí. Po éře impéria Alexandra Velikého přišlo období, kdy se řecká kultura stala základem helénské civilizace.

Řádka 64:		Řádka 64:

	Systém [[millet]]u (turecký termín označující právní ochranu [[náboženská menšina\|náboženské menšiny]]) přispěl k [[etnikum\|etnické]] soudržnosti mezi [[Řeckokatolická církev\|ortodoxními]] Řeky tím, že izoloval různé lidi uvnitř [[Osmanská říše\|Osmanské říše]] s jiným vyznáním. Ortodoxní církev, náboženská instituce se silným národním charakterem, pomohla [[Řekové\|Řekům]] ze všech území poloostrova (tj. hor, planin a [[ostrov]]ů) zachovat si jejich etnické, kulturní a jazykové dědictví po léta osmanské nadvlády (a to přestože tehdy se této církvi ještě neříkalo řecká; ta byla založena až po [[osvobození]]). [[Řekové]], kteří zůstali na planinách během osmanské okupace, byli buď [[Křesťanství\|křesťané]] vypořádávající se s břemenem cizí nadvlády nebo do značné míry [[krypto-křesťané]] ([[Řečtí muslimové\|řečtí]] [[Muslim\|muslimové]], kteří byli tajnými vyznavači ortodoxní víry), aby se vyhnuli vysokému zdanění. Řekové, kteří konvertovali k [[Islám]]u a nebyli krypto-křesťany, se stali v očích ortodoxních Řeků [[Turci\|Turky]]. Nebyli zde žádní ''řečtí muslimové'' ani ''křesťanští Turci''. Výsledkem bylo, že vyznání hrálo neodlučitelnou roli ve utváření moderních řeckých a dalších post-osmanských národních identit.		Systém [[millet]]u (turecký termín označující právní ochranu [[náboženská menšina\|náboženské menšiny]]) přispěl k [[etnikum\|etnické]] soudržnosti mezi [[Řeckokatolická církev\|ortodoxními]] Řeky tím, že izoloval různé lidi uvnitř [[Osmanská říše\|Osmanské říše]] s jiným vyznáním. Ortodoxní církev, náboženská instituce se silným národním charakterem, pomohla [[Řekové\|Řekům]] ze všech území poloostrova (tj. hor, planin a [[ostrov]]ů) zachovat si jejich etnické, kulturní a jazykové dědictví po léta osmanské nadvlády (a to přestože tehdy se této církvi ještě neříkalo řecká; ta byla založena až po [[osvobození]]). [[Řekové]], kteří zůstali na planinách během osmanské okupace, byli buď [[Křesťanství\|křesťané]] vypořádávající se s břemenem cizí nadvlády nebo do značné míry [[krypto-křesťané]] ([[Řečtí muslimové\|řečtí]] [[Muslim\|muslimové]], kteří byli tajnými vyznavači ortodoxní víry), aby se vyhnuli vysokému zdanění. Řekové, kteří konvertovali k [[Islám]]u a nebyli krypto-křesťany, se stali v očích ortodoxních Řeků [[Turci\|Turky]]. Nebyli zde žádní ''řečtí muslimové'' ani ''křesťanští Turci''. Výsledkem bylo, že vyznání hrálo neodlučitelnou roli ve utváření moderních řeckých a dalších post-osmanských národních identit.
-	~~[[Soubor:Otto of Greece.jpg\|thumb\|První řecký král Otto I. z dynastie Wittelsbachů]]~~

		+	[[Soubor:Prinz Otto von Bayern Koenig von Griechenland 1833.jpg\|thumb\|240px\|První řecký král Otto I. z dynastie Wittelsbachů]]
	=== Vznik současného řeckého státu ===		=== Vznik současného řeckého státu ===
	: ''Podrobné informace jsou v článku:'' [[Řecké království]]		: ''Podrobné informace jsou v článku:'' [[Řecké království]]
Řádka 95:		Řádka 95:

	== Vláda a politika ==		== Vláda a politika ==
-	[[Soubor:Hellenic Parliament from high above.jpg\|thumb\|Parlament]]	+	[[Soubor:Hellenic Parliament from high above.jpg\|thumb\|244px\|Parlament]]
	[[Ústava]] z roku [[1975]] zahrnuje rozsáhlé záruky občanských svobod. Prezident republiky, volený poměrnou většinou parlamentu na dobu 5 let, je formálně hlavou státu. Přesto se však jedná o premiéra a vládu, kteří hrají ústřední roli v politickém vývoji, zatímco prezident provádí velmi omezené vládní funkce, vedle slavnostních povinností. Řekové volí 300 členů jednokomorového [[parlament]]u tajným hlasováním na maximálně 4 roky, ale volby se mohou opakovat v mnohem kratších intervalech. Řecko používá komplexní posílený [[volební systém]] poměrného zastoupení, který znevýhodňuje drobné strany a zajisťuje, že strana, která zvítězí v národních volbách, získá většinu křesel. Aby strana získala zastoupení, musí získat v národních volbách alespoň 3 procenta hlasů. Řecká parlamentní politika je založena na principu “dedilomeni” – prohlášené důvěře parlamentu a [[Předseda vlády\|premiérovi]] a jejich administrativě. To znamená, že prezident republiky je vázán jmenovat premiérem osobu, která bude schválena většinou členů parlamentu (tj. 151 hlasy). Se současným volebním systémem je zvolen za premiéra ten, kdo je to vůdce strany která získala většinu hlasu v parlamentních volbách. Administrativa může kdykoliv požadovat “volbu důvěry”; naopak určitý počet členů parlamentu může požadovat uskutečnění “volby nedůvěry”. Obě se vyskytují vzácně s většinou předvídatelnými výsledky, jelikož volby za stranickou linií se uskutečňují velmi zřídka.		[[Ústava]] z roku [[1975]] zahrnuje rozsáhlé záruky občanských svobod. Prezident republiky, volený poměrnou většinou parlamentu na dobu 5 let, je formálně hlavou státu. Přesto se však jedná o premiéra a vládu, kteří hrají ústřední roli v politickém vývoji, zatímco prezident provádí velmi omezené vládní funkce, vedle slavnostních povinností. Řekové volí 300 členů jednokomorového [[parlament]]u tajným hlasováním na maximálně 4 roky, ale volby se mohou opakovat v mnohem kratších intervalech. Řecko používá komplexní posílený [[volební systém]] poměrného zastoupení, který znevýhodňuje drobné strany a zajisťuje, že strana, která zvítězí v národních volbách, získá většinu křesel. Aby strana získala zastoupení, musí získat v národních volbách alespoň 3 procenta hlasů. Řecká parlamentní politika je založena na principu “dedilomeni” – prohlášené důvěře parlamentu a [[Předseda vlády\|premiérovi]] a jejich administrativě. To znamená, že prezident republiky je vázán jmenovat premiérem osobu, která bude schválena většinou členů parlamentu (tj. 151 hlasy). Se současným volebním systémem je zvolen za premiéra ten, kdo je to vůdce strany která získala většinu hlasu v parlamentních volbách. Administrativa může kdykoliv požadovat “volbu důvěry”; naopak určitý počet členů parlamentu může požadovat uskutečnění “volby nedůvěry”. Obě se vyskytují vzácně s většinou předvídatelnými výsledky, jelikož volby za stranickou linií se uskutečňují velmi zřídka.

	=== Administrativní rozdělení ===		=== Administrativní rozdělení ===
-	[[Soubor:GreeceNumberedPerepheries.png\|thumb\|Řecké kraje]]	+	[[Soubor:GreeceNumberedPerepheries.png\|thumb\|244px\|Řecké kraje]]
	'''13 krajů rozdělených do 51 prefektur''' (''nomoi''; jednotné číslo: ''nomos'') '''a 1 autonomní region*:'''		'''13 krajů rozdělených do 51 prefektur''' (''nomoi''; jednotné číslo: ''nomos'') '''a 1 autonomní region*:'''
	#'''[[Attika]]''' – [[Athény]], [[Východní Attika]], [[Západní Attika]], [[Piraeus]]		#'''[[Attika]]''' – [[Athény]], [[Východní Attika]], [[Západní Attika]], [[Piraeus]]
Řádka 115:		Řádka 115:
	#'''[[Západní Makedonie]]''' – [[Florina]], [[Grevena]], [[Kadtorie]], [[Kozani]]		#'''[[Západní Makedonie]]''' – [[Florina]], [[Grevena]], [[Kadtorie]], [[Kozani]]

		+	[[Soubor:Thessalonica Montage L.png\|thumb\|244px\|Dominanty města [[Soluň]]]]
	== Ekonomika ==		== Ekonomika ==
-	~~[[Soubor:1 euro Greece.jpg\|thumb\|Řecké 1€]]~~
	Řecko je tržně orientovaná [[ekonomika]] se silným veřejným sektorem. [[Cestovní ruch]] je velmi důležitý, poskytuje vysokou část [[Hrubý domácí produkt\|HDP]] a příjmy ze směnárenství. Řecko také platí za světového hráče v oblasti lodní přepravy (první v kategorii počtu vlastněných lodí a třetí v počtu lodí registrovaných na [[vlajka\|vlajku]]). Řecko je předním příjemcem pomoci [[Evropská unie\|Evropské unie]] (rovnající se 2,4 % jeho HDP). Vývoz vyráběného zboží včetně [[telefonn]]ího vybavení a [[software\|softwaru]], potravin a paliv zodpovídá za velkou část zbytku řeckých příjmů.		Řecko je tržně orientovaná [[ekonomika]] se silným veřejným sektorem. [[Cestovní ruch]] je velmi důležitý, poskytuje vysokou část [[Hrubý domácí produkt\|HDP]] a příjmy ze směnárenství. Řecko také platí za světového hráče v oblasti lodní přepravy (první v kategorii počtu vlastněných lodí a třetí v počtu lodí registrovaných na [[vlajka\|vlajku]]). Řecko je předním příjemcem pomoci [[Evropská unie\|Evropské unie]] (rovnající se 2,4 % jeho HDP). Vývoz vyráběného zboží včetně [[telefonn]]ího vybavení a [[software\|softwaru]], potravin a paliv zodpovídá za velkou část zbytku řeckých příjmů.

