Galaxie

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Image:Hubble2005-01-barred-spiral-galaxy-NGC1300.jpg|220px|thumb|Spirální galaxie s příčkou [[NGC 1300]]]] [[Image:NGC_6745.jpg|220px|thumb|Nepravidelná galaxie [[NGC 6745]]]] '''Galaxie''' je [[hvězdná soustava]] složená z [[hvězda|hvězd]], [[mlhovina|mlhovin]], [[hvězdokupa|hvězdokup]], [[mezihvězdná hmota|mezihvězdné hmoty]] a [[tmavá hmota|tmavé hmoty]].<ref>{{Citace monografie | autor = Sparke, L. S.; Gallagher III, J. S. | odkaz na autora = | titul = Galaxies in the Universe: An Introduction | vydavatel = Cambridge University Press | místo = Cambridge | rok = 2000 | isbn = 0521597404 | kapitola = | strany = | jazyk = Anglicky }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | auror = Hupp, E.; Roy, S.; Watzke, M. | odkaz na autora = | titul = NASA Finds Direct Proof of Dark Matter | url = http://www.nasa.gov/home/hqnews/2006/aug/HQ_06297_CHANDRA_Dark_Matter.html | datum vydání = 21. 8. 2006 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-8-3 | vydavatel = NASA | jazyk = Anglicky }}</ref> Slovo galaxie bylo odvozeno z řeckého názvu naší vlastní galaxie [[Galaxie Mléčná dráha|Mléčné dráhy]] ''Κύκλος γαλακτικός'' (Κyklos galaktikos). Hvězdy se téměř vždy nacházejí ve skupinách nazývaných galaxie, společně s plyny, mezihvězdným prachem a temnou hmotou. Galaxie drží pospolu působení gravitačních sil a jednotlivé komponenty obíhají kolem společného středu. Existují důkazy, že se ve středu některých nebo dokonce většiny galaxií nacházejí [[Černá díra|černé díry]]. Galaxie vznikají z [[Protogalaxie|protogalaxií]]. == Typy galaxií == : ''Podrobnější informace naleznete v článku'': [[Hubbleova klasifikace galaxií]]. Galaxie existují ve třech základních typech: [[eliptická galaxie|eliptické]], [[spirální galaxie|spirální]] a [[Nepravidelná galaxie|nepravidelné]]. O něco rozsáhlejší popis typů galaxií poskytuje [[Hubbleova klasifikace galaxií|Hubblovo schéma]]. Naše vlastní galaxie – [[Galaxie Mléčná dráha]] – je rozsáhlá spirální galaxie s průměrem 100&nbsp;000 světelných let a šířkou 3000 světelných let. Obsahuje okolo 300 miliard hvězd a její celková hmotnost (včetně hala a koróny) je zhruba tři až šest bilionů [[Slunce|Sluncí]] (1 bilión = 1&nbsp;000&nbsp;000&nbsp;000&nbsp;000). Ve spirálních galaxiích mají ramena přibližně tvar logaritmické spirály a teoreticky se dá dokázat, že tento vzor vznikl rozrušením jednotné rotující hvězdné hmoty. Stejně jako hvězdy i spirální ramena rotují kolem společného středu, avšak dochází k tomu konstantní [[úhlová rychlost|úhlovou rychlostí]]. To znamená, že hvězdy vstupují a vystupují do/ze spirálních ramen. Předpokládá se, že spirální ramena jsou oblastmi s vysokou hustotou anebo vlnami hustoty. Když se hvězda pohybuje směrem do ramena, zpomalí se a tím ještě zvětší svou hustotu; je to podobné jako „vlna“ zpomalujících se aut na přeplněné dálnici. Nový typ galaxie – [[ultrakompaktní trpasličí galaxie]] – byla objevena v roce 2003 Dr. [[Michael Drinkwater|Michaelem Drinkwaterem]] z University of Queensland. [[Image:Hubble sequence photo.png|thumb|220px|Dělení galaxií podle Hubbleovy klasifikace]] === Klasifikace galaxií === Podle tvaru (viz [[Hubbleova klasifikace galaxií]]) dělíme galaxie na: * [[spirální galaxie]] - S * [[spirální galaxie s příčkou]] - Sb * [[čočková galaxie]] - SO * [[eliptická galaxie]] - E * [[nepravidelná galaxie]] - I == Struktury ve větším měřítku == Jen přibližně 5&nbsp;% dosud prozkoumaných galaxií existuje osamoceně;<ref name="kleczek">{{Citace monografie | příjmení = Kleczek | jméno = Josip | odkaz na autora = | titul = Náš vesmír | vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2005 | isbn = 80-00-01425-4 | kapitola = | strany = 453-454 | jazyk = Česky }}</ref> jsou známy jako ''polní galaxie'' (anglicky field galaxies). To ale nevylučuje, že v minulosti gravitačně nereagovaly s jinými galaxiemi nebo do nich např. nenarazily. Takto osamocené galaxie mohou podle výzkumů vytvářet ve větším množství hvězdy, protože jejich plyny nejsou „kradeny“ okolními galaxiemi.<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = McKee | jméno = Maggie | odkaz na autora = | titul = Galactic loners produce more stars | url = http://www.newscientist.com/article.ns?id=dn7478 | datum vydání = [[7. června]] [[2005]] | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-08-27 | vydavatel = New Scientist | jazyk = Anglicky }}</ref> [[Image:Seyfert Sextet full.jpg|left|thumb|280px|[[Seyfertův sextet]] je příkladem kompaktní galaktické skupiny. Zdroj: [[Hubbleův vesmírný dalekohled]]/[[NASA]]/[[ESA]].]] Většina galaxií je gravitačně vázána s množstvím jiných galaxií. Struktury, které obsahují do 50 galaxií se nazývají ''chudé kupy galaxií''.<ref name="kleczek" /> Větší struktury, obsahující tisíce galaxií natlačených do oblasti několika mega[[parsek]]ů, se nazývají ''bohaté kupy galaxií''.<ref name="kleczek" /> Obří kupy galaxií jsou gigantické množiny obsahující desetitisíce galaxií uspořádaných do kup, skupin a nebo i osamoceně.<ref name="kleczek">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Galaxy Clusters and Large-Scale Structure | url = http://www.damtp.cam.ac.uk/user/gr/public/gal_lss.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-8-3 | vydavatel = University of Cambridge | jazyk = Anglicky }}</ref> Naše Galaxie je členem [[Lokální skupina galaxií|lokální skupiny galaxií]] společně s [[Galaxie v Andromedě|galaxií v Andromedě]], která je ve skupině největší; celkově naše místní skupina obsahuje asi 30 galaxií v prostoru 1 megaparseku. Lokální skupina je součástí lokální superkupy galaxií, který je také znám pod názvem [[Kupa Galaxií v Panně]]. V největším měřítku se vesmír neustále rozšiřuje, což způsobuje, že průměrná vzdálenost mezi galaxiemi se zvětšuje (viz [[Hubbleova konstanta]]). Skupiny galaxií však mohou tento efekt lokálně potlačit svým vzájemným gravitačním působením. Tyto skupiny vznikly v raném vesmíru, kdy se vytvořily spojením [[temná hmota|temné hmoty]] a galaxií k ní náležící. Nejbližší skupiny se pak spojily a vytvořily kupy galaxií. Toto probíhající spojování společně s nasáváním okolních plynů mělo za následek ohřev mezigalaktických plynů v kupě galaxií na vysoké teploty, dosahující 30–100 milionů [[Kelvin|K]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Groups & Clusters of Galaxies | url = http://chandra.harvard.edu/xray_sources/galaxy_clusters.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-8-27 | vydavatel = NASA Chandra | jazyk = Anglicky }}</ref> Kolem 70–80&nbsp;% hmoty kupě galaxií je ve formě temné hmoty, dalších 10–30&nbsp;% se skládá z horkého, velmi řídkého plynu a zbylých pár procent tvoří viditelné galaxie.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Ricker | jméno = Paul | odkaz na autora = | titul = When Galaxy Clusters Collide | url = http://www.sdsc.edu/pub/envision/v15.2/ricker.