Hlavní strana

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Aktualizace Hlavní strany...2020 / 08)
(+ Aktualizace Hlavní strany...2021 / 09)
(Není zobrazeno 29 mezilehlých verzí.)
Řádka 21: Řádka 21:
|<h2 style = "background-color:#fa8072; padding:0.1em; margin:0; text-align:center; font-size:125%">'''Obrázek dne'''</h2>
|<h2 style = "background-color:#fa8072; padding:0.1em; margin:0; text-align:center; font-size:125%">'''Obrázek dne'''</h2>
|- <!-- ffdebe, ee82ee -->
|- <!-- ffdebe, ee82ee -->
-
| <div style="padding:0.5em; text-align:center">{{Obrázek dne HL/2020/08}}
+
| <div style="padding:0.5em; text-align:center">{{Obrázek dne HL/2021/09}}
<div style="text-align:center; font-size:smaller">…[[Multimediaexpo.cz:Obrázek dne/Archiv|další obrázky]]</div>
<div style="text-align:center; font-size:smaller">…[[Multimediaexpo.cz:Obrázek dne/Archiv|další obrázky]]</div>
</div>
</div>
Řádka 41: Řádka 41:
| <div style="padding:0.5em; text-align:left">
| <div style="padding:0.5em; text-align:left">
==== Víte, že... ====
==== Víte, že... ====
-
*…naše [[Multimediaexpo.cz|encyklopedie]] již obsahuje přes '''4&nbsp;529&nbsp;000&nbsp;[[Diskuse:Multimediaexpo.cz|komplexních&nbsp;editací]]'''&nbsp;??
+
*…naše [[Multimediaexpo.cz|encyklopedie]] již obsahuje přes '''5&nbsp;091&nbsp;000&nbsp;[[Diskuse:Multimediaexpo.cz|komplexních&nbsp;editací]]'''&nbsp;??
-
*…naše [[Multimediaexpo.cz|encyklopedie]] již obsahuje přes '''4&nbsp;220&nbsp;[[:Kategorie:Flickr články Multimediaexpo.cz|Flickr&nbsp;článků]]'''&nbsp;??
+
*…naše [[Multimediaexpo.cz|encyklopedie]] již obsahuje přes '''4&nbsp;460&nbsp;[[:Kategorie:Flickr články Multimediaexpo.cz|Flickr&nbsp;článků]]'''&nbsp;??
*…oblíbený komunitní web '''[[Flickr]]''' obsahuje '''více&nbsp;než&nbsp;13&nbsp;miliard&nbsp;<ext>http://blog.flickr.net/en/2016/10/19/were-bringing-you-some-new-features/ ::fotografií</ext>'''&nbsp;??
*…oblíbený komunitní web '''[[Flickr]]''' obsahuje '''více&nbsp;než&nbsp;13&nbsp;miliard&nbsp;<ext>http://blog.flickr.net/en/2016/10/19/were-bringing-you-some-new-features/ ::fotografií</ext>'''&nbsp;??
</div><div style="text-align:center; font-size:smaller">…[[Multimediaexpo.cz:Zajímavosti z Katalogu|další zajímavosti]]</div>
</div><div style="text-align:center; font-size:smaller">…[[Multimediaexpo.cz:Zajímavosti z Katalogu|další zajímavosti]]</div>
Řádka 51: Řádka 51:
|<h2 style = "background-color:#eec900; padding:0.1em; margin:0; text-align:center; font-size:125%">'''Článek dne'''</h2>
|<h2 style = "background-color:#eec900; padding:0.1em; margin:0; text-align:center; font-size:125%">'''Článek dne'''</h2>
|- <!-- faf9b2, ffb90f -->
|- <!-- faf9b2, ffb90f -->
-
| <div style="padding:0.5em; text-align:left">{{Článek dne HL/2020/08}}
+
| <div style="padding:0.5em; text-align:left">{{Článek dne HL/2021/09}}
<div style="text-align:center; font-size:smaller">…[[Multimediaexpo.cz:Článek dne/Archiv|další články]]</div>
<div style="text-align:center; font-size:smaller">…[[Multimediaexpo.cz:Článek dne/Archiv|další články]]</div>
</div>
</div>

Verze z 20. 4. 2021, 11:58

Vítejte v katalogu firem Multimediaexpo.cz
V jedinečném katalogu s téměř neomezeným prostorem pro Vaší prezentaci
.

Kompletní podmínky katalogu najdete v článku — Katalog firem a prezentací.

Naše základní výhody :
« Bez nutnosti instalace »…« Na vlastní doméně »…« Masivní podpora 330 národních jazyků ! »
« Plná integrace s velkou multimediální encyklopedií »…« 99,9% garantovaná dostupnost služby »
« NEOMEZENÝ přenos dat stažených každý měsíc ze serveru. »
« Navíc máte k dispozici sadu unikátních vlastností, které Vám nikdo jiný nenabídne ! »

Kategorie Katalogu firem

Obrázek dne

Nové firmy

Zajímavosti

Víte, že...

