Bismarck (1939)

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 2. 12. 2013, 12:59; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Bundesarchiv Bild 193-04-1-26, Schlachtschiff Bismarck.jpg
Základní údaje {{{popis}}}
Typ: Bitevní loď
Třída: Bismarck
Číslo trupu:
Jméno podle:
Objednána: 16. 11. 1935
Zahájení stavby: 1. července 1936
Spuštěna na vodu: 14. února 1939
Uvedena do služby: 24. srpna 1940
Osud: potopena 27. května 1941
Poloha vraku:
Cena:
Předchůdce:
Následovník:
Poznámka:
Takticko-technická data
Výtlak: 41 700 tun standardně
50 900 tun plně naložena
Délka: 241,55 m na čáře ponoru
251 m celkem
Šířka: 36 m
Ponor: 9,3 m standardně
10,2 m plně naložena
Pohon: 12 Wagnerových kotlů na přehřátou páru
3 turbíny Blohm & Voss s převodem
3 třílisté lodní šrouby, 4,7 m v průměru
150 170 hp (110 MW)
Palivo:
Rychlost: 30,1 uzlů (54 km/h) při zkouškách
Dosah: 9 280 námořních mil (17 200 km) při 16 uzlech (30 km/h)
Posádka: 2 092 námořníků
Pancíř: Pás: 145 až 320 mm
Paluba: 110 to 120 mm
Přepážky: 220 mm
Věže: 130 až 360 mm
Barbety 342 mm
Řídící věž: 360 mm
Výzbroj: 8 x 380 mm (15 palců) (4×2)
12 x 150 mm (5.9 palce) (6×2)
16 x 105 mm (4.1 palce) (4×2)
16 x 37 mm (8×2)
20 x 20 mm (20 x 1)
Elektronika:
Letadla: 4x Arado Ar 196 s jedním oboustranným katapultem
Ostatní:

Bismarck byla německá bitevní loď, pojmenovaná po říšském kancléři Bismarckovi. Svého času byla jednou z největších a nejmocnějších bitevních lodí světa. Jejím kapitánem byl Ernst Lindemann a role kmotry se ujala Bismarckova vnučka Dorothea von Löwenfeld.

Obsah

Stavba lodi

Bismarck — záď

Bitevní loď Bismarck byl dílem hamburské firmy Blohm&Voss. Práce na ní byly zahájeny 1. července roku 1936. Při spouštění na vodu 14. února 1939 byl přítomen i Adolf Hitler, který toužil po ovládnutí Atlantiku a zničení spojeneckých zásobovacích konvojů. Bismarck byl do výzbroje německé Kriegsmarine zařazen 24. srpna 1940. Náklady na stavbu se vyšplhaly téměř na dvě stě milonů říšských marek. Její posádku tvořilo zhruba 2000 mužů.

Sesterskou lodí Bismarcku byla bitevní loď Tirpitz o výtlaku asi 50 000 tun, největší německá bitevní loď za druhé světové války.

Oficiálně udávaný výtlak Bismarcku i Tirpitzu činil 35 000 tun; to byl maximální povolený výtlak v souladu s německo-britskou dohodou z 28. července 1935.

Jediná plavba

Model bitevní lodi Bismarck
Námořníci z Bismarcku jsou vytahování na HMS Dorsetshire

18. května 1941 vyplul Bismarck z Gdyně poblíž Gdaňsku a společně s těžkým křižníkem Prinz Eugen zamířil k norským břehům, odkud se měl přesunout do Atlantiku.

Průzkumníci RAF zahlédli dvě velké německé lodě při doplňování paliva v norském Bergen fjordu. Informace byla okamžitě předána do hlavního stanu námořnictva. Britské velení bylo velmi znepokojeno možností, že by německé bitevní lodě operovaly ve vodách severního Atlantiku, neboť by byly ohroženy životně důležité trasy zásobovacích lodí. Byla vyhlášena rozsáhlá pátrací akce, která vedla k úspěchu, ale to už byly německé lodě na cestě do cílové oblasti. Britské velení proti nim vyslalo bitevní křižník HMS Hood a bitevní loď HMS Prince of Wales a další lodě obdržely rozkaz vydat se k místu možného střetu.

24. května 1941 došlo k bitvě. Hood byla potopena, Prince of Wales poškozena a zahnána na útěk. Bitevní loď Bismarck byla poškozena a uniklo z ní asi tisíc tun paliva. Bylo rozhodnuto, že Bismarck se oddělí od Prinze Eugena a vydá se do St. Nazaire ve Francii. Tou dobou měl Bismarck před pronásledovateli značný náskok a zdálo se, že unikne. Rozhodla letadlová loď HMS Ark Royal. Večer 26. května bylo kormidlo Bismarcku poškozeno náletem torpédových letounů Swordfish. Kormidlo se zaseklo v jedné poloze, loď se točila v kruzích a nemohla uniknout do bezpečí francouzského přístavu. 27. května byl Bismarck dostižen britskými bitevními loděmi King George V a Rodney, křižníky Norfolk a Dorsetshire a několika torpédoborci. Názory na to, kdo vlastně Bismarck potopil, se různí. Některé zdroje uvádějí, že loď se potopila po zásahu několika torpédy vystřelenými z křižníků Norfolk a Dorsetshire. Jiné zdroje však uvádějí, že po hodinu a půl trvající bitvě byl Bismarck natolik poškozen, že byl vydán rozkaz k otevření dnových ventilů a odpálení náloží, aby loď nepadla do rukou Spojenců.

Dorsetshire a torpédoborec Maori vzaly na palubu 110 námořníků a lodního kocoura Oscara. Poté se Britové stáhli kvůli obavám z možného ponorkového útoku. Ve vodě zůstalo asi pět set trosečníků. O několik hodin později nalezla ponorka U 74 pod velením kapitána Kentrata tři přeživší muže na voru. 29. května zachránila meteorologická loď Sachsenwald další dva členy posádky Bismarcku. Z 2092 mužů na palubě tedy přežilo pouhých 115.

Nález vraku

V červnu 1989 byl vrak Bismarcku nalezen oceánografem Robertem Ballardem v hloubce 4800 metrů. Pořízené fotografie ukazují, že trup lodi téměř nebyl poškozen. Rovněž expedice Jamese Camerona naznačuje, že příčinou potopení lodi bylo spíše odpálení náloží a otevření ventilů než zásah torpédy. V celém trupu byly napočítány pouze čtyři průstřely.

Související články

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bismarck (1939)
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bismarck (1939)
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Bismarck_(1939)“