Bitva v Korálovém moři

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 1. 12. 2013, 21:26; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Bitva v Korálovém moři
Konflikt: Druhá světová válka
USS Lexington brennt.jpg
Hořící USS Lexington během bitvy v Korálovém moři
Trvání: 4. květen - 8. květen, 1942
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Korálové moře, Tichý oceán
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Japonské taktické vítězství, ale strategická prohra
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Japonsko Spojenci
Velitelé
Takeo Takagi
Tadaiči Hara
Frank J. Fletcher
Síla
2 letadlové lodě, 1 lehká letadlová loď, 6 křižníků, 7 torpédoborců, 125 letadel 2 letadlové lodě, 8 křižníků, 13 torpédoborců, 2 tankery, 133 letadel
Ztráty
1 lehká letadlová loď, 77 letadel, přes 1057 mužů 1 letadlová loď, 1 torpédoborec, 1 tanker, 66 letadel, asi 543 mužů
{{{poznámky}}}

Bitva v Korálovém moři byla jednou z velkých a důležitých námořních bitev odehrávajících se během druhé světové války v Tichomoří. Byla to první bitva letadlových lodí, kdy se nepřátelská loďstva ani na okamžik nezahlédla a veškeré ztráty způsobilo druhé straně pouze letectvo. Bitva se odehrála počátkem května 1942 v Korálovém moři mezi japonským a spojeneckým loďstvem a těsně souvisela s boji na Nové Guiney a dlouhodobými plány japonského císařského námořnictva.

Obsah

Japonské záměry

Cílem Japonců bylo:

  1. Vylodění v Port Moresby, které měla provést skupina pod velením kontradmirála Sadamiči Kadžioky ve složení lehký křižník Júbari, 6 torpédoborců, minonoska, 12 transportních lodí, 3 zásobovací plavidla a strážní člun.
  2. Vylodění na Tulagi, které měla provést skupina pod velením kontradmirála Kijohide Šimy ve složení 2 minonosky, 4 minolovky, 2 torpédoborce a transportní loď.
  3. Zřízení základny hydroplánů v Luisiádách, které měla provést skupina pod velením kontradmirála Kininori Marumo ve složení 2 lehké křižníky, mateřská loď hydroplánů a 4 dělové čluny.

Těmto vyloďovacím operacím poskytoval blízkou podporu svaz pod velením kontradmirála Aritmo Gotó složený z lehké letadlové lodě Šóhó, 4 těžkých křižníků a 1 torpédoborce. Vzdálenou podporu pro vyloďovací operace poskytoval svaz letadlových lodí pod velením viceadmirála Takea Takagiho složený z letadlových lodí Šókaku a Zuikaku, 2 těžkých křižníků a 6 torpédoborců.

Spojenecké síly

Japonské síly se utkaly s operačními svazy TF 17, TF 11 a TF 44. TF 17 velel kontradmirál Frank J. Fletcher a byl složen z letadlové lodě Yorktown, 2 těžkých křižníků a 5 torpédoborců. TF 11 velel kontradmirál Aubrey W. Fitch a byl složen z letadlové lodě Lexington, 3 těžkých křižníků a 4 torpédoborců. TF 44 velel kontradmirál J. C. Crace a byl složen z 3 těžkých křižníků a 2 torpédoborců. Zásobování pro tyto tři operační svazy zajišťovaly 2 torpédoborce a 2 tankery.