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-8-27 | vydavatel = San Diego Supercomputer Center | jazyk = Anglicky }}</ref> == Historie == [[Image:NGC 4414 (NASA-med).jpg|300px|right|thumb|Spirální galaxie [[NGC 4414]] v [[Souhvězdí Vlasů Bereniky|souhvězdí Vlasy Bereniky]] ]] Roku 1610 použil Galileo Galilei [[dalekohled]] na studium světelného pásu noční oblohy známého jako Mléčná dráha a objevil, že se skládá z obrovského počtu matně se jevících hvězd. Roku 1755 se Immanuel Kant ve své úvaze, vycházející ze starší práce [[Thomas Wright|Thomase Wrighta]], domníval, že galaxie by mohla být rotující těleso obrovského počtu hvězd držených pohromadě gravitačními silami, podobně jako je tomu u [[Sluneční soustava|Sluneční soustavy]], ovšem v nesrovnatelně větším rozsahu. Kant se též domníval, že některé z mlhovin, viděných na noční obloze, by mohly být samostatné galaxie. Na konci 18. století sestavil Charles Messier [[Seznam Messierových objektů]], obsahující 110 nejjasnějších mlhovin a hvězdokup, zanedlouho následovaný katalogem 5000 mlhovin, který byl shromážděn [[William Herschel|Williamem Herschelem]]. Roku 1845 zkonstruoval William Persons nový dalekohled, pomocí kterého byl schopný rozlišit eliptické a spirální mlhoviny (galaxie). Též se mu podařilo v některých mlhovinách rozpoznat jednotlivé světelné body, čímž potvrdil Kantovu dřívější myšlenku. Navzdory tomu nebyly mlhoviny uznávány jako vzdálené samostatné galaxie až do 20. let 20. století, kdy [[Edwin Powell Hubble]] použil nový typ dalekohledu. Byl schopen rozlišit vnější části některých spirálních mlhovin jako množiny samostatných hvězd a též umožnil odhadnutí vzdáleností mlhovin; byly příliš daleko na to, aby byly součástí Mléčné dráhy. Roku [[1936]] vytvořil klasifikační systém galaxií, který se používá dodnes tzv. Hubbleovu posloupnost. První pokus popsat tvar Galaxie a určit pozici Slunce v ní uskutečnil William Herschel v roce 1785 důkladným spočítáním počtu hvězd v různých oblastech oblohy. Použitím přepracovaného postupu dospěl Jacobus Kapteyn v roce [[1920]] k obrázku malé (průměr 15 kiloparseků) elipsovité galaxie se Sluncem blízko středu. Jiná metoda, kterou použil Harlow Shapley, byla založená na katalogizování kulových hvězdokup, vedla k úplně odlišnému obrázku: plochý disk s průměrem 70 kiloparseků a Sluncem daleko od středu. Obě analýzy však selhaly z toho důvodu, že nebraly v úvahu absorpci světla mezihvězdným prachem.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = 2002 Cosmology Prize Recipient—Vera Rubin, Ph.D. | url = http://www.petergruberfoundation.org/Rubin.htm | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-8-3 | vydavatel = Peter Gruber Foundation | jazyk = Anglicky }}</ref> Současný obrázek naší galaxie se objevil až roku 1930, kdy Julius Trumpler vyčíslil tento jev studováním otevřených hvězdokup. V roce [[1944]] předpověděl [[Hendrik van de Hulst]] [[Mikrovlny|mikrovlnné záření]] [[Vlnová délka|vlnové délky]] 21 centimetrů, které by mělo přicházet z mezihvězdného atomového vodíkového plynu;<ref>[http://www.phys-astro.sonoma.edu/BruceMedalists/vandeHulst/ Hendrik Christoffel van de Hulst (anglicky)]</ref> toto záření byly pozorováno roku [[1951]] a umožnilo o mnoho přesnější studium Galaxie. Tato pozorování vedla k modelu rotující pruhové struktury ve středu Galaxie. S použitím vylepšených dalekohledů bylo také možné sledovat vodíkový plyn i v jiných galaxiích. V 70. letech 20. století si vědci uvědomili, že všechna viditelná hmota galaxií patřičně neodpovídá rychlosti rotujícího plynu, což vedlo k předpokladu existence temné hmoty. V roce [[2000]] byla objevena tmavá galaxie [[VIRGOHI21]]. Její tmavost byla ověřena a objev zveřejněn až roku [[2005]]. Roku [[2004]] byla objevena galaxie [[Abell 1835 IR1916]], která se stala nejvzdálenější galaxií, jaká byla člověkem doposud (rok [[2008]]) pozorována. === Některé další galaxie === * [[Galaxie v Andromedě|M 31]] je spirální galaxie a největší galaxie z naší skupiny, nacházející se v [[Andromeda (souhvězdí)|Andromedě]]. * [[Velké Magellanovo mračno|Velké]] a [[Malý Magellanův oblak|Malé Magellanovo mračno]] jsou nepravidelné galaxie obíhající kolem naší galaxie. == Širokospektrální pozorování == [[Image:Hoag's