Bristol

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 28. 11. 2013, 22:31; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Bristol (výslovnost zvuk [ˈbrɪstəl]) je město, samostatná správní jednotka (unitary authority) a ceremoniální hrabství v regionu Jihozápadní Anglie, 185 km na západ od Londýna.

Obsah

Charakteristika města

Vlastní Bristol má asi 400 000 obyvatel a jeho metropolitní oblast 550 000. Počtem obyvatel je v pořadí 6. městem Anglie a 9. Velké Británie. Bristolu byl udělen královský patent roku 1155 a statut hrabství roku 1373. Po asi 500 let patřil mezi trojici největších měst Anglie, do té doby než Průmyslová revoluce v 80. letech 18. století způsobila překotný růst průmyslových center na severu země – Liverpoolu, Manchesteru a Birminghamu. Bristol je hlavním střediskem kultury, zaměstnanosti a vzdělání regionu. Od raných dob jeho historie byla jeho prosperita spojena s bristolským přístavem – obchodním přístavem, který se kdysi nacházel v centru města ale postupem doby se přestěhoval k pobřeží u Avonmouthu a Portbury. V poslední době je ekonomika města založena na leteckém průmyslu a centrum města, kde se kdysi nacházely doky, prošlo důkladnou obnovou a nyní je centrem kultury a uchování historie města.

Historie

Existují nálezy, nejstarší již z období před více než 60 000 lety z okolí Shirehampton a St Annes, dokazující osídlení v oblasti Bristolu již době paleolitu. U Leigh Woods a Clifton Down v soutěsce řeky Avon a na Kingsweston Hill poblíž Henbury bylo vybudováno opevnění už v době železné. V době vlády Římanů existovala, v místě kde se nyní nachází Sea Mills, vesnice Abona spojená s Bathem silnicí a podobná vesnice se nacházela v oblasti, kde je nyní právnická kolej. V širším okolí se také nacházely jednotlivé domy a malé osady. Na počátku 11. století zde existovalo město Brycgstow (staroanglicky místo poblíž mostu). V době vlády Normanů zde byl postaven jeden z nejmohutnějších hradů jižní Anglie. Od 12. století byl přístav hlavním centrem obchodu s Irskem. Roku 1247 byl postaven nový most a město se rozrůstalo i na druhou stranu a roku 1373 se stalo samo o sobě hrabstvím. V té době se Bristol stal i centrem stavitelství lodí. Bristolský přístav byl i startovním bodem mnoha objevitelských plaveb, například roku 1497 odtud John Cabot vyplul na objevitelskou cestu do Severní Ameriky.

Cliftonský visutý most

Ve 14. století byl Bristol, po Londýně a Yorku, třetím největším anglickým městem s počtem asi 15 – 20 000 obyvatel. Morová nákaza Black Death způsobila výrazný pokles obyvatel asi na 10 - 12 000 a tento počet přetrval i v 15. a 16. století. Bristol se stal městem roku 1542 a ve stejné době se stalo původní opatství svatého Augustina Bristolskou katedrálou. Další rozvoj města v 17. století je svázán s rozvojem anglických kolonií v Americe a zvyšující podíl Anglie na obchodě s otroky. Ačkoli se jen minimum otroků dováželo do Anglie, stal se Bristol spolu s Liverpoolem hlavními přístav, přes něž se plavily lodě s otroky. Konkurence s Liverpoolem, snížení objemu obchodu realizovaného přes přístav následkem války s Francií a zákaz obchodu s otroky snížil význam města ve srovnání s průmyslovými centry na severu. Dlouhá cesta přes hornatou oblast rokliny řeky Avon, která chránila město ve středověku, byla v té době překážkou rozvoje, kterou nedokázala překonat ani výstavba nového přístaviště Floating Harbour v letech 1804 až 1809. Přesto se v 19. století vlivem rozvoje nových odvětví počet obyvatel zvýšil pětkrát. Velký přínosem byla výstavba železničního spojení Great Western Railway mezi Bristolem a Londýnem. Centrum města utrpělo bombardováním v průběhu druhé světové války výrazné škody. Poválečná výstavba se soustředila na levné betonové obytné bloky a jiné stavby ve stylu brutální architektury. Od 80. let 20. století dochází k postupnému boření výstřelků této doby a obnově centra města a některých jeho historických částí. Přesun doků z centra města směrem k Avonmouthu umožnil regeneraci původní oblasti doků.