Průběh bitvy

Bitva v Korálovém moři začala 7.května 1942. Od časných ranních hodin vzlétávají z letadlových lodí obou stran průzkumné letouny. Letoun z Yorktownu ohlásil, že se pod ním se nachází "Hlavní svaz japonských lodí". Přitom šlo o ochranný svaz kontraadmirála Gótóa. Z amerických letadlových lodí rychle vzlétly bombardéry. V 11:00 se bombardéry objevily nad palubou letadlové lodi Šóhó. Letadlová loď je tvrdě bráněna, ale v 11:40 podléhá americkým útokům a potápí se. Na lodi zemřelo 550 mužů její posádky. Shodou okolností i Japonci napadli méně důležitý cíl. Jeden průzkumný letoun ohlásil 2 velké lodě. Ve skutečnosti šlo o torpédoborec Sims a tanker Neosho. Z japonských letadlových lodí vzlétla útočná letadla. Letadla potopila torpédoborec USS Sims a tanker Neosho vážně poškodila. Obě strany ten den neobjevily nepřátelský hlavní svaz. Přitom jsou Takagiho a Fletcherovy lodě od sebe vzdáleny pouhých 95 kilometrů. Ale ani jedna strana o tom zatím neví. První den bitvy v Korálovém moři skončil lépe pro Američany. Druhý den měl být horší. 8. května ráno jsou současně objeveny nepřátelské hlavní svazy. Američané ihned posílají do vzduchu svá letadla. Letadla míří pouze k letadlové lodi Šókaku, protože Zuikaku je schovaná v mlze a není proto odhalena. Úder proto směřoval proti Šókaku. Po krvavých bojích byla letadlová loď zasažena třemi pumami. Začala hořet od přídě k zádi a pomalu se začala stahovat. Letouny ze Šókaku, které už byly ve vzduchu, přistály na sesterské lodi Zuikaku. Ta chystala mohutný protiúder. Několik minut po zásahu Šókaku, letadlová loď Zuikaku vyslala do vzduchu svá letadla. Letouny se dostaly nad americký svaz a zahájily útok. "USS Yorktown" je po zásahu bomby, která explodovala ve skladech munice, vyřazen z boje. "USS Lexington byl zasažen 2 torpédy a několika pumami. Ve 12:45,došlo na Lexingtonu k obrovské explozi, která způsobila další a další požáry. Lexington byl neustále v plamenech. K večeru nařídil kapitán lodi, aby se posádka zachránila a skočila do moře. Ve 20:00 došlo k největší explozi, která Lexington poslala ke dnu několik minut poté. Na Lexingtonu přišlo o život 216 námořníků. Nedostatek informací o vývoji bitvy nutí Fletchera i Takagiho k ústupu. Bitva v Korálovém moři, první bitva letadlových lodí, skončila.

Výsledek a dopady bitvy

Ačkoliv spojenecké ztráty lodí byly evidentně větší, podařilo se zabránit japonskému vylodění v Port Moresby a tím přímému ohrožení Austrálie. Navíc pro japonskou stranu byly ztráty bolestnější, nahrazovaly se nesrovnatelně hůře, protože dvě poškozené japonské letadlové lodě se nemohly v několika následujících měsících zúčastnit žádné operace. Navíc se ukázalo, jak krátkozraký je japonský přístup k pilotům, kteří byli považováni za postradatelné. Jejich časté obětování vedlo k vysokým ztrátám zkušených pilotů, které Japonsko nedokázalo dostatečně rychle nahrazovat a podepsalo se na výkonech palubního letectva v dalších bitvách. Nutno také podotknout, že díky průmyslové a technické převaze USA, bylo jedinou šancí Japonska na vítězství ve válce v Tichomoří rychlé rozdrcení spojeneckých loďstev a přinucení USA k míru. K tomuto cíli se bitvou v Korálovém moři přiblížilo jen málo, a to tím spíše, že Američané dokázali opravit těžce poškozený USS Yorktown v rekordním čase, takže byl (ke štěstí Spojenců) k dispozici již o měsíc později v bitvě u Midway. Bitva v Korálovém moři byla první a poslední bitvou, kdy se japonské letadlové lodě odvážily plout na jih od Šalamounových ostrovů.

Literatura

  • HRBEK, Ivan; HRBEK, Jaroslav. Krvavé oceány. Od plánu „Barbarossa“ k bitvě u Midway. Praha : Naše vojsko, 1994. 289 s. ISBN 80-206-0391-3.
  • HUBÁČEK, Miloš. Pacifik v plamenech. 3. vyd. Praha : Mladá fronta, 1997. 436 s. ISBN 80-204-0642-5.

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Battle of the Coral Sea
Druhá světová válka v Tichomoří

Útok na Pearl Harbor • Bitva o Malajsii • Boj o Filipíny (1941-1942) • Bitva o Singapur • Bitva v Korálovém moři • Bitva u Midway • Bitva o Guadalcanal • Bitva u ostrova Savo • Bitva u východních Šalamounů • Bitva u mysu Esperance • Bitva u ostrovů Santa Cruz • Bitva u Guadalcanalu • Bitva u Tassafarongy • Bitva u Rennellova ostrova • Bitva v Bismarckově moři • Bitva u Komandorských ostrovů • Bitva ve Filipínském moři • Bitva o Tarawu • Bitva u Leyte • Bitva o Iwodžimu • Bitva o Okinawu