Multimediaexpo.cz - Související změny pro stránku "Zvací dopis" [cs]

Oldřich Švestka

2026-05-22T13:24:07Z

+ Kolaborace s cizí mocí !!

Nová stránka

[[Soubor:Oldřich Švestka (Obrana lidu, May 1971).png|thumb|240px|Oldřich Švestka (Obrana lidu, 1971)]]
'''Oldřich Švestka''' (* [[24. březen|24. března]] [[1922]] v [[Pozorka|Pozorce]] u Teplic, † [[8. červen|8. června]] [[1983]] v [[Praha|Praze]]) byl český [[komunismus|komunistický]] funkcionář, [[politik]] a [[novinář]], člen Ústředního výboru [[KSČ]], poslanec [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]]. Neblaze proslul [[kolaborace|kolaborací]] během československých událostí [[Pražské jaro 1968|Pražského jara]] a léta v roce [[1968]] tak i následné [[normalizace]] v letech sedmdesátých.

Od roku [[1945]] do roku [[1958]] byl [[redaktor]]em ústředního stranického deníku [[KSČ]] ''[[Rudé právo]]'', od roku [[1958]] až do své [[smrt]]i pak jeho [[šéfredaktor]]em, zde s jedinou výjimkou let [[1968]] až [[1971]], kdy byl šéfredaktorem stranického [[časopis]]u [[Tribuna (časopis)|Tribuna]].

Od roku [[1971]] až do své smrti v roce [[1983]] působil jakožto [[poslanec]] Sněmovny lidu Federálního shromáždění ČSSR.

Od roku [[1962]] až do roku [[1963]] byl členem [[Ústřední výbor KSČ|Ústředního výboru KSČ]]. Jedná se o jednoho z [[autor]]ů tzv. [[zvací dopis|zvacího dopisu]] v roce [[1968]], což byl zjevně čin, jenž vyvolává podezření z [[Vlastizrada|vlastizrady]]. Za tento čin nebyl nikdy [[trest|potrestán]].

==Externí odkazy==
* [https://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?org=275&id=4115 PSP.cz – Oldřich Švestka]
* [https://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_svestkao.php Na serveru Totalita.cz]
* [https://web.archive.org/web/20190911215750/http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=064&clanek=040604 Archive.org – Článek v Listech, o úloze Oldřicha Švestky v časopisu Tribuna]

{{Článek z Wikipedie}}
{{DEFAULTSORT:Švestka, Oldřich}}
[[Kategorie:Poslanci československého Federálního shromáždění]]
[[Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti]]
[[Kategorie:Členové KSČ]]
[[Kategorie:Český novinář]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu Klementa Gottwalda]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu práce]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu republiky]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu Vítězného února]]
[[Kategorie:Kolaborace]]
[[Kategorie:Muži]]

Drahomír Kolder

2026-05-22T13:12:23Z

+ NEW...další hnusný kolaborant do sbírky.

Nová stránka

[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-B0115-0010-109, Berlin, VI. SED-Parteitag, 1.Tag, Kolder.jpg|thumb|240px|Drahomír Kolder (1963)]]
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-B0115-0010-101, Berlin, VI. SED-Parteitag, Kolder, Warnke.jpg|thumb|240px|Drahomír Kolder (vlevo, 1963)]]
'''Drahomír Kolder''' (* [[29. prosinec|29. prosince]] [[1925]], [[Ostrava]], † [[20. srpen|20. srpna]] [[1972]], [[Praha]]) byl [[Česká republika|český]] a [[Československo|československý]] politik [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]], [[únor 1948|poúnorový]] poslanec [[Národní shromáždění Československé socialistické republiky|Národního shromáždění ČSSR]] a poslanec [[Sněmovna lidu Federálního shromáždění|Sněmovny lidu]] [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]] za [[normalizace]].

Působil i jako ministr vlády [[Československá socialistická republika|ČSSR]]. Jde o jednu z hlavních postav kolaboračního promoskevského proudu v KSČ během [[Pražské jaro|pražského jara]] v roce [[1968]].

== Biografie ==
Zastával četné stranické posty. [[XI. sjezd KSČ]] ho zvolil za kandidáta [[Ústřední výbor Komunistické strany Československa|Ústředního výboru Komunistické strany Československa]]. Plným členem ÚV KSČ se stal převodem k 22. červnu 1961. [[XII. sjezd KSČ]], [[XIII. sjezd KSČ]] a [[XIV. sjezd KSČ]] ho ve funkci potvrdil. V letech 1954–1958 byl vedoucím oddělení ÚV KSČ, v letech 1958–1962 vedoucím tajemníkem Krajského výboru KSČ v Ostravě. V období červen 1961 – prosinec 1962 byl kandidátem na členství v [[politbyro|politickém byru]] ÚV KSČ. Členem politbyra se stal v prosinci 1962 a post zastával až do srpna 1968. V období červen 1966 – srpen 1968 byl navíc členem sekretariátu ÚV KSČ a ve stejném období i tajemníkem ÚV KSČ.<ref name="funkce KSČ">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = www.cibulka.net
| titul = Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989
| url = http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2000/nn10_1100/obsah/02.htm
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2012-02-10
| url archivu = https://web.archive.org/web/20150129022452/http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2000/nn10_1100/obsah/02.htm
| datum archivace = 2015-01-29
| nedostupné = ne
}}</ref>

