Štítná žláza
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Aktualizace) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Sobo 1906 444.png|thumb|240px|Štítná žláza (1906)]] |
| - | '''Štítná žláza''' ({{Vjazyce|la}}: ''glandula thyroidea'') je endokrinní žláza laločnaté stavby, umístěná na kraniálním konci [[průdušnice]]. Někdy zasahuje až na [[hrtan]]. | + | '''Štítná žláza''' ({{Vjazyce|la}}: ''glandula thyroidea'') je endokrinní žláza laločnaté stavby, umístěná na kraniálním konci [[průdušnice]]. Někdy zasahuje až na [[hrtan]]. Vyskytuje se u většiny [[obratlovci|obratlovců]].<ref name=rocek>{{citace monografie| příjmení=Roček|jméno= Zbyněk| titul=Historie obratlovců : evoluce, fylogeneze, systém | Vydání=1| místo=Praha |vydavatel= Academia| rok= 2002| počet stran= 512| isbn=80-200-0858-6}}</ref> |
| - | Vyskytuje se u většiny [[obratlovci|obratlovců]].<ref name=rocek>{{citace monografie| příjmení=Roček|jméno= Zbyněk| titul=Historie obratlovců : evoluce, fylogeneze, systém | Vydání=1| místo=Praha |vydavatel= Academia| rok= 2002| počet stran= 512| isbn=80-200-0858-6}}</ref> | + | |
| + | Funkčně se podílí na regulaci metabolismu produkcí thyrodních hormonů [[trijodthyronin]]u a [[thyroxin]]u. Tyto hormony ovlivňují spotřebu [[kyslík]]u, rychlost látkové výměny, růst a vývoj. | ||
| + | |||
== Evoluce == | == Evoluce == | ||
| - | Evolučním předkem štítné žlázy byl [[endostyl]], orgán, který u [[kopinatci|kopinatců]], [[pláštěnci|pláštěnců]] a [[minoha|larev mihulí]] produkuje [[sliz]] do [[hltan]]u. Již tehdy jeho produkt obsahoval vysoké množství [[Jod|jódu]]. U obratlovců (mihulemi počínaje) se začíná tento orgán z filtrace potravy přeorientovávat na produkci hormonů a z [[exokrinní žlázy]] se stala u většiny obratlovců žláza [[endokrinní žláza|endokrinní]]. | + | Evolučním předkem štítné žlázy byl [[endostyl]], orgán, který u [[kopinatci|kopinatců]], [[pláštěnci|pláštěnců]] a [[minoha|larev mihulí]] produkuje [[sliz]] do [[hltan]]u. Již tehdy jeho produkt obsahoval vysoké množství [[Jod|jódu]]. U obratlovců (mihulemi počínaje) se začíná tento orgán z filtrace potravy přeorientovávat na produkci hormonů a z [[exokrinní žlázy]] se stala u většiny obratlovců žláza [[endokrinní žláza|endokrinní]]. <ref name=rocek /> |
== Stavba štítné žlázy == | == Stavba štítné žlázy == | ||
| + | [[Soubor:Thyroid hormone synthesis.png|thumb|240px|Syntéza hormonů štítné žlázy]] | ||
=== Makroskopická stavba === | === Makroskopická stavba === | ||
Žláza má tmavočervenou barvu, hladký povrch je krytý vazivovým pouzdrem. | Žláza má tmavočervenou barvu, hladký povrch je krytý vazivovým pouzdrem. | ||
| Řádka 10: | Řádka 13: | ||
U prasete a u [[člověk]]a navíc může ze žláznatého můstku vyrůstat kraniálním směrem (=k hlavě) nekonstantní (=ne vždy přítomný) pyramidální lalok (lobus pyramidalis), který je pozůstatkem sestupu žlázy během [[ontogenese]]. | U prasete a u [[člověk]]a navíc může ze žláznatého můstku vyrůstat kraniálním směrem (=k hlavě) nekonstantní (=ne vždy přítomný) pyramidální lalok (lobus pyramidalis), který je pozůstatkem sestupu žlázy během [[ontogenese]]. | ||
=== Mikroskopická stavba === | === Mikroskopická stavba === | ||
| - | Štítná žláza je žláza folikulárního typu. Vazivové pouzdro na povrchu žlázy prominuje dovnitř, rozděluje parenchym žlázy na laloky a následně na lalůčky. Lalůčky jsou složeny z uzavřených váčků - folikulů, které jsou vyplněné koloidem. Ve vazivových septech probíhají arterie, folikuly jsou opředeny sítí krevních kapilár. | + | Štítná žláza je žláza folikulárního typu. Vazivové pouzdro na povrchu žlázy prominuje dovnitř, rozděluje parenchym žlázy na laloky a následně na lalůčky. Lalůčky jsou složeny z uzavřených váčků - folikulů, které jsou vyplněné koloidem. Ve vazivových septech probíhají arterie, folikuly jsou opředeny sítí krevních kapilár. |
