Jaderná válka

Z Multimediaexpo.cz

Výbuch vodíkové bomby se z dálky jeví jako východ nového slunce

Jaderná válka je druh vojenského konfliktu, ve kterém by došlo k hromadnému nasazení jaderných či termonukleárních zbraní. Takové zbraně by zcela změnily pojetí konfliktu; ke střetu by došlo rychle (díky mezikontinentálním střelám, které k zasáhnutí cíle potřebují pouze desítky minut) a nepřátelské konvenční síly, stejně jako průmyslové kapacity by byly okamžitě eliminovány. Předpokládá se, že vypuknutí jaderné války by tak vedlo k obrovským ztrátám jak na lidských životech (neboť hlavními cíli útoku by se staly hustě osídlené oblasti), tak i na infrastruktuře. Zatímco první jaderné zbraně na konci druhé světové války byly schopné decimovat celá města, vývoj přinesl možnost masivního nasazení těchto zbraní na velké vzdálenosti s ještě ničivějším účinkem. Proto by takový konflikt potenciálně mohl mít za následek zničení celé lidské civilizace či planety - nebo takovou proměnu podmínek, která by znamenala drastické zhroucení lidské civilizace. Následný stav, ke kterému dochází po jaderné válce je znám jako nukleární zima.

Obsah

Možný konflikt v dějinách

V současné době několik nejmocnějších zemí disponuje jadernými hlavicemi, jejichž počet přesahuje několik desítek tisíc.[1] Po jaderném útoku na Hirošimu a Nagasaki[2] na konci druhé světové války sice k dalšímu použití těchto zbraní nedošlo, často se ovšem prováděly jaderné testy (např. v Tichomoří, či Severním ledovém oceánu). Lidstvo se od dob prvního použití atomové bomby již několikrát ocitlo na pokraji jaderné války, a to jak mezi USA a Sovětským svazem (obě země disponují největšími kapacitami jaderných zbraní), tak i mezi některými menšími zeměmi (např. Indií a Pákistánem; na počátku 21. století se stalo tématem zneužití těchto zbraní pro účely celosvětového terorismu. Jednou z nejznámějších krizí, které hrozily vypuknutím jaderé války, byla během tzv. kubánská, kdy se Sověti pokusili rozmístit nosiče s jadernými hlavicemi na Kubě, pouze několik desítek či set kilometrů od amerického území. V následujících dekádách došlo k méně známým, nicméně také nebezpečným krizovým situacím - např. roku 1983 sovětský počítač na jihu Moskvy oznámil chybně jaderný útok na SSSR.[3]

Obrana

Spojené státy, Sovětský svaz a celá řada dalších zemí se v dobách rizika celosvětové jaderné války věnovaly možnostem, jak se ubránit proti případnému úderu, či případně vyvinout technologie, sloužící k ještě rychlejšímu možnému úderu, aby bylo možné předehnat protivníka. Objevily se tak jaderné ponorky, byly budovány protijaderné kryty. Spojené státy začaly vyvíjet protiraketové systémy s cílem zneškodnit sovětské střely ještě během letu.

V kultuře

Jaderná válka je častým námětem sci-fi autorů o konci, či drastických proměnách civilizace. Populárním tématem byla hlavně v časech války studené, kdy bylo riziko celosvětového konfliktu díky americko-sovětskému antagonismu neustále přítomné.

Reference

  1. Globální jaderné síly [online]. [cit. 2008-02-02]. Dostupné online.  
  2. PHOTOGRAPHS OF HIROSHIMA AND NAGASAKI [online]. [cit. 2008-02-02]. Dostupné online.  
  3. September 26th, 1983: The day the world almost died [online]. [cit. 2010-08-28]. Dostupné online.