Článek dne

NASA's Galileo spacecraft acquired its highest resolution images of Jupiter's moon Io on 3 July 1999

Io je jedním z měsíců planety Jupiter, nejvnitřnější ze skupiny měsíců objevených Galileem. S průměrem 3642,6 km se jedná o čtvrtý největší měsíc ve sluneční soustavě. Pojmenován byl dle řecké mytologie po Íó – kněžce Héry, která se stala milenkou vládce bohů Dia.

Na povrchu měsíce se nachází více jak 400 aktivních sopek a Io je tak geologicky nejaktivnějším tělesem ve sluneční soustavě. Extrémní vulkanická aktivita je výsledkem silných slapových jevů způsobených vlivem Jupitera, Europy a Ganymedu. Slapové síly působí na celý měsíc, způsobují tření a to je příčinou zahřívání jeho jádra. Erupce na povrchu vytvářejí oblaka síry a oxidu siřičitého, které dosahují výšky až 500 km. Povrch je pokryt více jak stovkou hor, které vznikly vyzdvihnutím částí kůry vlivem extrémní komprese silikátového pláště. Některé z těchto hor sahají výše než nejvyšší pozemská hora Mount Everest. Na rozdíl od většiny měsíců ve vnější sluneční soustavě (které mají tlustou vrstvu ledu), je Io složen převážně ze silikátových hornin, které jsou okolo roztaveného železného či síro-železnatého jádra. Většina povrchu měsíce je charakteristická rozsáhlými pláněmi potaženými sírou nebo zmrzlým oxidem siřičitým způsobující jeho zvláštní zbarvení.

Povrchový vulkanismus je odpovědný za veliké množství unikátních útvarů na Io. Sopečná mračna a lávové proudy neustále přetvářejí povrch měsíce a jeho zbarvení, které se vyskytuje v různých odstínech červené, žluté, bílé, černé a zelené způsobované většinou sloučeninami síry. Velké množství lávových proudů, několik z nich delších než 500 km, přispívají k rychlým změnám vzhledu povrchu. Při pohledu z vesmíru povrch měsíce připomíná povrch pizzy. Sopečné erupce neustále doplňují materiál do slabé atmosféry Io a druhotně i do rozsáhlé magnetosféry Jupiteru.

Měsíc Io hrál významnou roli v rozvoji astronomie v 17. a 18. století. Objevil ho již v roce 1610 Galileo Galilei, spolu s dalšími velkými satelity Jupiteru. Objev těchto měsíců podpořil obecné přijetí Koperníkovo heliocentrického modelu sluneční soustavy, vývoj Keplerových pohybových zákonů a první měření rychlosti světla. Až do konce 19. století zůstával Io jen pouhým bodem. Na začátku 20. století zlepšení astronomických dalekohledů umožnilo rozpoznat tmavě červené polární a světlé rovníkové oblasti. V druhé polovině 20. století prolétly okolo měsíce dvě kosmické sondy Voyager 1 a Voyager 2, které přinesly poznatky o jeho geologické aktivitě v podobě sopek, velkých hor a mladého povrchu bez zjevného pokrytí impaktními krátery. V 90. letech a na začátku roku 2000 kolem měsíce několikrát prolétla kosmická sonda Galileo, což přispělo k získání znalostí o vnitřní stavbě měsíce.

Průzkum Io pokračoval v prvních měsících roku 2007 pomocí přeletu sondy New Horizons. Měsíc Io je o něco větší než pozemský Měsíc, střední poloměr dosahuje 1821,3 km, což je o 5 procent více než má Měsíc. Hmotnost dosahuje 8,9319 × 1022 kg (o 21 procent více než má Měsíc). Io má lehce elipsovitý tvar s nejdelší osou směřující k Jupiteru. Mezi Galileovými měsíci je v uvedených parametrech před Europou, ale za CallistoGanymedem.

Na rozdíl od Země a Měsíce získává Io hlavní část tepla spíše působením slapových jevů na jeho jádro nežli z radioaktivního rozpadu izotopů. Slapové jevy jsou výsledkem rezonancí s měsíci Europou a Ganymedem. Množství takto vzniklého tepla je závislé na vzdálenosti od Jupiteru, na rotační ose, vnitřním složení a stavu materiálu tvořícího vnitřní část měsíce. Jeho laplaceovská rezonance s Europou a Ganymedem udržuje excentricitu obežné dráhy Io. Rezonantní oběžná dráha také udržuje vzdálenost Io od Jupiteru.

NAHORU