| - | Folikuly jsou 50 až 200 μm velké útvary, jejich stěna je tvořena jednou vrstvou folikulárních [[buňka|buněk]] kubického tvaru, které nasedají na bazální membránu. Z [[krev|krve]] vychytávájí [[Jod|jód]] (díky [[pendrin]]u, buněčné pumpě) a uskladňují ho v dutině folikulu. Kromě toho tvoří thyreoglobulin, který rovněž uskladňují ve folikulu. | + | Folikuly jsou 50 až 200 μm velké útvary, jejich stěna je tvořena jednou vrstvou folikulárních [[buňka|buněk]] kubického tvaru, které nasedají na bazální membránu. Z [[krev|krve]] vychytávájí [[Jod|jód]] (díky [[pendrin]]u, buněčné pumpě) a uskladňují ho v dutině folikulu. Kromě toho tvoří thyreoglobulin, který rovněž uskladňují ve folikulu. |
| - | Uvnitř folikulu se na tyrosinové zbytky thyreoglobulinu naváže uskladněný jód, čímž vzniknou [[hormon]]y [[trijodthyronin]] (T<sub>3</sub> | + | Uvnitř folikulu se na tyrosinové zbytky thyreoglobulinu naváže uskladněný jód, čímž vzniknou [[hormon]]y [[trijodthyronin]] (T<sub>3</sub>) a [[thyroxin]] (T<sub>4</sub>). |
| - | ) a [[thyroxin]] (T<sub>4</sub> | + | |
| - | ). V případě potřeby folikulární buňky absorbují thyreoglobulin s navázaným jódem, odštěpí hormony a ty vyloučí do krve. | + | V případě potřeby folikulární buňky absorbují thyreoglobulin s navázaným jódem, odštěpí hormony a ty vyloučí do krve. |
Kromě folikulárních buněk se ve štítné žláze nacházejí i buňky, které nejsou součástí folikulů. Nazývají se [[parafolikulární buňka|parafolikulární buňky]] nebo C-buňky. Jejich původ je [[neuroektoderm]]ový. Vylučují do krve hormon [[kalcitonin]]. | Kromě folikulárních buněk se ve štítné žláze nacházejí i buňky, které nejsou součástí folikulů. Nazývají se [[parafolikulární buňka|parafolikulární buňky]] nebo C-buňky. Jejich původ je [[neuroektoderm]]ový. Vylučují do krve hormon [[kalcitonin]]. | ||
== Cévní zásobení == | == Cévní zásobení == | ||
| - | * '''[[ | + | * '''[[Céva|Tepny]]''' přicházejí k hornímu a dolnímu pólu laloků. Horní pól - ''[[arteria thyroidea superior]]'' z ''[[arteria carotis externa]]'', dolní pól - ''[[arteria thyroidea inferior]]'' z ''truncus thyreocervicalis''. Obě tepny anastomozují. Někdy je přítomna i nekonstantní a nepárová ''[[arteria thyreoidea ima]]''. |
* '''[[Žíla (biologie)|Žíly]]''' sbírají se do pleteně mezi ''capsula externa'' a ''propria'' pouzdra, odtud jde [[krev]] přes ''[[vena thyroideae superiores|vv. thyroideae superiores]]'' a ''[[vena thyroideae mediae|vv. thyroideae mediae]]'' do ''[[Vnitřní hrdelní žíla|v. jugularis interna]]'', přes ''[[vena thyroideae inferiores|vv. thyroideae inferiores]]'' (z dolního pólu) do ''[[vena brachiocephalica sinistra|v. brachiocephalica sinistra]]''. | * '''[[Žíla (biologie)|Žíly]]''' sbírají se do pleteně mezi ''capsula externa'' a ''propria'' pouzdra, odtud jde [[krev]] přes ''[[vena thyroideae superiores|vv. thyroideae superiores]]'' a ''[[vena thyroideae mediae|vv. thyroideae mediae]]'' do ''[[Vnitřní hrdelní žíla|v. jugularis interna]]'', přes ''[[vena thyroideae inferiores|vv. thyroideae inferiores]]'' (z dolního pólu) do ''[[vena brachiocephalica sinistra|v. brachiocephalica sinistra]]''. | ||
* '''Mízní cévy''' jdou do subkapsulání pleteně, odtud do ''nodi lymphatici cervicales profundi''. | * '''Mízní cévy''' jdou do subkapsulání pleteně, odtud do ''nodi lymphatici cervicales profundi''. | ||
Aktuální verze z 30. 10. 2022, 10:17
Štítná žláza (latinsky: glandula thyroidea) je endokrinní žláza laločnaté stavby, umístěná na kraniálním konci průdušnice. Někdy zasahuje až na hrtan. Vyskytuje se u většiny obratlovců.[1]
Funkčně se podílí na regulaci metabolismu produkcí thyrodních hormonů trijodthyroninu a thyroxinu. Tyto hormony ovlivňují spotřebu kyslíku, rychlost látkové výměny, růst a vývoj.