object.jpg|220px|thumb|Prstencová galaxie [[Hoagův objekt]]]] : ''Související informace naleznete v článku'': [[Astronomie]] Po objevení galaxií mimo Mléčnou dráhu byla první pozorování prováděna přirozeně pouze ve [[Světlo|viditelném spektru]] [[elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]]. V této oblasti spočívá maximum záření většiny hvězd, takže pozorování hvězd, které utvářejí galaxie, bylo hlavní náplní [[optická astronomie|optické astronomie]]. V této části spektra se také dobře pozorují ionizované [[HII oblast]]i či rozložení prachových ramen. [[Vesmírný prach]], který se nachází v mezihvězdném prostoru, je však pro běžné světlo neprůhledný a i když je značně rozptýlený, znesnadňuje pozorování vzdálenějších objektů. Mnohem lépe jím však prochází dlouhé [[infračervené záření]], které můžeme použít k detailnímu průzkumu vnitřních oblastí gigantických molekulárních mračen a galaktických jader.<ref>{{cite web| url = http://www.ipac.caltech.edu/Outreach/Edu/Regions/irregions.html | title = Near, Mid & Far Infrared | publisher = IPAC/NASA | accessdate = 2007-01-02 }}</ref> Infračervené světlo je také používáno k průzkumu vzdálených galaxií, které vznikly mnohem dříve v historii vesmíru a při jejich pozorování se projevuje [[červený posuv]]. Vodní páry a [[oxid uhličitý]] absorbují množství použitelného infračerveného spektra, a tak se často pro infračervenou astronomii používají teleskopy umístěné na vyvýšených místech či ve vesmíru. První nevizuální studium galaxií, přesněji aktivních galaxií, bylo uskutečněno za pomoci [[radioastronomie|rádiových frekvencí]]. Naše atmosféra je téměř průhledná vzhledem k rádiovým vlnám v rozsahu od 5&nbsp;[[Hertz|MHz]] do 30&nbsp;GHz ([[ionosféra]] blokuje vlny nižších frekvencí).<ref>{{cite web| url = http://radiojove.gsfc.nasa.gov/education/educ/radio/tran-rec/exerc/iono.htm | title = The Effects of Earth's Upper Atmosphere on Radio Signals | publisher = NASA | accessdate = 2006-08-10 }}</ref> Díky tomu mohly být použity velké rádiové [[interferometrie|interferometry]] k zmapování proudů vyzařovaných z aktivních galaktických jader. [[Radioteleskop]]y mohou být také použity k pozorování neutrálního [[vodík]]u (díky 21centimetrovému záření) a potenciálně také neionizované vesmírné hmoty v raném vesmíru, která později zkolabovala a utvořila galaxie.<ref>{{cite news | title=Giant Radio Telescope Imaging Could Make Dark Matter Visible | publisher=ScienceDaily |date=[[December 14]], [[2006]] | url=http://www.sciencedaily.com/releases/2006/12/061214135537.htm | accessdate=2007-01-02 }}</ref> Ultrafialové a rentgenové teleskopy mohou sledovat vysokoenergetické galaktické úkazy. Ultrafialová záře byla pozorována například při roztrhání hvězdy ve vzdálené galaxii gravitačními silami [[černá díra|černé díry]].<ref>[http://www.nasa.gov/mission_pages/galex/galex-20061205.html NASA Telescope Sees Black Hole Munch on a Star (anglicky)]</ref> Rozložení horkých plynů v galaktických klastrech se zase mapuje pomocí rentgenového záření. A díky rentgenové astronomii byla potvrzena také existence superhmotných černých děr v jádrech galaxií.<ref>[http://www-xray.ast.cam.ac.uk/xray_introduction/ An Introduction to X-ray Astronomy (anglicky)]</ref> == Flickr Show == {{FlickrShow|Galaxies|600|400}} == Související články == * [[Galaxie Mléčná dráha]] * [[Galaktické jádro]] * [[Galaktická výduť]] * [[Astrofyzika]] * [[Vesmír]] == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.astro.cz/clanek/2118 Nejnovější objevy o naší Galaxii – článek na webu astro.cz] {{Flickr|Galaxies}}{{Commonscat|Galaxies|Galaxie}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Galaxie]] [[Kategorie:Astrofyzika]]

Návrat na stránku „Galaxie“.