Šablona:Článek dne HL/2020/15

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Aktualizace)
(-- Optimalizace)
Řádka 6: Řádka 6:
Stíhačky VMF-211 odstartovaly k přeletu na Wake 2. prosince a ''[[USS Enterprise (CV-6)|Enterprise]]'' obrátila k návratu do Pearl Harboru, kam měla dorazit 6. prosince. Naštěstí pro Američany byla ale zdržena bouří (tou samou, která zasáhla japonský svaz) a nedělní ráno 7. prosince jí zastihlo asi 150 mil (240 km) západně od [[Oahu]]. Průzkumná eskadra VS-6 a střemhlavá bombardovací VB-6 byly ráno odeslány na havajská letiště. Celkem 18 jejich střemhlavých bombardérů [[Douglas SBD Dauntless|SBD-2 Dauntless]] ale přilétlo nad Pearl Harbor právě v době probíhajícího [[útok na Pearl Harbor|útoku]] a tak VS-6 přišla o šest strojů a VB-6 o jeden (6-B-3). Minimálně jeden z nich byl sestřelen vlastní protiletadlovou palbou a další byly poškozeny. Poručík (LT) Dickinson (6-S-4, BuNo 4570) a jeho střelec Miller si nárokovali sestřelení jednoho [[Micubiši A6M|A6M2 Zero]]. Ze šesti stíhacích F4F-3 Wildcatů od VF-6 odeslaných večer po útoku na ostrov byly tři sestřeleny vlastními protiletadlovými dělostřelci při pokusu o přistání na Fordově ostrově v Pearl Harboru – každé letadlo bylo považováno za nepřítele. O život přitom přišli poručíci (LT) Hebel (6-F-1, BuNo 3906) a Allen (6-F-12, BuNo 3938) a podporučík (ENS) Menges (6-F-15, BuNo 3935). Podporučík (ENS) Flynn (6-F-4, BuNo 3909) musel svůj stroj opustit na [[padák]]u poté, co mu došlo palivo. Podporučík (ENS) Hermann (3-F-15, BuNo 3982) přistál na [[golf]]ovém hřišti na Fordově ostrově a tak pouze podporučík (ENS) Daniels (6-F-5, BuNo 3916) dokázal přistát na letišti na Fordově ostrově.
Stíhačky VMF-211 odstartovaly k přeletu na Wake 2. prosince a ''[[USS Enterprise (CV-6)|Enterprise]]'' obrátila k návratu do Pearl Harboru, kam měla dorazit 6. prosince. Naštěstí pro Američany byla ale zdržena bouří (tou samou, která zasáhla japonský svaz) a nedělní ráno 7. prosince jí zastihlo asi 150 mil (240 km) západně od [[Oahu]]. Průzkumná eskadra VS-6 a střemhlavá bombardovací VB-6 byly ráno odeslány na havajská letiště. Celkem 18 jejich střemhlavých bombardérů [[Douglas SBD Dauntless|SBD-2 Dauntless]] ale přilétlo nad Pearl Harbor právě v době probíhajícího [[útok na Pearl Harbor|útoku]] a tak VS-6 přišla o šest strojů a VB-6 o jeden (6-B-3). Minimálně jeden z nich byl sestřelen vlastní protiletadlovou palbou a další byly poškozeny. Poručík (LT) Dickinson (6-S-4, BuNo 4570) a jeho střelec Miller si nárokovali sestřelení jednoho [[Micubiši A6M|A6M2 Zero]]. Ze šesti stíhacích F4F-3 Wildcatů od VF-6 odeslaných večer po útoku na ostrov byly tři sestřeleny vlastními protiletadlovými dělostřelci při pokusu o přistání na Fordově ostrově v Pearl Harboru – každé letadlo bylo považováno za nepřítele. O život přitom přišli poručíci (LT) Hebel (6-F-1, BuNo 3906) a Allen (6-F-12, BuNo 3938) a podporučík (ENS) Menges (6-F-15, BuNo 3935). Podporučík (ENS) Flynn (6-F-4, BuNo 3909) musel svůj stroj opustit na [[padák]]u poté, co mu došlo palivo. Podporučík (ENS) Hermann (3-F-15, BuNo 3982) přistál na [[golf]]ovém hřišti na Fordově ostrově a tak pouze podporučík (ENS) Daniels (6-F-5, BuNo 3916) dokázal přistát na letišti na Fordově ostrově.
-
 
-
''Enterprise'' pátrala po japonském svazu. Pátrání ale díky špatnému odhadu předpokládané polohy Japonců probíhalo v prostoru jihozápadně od Oahu. Japonský svaz se pohyboval severně od Oahu a tak naštěstí pro ''Enterprise'' ke kontaktu nedošlo. V opačném případě by musela sama čelit přesile 6 letadlových lodí a jejich doprovodu. Po odvolání pátrání vplula ''Enterprise'' navečer 8. prosince do Pearl Harboru, kde doplnila palivo a zásoby a v 6:00 ráno následujícího dne opět vyplula na moře. {{Nowrap|Dne 10. prosince potopil SBD-2 Dauntless}} z VS-6 pilotovaný [[poručík]]em (LTJG) Dickinsonem japonskou [[ponorka|ponorku]] ''I-70'' severně od [[Havajské ostrovy|Havajských ostrovů]].
 
