Geografie Z Multimediaexpo.cz stránky Geografie Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: '''Geografie''' (z [[řečtina|řeckého]] γεός ''geos'' pozemský, zemský + γράφειν ''grafein'' psáti), česky též '''zeměpis''', je [[věda]] studující prostorové rozšíření jevů na Zemi (přesněji části Země, nazývané „krajinná sféra“), jejich vzájemnou interakci a vývoj v čase. Označení se poprvé objevuje v 3. stol. př. n. l. v díle ''Geografíka'' sepsaném '''Eratosthenem z Kyrény'''. Geografie se dělí na [[Fyzická geografie|fyzickou geografii]], [[Sociální geografie|sociální geografii]], [[Regionální geografie|regionální geografii]] a [[Kartografie|kartografii]]. == Geografické disciplíny == '''Soustava geografických věd''' Předmětem geografie (= zeměpisu) je ''krajinná sféra'', popisovaná na několika úrovních. Podle těchto úrovní se dělí geografie na čtyři základní části: 1.) [[Fyzická geografie]] se věnuje fyzickogeografické sféře krajinné sféry, tj. litosféře, hydrosféře, atmosféře, pedosféře a biosféře. Někteří geografové vyčleňují samostatně i kryosféru, která jinak může být považována i za součást hydrosféry. Každé součásti fyzickogeografické sféry se věnuje hned několik vědních disciplín: * [[litosféra|litosféře]] - [[geomorfologie]], [[petrologie]], [[vulkanologie]], [[seismologie]], [[stratifikace Země|stratifikace]], [[orografie]], [[karsologie]], [[speleologie]], [[krystalografie]], [[mineralogie]] a další * [[hydrosféra|hydrosféře]] - [[hydrogeografie]], [[hydrologie]], [[oceánografie]], [[limnologie]] a další * [[atmosféra|atmosféře]] - [[klimatologie]], [[meteorologie]] a další * [[pedosféra|pedosféře]] - [[pedologie]], [[pedogeografie]] a další * [[biosféra|biosféře]] - [[biogeografie]] a další 2.) [[Socioekonomická geografie]] (také ''sociální geografie'' = společenskohospodářský zeměpis nebo ''humánní geografie'') se věnuje člověku, jeho společnosti a jeho hospodářské činnosti, tj. socioekonomické sféře krajinné sféry. Hlavní vědní disciplíny: [[geografie cestovního ruchu]], [[geografie dopravy]], [[geografie kultury]], [[geografie obyvatelstva]], [[geografie sídel]], [[geografie průmyslu]], [[geografie služeb]], [[geografie zemědělství]], [[behaviorální geografie]], [[ekonomická geografie]], [[historická geografie]], [[politická geografie]], [[religiózní geografie]], [[dějiny zeměpisu]], [[rurální geografie]]. 3.) [[Regionální geografie]] (= oblastní zeměpis)se věnuje geografii regionů podle určitého kritéria, např. světadílů, jejich částí, států a zemí, administrativních jednotek atd. 4.) [[Kartografie]] studuje a zobrazuje prostorové rozmístění jednotlivých jevů krajinné sféry, tj. výrobou map. Věnuje je jí celá řada vědních disciplín, např. [[geodézie]], [[topografická kartografie]], [[tematická kartografie]], [[matematická kartografie]], [[kartometrie]], [[GIS]], [[dálkový průzkum Země]] == Historie geografie == === Starověk === Starověké státy zahrnovaly - na svou dobu - obrovské masy lidí. Vytvářely velká sídla s vysokou kulturou stavebnictví, písemnictví, vědy i umění. Sdružovaly zástupce různých rasových typů i etnických skupin. Státníci se museli seznamovat