Geografie a podnebí

Řeka Avon protékající centrem Bristolu

Bristol se nachází ve vápencové oblasti, která se rozkládá na jih k Mendip Hills a na severovýchod k Cotswolds. Řeky Avon a Frome protékající touto oblastí vytvářejí svými toky charakteristickou pahorkatinu. Roklina kolem řeky Avon tvoří přirozenou ochranu Bristolského zálivu a byla zdrojem kamení na stavby města. Tato roklina je v současnosti chráněna před využitím a nachází se zde dvě chráněné oblasti – Downs a Leigh Woods. Svou polohou na jihu země je Bristol jedním z nejteplejších míst Velké Británie. Průměrná teplota v Bristolu je 10,2-12°C. Je také jedním z měst s nejdelším slunečním svitem s 1541-1885 hodin slunečního počasí ročně. Město je chráněno Exmoorem a Mendips Hills ale vlhký vzduch od zálivu přináší srážky na úrovni zhruba odpovídajícím celostátnímu průměru 741-1060 mm.

Obyvatelstvo

Národní statistický úřad Velké Británie (Office for National Statistics – ONS) odhadoval v roce 2004 počet obyvatel ceremoniálního hrabství na 393 000 a to ho řadilo na 47. místo mezi anglickými ceremoniálními hrabstvími. Údaje ze sčítání z roku 2001 odhadují počet obyvatel přilehlé zastavěné oblasti na 420 000 a počet obyvatel v metropolitní oblasti na 550 000. To staví Bristol na 6. příčku mezi anglickými městy a na 7. mezi metropolitními oblastmi v počtu obyvatel. Hustota 3 599 obyvatel na čtvereční kilometr řadí město na 7. místo v pořadí hustoty obydlení mezi anglickými distrikty. Při sčítání obyvatel v roce 2001 se 91,83% obyvatel označilo jako běloši, 2,85% pochází z jižní Asie, 2,85% černoši, 2,08% míšenci, 0,56% Číňané a 0,34% jiní. Šedesát procent obyvatel označilo, že vyznává křesťanství a 25% je bez vyznání. Dvě procenta obyvatel vyznává islám a podíl dalších jednotlivých náboženství nepřekročil jedno procento.

Ekonomika a průmysl

Letadlo Concorde vyráběné v Bristolu

Hlavními pilíři ekonomiky Bristolu jsou námořní obchod, letecký průmysl, informační technologie, finanční služby a turistika. V roce 1998 byl hrubý domácí produkt (HDP) Bristolu 6,224 biliónů liber. HDP na jednoho obyvatele města ve výši 15 472 £ je 23 % nad průměrem Velké Británie. To ho řadí na druhé místo v Anglii za Londýnem a na 34. v rámci Evropské unie. V prosinci 2005 se počet nezaměstnaných ve městě pohyboval na úrovni 5,2 %; průměr jihozápadu Anglie 3,6 % a celostátní průměr 4,8 %. Ačkoli již není ekonomika závislá pouze na přístavu, je město nejvýznamnějším dovozcem automobilů do Velké Británie. Finanční sektor poskytuje zaměstnání asi 40 000 obyvatel města. V Bristolu také sídlí asi 400 mikroelektronických vývojových společností a například i vývojové laboratoře společnosti Hewlett-Packard. Bristol je sedmým nejoblíbenějším turistickým centrem Velké Británie a ročně ho navštíví asi devět miliónů turistů. Ve 20. století se ve městě začal prosazovat letecký průmysl. Hlavními zástupci tohoto odvětví se staly společnosti Bristol Aeroplane Company s centrem ve Filtonu a Bristol Aero Engines (později Rolls-Royce) v Patchway. V 50. letech 20. století se město stalo nejvýznamnějším střediskem výroby civilní letecké techniky. V 60. letech 20. století sehrál Filton klíčovou roli v projektu výroby letadel Concorde. Součásti těchto letadel se vyráběly ve Filtonu a v Toulouse. Letadla se montovala jak ve Filtonu tak i ve Francii. První let britského prototypu Concorde se uskutečnil 9. dubna 1969. Roku 2003 byl projekt výroby těchto letadel ukončen a letadla byla umístěna do leteckých muzeí. Poslední let se uskutečnil 26. listopadu 2003 a toto letadlo se stalo součástí exponátem leteckého muzea ve Filtonu. V současnosti jsou nejvýznamnějšími leteckými společnostmi v Bristolu BAE Systems, Airbus a Rolls-Royce, všechny sídlící ve Filtonu. Další významnou společností v tomto odvětví působící v Bristolu je Cameron Balloons, největší společnost na světě vyrábějící horkovzdušné balóny. Každý rok na podzim město hostí Bristol International Balloon Fiesta, jednu z největších akcí s horkovzdušnými balóny v Evropě.

Správa města

Bristol má neobvyklý statut města i hrabství již od středověku a roku 1889 byl ustaven i jako statutární město (county borough), poté co tento pojem byl zaveden. Od 1. dubna 1974 byl krátce distriktem nově vytvořeného hrabství Avon. Od 1. dubna 1996 znovu získal nezávislost a statut ceremoniálního hrabství, poté co bylo hrabství Avon zrušeno, a stal se samostatnou správní jednotkou (unitary authority). Rada města má 70 členů reprezentujících 35 volebních obvodů. Volební období radních je čtyřleté. Ve volbách je vždy obměňována třetina členů. Volební obvody do parlamentu zahrnují v současné době do okolních oblastí a dělí se na obvody – západ, východ, jih, severozápad, Kingswood a Northavon.

Doprava

Železniční stanice Bristol Parkway

Hlavními železničními stanicemi ve městě jsou Bristol Parkway a Bristol Temple Meads. Další možností spojení Bristolu s důležitými městy Velké Británie jsou pravidelné spoje dálkových autobusů. Město je propojeno s okolím ve směru východ – západ dálnicí M4 z Londýna směrem na Wales a ve směru sever – jih dálnicí M5 z Birminghamu do Exeteru. V dosahu města se také nachází dálnice M49 – spojnice mezi M5 a M4. Poblíž Bristolu v Lulsgate se nachází Bristolské mezinárodní letiště. Hlavní podíl v městské hromadné dopravě Bristolu má autobusová doprava. V současné době je provozována společností First Group a je kritizována pro nedostupnost a nákladnost. Automobilová doprava ve městě je velmi hustá, vytváří časté dopravní zácpy a ekonomice města způsobuje ztráty v odhadované výši 350 miliónů liber ročně. V plánu rozvoje dopravní infrastruktury rady města je zahrnuta stavba lehké kolejové dopravy ale vzhledem k výši předpokládaných nákladů není dosud realizována a to ani po příslibu dotací z fondů Evropské unie. V centru města je společností Bristol Ferry Boat provozována říční doprava a to jak na výletních tak i pravidelných linkách. Okolí města nikdy nebylo příliš dobře vybaveno příměstskou železniční dopravou. Ačkoli je okolí města kopcovité, je Bristol jedním z nejvýznamnějších cyklistických center Anglie. Městem vede mnoho cyklistických stezek a jsou napojeny na Národní systém cyklostezek směrem na Londýn, Bath, Gloucester, Wales a na jihozápadní pobřeží Anglie.

Kultura

Bristolská katedrála

Nejdůležitější městská divadelní společnost Bristol Old Vic byla založena roku 1946 jako pobočka londýnské Old Vic. Svá představení předvádí v Theatre Royal – budově z roku 1766 se sálem pro 400 diváků, moderním studiu New Vic s kapacitou 150 diváků a v Coopers' Hall pocházející z roku 1743. Theatre Royal je nejstarší trvale provozované divadlo Anglie. Bristol Old Vic Theatre School původně součást Old Vic je nyní samostatnou institucí. Největším divadelním sálem ve městě je Bristol Hippodrome s kapacitou 1981 diváků a jsou zde předváděna výjezdní představení různých divadelních souborů. Největším koncertním sálem je Colston Hall, která pojme až 2000 návštěvníků. Dalšími divadly v Bristolu jsou Tobacco Factory, QEH a Redgrave Theatres. Bristol City Museum and Art Gallery uchovává a vystavuje přírodovědné a archeologické sbírky a výrobky místních skláren a čínský porcelán. Bristol Industrial Museum, sídlící v docích, je zaměřeno na uchování historie místní průmyslové výroby, provozuje parní železnici a poskytuje výlety na lodích. City Museum mimo jiné udržuje tři historické budovy - Tudor Red Lodge, Georgian House a Blaise Castle House. Watershed Media Centre a Arnolfini Gallery, obě sídlící v nepoužívaných skladech v docích, vystavují současné umění a fotografie. V Bristolu se nachází regionální studio BBC a jeho přírodopisná sekce. Bristol je rodištěm několika významných osobností – Thomase Chattertona – významného básníka 18. století a předchůdce romantismu; Roberta Southeye narozeného v Wine Street roku 1774; Thomase Lawrence – malíře, portrétisty 18. a 19. století; Francise Greenwaye – architekta. V Bristolu je mimo jiné vydáván deník Western Daily Press, večerník Evening Post, volně dostupné týdeníky Bristol Observer a lokální edice Metro. Kulturní týdeník Venue informuje o koncertech, divadelních představeních a jiných kulturních akcích ve městě a blízkém okolí. Mezi lokální rádia vysílající z Bristolu patří BBC Radio Bristol, GWR FM a univerzitní Hub.

Vzdělání

University of Bristol - fakulta chemie

V Bristolu se nachází dvě hlavní vysoké školy – University of Bristol založená roku 1909 a University of the West of England, původně Bristol Polytechnic, která obdržela statut univerzity v roce 1992. Dalšími vzdělávacími institucemi jsou City of Bristol College, Filton College a teologická fakulta - Trinity College, Bristol. Město spravuje 129 mateřských a základních škol, 17 středních škol a tři výuková centra. Existuje zde i mnoho soukromých škol, například Colston's Collegiate School, Clifton College, Badminton School, Bristol Cathedral School, Bristol Grammar School, Queen Elizabeth's Hospital – všechny chlapecké a pouze jedna dívčí škola - Red Maids' School – nejstarší anglická škola pro dívky, založená roku 1634 Johnem Whitsonem. Roku 2005 ministr financí jako ocenění vztahu města k vědě a rozvoji technologií udělil Bristolu titul město vědy a přislíbil finanční podporu pro rozvoj vědeckého výzkumu ve městě. Je plánována výstavba parku vědy na jehož výstavbu je vyčleněno 300 miliónů liber. Vědecký výzkum je podporován nejen ve dvou hlavních univerzitách ale například i v Bristolské ZOO a Bristol Festival of Nature. Bristol má dlouhou a bohatou historii vědeckého bádání a vynálezů. V Bristolu pracoval sir Humphry Davy, nositelé Nobelovy ceny - Paul Dirac – pracující v oblasti kvantové fyziky a Cecil Frank Powell – vědec v oboru fotografického pozorování nukleárních procesů.

Známí rodáci

Partnerská města

Bristol byl jedním z prvních měst, která přijala myšlenku partnerství mezi městy. V roce 1947 uzavřel partnerství s Bordeaux a Hannoverem, šlo o první poválečné partnerství mezi britským a německým městem. V současnosti jsou partnerskými městy Bristolu:[1]

Reference

  1. ↑ http://www.bristol-city.gov.uk/ccm/navigation/leisure-and-culture/tourism-and-travel/town-twinning/ Town twinning, Bristol City Council

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bristol
 Anglie  Anglická sídla se statusem města 

Bath • Birmingham • Bradford • Brighton a Hove • Bristol • Cambridge • Canterbury • Carlisle • Chester • Chichester • Coventry • Derby • Durham • Ely • Exeter • Gloucester • Hereford • Kingston upon Hull • Lancaster • Leeds • Leicester • Lichfield • Lincoln • Liverpool • Londýn (Londýn a Westminster) • Manchester • Newcastle upon Tyne • Norwich • Nottingham • Oxford • Peterborough • Plymouth • Portsmouth • Preston • Ripon • St Albans • Salford • Salisbury • Sheffield • Southampton • Stoke-on-Trent • Sunderland • Truro • Wakefield • Wells • Winchester • Wolverhampton • Worcester • York

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Bristol“