Obsah |
Evoluce
Evolučním předkem štítné žlázy byl endostyl, orgán, který u kopinatců, pláštěnců a larev mihulí produkuje sliz do hltanu. Již tehdy jeho produkt obsahoval vysoké množství jódu. U obratlovců (mihulemi počínaje) se začíná tento orgán z filtrace potravy přeorientovávat na produkci hormonů a z exokrinní žlázy se stala u většiny obratlovců žláza endokrinní. [1]
Stavba štítné žlázy
Makroskopická stavba
Žláza má tmavočervenou barvu, hladký povrch je krytý vazivovým pouzdrem. Pravý a levý lalok obdávající průdušnici mají oválný až trojúhelníkovitý tvar. U skotu a někdy u kočky a psa jsou navíc spojené žláznatým můstkem – isthmus glandularis, který obtáčí průdušnici z ventrální (=břišní) strany. U prasete tvoří istmus většinu objemu štítné žlázy. U prasete a u člověka navíc může ze žláznatého můstku vyrůstat kraniálním směrem (=k hlavě) nekonstantní (=ne vždy přítomný) pyramidální lalok (lobus pyramidalis), který je pozůstatkem sestupu žlázy během ontogenese.
Mikroskopická stavba
Štítná žláza je žláza folikulárního typu. Vazivové pouzdro na povrchu žlázy prominuje dovnitř, rozděluje parenchym žlázy na laloky a následně na lalůčky. Lalůčky jsou složeny z uzavřených váčků - folikulů, které jsou vyplněné koloidem. Ve vazivových septech probíhají arterie, folikuly jsou opředeny sítí krevních kapilár. Folikuly jsou 50 až 200 μm velké útvary, jejich stěna je tvořena jednou vrstvou folikulárních buněk kubického tvaru, které nasedají na bazální membránu. Z krve vychytávájí jód (díky pendrinu, buněčné pumpě) a uskladňují ho v dutině folikulu. Kromě toho tvoří thyreoglobulin, který rovněž uskladňují ve folikulu. Uvnitř folikulu se na tyrosinové zbytky thyreoglobulinu naváže uskladněný jód, čímž vzniknou hormony trijodthyronin (T3) a thyroxin (T4).
V případě potřeby folikulární buňky absorbují thyreoglobulin s navázaným jódem, odštěpí hormony a ty vyloučí do krve. Kromě folikulárních buněk se ve štítné žláze nacházejí i buňky, které nejsou součástí folikulů. Nazývají se parafolikulární buňky nebo C-buňky. Jejich původ je neuroektodermový. Vylučují do krve hormon kalcitonin.
Cévní zásobení
- Tepny přicházejí k hornímu a dolnímu pólu laloků. Horní pól - arteria thyroidea superior z arteria carotis externa, dolní pól - arteria thyroidea inferior z truncus thyreocervicalis. Obě tepny anastomozují. Někdy je přítomna i nekonstantní a nepárová arteria thyreoidea ima.
- Žíly sbírají se do pleteně mezi capsula externa a propria pouzdra, odtud jde krev přes vv. thyroideae superiores a vv. thyroideae mediae do v. jugularis interna, přes vv. thyroideae inferiores (z dolního pólu) do v. brachiocephalica sinistra.
- Mízní cévy jdou do subkapsulání pleteně, odtud do nodi lymphatici cervicales profundi.
Související články
Literatura
- ROČEK, Zbyněk. Historie obratlovců : evoluce, fylogeneze, systém. Praha : Academia, 2002. 512 s. ISBN 80-200-0858-6.
- Koldův atlas veterinární anatomie (kolektiv autorů, Grada, 1999)
- Histologie - mikroskopická anatomie (FLV 2004)
Reference
- ↑ 1,0 1,1 ROČEK, Zbyněk. Historie obratlovců : evoluce, fylogeneze, systém. Praha : Academia, 2002. 512 s. ISBN 80-200-0858-6.
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |