Šablona:Článek dne HL/2020/25

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Aktualizace)
Řádka 1: Řádka 1:
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-
[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+
[[Soubor:Mohelnice - New city hall.jpg|right|160px|Mohelnice – New Town Hall]]
-
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+
'''[[Mohelnice]]''' je [[město]] v [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]]. Nachází se v úrodné kotlině (Mohelnická&nbsp;brázda) obklopené ze tří světových stran horami ([[Hrubý Jeseník]], [[Zábřežská vrchovina]]), kterou protéká řeka [[Morava (řeka)|Morava]].
-
V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+
Dnes je město významné kromě svého průmyslu především jako důležitý dopravní uzel, kde se napojuje silniční trasa z [[Hradec Králové|Hradce Králové]] na již zprovozněný úsek [[rychlostní silnice]] [[Rychlostní silnice R35|R35]] směrem na [[Olomouc]] a na silnici [[Silnice I/44|I/44]] směrem na [[Jeseník]] a dále do [[Polsko|Polska]]. Koná se zde každoročně také řada kulturních, společenských a sportovních akcí, které příznivě podporují také [[turistika|turistický ruch]]. Součástí obce je sedm [[Část obce|místních částí]] a Mohelnice je také centrem Svazku&nbsp;obcí&nbsp;mikroregionu&nbsp;Mohelnicka.
-
FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+
První osídlení území dnešní Mohelnice proběhlo již v pravěku před zhruba 8&nbsp;000&nbsp;lety, kdy se zde nacházela jedna z osad zemědělců a pastevců dobytka, kteří přišli na území [[Česká republika|Česka]] z [[Blízký východ|Blízkého Východu]]. Pozůstatky těchto osídlení byly objeveny v lokalitě bývalého místního cukrovaru v&nbsp;místech štěrkopískoven. Toto osídlení ale ve 3.–4. století př. n. l. ustoupilo Keltům, kteří zde založili několik osad. Z&nbsp;této doby byly nalezeny železné nástroje, zbraně i šperky, stejně tak jako keramika či vlastní mince. Keltové byli nicméně na přelomu letopočtu vytlačeni z tohoto území vpády Germánů. Ti sami byli přibližně v 9. století nahrazeni [[Slované|Slovany]], kteří zde založili dvě větší zemědělská osídlení – kromě Mohelnice i v&nbsp;Moravičanech. K rozvoji osad došlo zejména po roce 1000, kdy se v [[Olomouc]]i usazují přemyslovská [[kníže|knížata]]. První písemná zmínka o&nbsp;obci (''Mogilnici'') pochází z roku 1131. Ve&nbsp;13.&nbsp;století se jádro osídlení přestěhovalo kvůli pravidelným záplavám a případné lepší obraně na malou vyvýšeninu, tvořící dodnes centrum města. V&nbsp;roce 1275 zde vznikla zřejmě první [[škola]] na území severní Moravy, přiřazená k místní [[fara|faře]]. Na začátku 14. století postihly Mohelnici dvě [[mor]]ové epidemie, v roce 1322 pak byly u města vybudovány hradby a vodní příkop. Ani ty ale nedokázaly zadržet husitská vojska, která [[28. říjen|28. října]] 1424 město dobyla a vypálila, hradby pobořila a na 700 obyvatel zabila. Hradby i zbytek města byly obnoveny až během 16.&nbsp;století, z této doby je i zachovaná severní brána.
-
Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+
Dva mohelničtí rodáci se v 16. století stali [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|pražskými arcibiskupy]] – nejprve to byl Antonín Brus a po něm Martin Medek, oba městu finančně přispívali na úhradu dluhů či rozvoj města. Během Třicetileté války bylo město nejprve roku 1623 dobyto protihabsburskými vojsky vedenými Gabrielem Betlenem (město bylo dobyto ještě několikrát a [[17. červen|17.&nbsp;června]] 1642 také vypáleno) a poté zde vypukla další epidemie moru. V Mohelnici byl také v roce 1680 zadržen a o pět let později v&nbsp;čarodějnickém procesu i&nbsp;upálen Kryštof Alois Lautner, katolický duchovní a ústřední postava románu a filmu [[Kladivo na čarodějnice (film)|Kladivo na čarodějnice]]. V roce 1713 s&nbsp;příchodem ''Františka Ulricha z Mimoně'' začala ve městě výroba [[sukno|sukna]], která se brzy stala důležitou součástí místního průmyslu a živila velkou část obyvatelstva.
 +
 
 +
V polovině 18. století bylo město během válek o rakouské dědictví opět několikrát napadeno a vypleněno. Po konci období bojů došlo k rozvoji města – roku 1775 zde byl otevřen poštovní úřad, v roce 1787 pak byla městská rada nahrazena voleným [[magistrát]]em v čele s&nbsp;purkmistrem, roku 1833 spojila město s&nbsp;Olomoucí a Prahou pravidelná dostavníková linka, v letech 1845–1846 ji nahradila [[železnice]] a v roce 1848 zde vznikla [[Telegrafie|telegrafní]] stanice. V 60. letech 19. století byla ve městě vybudována [[Stoková síť|kanalizace]] a&nbsp;v&nbsp;roce 1874 byla otevřena v Mohelnici první měšťanská škola.
 +
 