V roce 1962 stanul v čele stranické komise (takzvaná [[Kolderova komise]]), která se zabývala rehabilitacemi lidí stíhaných během stalinských čistek v 50. letech. Její činnost se ovšem týkala pouze pronásledovaných členů KSČ. Umožnila nicméně soudní rehabilitaci více než 400 osob, včetně lidí odsouzených v 50. letech v rámci [[Proces se Slánským|procesu s Rudolfem Slánským]].<ref>{{Citace monografie
| titul = kol. aut.: Politické strany, 1938–2004
| vydavatel = Doplněk
| místo = Brno
| rok = 2005
| isbn = 80-7239-179-8
| strany = 1255
| jazyk = česky
}}</ref> Výsledky Kolderovy komise publikované roku 1963 měly i personální dopady. Z funkcí odešli četní představitelé KSČ z 50. let ([[Karol Bacílek]] nebo [[Bruno Köhler]]) a v KSČ se uvolnil prostor pro mladší, reformně orientované a méně dogmatické politiky.<ref>{{Citace monografie
| titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 2012
| isbn = 978-80-7429-133-3
| strany = 436, 441–442
| jazyk = česky
}}</ref>

Dlouhodobě zasedal v nejvyšších zákonodárných sborech. Ve [[Volby do Národního shromáždění 1960|volbách roku 1960]] byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za [[Severomoravský kraj]]. Mandát získal i ve [[Volby do Národního shromáždění 1964|volbách v roce 1964]]. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| titul = jmenný rejstřík
| url = http://www.psp.cz/eknih/1960ns/rejstrik/jmenny/k.htm
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2012-02-10
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| titul = jmenný rejstřík
| url = http://www.psp.cz/eknih/1964ns/rejstrik/jmenny/ka.htm
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2012-02-10
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = osaarchivum.org
| titul = BOX-FOLDER-REPORT: 17-1-99 TITLE:On the Eve of Elections
| url = http://www.osaarchivum.org/files/holdings/300/8/3/text/17-1-99.shtml
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2012-02-10
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160308221838/http://osaarchivum.org/files/holdings/300/8/3/text/17-1-99.shtml
| datum archivace = 2016-03-08
| nedostupné = ano
}}</ref> K roku 1968 se profesně uvádí jako tajemník ÚV KSČ z obvodu [[Havířov]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| titul = 26. schůze
| url = http://www.psp.cz/eknih/1964ns/stenprot/026schuz/kniha/prilohy/priloh01.htm
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2012-02-10
}}</ref>

Na XIII. sjezdu KSČ v roce 1966 patřil společně s pozdějšími politiky pražského jara ([[Alexander Dubček]], [[Josef Smrkovský]]) k reformnímu křídlu, které kritizovalo ekonomické a politické rysy vlády [[Antonín Novotný|Antonína Novotného]].<ref name="rfr1">{{Citace monografie
| titul = kol. aut.: Politické strany, 1938–2004
| vydavatel = Doplněk
| místo = Brno
| rok = 2005
| isbn = 80-7239-179-8
| strany = 1256, 1258
| jazyk = česky
}}</ref> V prosinci 1967 pak během klíčového zasedání předsednictva ÚV KSČ podpořil odchod Novotného z postu prvního tajemníka KSČ.<ref>{{Citace monografie
| titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 2012
| isbn = 978-80-7429-133-3
| strany = 464
| jazyk = česky
}}</ref>

Během [[Pražské jaro|pražského jara]] v roce 1968 se ovšem profiloval jako výrazný protireformně zaměřený politik. Zpočátku roku 1968 takticky spolupracoval s reformátory, ale později patřil do úzké skupiny konzervativních, protireformních funkcionářů KSČ, kteří vytvořili tzv. [[zvací dopis]], jenž předcházel [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|Invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa]].<ref name="rfr1" /> Patřil do okruhu prosovětské kolaborační levice, která se podle původního plánu měla hned 21. srpna ujmout moci coby dělnicko-rolnická vláda. Plán ovšem nevyšel, protože ÚV KSČ se postavilo proti okupaci a kolaborační frakci izolovalo. Drahomír Kolder a [[Vasil Biľak]] byli jediní členové předsednictva ÚV KSČ, kteří nehlasovali pro rezoluci ÚV KSČ, jež odsuzovala vpád vojsk do ČSSR.<ref>{{Citace monografie
| titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 2012
| isbn = 978-80-7429-133-3
| strany = 500–501
| jazyk = česky
}}</ref>

