Bonsaj

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 30. 11. 2013, 10:30; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Bonsai - Javor Bürgerův s kořeny obrůstajícími kámen

Bonsaj (japonsky: 盆栽; též bonsai, v Číně punsaj nebo penjing) je staré umění miniaturizace stromů a jejich pěstování v miskách. Doslova přeloženo má slovo bonsaj význam strom v misce, kde bon znamená miska a sai strom (též sázet). Delší a přesnější definice říká, že bonsaj je miniaturní strom pěstovaný v misce, který je bonsajovými technikami tvarován tak, aby navozoval iluzi starého stromu. Zahrnuje v sobě prvky pěstitelství i umění. Velmi známé Bonsai centrum se nachází ve vesnici Libčany.

Obsah

Historie bonsají

Dálný východ

Čína

Původ umění tvarovat bonsaje pochází ze starověké Číny, odkud pocházejí první zmínky o stromech pěstovaných v miskách již z doby okolo přelomu letopočtu. Čínské bonsaje jsou poměrně složité s prvky krajiny, často s využitím prvků jako mrtvé dřevo nebo obnažené kořeny. Z původních čínských názvů bonsají pchen-sai či šan-šuei pchen ťing, zkráceně pchen-ťing byl odvozen japonský výraz banzai.[1]

Japonsko

V 6. století se pěstování bonsají dostává do Japonska, které v té době bylo pod silným čínským vlivem. Čína ovlivnila Japonsko a Korei nejen uměním bonsai, ale i kaligrafií, písmem, wei-či atd. Japonci umění pěstování bonsají zjednodušili a výrazně propracovali, zdokonalili jak umělecké tak pěstitelské aspekty. Pozorováním volně rostoucích stromů v přírodě vypracovali klasické styly bonsají, podle kterých se bonsaje tvarují.

První velká výstava bonsají v Japonsku se konala na počátku 20. století. Mnoho významných osobností potvrdilo uměleckou hodnotu bonsají a od té doby počet pěstitelů prudce vzrůstal. Ve dvacátých letech postihlo oblast na ostrově Hokkaidó, kde se většina bonsají pěstovala, ničivé zemětřesení. Mnoho stromků bylo zničeno a řada pěstitelů přišlo o život. Poté Japonci založili v Omije nedaleko Tokia bonsajistickou vesnici, kde znovu začali pěstovat a tvarovat miniaturní stromky. Omiya se téměř stala součástí Tokia, ale některé z původních školek zde dosud existují.

Ostatní země

Bonsai IMG 6404.jpg

Také v dalších zemích této oblasti jako jsou Korea, Vietnam, Tchaj-wan, a Indonésie existuje několikasetletá bonsajistická tradice. Tamní pěstitelé si vytvořili vlastní styly pěstování, které jsou výsledkem nejen samostatného vývoje, ale také rozdílnými klimatickými podmínkami.

Evropa

V Evropě se první postupy pro pěstování bonsají objevují na přelomu 18. a 19. století, pravděpodobně to však nebylo z dekorativních, ale ryze z praktických důvodů. Pro podomní obchodníky bylo výhodné nosit prodávané stromy s sebou v nádobách. První skutečné bonsaje se objevují poprvé na výstavě v Paříži na konci 19. století. V té době však není známo, jak se o bonsaje starat a tak většina dovezených stromů hyne.

Velký rozmach pěstování bonsají v Evropě (i v zbytku světa) nastal po skončení druhé světové války, kdy si vojáci bojující na Dálném východě přivezli velké množství bonsají jako válečnou kořist. Bonsaje se postupně rozšiřují do celého světa a s nimi také postupy pro správné pěstování.

Česko

V Česku se pěstování bonsají oproti Evropě výrazně opozdilo. Důvodem byla především uzavřenost tehdejší ČSSR vůči Západu a také nepřítomnost českých vojáků na bojištích Dálného východu. První bonsajový klub u nás Bonsai klub Praha byl založen v roce 1980. Výrazného rozšíření se pěstování bonsají dočkalo až po roce 1989.

Rozdělení bonsají

Bonsaje je možné dělit podle mnoha způsobů, nejběžnější je dělení podle velikosti a podle umístění.

Podle umístění

Rozdělení podle umístění je závislé na oblasti, kde se bonsaj pěstuje. Stejný strom se v Česku může pěstovat pouze v interiéru a v Asii jako venkovní.

  • Venkovní

Venkovní bonsaje jsou vždy ty stromy, které běžně rostou v daném klimatickém pásmu. U nás jsou nejoblíbenější smrky, borovice, javory, buky a další. Tyto bonsaje vyžadují, aby byly umístěny ve venkovním prostředí, v interiéru by nepřežily. V zimě se musí zimovat, aby nedošlo k promrznutí kořenů.