 +
Dne [[16. říjen|16. října]] [[1910]] se v Mohelnici poprvé rozsvítilo elektrické světlo, [[Elektřina|elektřinou]] dodávanou místní elektrárnou. Jako součást tzv. [[Sudety|Sudet]] bylo město s velkou většinou [[Němci|německého obyvatelstva]] ještě před vypuknutím [[Druhá světová válka|druhé světové války]] dne [[10. říjen|10. října]] [[1938]] obsazeno [[Nacistické Německo|říšskoněmeckým]] vojskem. Osvobozeno od německých ozbrojených sil bylo až [[9. květen|9. května]] [[1945]] postupující [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. Německé obyvatelstvo bylo poté většinou [[Vysídlení Němců z Československa|odsunuto]], čímž se město částečně vylidnilo a volné domy a byty byly nabídnuty [[Češi|Čechům]].
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Verze z 2. 12. 2020, 17:30

Mohelnice – New Town Hall

Mohelnice je město v Olomouckém kraji. Nachází se v úrodné kotlině (Mohelnická brázda) obklopené ze tří světových stran horami (Hrubý Jeseník, Zábřežská vrchovina), kterou protéká řeka Morava.

Dnes je město významné kromě svého průmyslu především jako důležitý dopravní uzel, kde se napojuje silniční trasa z Hradce Králové na již zprovozněný úsek rychlostní silnice R35 směrem na Olomouc a na silnici I/44 směrem na Jeseník a dále do Polska. Koná se zde každoročně také řada kulturních, společenských a sportovních akcí, které příznivě podporují také turistický ruch. Součástí obce je sedm místních částí a Mohelnice je také centrem Svazku obcí mikroregionu Mohelnicka.

První osídlení území dnešní Mohelnice proběhlo již v pravěku před zhruba 8 000 lety, kdy se zde nacházela jedna z osad zemědělců a pastevců dobytka, kteří přišli na území Česka z Blízkého Východu. Pozůstatky těchto osídlení byly objeveny v lokalitě bývalého místního cukrovaru v místech štěrkopískoven. Toto osídlení ale ve 3.–4. století př. n. l. ustoupilo Keltům, kteří zde založili několik osad. Z této doby byly nalezeny železné nástroje, zbraně i šperky, stejně tak jako keramika či vlastní mince. Keltové byli nicméně na přelomu letopočtu vytlačeni z tohoto území vpády Germánů. Ti sami byli přibližně v 9. století nahrazeni Slovany, kteří zde založili dvě větší zemědělská osídlení – kromě Mohelnice i v Moravičanech. K rozvoji osad došlo zejména po roce 1000, kdy se v Olomouci usazují přemyslovská knížata. První písemná zmínka o obci (Mogilnici) pochází z roku 1131. Ve 13. století se jádro osídlení přestěhovalo kvůli pravidelným záplavám a případné lepší obraně na malou vyvýšeninu, tvořící dodnes centrum města. V roce 1275 zde vznikla zřejmě první škola na území severní Moravy, přiřazená k místní faře. Na začátku 14. století postihly Mohelnici dvě morové epidemie, v roce 1322 pak byly u města vybudovány hradby a vodní příkop. Ani ty ale nedokázaly zadržet husitská vojska, která 28. října 1424 město dobyla a vypálila, hradby pobořila a na 700 obyvatel zabila. Hradby i zbytek města byly obnoveny až během 16. století, z této doby je i zachovaná severní brána.

Dva mohelničtí rodáci se v 16. století stali pražskými arcibiskupy – nejprve to byl Antonín Brus a po něm Martin Medek, oba městu finančně přispívali na úhradu dluhů či rozvoj města. Během Třicetileté války bylo město nejprve roku 1623 dobyto protihabsburskými vojsky vedenými Gabrielem Betlenem (město bylo dobyto ještě několikrát a 17. června 1642 také vypáleno) a poté zde vypukla další epidemie moru. V Mohelnici byl také v roce 1680 zadržen a o pět let později v čarodějnickém procesu i upálen Kryštof Alois Lautner, katolický duchovní a ústřední postava románu a filmu Kladivo na čarodějnice. V roce 1713 s příchodem Františka Ulricha z Mimoně začala ve městě výroba sukna, která se brzy stala důležitou součástí místního průmyslu a živila velkou část obyvatelstva.

V polovině 18. století bylo město během válek o rakouské dědictví opět několikrát napadeno a vypleněno. Po konci období bojů došlo k rozvoji města – roku 1775 zde byl otevřen poštovní úřad, v roce 1787 pak byla městská rada nahrazena voleným magistrátem v čele s purkmistrem, roku 1833 spojila město s Olomoucí a Prahou pravidelná dostavníková linka, v letech 1845–1846 ji nahradila železnice a v roce 1848 zde vznikla telegrafní stanice. V 60. letech 19. století byla ve městě vybudována kanalizace a v roce 1874 byla otevřena v Mohelnici první měšťanská škola.

Dne 16. října 1910 se v Mohelnici poprvé rozsvítilo elektrické světlo, elektřinou dodávanou místní elektrárnou. Jako součást tzv. Sudet bylo město s velkou většinou německého obyvatelstva ještě před vypuknutím druhé světové války dne 10. října 1938 obsazeno říšskoněmeckým vojskem. Osvobozeno od německých ozbrojených sil bylo až 9. května 1945 postupující Rudou armádou. Německé obyvatelstvo bylo poté většinou odsunuto, čímž se město částečně vylidnilo a volné domy a byty byly nabídnuty Čechům.