Dolnoslezské vojvodství

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 9. 11. 2015, 01:26; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Okresy Dolnoslezského vojvodství
Sídlo vojvodského úřadu ve Vratislavi
Hrad Książ u Wałbrzychu
Historické centrum Kladska
Lehnice (2013)

Dolnoslezské vojvodství (polsky: Województwo dolnośląskie) je vyšší územně samosprávný celek Polska, jedno z 16 vojvodství. Leží na jihozápadě země a zaujímá přibližně západní polovinu historické země Slezsko a část Lužice. V rámci Polska sousedí s Lubušským, Opolským a Velkopolským vojvodstvím; dále pak s Německem (spolková země Sasko) a Českem (Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Olomoucký kraj).

Vojvodství vzniklo v roce 1999 na území dřívějších vojvodství: vratislavského, lehnického, jelenohorského, valbřišského a části kališského a lešenského. Patří mezi středně velká a hustěji osídlená vojvodství; ke konci roku 2007 zde žilo 2 878 000 obyvatel.

Vojvodství se dělí na 26 okresů a 3 městské okresy.

Obsah

Geografie

Povrch vojvodství je rozmanitý; zatímco severní část je tvořena rozlehlou rovinou v okolí řeky Odry, jižní část je velmi členitá a hornatá. Celé toto hornaté území se v polštině nazývá Sudety. Po hřebenech Krkonoš a Orlických hor prochází hranice s Českou republikou. Nejvyšším bodem je Sněžka (Śnieżka, 1602 m), společný nejvyšší vrchol Čech a Slezska. Druhým nejvyšším masivem je Králický Sněžník (Masyw Śnieżnika). Na západě vojvodství podél dolního toku řeky Bóbr jsou rozsáhlé borové lesy. Specifickým územím je Kladská kotlina se Stolovými horami.

Města a obce

V Dolnoslezském vojvodství je 91 měst, z toho 3 (Vratislav, Lehnice a Jelení Hora) mají práva okresu. Zdaleka největším kulturním, školským, hospodářským a dopravním centrem je Vratislav, cenné historické památky má však i Svídnice, Jawor či Kladsko. Údaje o počtu obyvatel jsou z roku 2005:

1. Herb wroclaw.png Vratislav (Wrocław) - 636 268

2. POL Wałbrzych COA.png Wałbrzych - 127 566

3. Legnica herb.png Lehnice (Legnica) - 106 143

4. POL Jelenia Góra COA.png Jelení Hora (Jelenia Góra) - 87 643

5. POL Lubin COA.png Lubin - 76 595

6. POL Głogów COA.png Hlohov (Głogów) - 71 312

7. POL Świdnica COA.png Svídnice (Świdnica) - 60 541

8. POL Bolesławiec COA.png Bolesławiec - 41 117

9. Herb Oleśnicy.png Oleśnica - 36 968

10. POL Dzierżoniów COA.png Dzierżoniów - 34 878

11. POL Zgorzelec COA.png Zgorzelec - 33 278

12. POL Bielawa COA.png Bielawa - 32 652

13. POL Oława COA.png Oława - 31 078

14. POL Kłodzko COA 1.png Kladsko (Kłodzko) - 28 540

15. POL Nowa Ruda COA.png Nowa Ruda - 25 240

16. POL Jawor COA.png Jawor - 24 477

17. POL Świebodzice COA.png Świebodzice - 23 233

18. POL Boguszów-Gorce COA.png Boguszów-Gorce - 22 815

19. POL Lubań COA.png Lubań - 22 392

20. POL Polkowice COA.png Polkowice - 22 297

21. POL Kamienna Góra COA.png Kamienna Góra - 21 675

22. POL Bogatynia COA.png Bogatynia - 19 169

23. POL Strzegom COA.png Strzegom - 16 932

24. POL Złotoryja COA 1.png Złotoryja - 16 578

25. POL Ząbkowice Śląskie COA.png Ząbkowice Śląskie - 16 326

26. POL Jelcz-Laskowice COA.png Jelcz-Laskowice - 15 271

27. POL Chojnów COA.png Chojnów - 14 510

28. POL Brzeg Dolny COA.png Brzeg Dolny - 12 891

29. POL Góra COA.png Góra - 12 671

30. POL Strzelin COA.png Strzelin - 12 289

31. POL Wołów COA.png Wołów - 12 260

32. POL Trzebnica COA.png Trzebnica - 12 159

33. POL Milicz COA.png Milicz - 12 113

34. POL Kowary COA.png Kowary - 11 965

35. POL Syców COA.png Syców - 10 763

36. POL Bystrzyca Kłodzka alt COA.png Bystrzyca Kłodzka - 10 594

37. POL Kudowa-Zdrój COA.png Kudowa-Zdrój - 10 274

38. POL Lwówek Śląski COA.png Lwówek Śląski - 9 807

39. POL Pieszyce COA.png Pieszyce - 9 576

40. POL Ziębice COA.png Ziębice - 9 326

41. POL Środa Śląska COA.png Środa Śląska - 8 765

42. POL Oborniki Śląskie COA.png Oborniki Śląskie - 8 440

43. POL Chocianów COA.png Chocianów - 8 232

44. POL Gryfów Śląski COA.png Gryfów Śląski - 7 200

45. POL Szklarska Poręba COA.png Szklarska Poręba - 7 156

46. POL Głuszyca COA.png Głuszyca - 7 083

47. POL Polanica-Zdrój COA.png Polanica-Zdrój - 6 966

48. POL Twardogóra COA.png Twardogóra - 6 869

49. POL Sobótka COA.png Sobótka - 6 854

50. POL Żarów COA.png Żarów - 6 836

51. POL Piława Górna COA.png Piława Górna - 6 811

52. POL Żmigród COA.png Żmigród - 6 630

53. POL Przemków COA.png Przemków - 6 590

54. POL Lubawka COA.png Lubawka - 6 580

55. Herb Piechowic.png Piechowice - 6 518

56. 24px Lądek-Zdrój - 6 296

57. POL Stronie Śląskie COA.png Stronie Śląskie - 6 253

58. POL Ścinawa COA.png Ścinawa - 5 970

59. POL Pieńsk COA.png Pieńsk - 5 925

60. POL Szczawno-Zdrój COA.png Szczawno-Zdrój - 5 544

61. POL Bolków COA.png Bolków - 5 438

62. POL Kąty Wrocławskie COA.png Kąty Wrocławskie - 5 390

63. POL Szczytna COA.png Szczytna - 5 286

64. POL Jaworzyna Śląska COA.png Jaworzyna Śląska - 5 214

65. POL Jedlina Zdrój COA.png Jedlina-Zdrój - 5 155

66. POL Duszniki-Zdrój COA.png Duszniki-Zdrój - 5 150

67. POL Bierutów COA.png Bierutów - 5 110

68. POL Karpacz COA.png Karpacz - 5 107

69. POL Leśna COA.png Leśna - 4 929

70. POL Olszyna COA.png Olszyna - 4 697

71. POL Mieroszów COA.png Mieroszów - 4 585

72. POL Świeradów-Zdrój COA.png Świeradów-Zdrój - 4 577

73. POL Zawidów COA.png Zawidów - 4 447

74. POL Mirsk COA.png Mirsk - 4 200

75. POL gmina Janowice Wielkie COA.png Janowice Wielkie - 4 073

76. POL Nowogrodziec COA.png Nowogrodziec - 4 058

77. POL Wojcieszów COA.png Wojcieszów - 4 014

78. POL Siechnice COA.png Siechnice - 3 887

79. POL Prochowice COA.png Prochowice - 3 709

80. POL Niemcza COA.png Niemcza - 3 201

81. POL Węgliniec COA.png Węgliniec - 3 121

82. POL Złoty Stok COA.png Złoty Stok - 2 972

83. POL Bardo COA.png Bardo - 2 860

84. POL Wąsosz COA.png Wąsosz - 2 814

85. POL Międzylesie COA.png Mezilesí (Międzylesie) - 2 776

86. POL Radków COA.png Radków - 2 508

87. POL Świerzawa COA.png Świerzawa - 2 474

88. POL Międzybórz COA.png Międzybórz - 2 343

89. POL Prusice COA.png Prusice - 2 216

90. POL Wiązów COA.png Wiązów - 2 207

91. POL Wleń COA.png Wleń - 1 902

92. POL Lubomierz COA.png Lubomierz - 1 812

Hospodářství a doprava

Dolní Slezsko nebylo tak výrazně zaměřeno na těžký průmysl jako Horní, přesto je postihl zejména útlum těžby uhlí v okolí Wałbrzychu. Uhlí se dosud těží v západním výběžku v okolí města Bogatynia, kde je využívá zejména Elektrárna Turów. V okolí měst Lehnice a Lubin se těží a zpracovává měď. Vratislav je pak především centrem strojírenství. V horách u hranic s Čechami je důležitý také cestovní ruch a lázeňství.

Dolní Slezsko má hustou železniční síť (vybudovanou převážně v časech, kdy náleželo Německu), která je však až na hlavní tratě ve velmi špatném stavu. Na přelomu 20. a 21. století byla na mnoha tratích zastavena osobní doprava, na některých i doprava nákladní; spoje nejezdily např. do tak velkých měst, jako je Lubin, Złotoryja či Kamienna Góra; z až osmi hraničních přechodů do Čech, fungujících před 2. sv. válkou, slouží nyní osobní dopravě jeden až dva; po roce 2006 se však situace začíná zlepšovat.

Hlavní železniční tahy vedou ve směru Německo - Węgliniec - Vratislav - Opole a Čechy - Kladsko - Vratislav - Poznaň, důležitá je také trať do Jelení Hory. Tratě v polských Sudetech jsou stavebně náročné a velmi malebné, např. Slezská horská dráha nebo trať spojující Jelení Horu s kořenovskou zubačkou, jejíž znovuzprovoznění se připravuje.[1]

Dolním Slezskem vede východozápadní dálnice A4, buduje se obchvat Vratislavi. Vratislavské mezinárodní letiště odbavilo v roce 2007 přes milión pasažérů a je tak pátým největším v Polsku.

Reference

  1. Revitalizace tratě Szklarska Poręba – Harrachov zubacka.cz, 6. 2. 2008.

Externí odkazy


Polsko – Polska – (PL)
Polská vojvodství a jejich hlavní města

Dolnoslezské (Vratislav) • Kujavsko-pomořské (Bydhošť a Toruň) • Lodžské (Lodž) • Lublinské (Lublin) • Lubušské (Gorzów Wielkopolski a Zelená Hora) • Malopolské (Krakov) •
Mazovské (Varšava) • Opolské (Opole) • Podkarpatské (Řešov) • Podleské (Białystok) • Pomořské (Gdaňsk) • Slezské (Katovice) • Svatokřížské (Kielce) •
Varmijsko-mazurské (Olsztyn) • Velkopolské (Poznaň) • Západopomořanské (Štětín)