Bezprostředně po invazi sice byl jako představitel kolaborační prosovětské skupiny odstaven ze stranických funkcí [[Vysočanský sjezd KSČ|Vysočanským sjezdem KSČ]]<ref>{{Citace monografie
| titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 2012
| isbn = 978-80-7429-133-3
| strany = 502
| jazyk = česky
}}</ref>, ale s nástupem [[normalizace]] jeho politická kariéra pokračovala, i když sovětské vedení pochopilo, že nemůže úspěch své strategie založit na otevřených kolaborantech jeho typu.<ref>{{Citace monografie
| titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 2012
| isbn = 978-80-7429-133-3
| strany = 504, 546
| jazyk = česky
}}</ref> Zastával pak tedy středně významné posty na stranických a vládních úrovních. Od září 1969 do května 1971 byl členem byra ÚV KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích. Zastával i vládní posty.<ref name="funkce KSČ" /> V [[Třetí vláda Oldřicha Černíka|třetí vládě Oldřicha Černíka]] a v následující [[První vláda Lubomíra Štrougala|první vládě Lubomíra Štrougala]] i [[Druhá vláda Lubomíra Štrougala|druhé vládě Lubomíra Štrougala]] byl v letech 1969–1972 ministrem s funkcí předsedy [[Výbor lidové kontroly|Výboru lidové kontroly]].

Po [[federalizace Československa|federalizaci Československa]] usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Havířov). Mandát získal i ve [[Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1971|volbách roku 1971]] a v parlamentu setrval do své smrti roku 1972. Jako náhradník pak místo něj nastoupil [[Miroslav Čapka]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| titul = jmenný rejstřík
| url = http://www.psp.cz/eknih/1969fs/rejstrik/jmenny/sl/k.htm
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2012-02-10
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| titul = jmenný rejstřík
| url = http://www.psp.cz/eknih/1971fs/rejstrik/jmenny/sl/k.htm
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2012-02-10
}}</ref> Při oficiální posmrtné vzpomínce během zasedání Federálního shromáždění bylo konstatováno, že „v krizovém období let 1968 a 1969 se významně podílel na porážce pravicových sil“. ''In memoriam'' mu byl udělen [[Řád republiky]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| titul = 4. schůze
| url = http://www.psp.cz/eknih/1971fs/slsn/stenprot/004schuz/s004001.htm
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2012-02-10
}}</ref>

== Zajímavost ==
V roce 1950 podala Alžběta Nohelová z Orlové stížnost na zkrácení vojenské prezenční služby Drahomíru Kolderovi.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Protokol osobního sekretáře prezidenta republiky: Oznámení, žádosti a stížnosti v záležitostech soukromých apod. (strana 33)
| url = https://www.prazskyhradarchiv.cz/file/edee/archivni_pomucky/protokol_os.pdf
| vydavatel = Archív Kanceláře prezidenta republiky
| místo = Praha
| datum přístupu = 2026-02-17
}}</ref>
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [https://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?org=283&id=2131 PSP.cz – Drahomír Kolder]
* [https://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_kolderd.php Na serveru Totalita.cz]
* [https://web.archive.org/web/20190525042700/http://www.sds.cz/docs/prectete/pasaz/dko_jpzz.htm Archive.org – Ukázka z diskuse na politbyru ÚV KSČ v roce 1962]
* Zemřel soudruh Drahomír Kolder. ''Československý filmový týdeník 1425/2379'' [online]. 1972 [cit. 2022-10-07]. [https://www.ceskatelevize.cz/porady/1130615451-ceskoslovensky-filmovy-tydenik/222562262700032/ Dostupné online.]

{{Commonscat|Drahomír Kolder}}{{Článek z Wikipedie}}
{{DEFAULTSORT:Kolder, Drahomír}}
[[Kategorie:Poslanci československého Federálního shromáždění]]
[[Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění]]
[[Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu republiky]]
[[Kategorie:Kolaborace]]
[[Kategorie:Muži]]

Vlastizrada

2026-05-22T12:19:51Z

+ NEW...synonymum jména Milan Uhde !

Nová stránka

'''Vlastizrada''' je [[trestný čin]] podle § 309 [[trestní zákoník (Česko, 2009)|trestního zákoníku]], který spáchá ten „občan ČR, který ve spojení s cizí mocí (každý stát mimo Českou republiku) nebo s cizím činitelem (osoba, která sice není oprávněna jednat jménem cizího státu, ale má na politické dění v něm významný vliv) spáchá trestný čin [[rozvracení republiky]] (§ 310), [[terorismus|teroristického]] útoku (§ 311), [[teror]]u (§ 312) nebo [[sabotáž]]e (§ 314)“.

Za takový čin zákon stanovuje trest [[odnětí svobody]] na patnáct až dvacet let nebo [[výjimečný trest]], popřípadě vedle toho též propadnutí majetku.

Také existuje trestný čin '''válečná zrada''' (§ 320 trestního zákoníku), který se týká jen [[stav ohrožení státu|stavu ohrožení státu]] nebo [[válečný stav|válečného stavu]].

