Guatemala

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 3. 10. 2013, 19:45; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Guatemala
Guatemalská republika
República de Guatemala
Flag of Guatemala.png  Coat of arms of Guatemala.png
Guatemalská vlajka   Státní znak Guatemaly
The media player is loading... Prehravac se nahrava...

Guatemalská hymna – Guatemala Feliz
Geografie
Guatemala (orthographic projection).png
Hlavní město: Ciudad de Guatemala
Rozloha: 108 890 (106. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: Volcán Tajumulco (4 211 m n.m.)
Časové pásmo: -6
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 14 655 189 (62. na světě)
Hustota zalidnění: 135 (77. na světě)
HDI: 0,696 (střední)
Jazyk: španělština 60 % + dalších 23 jazyků
Náboženství: římští katolíci, protestanti,
mayská náboženství
Státní útvar
Státní zřízení: prezidentská republika
Měna: guatemalský quetzal (GTQ)
HDP/obyvatel: USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ: GCA
Telefonní předvolba: 502
Národní TLD: .gt

Guatemala je stát v Střední Americe. Jeho sousedy jsou Belize, Salvador, Honduras a Mexiko. Název Guatemala pochází od indiánského slova v nahuatlu Cuauhtemallan , které znamená místo(země) obklopené stromy(lesy), protože téměř polovinu státu pokrývají tropické lesy.

Obsah

Historie

V nížinných oblastech Petén a Izabal na severu Guatemaly se od 3. století př. n. l. do 11. století n. l. rozkládalo jádro osídlení rozvinuté Mayské civilizace. Mayové se např. zabývali astronomií a matematikou, kde mj. zavedli pojem nuly. Jejich civilizace zanikla z dosud nejasných příčin. Stavby Mayů včetně pyramid je možno dnes navštívit např. v národním parku Tikal.

Až do roku 1523 bylo území centrem mayské říše, kterou v následujících letech rozvrátili Španělé. Podrobili si místní obyvatelstvo a vládli až do roku 1821. V letech 1560 až 1821 bylo součástí generální kapitánie Guatemala.

Dne 15. září 1821 byla vyhlášena nezávislost. O rok později roku 1822 byla Guatemala připojena k mexickému císařství. V letech 1823 až 1839 byla členem federace Spojených středoamerických provincií, která se postupně rozpadla. Stát se postupně dostává pod vliv Spojených státu, konkrétně United Fruit Company, která se výraznou měrou podílela na dění v zemi podporou jí nakloněných prezidentů.

V roce 1954 byl pučem za podpory CIA svržen ve svobodných volbách zvolený Jacobo Arbenz, kterého nahradil Miguel Ydígoras Fuentes, který povolil tréning anti-castrovských bojovníků pro invazi v Zátoce sviní. Konflikt mezi vládou a opozicí přerostl v roce 1960 v občanskou válku, trvala až do roku 1996. Během války vláda vycvičila eskadry smrti, které měli za úkol zlikvidovat protivládních guerill. Volená vláda stát spravuje od roku 1986.

Přírodní podmínky

Středem území Guatemaly prochází hřbet Středoamerických Kordiller, který zde dosahuje výšek přes 4000 m.n.m. Nejvyšší vrchol Guatemaly sopka Tajumulco je zároveň nejvyšší horou Středoamerických Kordiller kromě Mexika. Některé ze zdejších sopek jako jsou Volcán Acatenango a Volcán Fuego jsou dosud činné. Kužely těch nejvyšších jsou zčásti pokryté sněhem. Pacifické pobřeží Guatemaly lemují poměrně úzké nížiny. Na severu přechází vápencová pahorkatina v bažinatou nížinu v okolí jezera Lago Petén Itzá. Na východě zasahují na území Guatemaly Maya Mountains. Nejvýznamnějšími řekami jsou na hranicích s Mexikem Usumacinta a Polochic protékající jezerem Izabal a Motagua.