  • Pokojové

Pokojové bonsaje jsou stromy dovezené z ciziny, kde panují rozdílné klimatické podmínky. V některých případech je možné (a vhodné) tzv. letnění stromku, kdy se v období, kdy nehrozí mrazy, strom umístí ven a přes zimu je vrácen do interiéru. Příkladem jsou některé fíkusy (Benjamina atd.), pinie. Letnění je pro většinu rostlin prospěšné, je však nutno dát pozor na to, aby rostliny, které nejsou zvyklé na přímé sluneční záření, nebyly sluncem popáleny.

Podle velikosti

Hranice mezi kategoriemi nejsou přesně stanoveny.

  • Minibonsaj (mame bonsai)

Výška 1-8 cm. Bonsaj se vejde na konec prstu, japonci je nazývají „makové semínko“ nebo „bobové bonsaje“. Vyžadují velkou péči, zpravidla se pěstují ze semen přímo v misce.

  • Miniaturní

Výška 8-15 cm. Bonsaj se vejde do dlaně ruky.

  • Malé

Výška 15-30 cm. Bonsaj je možné přenést jednou rukou.

  • Středně velké

Výška 30-60 cm. Bonsaj se přenáší oběma rukama.

  • Velké

Výška 60-90 cm. Bonsaj musí přenášet dva muži. Někteří pěstitelé stanovují maximální výšku na 120 cm, v Číně jsou však běžné i dvoumetrové bonsaje.

Podle původu stromu

  • koupené
  • z přírody (jamadori) - vykopání dospělého stromu, který vlivem nepříznivých podmínek zůstal zakrnělý
  • upravené stromky
  • vypěstované ze semínka, "hrnkovky" (potensai - z anglického: pot = hrnek + japonská koncovka –sai)
  • vypěstované z řízků, roubované (kóradabuki)

Styly japonských bonsají

Bonsaje se rámcově rozdělují především podle tvaru kmene. Pět základních stylů tak tvoří:

  • vzpřímený styl - rovný kmen
  • volně vzpřímený styl - kmen je lehce zvlněný
  • šikmý styl - kmen je výrazně zešikmený
  • polokaskádový styl - kmen je ohnutý k zemi, víceméně vodorovný
  • kaskádový styl - kmen se ohýbá pod úroveň země, vrchol kmene leží až pod úrovní nádoby

Styly se dále rozdělují podle uspořádání větví a kořenů, počtu kmenů, osazení stromu atd.

Další dělení

Bonsaje je možné dělit i podle dalších kritérií - olistění (listnaté, jehličnaté), kvetení (kvetoucí, nekvetoucí) apod.

Některé bonsajistické výrazy

  • scenérie z kamenů - suiseki
  • krajina na míse bez živých rostlin - bonkei
  • krajina na míse s živými rostlinami - saikei
  • děrovatý kmen - uro
  • rozštěpený kmen - sabamiki, kobukan
  • mrtvý kmen - šarimiki
  • mrtvé dřevo - šari
  • mrtvá větev, odumřelý vrchol - džin
  • hadovitý kořen - necuanadari
  • chůdovité, obnažené kořeny - neagari
  • splývající kořeny - sekidžodžu, iwajama
  • doplňkové rostliny - šitakusa

Fotogalerie

Výstavní bonsaje z čínské zahrady v Sydney

Bonsaje - habry, jilmy a modříny

Bonsaje - habry

Bonsaje - habr

Bonsaj na výstavě ve Švýcarsku

Bonsaj v největší japonské zahradě Evropy Mažučiai v Litvě

Literatura

  • Bonsai – časopis pro milovníky přírody (a bonsají), (1/2000 – 4/2007)
  • Busch Werner M.: Bonsaje, Rebo Productions CZ, spol. s r.o., Dobřejovice-Čestlice 2002
  • HRDLIČKA, Zdeněk; HRDLIČKOVÁ, Věna; HERYNEK, Petr. Bonsai – miniaturní strom v misce. Praha : TOMAS, 1985.  
  • Hrdličková Věna, Hrdlička Zdeněk: Umění čínských zahrad, ARGO, 1997
  • Kohlhepp Wolfgang: Bonsaje z domácích dřevin, Euromedia Group k.s. – Knižní klub, Praha 2005
  • Lewis Colin: Bonsaj – umění tvorby, BB/art s.r.o., Praha 2006
  • Prescott David: Pěstujeme bonsaje, Pavel Dobrovský – BETA, Praha 2004
  • Štolc Karel Jan: Bonsai, dona, České Budějovice 1998
  • TOMLINSON, Harry. Bonsaje: Velká kniha o pěstování bonsají. Praha : Cesty, 2003. ISBN 80-7181-191-2.  

Reference

  1. ↑ HRDLIČKA, Zdeněk; HRDLIČKOVÁ, Věna; HERYNEK, Petr. Bonsai – miniaturní strom v misce. Praha : TOMAS, 1985.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bonsai
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Bonsaj“