V takové situaci se služba v nepřátelském vojsku nebo v nepřátelském ozbrojeném sboru trestá odnětím svobody na deset až dvacet let nebo výjimečným trestem.

== Související články ==
* [[Zvací dopis]]
* [[Milan Uhde]]

== Externí odkazy ==

{{Commonscat|Treason}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:České trestní právo]]

Antonín Kapek

2026-05-22T12:11:50Z

+ NEW

Nová stránka

[[Soubor:Antonín Kapek (Obrana lidu, May 1971).png|thumb|240px|Antonín Kapek (Obrana lidu, 1971)]]
'''Antonín Kapek''' (* [[6. červen|6. června]] [[1922]], [[Roudnice nad Labem]], † [[23. květen|23. května]] [[1990]], [[Svinná (Hlohovice)|Svinná]]) byl český [[politik]] a funkcionář [[Komunistická strana Československa|KSČ]], jeden z pěti lidí, kteří podepsali roku [[1968]] tzv. [[zvací dopis]], a jeden ze strůjců následné [[normalizace]].

Původním povoláním byl strojní zámečník. V letech 1949–53 vystudoval Fakultu strojního inženýrství [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]] v Praze.

Od roku [[1958]] až do roku [[1989]] byl členem Ústředního výboru [[Komunistická strana Československa|KSČ]], tedy více než 30 let, od roku [[1970]] až do roku [[1988]] byl členem jeho předsednictva. V letech [[1965]] až [[1968]] vykonával funkci generálního ředitele pražského koncernu ČKD. Od roku [[1964]] až do roku [[1989]] působil také jako [[poslanec]], nejprve v [[Národní shromáždění Československé socialistické republiky|Národním shromáždění ČSSR]], posléze ve [[Sněmovna lidu Federálního shromáždění|Sněmovně lidu]] [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]] [[Československá socialistická republika|ČSSR]]. Působil také ve funkci vedoucího tajemníka městské organizace KSČ v hlavním městě Praze.

V roce [[1968]] byl jedním z [[kolaborace|kolaborantů]], kteří podepsali a odeslali či předali generálnímu tajemníkovi [[Komunistická strana Sovětského svazu|KSSS]] [[Leonid Iljič Brežněv|Leonidu Brežněvovi]] jeden z tzv. [[zvací dopis|zvacích dopisů]]. Sám podepsal i druhý předaný zvací dopis. Jednalo se o čin, který by mohl být posuzován jakožto trestný čin [[vlastizrada|vlastizrady]], ale nebyl za něj nikdy souzen ani jakkoliv potrestán.<ref>[http://technet.idnes.cz/zvaci-dopisy-kapek-bilak-srpen-68-1968-dto-/vojenstvi.aspx?c=A150817_113118_vojenstvi_kuz Zvací dopisy byly dva. Soudruzi je psali ve spěchu a nikdy se nepřiznali], Technet, 20. srpna 2015</ref> V 1. polovině 70. let byl veden dle tzv. [[Vasilij Nikitič Mitrochin|Mitrochinova archivu]] jako důvěrník [[KGB]] pod krycím jménem Vít. Kontaktním důstojníkem KGB mu byl V. F. Jašečkin.<ref>[https://web.archive.org/web/20160501105258/http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/402064-kgb-vedla-komunistickeho-premiera-adamce-jako-duvernika.html Archive.org – KGB vedla komunistického premiéra Adamce jako důvěrníka]</ref>

V roce [[1989]] byl nucen odstoupit ze všech svých stranických a veřejných funkcí. Ve [[Svinná (Hlohovice)|Svinné]] v [[Okres Rokycany|okrese Rokycany]] se 4. ledna 1990 v seníku na chalupě své dcery střelil do hlavy z revolveru ráže 9 mm,<ref>{{Citace periodika
| autor = ČTK
| titul = A. Kapek nalezen s poraněním hlavy
| periodikum = Rudé právo
| ročník = 70
| číslo = 4
| datum = 1990-01-04
| strany = 2
| url = https://ndk.cz/view/uuid:7e1cf9a0-2d18-11e3-b62e-005056825209?page=uuid:136041a0-f1b8-11e5-aa35-005056822549
}}</ref> který dostal v roce 1972 od ministra vnitra [[Josef Jung|Josefa Junga]]. Tento svůj první sebevražedný pokus přežil. Po ošetření v [[Rokycany|Rokycanech]] byl převezen na psychiatrickou kliniku [[Fakultní nemocnice Plzeň]].<ref>{{Citace periodika
| autor = ČTK
| autor2 = zr
| titul = O zdravotním stavu Antonína Kapka
| periodikum = Rudé právo
| ročník = 70
| číslo = 7
| datum = 1990-01-09
| strany = 2
| url = https://ndk.cz/view/uuid:b872a730-2d1d-11e3-b62e-005056825209?page=uuid:10b068c0-f57a-11e5-aa35-005056822549
}}</ref> V únoru 1990 byl společně s dalšími nejvíce zprofanovanými představiteli komunistického režimu vyloučen z KSČ.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kocian
| jméno = Jiří
| příjmení2 = Pažout
| jméno2 = Jaroslav
| spoluautoři = a kol.
| titul = Dějiny Komunistické strany Československa IV (1969–1993)
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2020
| strany = 448
| isbn = 978-80-200-3174-7
}}</ref> Druhý a úspěšný pokus o sebevraždu vykonal 23. května 1990 opět ve Svinné, kde se oběsil na půdě chalupy své dcery.<ref>{{Citace periodika
| autor = zr
| titul = Sebevražda A. Kapka
| periodikum = Rudé právo
| ročník = 70
| číslo = 120
| datum = 1990-05-24
| strany = 1, 2
| url = https://ndk.cz/view/uuid:4578f9e0-5dca-11e3-ae93-001018b5eb5c?page=uuid:74ea9bf0-f1c2-11e5-afde-005056820560
}}</ref>

== Zajímavost ==
* Byl považován za oblíbence prezidenta ČSSR a zároveň 1. tajemníka ÚV KSČ [[Antonín Novotný|Antonína Novotného]]
* Jakožto vedoucímu tajemníkovi Městské organizace KSČ v [[Praha|Praze]] je mu připisována přímá odpovědnost za bezdůvodné zbourání budovy [[nádraží Praha-Těšnov]], což byla [[novorenesance|novorenesanční]] stavební památka 1. kategorie.<ref>Vilém Faltýnek, [http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/tesnov-nadrazi-ktere-padlo-za-obet-bezhlavemu-rozvoji Těšnov - nádraží, které padlo za oběť bezhlavému rozvoji], Český rozhlas, 17. března 2010, cit. "Proti záměru protestovala i odborná veřejnost, vždyť od 70. let bylo těšnovské nádraží národní kulturní památkou. Přesto se nechal městský tajemník KSČ Antonín Kapek slyšet, že klidně sám sedne do buldozeru a nádraží zbourá"</ref>

== Reference ==
<references />

== Externí odkazy ==
* [https://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_kapeka.php Server Totalita.cz]
* [https://web.archive.org/web/20081006201830/http://www.libri.cz/databaze/kdo20/list.php?od=k&count=20&start=1 Archive.org – Kdo byl kdo v našich dějinách]
* [https://web.archive.org/web/20190911215750/http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=064&clanek=040604 Archive.org – Listy: o událostech v letech 1968-1970]
* [https://www.nytimes.com/1990/05/24/obituaries/antonin-kapek-prague-communist-68.html NYTimes.com – Antonin Kapek, Prague Communist, 68 - Obituary (anglicky)]

{{Článek z Wikipedie}}
{{DEFAULTSORT:Kapek, Antonín}}
[[Kategorie:Poslanci československého Federálního shromáždění]]
[[Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění]]
[[Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu Vítězného února]]
[[Kategorie:Muži]]

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa

2026-05-21T15:10:12Z

+ Aktualizace

Nová stránka

[[Soubor:Praga 11.jpg|thumb|250px|Tanky [[T-55]] invazních sil obklopené davem demonstrantů]]
[[Soubor:František Dostál Srpen 1968 4.jpg|thumb|250px|Sovětský tank v Praze, nedaleko hlavního nádraží (21. srpna 1968)]]
[[File:Zvací dopis 1968.jpg|thumb|250px|[[Zvací dopis]] (1968)]]
'''Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa''' ('''Vstup spojeneckých vojsk''', '''Operace Dunaj''') byl vojenský vpád vojsk pěti [[socialismus|socialistických]] zemí [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] v čele se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] (SSSR) na [[Zvací dopis|žádost]] konzervativního křídla komunistické strany. Dále se jej účastnila vojska [[Polská lidová republika|Polské lidové republiky]] (PLR), [[Maďarská lidová republika|Maďarské lidové republiky]] (MLR) a [[Bulharská lidová republika|Bulharské lidové republiky]] (BLR). Vojska [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republiky]] (NDR), ač připravena k zásahu, nakonec hranice [[Československá socialistická republika|ČSSR]] nepřekročila (až na malý počet specialistů).<ref>[http://www.rozhlas.cz/1968/aktualne/_zprava/486423 Archivy zpochybňují přímou účast vojsk bývalé NDR na invazi v roce 1968]</ref><ref>[http://www.ct24.cz/srpen-1968/zahranicni/26086-ndr-se-srpnove-invaze-zucastnila-a-zaroven-nezucastnila/ NDR se srpnové invaze zúčastnila… a zároveň nezúčastnila]</ref> Země Varšavské smlouvy, které se invaze nezúčastnily, byly [[Albánie]] (od roku 1962 fungovala v tomto paktu jen jako pasivní člen) a [[Rumunsko]] pod vedením svérázného diktátora [[Nicolae Ceauşescu|Nicolae Ceauşesca]].

Byla obsazena většina důležitých měst v tehdejší [[Československá socialistická republika|ČSSR]], krátce po příjezdu [[tank]]ů a obsazení [[letiště|letišť]], na kterých přistávala [[Sovětský svaz|sovětská]] letadla s další vojenskou technikou. Československá armáda, která měla na starosti obranu hranic, nepodnikla žádné kroky, jelikož vojska byla [[Zvací dopis|pozvána]] členy ÚV KSČ, kteří také dali rozkaz k jejich vpuštění do země. [[Veřejnost]] během prvního týdne okupace vyjadřovala silný odpor, sama však ničeho nezmohla; bylo přerušeno [[rozhlas]]ové i [[Televizní vysílání|televizní]] vysílání.<ref>[http://www.rozhlas.cz/1968/fakta/_zprava/481530 Československý rozhlas – Okupace den za dnem, hodinu po hodině]</ref> Následně došlo k potlačení československého pokusu o reformu socialismu – tzv. [[Pražské jaro 1968|Pražského jara]]. Došlo k zatčení a internaci československých vedoucích představitelů – [[Alexander Dubček|Dubčeka]], [[Josef Smrkovský|Smrkovského]], [[Oldřich Černík|Černíka]] a dalších. Vojska SSSR zde zůstala až do roku [[1991]].

== Průběh ==
V noci z [[20. srpen|20. srpna]] na [[21. srpen|21. srpna]] [[1968]] začala invaze do Československa. První útočná vlna proběhla v ranních hodinách, kdy byla obsazena [[letiště]], na která následně začala přistávat dopravní letadla s vojenskými jednotkami. Hluk přistávajících motorů varoval mnoho občanů u okolí letišť, že začala invaze. Československá armáda měla od [[Zvací dopis|iniciátorů]] rozkaz pustit vojska do země. Soukromé osoby začaly šířit zprávy o útoku jednotek Varšavské smlouvy. V ranních hodinách Československý rozhlas odvysílal [[Provolání Všemu lidu ČSSR]] a později i dramatické scény se střelbou na Vinohradské třídě. Kolem deváté ráno vysílání umlklo za zvuků střelby sovětské pěchoty.<ref>[http://www.rozhlas.cz/1968/rozhlas/_zprava/482064 Český rozhlas – Poslechněte si: Vysílání Československého rozhlasu 21. srpna 1968 - noc a ráno]</ref> Rozhlas následně přešel do ilegality a od 11 hodin pokračoval ve štafetovém vysílání zpravodajství o situaci v zemi, kdy se střídavě hlásila utajená studia po celé zemi.<ref>[http://www.totalita.cz/1968/1968_rzh_sve.php Totalita.cz – Podporovali jsme Dubčeka – Rozhovor autora Totality Daniela Růžičky s Jiřím Svejkovským o situaci v ČST v roce 1968.]</ref>

V průběhu invaze bylo nasazeno do československých ulic přibližně 6 300 [[tank]]ů, které byly následovány velkým počtem pozemních jednotek v odhadovaném počtu 200 000 až 500 000 mužů.<ref>[http://www.totalita.cz/1968/19680820.php Totalita.cz – Úterý 20. srpna 1968]</ref>

Tanky a obrněná vozidla byla pomalována tzv. [[invazní pruh|invazními pruhy]]. Tyto pruhy bílé barvy na kapotách obrněnců a ostatních vozidel měly zabránit případné palbě spřátelených jednotek. V tehdejší době totiž v Československu byla ve výzbroji stejná technika jako v ostatních členských státech Varšavské smlouvy a tak v případě protiútoku Československé armády by armády Varšavské smlouvy (okupační vojsko) měly problémy rozlišit nepřítele od spojence. Invazní pruhy byly poprvé použity během 2. světové války, například i během [[Bitva o Normandii|operace Overlord]].

=== Ztráty ===
Ode dne vstupu vojsk na území Československa do konce roku zemřelo při střetech cizích vojáků s civilisty a dopravních nehodách zaviněných okupačními vojsky 108 Čechů a Slováků.<ref>[http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=317231 Historici: Obětí srpnové okupace je více] – České noviny, 9. 6. 2008]</ref> Invaze měla za následek také emigraci přibližně 300 000 lidí z republiky (70 000 okamžitě po invazi). Sověti měli během invaze 98 mrtvých.<ref>http://www.krabitchka.cyclura.cz/milovice/SA-ztraty.htm</ref>

== Zahraniční ohlasy ==
Už 21. srpna se sešla [[Rada bezpečnosti OSN]].<ref name="rozhlas">
{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.rozhlas.cz/1968/fakta/_zprava/481530
| titul=Okupace den za dnem, hodinu po hodině
| vydavatel=Český rozhlas
| datum přístupu=2008-08-10}}
</ref> Sovětský zástupce Jakov Malik na ní prohlásil, že se v Československu nic zvláštního neděje a všechno funguje normálně.<ref name="rozhlas">
{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.rozhlas.cz/1968/fakta/_zprava/481530
| titul=Okupace den za dnem, hodinu po hodině
| vydavatel=Český rozhlas
| datum přístupu=2008-08-10}}
</ref> Rezoluci připravenou Spojenými státy a Velkou Británií schválilo 10 zemí, tři státy (Indie, Pákistán, Alžírsko) se zdržely, proti byl Sovětský svaz a Maďarsko. Malik však následně přijetí rezoluce vetoval.<ref name="rozhlas">
{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.rozhlas.cz/1968/fakta/_zprava/481530
| titul=Okupace den za dnem, hodinu po hodině
| vydavatel=Český rozhlas
| datum přístupu=2008-08-10}}
</ref> [[Spojené státy americké]] na tuto skutečnost nijak nereagovaly, neboť pro ně byla přednější [[bilaterální dohoda]] se Sovětským svazem a poválečné rozdělení tehdejší Evropy respektovaly. Britská vláda nechtěla ohrozit své obchodní zájmy se SSSR a dalšími zeměmi Varšavské smlouvy. Některé socialistické státy odmítly vyslat své jednotky do [[Československá socialistická republika|ČSSR]] (například [[Rumunsko]]), jiné (například [[Jugoslávie]]) vyjádřily vedení [[Komunistická strana Československa|KSČ]] podporu, nabídly dokonce i materiální pomoc.

=== Zahraniční protesty ===
[[File:Helsinki demonstration against the invasion of Czechoslovakia in 1968.jpg|thumb|240px|Protiokupační manifestace v Helsinkách, srpen 1968]]
Proti invazi protestovaly západní státy, ze socialistických pak [[Rumunsko]] a [[Jugoslávie]].

Dne 25. srpna 1968 se na moskevském [[Rudé náměstí|Rudém náměstí]] sešla k [[Demonstrace na Rudém náměstí v roce 1968|demonstraci]] skupinka osmi sovětských občanů (v českém prostředí známá často jako ''osm statečných'') – Konstantin Babickij, Taťána Bajevová, Larisa Bogorazová, Natalia Gorbaněvská, Vadim Delone, Vladimir Dremljuga, Pavel Litvinov a Viktor Fajnberg – kteří nesli československou vlaječku a transparenty s nápisy Ztrácíme nejlepší přátele, Hanba okupantům, Ruce pryč od ČSSR, [[Za vaši i naši svobodu]], Svobodu Dubčekovi, Ať žije svobodné a nezávislé Československo.<ref name="tyden">
{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/historie/srpen-1968-svet-zpovzdali-sledoval-ceske-drama_19794.html
| titul=Srpen 1968: Svět zpovzdálí sledoval české drama
| vydavatel=Týden
| datum přístupu=2007-11-04}}
</ref><ref name="ohlasy">[http://www.totalita.cz/1968/1968_08.php Totalita.cz – Mezinárodní ohlasy na Srpen 1968]</ref>
Během okamžiku byli zatčeni a následně strávili několik let ve vězeních či ústavech.

Dne [[8. září]] 1968 se na celostátních [[Dožínky|dožínkových]] slavnostech na varšavském stadiónu zapálil na protest proti okupaci [[Ryszard Siwiec]].<ref name="tyden" /> Na následky popálenin o čtyři dny později zemřel. I když jeho čin viděly tisíce lidí, režimu se podařilo přesvědčit veřejnost, že se jednalo o duševně narušeného jedince, takže pravý motiv jeho sebeupálení vyšel najevo až po roce [[1989]].

== Pobyt vojsk na československém území ==
Do [[4. listopad]]u [[1968]] opustily Československo armády [[Polsko|Polska]], [[Německá demokratická republika|NDR]], [[Maďarská lidová republika|MLR]] a [[Bulharská lidová republika|BLR]]. [[Sovětská armáda]] po okupaci zůstala na území Československa až do roku [[1991]], v odhadovaném počtu okolo 150 000 osob<ref>[http://vojenstvi.cz/armada/povalecna/sovet.vojska/3.htm eDejiny.cz – Bratrská vojska za hranicemi Sovětského svazu]</ref>
v třiatřiceti lokalitách. Do užívání jí byly předány celé vojenské prostory (např. [[Vojenský prostor Milovice|Milovice]], [[Vojenský újezd Libavá|Libavá]], [[Vojenský prostor Ralsko|Ralsko]]), kasárna (např. [[Horňátky]], [[Rokytnice v Orlických horách]], [[Česká Třebová]]) i některé civilní objekty (např. nemocnice [[Kostelec nad Černými lesy]]). V Milovicích bylo zřízeno velitelství sovětské [[Střední skupina vojsk|Střední skupiny vojsk]] a vybudováno de facto nové město s tisíci byty.