Podnebí je tropické. Teplota vzduchu se mění v závislosti na nadmořské výšce. Průměrné roční teploty se pohybují okolo 25°C do výšky 600 m.n.m., 20°C do 1800 m.n.m, 14°C do 3200 m.n.m. a výše nad 3200 m.n.m. i pod 10°C. Svahy vystavené působení atlantských pasátových větrů mají roční úhrny srážek vyšší než 5000 mm. Při pobřeží Tichého oceánu jsou srážky nížší, mezi 500-1200 mm.

Správní členění

Guatemala se dělí na 8 regionů (regiones), 22 departementů (departamentos) a 332 obcí (municipios). Rozdělení do regionů je pouze informativní, administrativní správu území vykonávají departementy Guatemaly:

  1. Alta Verapaz
  2. Baja Verapaz
  3. Chimaltenango
  4. Chiquimula
  5. El Petén
  6. El Progreso
  7. El Quiché
  8. Escuintla
  9. Guatemala
  10. Huehuetenango
  11. Izabal
  1. Jalapa
  2. Jutiapa
  3. Quetzaltenango
  4. Retalhuleu
  5. Sacatepéquez
  6. San Marcos
  7. Santa Rosa
  8. Sololá
  9. Suchitepéquez
  10. Totonicapán
  11. Zacapa

GuatemalaProvs.PNG

Hospodářství

Guatemala je rozvojový zemědělský stát. Z nerostných surovin se zde těží ropa a antimon. Hlavní průmyslová odvětví jsou potravinářský, chemický, textilní, papírenský a dřevozpracující průmysl. Důležitou měrou se na výrobě elektrické energie podílejí vodní elektrárny.

Většina obyvatel žije na jižní vysočině, kde se pěstuje nejdůležitější plodina - káva, dále se zde pěstuje cukrová třtina, banány, bavlna, kukuřice, kakao, citrusy a ananasy. Zemědělství je hlavním zdrojem příjmu. Farmy jsou soustředěny především v nížinách při pobřeží Tichého oceánu. Nejdůležitějším vývozním producentem jsou vedle kávy banány, cukr, vzácné dřevo, čikle a éterické oleje. Pro živočišnou výrobu jsou důležité chov skotu, prasat, ovcí a drůbeže, a také rybolov. Významná je těžba dřeva, hlavně mahagonu a cedru, a sběr čikle a kaučuku.

Mírné podnebí, úrodná půda a dostatek srážek by měly Guatemale přinést prosperitu, ale země zůstává především kvůli své kruté historii chudá.

Guatemala se vyznačuje řídkou silniční i železniční sítí. Významný je cestovní ruch - zemi ročně navštíví 800 000 návštěvníků.

Obyvatelstvo

Ze středoamerických států má Guatemala největší počet obyvatel a největší město Ciudad de Guatemala. Guatemala je známá svými památkami dávných civilizací, velkolepými slavnostmi a hudbou marimba, která hraje na nástroj podobný xylofonu. Asi polovinu obyvatel tvoří potomci dávných Mayů, kteří jsou většinou velmi chudí a pracují v zemědělství. V počtu obyvatel převažují ladinos (míšenci Španělů a původních obyvatel), kteří řídí správu státu a ovládají hospodářství.

Jazyky

Mimo úřední španělštiny se zde mluví ještě těmito jazyka: Acateco, Aguatepeco, kakčikelština (Cakchiquel), Garífuna, Huasteca, Chicomucelteco, čolština (Chol), Choltí, Chontal, Chortí, čujština (Chuj), Itzá, Ixil, Jacalteco, Kanjobal, Kekchí, lakandonština (Lacandon), mamesština (Mam), Mopán, Motozintleco, Pokoman, Pokomchí, kyčéština (Quiché), Sacapulteco, Sipacapa, Teco, tocholobalština (Tojolabal), tzeltalština (Tzeltal), tzotzilština (Tzotzil), Tzutuhil, Uspanteco a Yucateco.

Související články

Externí odkazy