Řádka 143:		Řádka 143:

	=== Náboženství ===		=== Náboženství ===
-	[[Soubor:~~Archbishop Christodoulos Greece~~.jpg\|thumb\|~~Řecký~~ arcibiskup ~~Christodoulos~~]]	+	[[Soubor:Bartolomew I.jpg\|thumb\|240px\|Konstantinopolský arcibiskup a pravoslavný patriarcha [[Bartoloměj I.]]]]
	Ještě před nadvládou [[osmané\|Osmanů]] bylo Řecko součástí Byzantské říše. Státní, stejně jako náboženské centrum říše, bylo Konstantinem I. Velikým přesunuto do Konstantinopole (dnešní [[Istanbul]]). Od Konstantinových časů se [[Pravoslaví\|ortodoxní křesťanská]] víra úspěšně rozvíjela a rozšiřovala do východní Evropy. Dokonce i pod nadvládou Turků a po opakovaných pokusech o převrácení na svou víru Jezuity a poté Protestanty, ortodoxní [[křesťanství]] přežívalo a vzkvétalo.		Ještě před nadvládou [[osmané\|Osmanů]] bylo Řecko součástí Byzantské říše. Státní, stejně jako náboženské centrum říše, bylo Konstantinem I. Velikým přesunuto do Konstantinopole (dnešní [[Istanbul]]). Od Konstantinových časů se [[Pravoslaví\|ortodoxní křesťanská]] víra úspěšně rozvíjela a rozšiřovala do východní Evropy. Dokonce i pod nadvládou Turků a po opakovaných pokusech o převrácení na svou víru Jezuity a poté Protestanty, ortodoxní [[křesťanství]] přežívalo a vzkvétalo.

Řádka 155:		Řádka 155:

	==== Hora Athos ====		==== Hora Athos ====
-	[[Soubor:Iviron Aug2006.jpg\|thumb\|Hora [[Athos]]]]	+	[[Soubor:Iviron Aug2006.jpg\|thumb\|240px\|Hora [[Athos]]]]
	Malá část Řecka, poloostrov [[Athos]] (někdy se též uvadí jen ''hora Athos''), je považována řeckou ústavou za [[autonomie\|autonomní]] republiku, ačkoliv zahraniční vztahy přesto zůstávají výsadou řeckého státu. Duchovně je Athos pod [[patriarchát]]em [[Konstantinopol]]e a proto je ve spojení se všemi [[klášter]]y na hoře Athos a s ortodoxní církví zastoupenou v mnoha zemích. Jeden klášter se nedávno odloučil a vytvořil zcela nezávislé schisma na Svaté hoře – Klášter [[Esphygmenou]]. Esphygmenou se skládá ze 117 fanatických [[mnich]]ů, kteří tvrdohlavě oponují hlavě církve a už ji více neuznávají. Věří tomu, že jsou posledními zbylými opravdovými křesťany na světě a že ortodoxní se stali zkaženými, protože vedou s ostatními vírami [[dialog]]. Také mají výhrady vůči patriarchovi [[Athenagoras]]ovi, který v 60. letech 20. století zvyšoval nevoli k [[Římskokatolická církev\|římsko-katolické církvi]].		Malá část Řecka, poloostrov [[Athos]] (někdy se též uvadí jen ''hora Athos''), je považována řeckou ústavou za [[autonomie\|autonomní]] republiku, ačkoliv zahraniční vztahy přesto zůstávají výsadou řeckého státu. Duchovně je Athos pod [[patriarchát]]em [[Konstantinopol]]e a proto je ve spojení se všemi [[klášter]]y na hoře Athos a s ortodoxní církví zastoupenou v mnoha zemích. Jeden klášter se nedávno odloučil a vytvořil zcela nezávislé schisma na Svaté hoře – Klášter [[Esphygmenou]]. Esphygmenou se skládá ze 117 fanatických [[mnich]]ů, kteří tvrdohlavě oponují hlavě církve a už ji více neuznávají. Věří tomu, že jsou posledními zbylými opravdovými křesťany na světě a že ortodoxní se stali zkaženými, protože vedou s ostatními vírami [[dialog]]. Také mají výhrady vůči patriarchovi [[Athenagoras]]ovi, který v 60. letech 20. století zvyšoval nevoli k [[Římskokatolická církev\|římsko-katolické církvi]].

Multimediaexpo.cz - Související změny pro stránku "Venuše (planeta)" [cs]

Řecko