Dopplerův jev

Z Multimediaexpo.cz

Dopplerův jev popisuje změnu frekvence a vlnové délky přijímaného oproti vysílanému signálu, způsobenou nenulovou vzájemnou rychlostí vysílače a přijímače. Jev byl poprvé popsán Christianem Dopplerem v roce 1842 v monografii Über das farbige Licht der Doppelsterne und einige andere Gestirne des Himmels. Jestliže pohyblivý zdroj vysílá signál s frekvencí f₀, pak stojící pozorovatel jej přijímá s frekvencí f: <math>f = f_0 \frac {v}{v - v_{s, r}}</math> , kde v je rychlost vln v dané látce a v_s,r relativní radiální rychlost zdroje vůči pozorovateli (kladná rychlost znamená přibližování, záporná vzdalování). Pro stacionární zdroj a pohyblivý přijímač je situace obdobná.<math>f = f_0 \left (1 + \frac {v_0}{v} \right )</math> kde <math>{v_0}</math> je rychlost přijímače a pro přibližující se přijímač je kladná, pro vzdalující se je pak záporná.

V astronomii se Dopplerův jev projevuje posuvem spektrálních čar vyzařovaných vesmírnými tělesy; pokud se tato tělesa vzdalují od Země, lze pozorovat takzvaný rudý posuv. Při vyšších rychlostech se však projevuje i dilatace času, je proto třeba brát v úvahu relativistický Dopplerův jev.