Bezrozměrná rychlost

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 14. 8. 2022, 14:51; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Bezrozměrná rychlost je podíl rychlosti pozorovaného objektu ku rychlosti světla ve vakuu. Značí se řeckým písmenem β a je definována vztahem

\(\beta \equiv {v\over c} \,,\)

kde \(c=299\,792\,458\,\mathrm{m/s} \approx 3\times10^8 \,\mathrm{m/s}\).

Jako zkratka se používá zejména ve speciální teorii relativity. Například Lorentzův faktor lze pomocí ní zapsat jako

\(\gamma = {1\over\sqrt{1-\beta^2}} \,.\)

Bezrozměrnou rychlost lze chápat jako rychlost vyjádřenou v přirozených jednotkách. V případě hmotných objektů nabývá hodnot z intervalu \(\langle0,1)\), nehmotné částice mají ve vakuu vždy \(\beta=1\). Makroskopické objekty mají \(\beta\) velmi malé. Například Mezinárodní vesmírná stanice obíhá Zemi s kruhovou rychlostí 7,7 km/s, čemuž odpovídá \(\beta=0{,}000\,026\). Malé částice však lze urychlit na rychlosti velmi blízké \(c\), takže \(\beta\) se limitně blíží jednotce. Například Protonový synchrotron ve středisku CERN dodává protonům bezrozměrnou rychlost \(\beta=0{,}999\,45\). Poté mohou protony letět do dalšího urychlovače SPS, který rychlost zvýší na \(\beta=0{,}999\,9978\). Rychlosti světla však protony nikdy nedosáhnou.

Související články