7. ledna 1942 se ''Enterprise'' vrátila do Pearl Harboru a po krátké zastávce vyplula 11. ledna, aby spolu s ''Yorktownem'' poskytla letecké krytí [[konvoj|konvoji]] s posilami pro [[Samoa|Samou]]. Na cestě jí doprovázely [[Těžký křižník|těžké křižníky]] [[USS Chester (CA-27)|''USS Chester'']], [[USS Northampton (CA-26)|''USS Northampton'']], [[USS Salt Lake City (CA-25)|''USS Salt Lake City'']], [[tanker]] ''USS Platte'' a torpédoborce ''USS Dunlap'', ''USS Balch'', ''USS Maury'', ''USS Ralph Talbot'', ''USS Blue'' a ''USS McCall''. Cesta byla plná více či méně tragických událostí...
7. ledna 1942 se ''Enterprise'' vrátila do Pearl Harboru a po krátké zastávce vyplula 11. ledna, aby spolu s ''Yorktownem'' poskytla letecké krytí [[konvoj|konvoji]] s posilami pro [[Samoa|Samou]]. Na cestě jí doprovázely [[Těžký křižník|těžké křižníky]] [[USS Chester (CA-27)|''USS Chester'']], [[USS Northampton (CA-26)|''USS Northampton'']], [[USS Salt Lake City (CA-25)|''USS Salt Lake City'']], [[tanker]] ''USS Platte'' a torpédoborce ''USS Dunlap'', ''USS Balch'', ''USS Maury'', ''USS Ralph Talbot'', ''USS Blue'' a ''USS McCall''. Cesta byla plná více či méně tragických událostí...
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Verze z 22. 9. 2020, 20:17

USS Enterprise (CV-6) na zkušební plavbě (září 1945)

USS Enterprise (CV-6) byla druhou letadlovou lodí třídy Yorktown. Byla sedmou lodí toho jména ve službě US Navy a byla též známá pod přezdívkou Big E. Do služby byla zařazena v roce 1938 a spolu s USS Saratoga a USS Ranger přežila druhou světovou válku. Zbývajících pět letadlových lodí postavených před válkou bylo během války ztraceno. Zúčastnila se mnoha významných operací a střetnutí během bojů v Pacifiku – mimo jiné například Doolittlova náletu, bitvy u Midway, zasáhla do četných střetnutí v souvislosti s boji o Guadalcanal včetně bitev u východních Šalamounů a u Santa Cruz. V pozdější fázi války pak například bitev ve Filipínském moři a u Leyte. Byla několikrát poškozena a i když jí Japonci třikrát prohlásili za potopenou, vždy se jí podařilo zachránit a po opravách opět nasadit do bojů.

Dne 28. listopadu 1941 vyplula Enterprise a její doprovod z Pearl Harboru, aby dopravila na atol Wake 12 stíhaček Grumman F4F-3 Wildcat od VMF-211. Celé uskupení tvořilo Task Force 2, které velel viceadmirál William F. Halsey z můstku Enterprise. Na moři jí zastihlo vyhlášení válečného stavu bojovým rozkazem č. 1, které bylo později upřesněno bojovým rozkazem č. 2.

Stíhačky VMF-211 odstartovaly k přeletu na Wake 2. prosince a Enterprise obrátila k návratu do Pearl Harboru, kam měla dorazit 6. prosince. Naštěstí pro Američany byla ale zdržena bouří (tou samou, která zasáhla japonský svaz) a nedělní ráno 7. prosince jí zastihlo asi 150 mil (240 km) západně od Oahu. Průzkumná eskadra VS-6 a střemhlavá bombardovací VB-6 byly ráno odeslány na havajská letiště. Celkem 18 jejich střemhlavých bombardérů SBD-2 Dauntless ale přilétlo nad Pearl Harbor právě v době probíhajícího útoku a tak VS-6 přišla o šest strojů a VB-6 o jeden (6-B-3). Minimálně jeden z nich byl sestřelen vlastní protiletadlovou palbou a další byly poškozeny. Poručík (LT) Dickinson (6-S-4, BuNo 4570) a jeho střelec Miller si nárokovali sestřelení jednoho A6M2 Zero. Ze šesti stíhacích F4F-3 Wildcatů od VF-6 odeslaných večer po útoku na ostrov byly tři sestřeleny vlastními protiletadlovými dělostřelci při pokusu o přistání na Fordově ostrově v Pearl Harboru – každé letadlo bylo považováno za nepřítele. O život přitom přišli poručíci (LT) Hebel (6-F-1, BuNo 3906) a Allen (6-F-12, BuNo 3938) a podporučík (ENS) Menges (6-F-15, BuNo 3935). Podporučík (ENS) Flynn (6-F-4, BuNo 3909) musel svůj stroj opustit na padáku poté, co mu došlo palivo. Podporučík (ENS) Hermann (3-F-15, BuNo 3982) přistál na golfovém hřišti na Fordově ostrově a tak pouze podporučík (ENS) Daniels (6-F-5, BuNo 3916) dokázal přistát na letišti na Fordově ostrově.

7. ledna 1942 se Enterprise vrátila do Pearl Harboru a po krátké zastávce vyplula 11. ledna, aby spolu s Yorktownem poskytla letecké krytí konvoji s posilami pro Samou. Na cestě jí doprovázely těžké křižníky USS Chester, USS Northampton, USS Salt Lake City, tanker USS Platte a torpédoborce USS Dunlap, USS Balch, USS Maury, USS Ralph Talbot, USS Blue a USS McCall. Cesta byla plná více či méně tragických událostí...