===Ilegální rozhlasové vysílání===
Ilegální stanice ''Vltava'', šířená na vlně 210 m pravděpodobně ze stanoviště poblíž východoněmeckých Drážďan, se poprvé ozvala po páté hodině ráno 21. srpna 1968. Vysílání špatnou češtinou a slovenštinou hájilo okupaci, Československý rozhlas se od něj distancoval a posluchače opakovaně upozorňoval, že jde o nepřátelské vysílání.<ref name="rozhlas">
{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.rozhlas.cz/1968/fakta/_zprava/481530
| titul=Okupace den za dnem, hodinu po hodině
| vydavatel=Český rozhlas
| datum přístupu=2008-08-10}}
</ref>

== Dnešní pohled ==
Ačkoliv česká i slovenská veřejnost invazi vojsk odsuzují, [[Zvací dopis|iniciátoři]], kteří i podle tehdejších zákonů spáchali [[vlastizrada|vlastizradu]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.denik.cz/srpen_68/srpen_60_20070822.html
| titul=Srpen 1968: viníci potrestání unikli
| vydavatel=Denik.cz
| datum přístupu=2011-01-25}}
</ref>, nebyli dosud potrestáni.
<ref>
{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.lidovky.cz/za-zvaci-dopis-z-roku-1968-vasil-bilak-stihan-nebude-f7z-/ln_zahranici.asp?c=A110124_105111_ln_zahranici_mtr
| titul=Za zvací dopis z roku 1968 Vasil Biľak stíhán nebude
| vydavatel=Lidovky.cz
| datum přístupu=2011-01-25}}
</ref>
<ref>
{{Citace elektronické monografie
| url=http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=688920
| titul=Bilak už za zvací dopis z roku 1968 nebude potrestán
| vydavatel=Aktualne.centrum.cz
| datum přístupu=2011-01-25}}
</ref>
<ref>
{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.mediafax.cz/zahranici/3161425-Pisu-pameti-mam-ciste-svedomi-a-niceho-nelituji-vzkazuje-Vasil-Bilak
| titul=Píšu paměti, mám čisté svědomí a ničeho nelituji, vzkazuje Vasil Biľak
| vydavatel=Mediafax.cz
| datum přístupu=2011-01-25}}
</ref>

[[File:Liberec 173.jpg|thumb|240px|Pamětní deska v Liberci]]
=== Související články ===
* [[Pražské jaro 1968]]
* [[Střední skupina vojsk]]
* [[Boj o rozhlas (1968)]]
* [[Jan Palach]]
* [[Petro Šelest]]

== Literatura ==
* Blažek, Petr, Kamiński, Łukasz, Vévoda, Rudolf (editoři): ''Polsko a Československo v roce 1968 : Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Varšava, 4. – 5. září 2003'', Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Dokořán (2006), Praha, ISBN 80-7285-070-9 (ÚSD AV ČR), ISBN 80-7363-103-2 (Dokořán)
* Zahradníček, Tomáš: ''Zvláštní výprava na jih: Intervence 1968 ve vzpomínkách polských důstojníků,'' Dějiny a současnost, roč. 30, č. 1, 2008, s. 37–39, ISSN 0418-5129

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://vojenstvi.cz/armada/povalecna/sovet.vojska/3.htm Sovětská armáda v Československu] – počty vojenských jednotek
* [http://www.youtube.com/watch?v=E6F9Wknm4FA Československý filmový týdeník č. 35 z r. 1968] – zcela věnovaný invazi, s originálními záběry a komentářem
* [http://www.novinky.cz/clanek/147675-jak-kreml-rozhodoval-o-vpadu-vojsk-do-ceskoslovenska.html Vladimír Michna: Jak Kreml rozhodoval o vpádu vojsk do Československa]
* [http://www.ustrcr.cz/cs/srpen-1968 Stránky věnované událostem roku 1968] – [[Ústav pro studium totalitních režimů]]

{{commonscat|Warsaw Pact invasion of Czechoslovakia}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Dějiny Československa]]
[[Kategorie:Dějiny Evropy]]
[[Kategorie:Pražské jaro 1968]]

Soubor:Zvací dopis 1968.jpg

2026-05-21T13:32:06Z

Nová stránka

Fotografie + Description:
* Slovenčina: Pozývací dopis z roku 1968, ktorého signatármi boli Alois Indra, Drahomír Kolder, Antonín Kapek, Oldřich Švestka a Vasil Biľak.
* Date: 1968
* Source: Česká Televize / https://ct24.ceskatelevize.cz/sites/default/files/styles/scale_1180/public/2137894-f201402070655701.jpeg, https://ct24.ceskatelevize.cz/sites/default/files/styles/scale_1180/public/2137897-f201402070655801.jpeg
* Author: Alois Indra, Drahomír Kolder, Antonín Kapek, Oldřich Švestka, Vasil Biľak

+ pochází z Wikimedia Commons, kde má status – This work is in the '''public domain''' because according to the Czechoslovak copyright law of 25 March 1965, section 33(3),<br />all works first published without a claim of authorship in Czechoslovakia come into the public domain fifty years after publication.

[[Kategorie:PD Czech]]