Doctor honoris causa

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 7. 5. 2014, 10:54; Ivan Drago (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Doctor honoris causa (čestný doktor, zkratka dr. h. c. uváděná za jménem) je čestný akademický titul, který se uděluje bez studia a skládání zkoušek. Často titul uděluje akademická instituce (nejčastěji univerzita či jiná vysoká škola), kterou příslušný kandidát nestudoval ani na ní jinak nepůsobil. Udělením titulu se oceňují významné zásluhy určité osobnosti v určitém oboru vědy či umění, zásluhy o mír, určitý stát, rozvoj vztahů mezi státy, na poli ochrany lidských práv apod. Udělení titulu může být provedeno slavnostním obřadem – promocí, titul bývá často udělen při příležitosti návštěvy instituce danou osobností. Zkratka dr. h. c. mult. znamená, že dotyčný je držitelem více čestných doktorátů.

Obsah

Grafická podoba zkratky

Jediná kodifikovaná forma zápisu zkratky tohoto titulu je dr. h. c. (tedy s malým d a s mezerami po dr. i h.), pokračuje-li věta dále, píše se za tímto titulem čárka, jelikož jde (vzhledem k uvedené osobě) o apoziční vztah (přístavek).[1] Jde však o český úzus; v jiných státech (Německo, USA) může být ustálená forma zápisu zkratky jiná.

Známí nositelé titulu dr. h. c.

Čeští

Zahraniční

Čestné doktoráty udělené pod nátlakem

  • Josef Vrana, biskup a apoštolský administrátor olomoucké arcidiecéze, Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Litoměřicích, 1975 (tento doktorát, jehož udělení bylo vynuceno československou vládou, odmítla Římskokatolická církev uznat).[5]

Odebrané čestné doktoráty

  • Robert Mugabe, diktátor Zimbabwe, který zruinoval svou zemi; čestné doktoráty mu byly posléze odebrány

Způsob zápisu v jiných zemích

V jiných státech se může způsob, jakým je titul spolu se jménem uváděn, od českého úzu lišit, např.:

Německo

Reference

  1. http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=782
  2. http://muni.cz/history/awards/honorary_doctorates/90/1
  3. KUSLOVÁ, Hana. Představení osobnosti J. A. Bati. In Jan Antonín Baťa - život a dílo, pokračovatel práce Tomáše Bati : mezinárodní konference : sborník : Zlín 2.-3. května 2007. Zlín : Statutární město Zlín, 2007. ISBN 978-80-239-9247-2. s. 5.
  4. http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/7411257.stm
  5. Stejně jako další čestné doktoráty udělené z donucení kolaborujícím duchovním, jako byli Josef Plojhar, Jozef Feranec, Štefan Onderko, Gejza Navrátil, Alexandr Horák; viz Stanislav Balík, Jiří Hanuš: Katolická církev v Československu 1945-1989; Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2007, ISBN 978-80-7325-130-7 (str. 137-138)

Externí odkazy