s územími a národy, nejen se svými, ale i v jiných regionech. Realizovaly se dlouhé cesty i vojenská tažení, doprovázená vzájemným objevováním národů. Docházelo k plodnému sbližování kultur, k přebírání shromážděných poznatků i představ, návyků i vynálezů. Víme o dalekých výpravách [[Egypt|Egypťanů]], [[Mínojci|Mínojců]] (obyvatelé [[Kréta|Kréty]]), [[Féničané|Foiničanů]], [[Kartaginci|Kartaginců]], dávných [[Indie|indických]] mořeplavců aj. Kladly si vesměs praktické cíle - rozšiřování poznatků i zdrojů surovin - mědi, cínu, dřeva, pryskyřice, lnu, kůže, vosku, slonoviny - a potravin - obilí, datlí. Velký význam měly svazky se zeměmi, které oplývaly zlatem, stříbrem, drahokamy. Už v antice - ve [[Staré Řecko|Starém Řecku]] a později v [[Říše římská|Římě]] - vznikaly významné geografické práce. Dlouhou dobu byly součástí [[Filosofie|filozofie]], [[historie]] či [[Lékařství|medicíny]]. [[Iónská škola]] je nejstarší známou řeckou filozofickou školou - z 6. stol. př. n. l. Jejím představitelům - [[Tháles|Tháletovi]] (první [[Filosofie|filozof]], [[matematika|matematik]] a [[astronomie|astronom]]), [[Anaximandros|Anaximandrovi]], [[Anaximenés|Anaximenovi]] aj. patří množství objevů - v matematice, astronomii, geografii. V rámci nerozčleněné iónské vědy se vytvářely mj. i prvky fyzickogeografických koncepcí, zárodky obecné zeměvědy. Rozvoj mořeplavby a obchodu stimuloval vznik prvních geografických popisů - říkalo se jim ''[[gés periodos]]'' (objezdy země). Členily se na periply (periplous - obeplutí) - popisy pobřeží, praktické návody k navigaci podél mořských břehů; a periegezy - popis pevniny. ==== Významní geografové starověku ==== * Hekataios z Milétu * Hérodotos z Halikarnássu * Hippokratés z Kósu * Aristoteles ze Strageiry * Erastothenés z Kyrény * Strabón z Amaseie v Pontu * Klaudios Ptolemaios ==== Chronologický přehled ==== * 25. st.př.n.l. - Vznik mapy údolí [[Eufrat]]u na hliněné destičce * 20. st.př.n.l. - [[Babylon|Babylónský]] mýtus o stvoření světa a potopě * 6. st.př.n.l. - Filozofové [[Iónská škola|iónské školy]] se začínají zabývat geografickými problémy * 6. st.př.n.l. - [[Logograf]] Hekataios z Milétu sestavuje první popis celého Řekům známého světa * 5. st.př.n.l. - Hérodotovo dílo ''Histories apodexis'' představuje svět rozdělený na zemědíly: Evropu, Asii a Libyi. * 5. st.př.n.l. - Hippokrates ve spisu ''Peri aeron, hydraton, topon'' poukazuje na souvislosti způsobu života a zdravotního stavu obyvatelstva s přírodním prostředím * 4. st.př.n.l. - Aristotelova ''Meteorologika'' je shrnutím soudobých poznatků obecné fyzické geografie * 3. st.př.n.l. - Erastothenes buduje základy samostatné vědy; píše ''Geografika hypomnemata'' * 2. st.př.n.l. - Kratés staví v pergamském Múseiu první glóbus * 1. st.př.n.l. - Strabónova sedmnáctisvazková ''Geografika'' je popisem soudobé ekumeny. Je jediným antickým geografickým dílem, jehož úplný text máme k dispozici. === Středověk === Ve středověku geografie v [[Evropa|evropských]] zemích prakticky zanikla. Dědictví [[Antika|antiky]] chránili, překládali a rozmnožovali především v [[Arabové|arabském]] světě a dalších regionech [[Blízký východ|Blízkého východu]] i [[Střední Asie]]. Mapy raného středověku nejčastěji ilustrovaly [[Bible|Bibli]]. [[Země]] měla tvar obdélníků (podle [[Kosmas Indikopleustés|Kosmy]]), oválu či kruhu rozčleněného na tři části. ([[Noe]] prý po potopě rozdělil [[Země|Zemi]] mezi tři syny). Tyto mapy bývají nejčastěji orientovány na východ; uprostřed leží [[Jeruzalém]]; nechybí na nich označení ráje, mytické říše Magog (severně od [[Kavkaz]]u - jejím vládcem byl údajně Noemův syn Gog), různé fantastické země - i příšery. Charakteristické jsou rozsáhlé texty (legendy) na velmi schematických kresbách. Ani v [[Evropa|Evropě]] se vývoj vědy ve středověku úplně nezastavil. Po mnohá staletí tam probíhal složitý proces zemědělského využívání vnitřních rovin; orná půda se vytvářela i v nejodlehlejších koutech, velmi vzdálených od moře. Formoval se pevný svazek rolníků s půdou. Na vrcholech hor, ochraňujících přístupy do rozoraných rovin a údolí, vznikaly hrady a zámky feudálních rytířů. Při úpatích se vytvářela řemeslnická a obchodní sídla, v nichž bohatli středověcí měšťané. Poznatky z geografie, potřebné při rozvíjení geografické dělby práce uvnitř [[Antika|antických]] států i mezi nimi, pečlivě shrnuté [[Strabón]]em a [[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaiem]], byly středověkým vládcům [[Evropa|Evropy]] po dlouhá staletí prakticky k ničemu. Časem však vznikala potřeba rozšiřovat obchod. Začalo se obchodovat s východem, vytvářely se daleké a riskantní cesty. ==== Významní geografové středověku ==== * [[Kosmas Indikopleustés]] * Marco Polo * [[Ordoriko Pordenone]] ==== Chronologický přehled ==== * 6. st. - [[Kosmas Indikopleustés]] - ''Christianike topografia'' * 13.-14. st. - Cestopisy [[Marko Polo|Marka Pola]] a [[Ordoriko Pordenone|Ordorika z Pordenone]] == Geografické pojmy == * [[Kontinent]] ([[Tektonická deska]]) * [[Stát]] ([[Seznam teritorií a samosprávných území suverénních států]]) * [[Město]] ([[Statutární město]]) * [[Vesnice]] ([[Osada]]) * [[Ostrov]] ([[Souostroví]]) * [[Poloostrov]] ([[Mys]]) * [[Pohoří]] ([[Hora]], [[Kopec]]) * [[Údolí (geomorfologie)|Údolí]] ([[Vádí]]) * [[Sopky]] ([[Maar]], [[Seznam sopek]]) * [[Oceán]] ([[Moře]]) * [[Záliv]] ([[Zátoka]]) * [[Průliv]] ([[Průplav]], [[Průtok (kanál)|Průtok]]) * [[Řeka]] ([[Potok]]) * [[Jezera]] ([[Seznam jezer]]) * [[Přehrada]] ([[Rybník]]) * [[Eroze]] ([[Půdní horizonty]]) * [[Přírodní ohrožení a rizika]] == Související články == * [[kontinent|Kontinenty země]] * [[Seznam států světa|Seznam států světa (abecedně)]] * [[Seznam států světa podle kontinentů]] * [[Seznam měst podle zeměpisné šířky]] == Externí odkazy == * [http://www.geoinformatika.sk/ Geoinformatika.sk] Slovensko-český geokomunitný portál o využívaní GI, GIS a GIT v geovedách, propagujúci najmä geoinformatiku {{commonscat|Geography}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Geografie]] [[Kategorie:Vědy o Zemi]] [[Kategorie:Interdisciplinární oblasti]] [[Kategorie:Školní předměty]] Šablony použité na této stránce: Šablona:Commonscat (ukázat zdroj) Šablona:Článek z Wikipedie (ukázat zdroj) Návrat na stránku „Geografie“.
