Japonština

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Japonština''' ({{Vjazyce|ja}}: 日本語, ''nihongo)'' je jazyk, kterým mluví přibližně 130 milionů lidí. Většina z&nbsp;nich žije v&nbsp;[[Japonsko|Japonsku]], část pak v&nbsp;komunitách japonských emigrantů po celém světě. Japonština je [[aglutinační jazyk]] s&nbsp;mnoha úrovněmi stupně zdvořilosti promluvy. Systém japonského písma patří k&nbsp;nejsložitějším na světě – používá se kombinace [[čínské znaky|čínských znaků]] ''([[kandži]])'' a dvě fonetické slabičné abecedy ''([[hiragana]]'' a ''[[katakana]]),'' v&nbsp;některých případech i [[latinka]] ''([[rómadži]]).'' Do slovní zásoby byla již od 5. století přejímána slova z&nbsp;[[Čínština|čínštiny]] (ve velkém rozsahu), v&nbsp;malém rozsahu z&nbsp;[[Korejština|korejštiny]] a [[Ainština|ainštiny]]. Od prvních kontaktů s&nbsp;Evropany (v&nbsp;16. století) do japonštiny pronikají i výrazy z&nbsp;evropských jazyků (tzv. ''[[gairaigo]]),'' nejprve z&nbsp;[[portugalština|portugalštiny]] a [[nizozemština|holandštiny]] a od [[Reformy Meidži|reforem Meidži]] z&nbsp;[[němčina|němčiny]], [[francouzština|francouzštiny]] a [[angličtina|angličtiny]]. V&nbsp;současnosti drtivě převažuje angličtina. == Abeceda a výslovnost == K&nbsp;zápisu japonštiny se používá směs tří znakových systémů. Jsou to ''[[kandži]]'' (漢字, doslova „čínské znaky“), ''[[hiragana]]'' (ひらがな)　a ''[[katakana]]'' (カタカナ). Hiragana a katakana se též označují společným názvem ''[[kana]].'' Kandži se používá k&nbsp;vyjádření kořenu slova, koncovky a partikule jsou doplněny hiraganou. Katakana se používá pro fonetický přepis cizích slov, nebo slov převzatých z&nbsp;jiných jazyků. Také se používá v&nbsp;případě, kdy je třeba nějakou část textu zvýraznit, podobně jako [[kurzíva]]. Hiragana a katakana jsou [[slabičná abeceda|slabičné]] [[abeceda|abecedy]], zatímco kandži je [[ideografické písmo]]. Většinu znaků kandži je možné číst dvěma i více způsoby. Pokud je potřeba ukázat výslovnost nějakého znaku, použije se hiragana. Kandži na druhou stranu umožňuje rozlišit význam u [[homonymum|homonym]], která jsou v&nbsp;japonštině velmi běžná. Píše se bez mezer mezi slovy. Tradičně jsou znaky uspořádány do sloupců, ve sloupci se píše shora dolů, sloupce jsou řazeny zprava doleva. Japonské knihy tedy mají stránky řazené z&nbsp;českého pohledu „odzadu“. Alternativně je možné znaky psát do řádku zleva doprava, řádky jsou řazené shora dolů (jako v&nbsp;češtině). === Kana === {| class="wikitable" |- | style="text-align:left;" | hiragana: || あ || い || う || え || お || か || き || く || け || こ || さ || し || す || せ || そ || た || ち || つ || て || と || な || に || ぬ || ね || の || は || ひ || ふ || へ || ほ || ま || み || む || め || も || や || ゆ || よ || ら || り || る || れ || ろ || わ || を || ん |- | style="text-align:left;" | katakana: || ア || イ || ウ || エ || オ || カ || キ || ク || ケ || コ || サ || シ || ス || セ || ソ || タ || チ || ツ || テ || ト || ナ || ニ || ヌ || ネ || ノ || ハ || ヒ || フ || ヘ || ホ || マ || ミ || ム || メ || モ || ヤ || ユ || ヨ || ラ || リ || ル || レ || ロ || ワ || ヲ || ン |- | style="text-align:left;" | [[rómadži]]: || a || i || u || e || o || ka || ki || ku || ke || ko || sa || shi || su || se || so || ta || chi || tsu || te || to || na || ni || nu || ne || no || ha || hi || fu || he || ho || ma || mi || mu || me || mo || ya || yu || yo || ra || ri || ru || re || ro || wa || wo || n |- | style="text-align:left;" | výslovnost: || a || i || u || e || o || ka || ki || ku || ke || ko || sa || ši || su || se || so || ta || či || cu || te || to || na || ni || nu || ne || no || ha || hi || fu || he || ho || ma || mi || mu || me || mo || ja || ju || jo || ra || ri || ru || re || ro || wa || wo || n |} * [[Diakritika|Diakritickým]] znaménkem [[nigori]] (dvě krátké čárky v&nbsp;pravém horním rohu znaku) lze z&nbsp;neznělé souhlásky udělat znělou. Souhláska ''h'' se mění na ''b''. * Znaménkem [[marunigori]] (kroužek v&nbsp;pravém horním rohu znaku) se ze souhlásky ''h'' dělá ''p''. {| class="wikitable" |- | style="text-align:left;" | hiragana: || が || ぎ || ぐ || げ || ご || ざ || じ || ず || ぜ || ぞ || だ || ぢ || づ || で || ど || ば || び || ぶ || べ || ぼ || ぱ || ぴ || ぷ || ぺ || ぽ |- | style="text-align:left;" | katakana: || ガ || ギ || グ || ゲ || ゴ || ザ || ジ || ズ || ゼ || ゾ || ダ || ヂ || ヅ || デ || ド || バ || ビ || ブ || ベ || ボ || パ || ピ || プ || ペ || ポ |- | style="text-align:left;" | rómadži: || ga || gi || gu || ge || go || za || ji || zu || ze || zo || da || (ji) || (zu) || de || do || ba || bi || bu || be || bo || pa || pi || pu || pe || po |- | style="text-align:left;" | výslovnost: || ga || gi || gu || ge || go || za || dži || zu || ze || zo || da || (dži) || (zu) || de || do || ba || bi || bu || be || bo || pa || pi || pu || pe || po |} * Některá písmena mají zvláštní funkci, jestliže se napíší malá (asi 3/4 normální velikosti). * Slabika se samohláskou ''i'' následovaná malým ''ja, ju'' nebo ''jo'' slouží k&nbsp;zápisu složené slabiky se změkčenou souhláskou: {| class="wikitable" |- | style="text-align:left;" | hiragana: || きゃ || きゅ || きょ || ぎゃ || ぎゅ || ぎょ || しゃ || しゅ || しょ || じゃ || じゅ || じょ || ちゃ || ちゅ || ちょ || にゃ || にゅ || にょ || ひゃ || ひゅ || ひょ || びゃ || びゅ || びょ || ぴゃ || ぴゅ || ぴょ || みゃ || みゅ || みょ || りゃ || りゅ || りょ |- | style="text-align:left;" | katakana: || キャ || キュ || キョ || ギャ || ギュ || ギョ || シャ || シュ || ショ || ジャ || ジュ || ジョ || チャ || チュ || チョ || ニャ || ニュ || ニョ || ヒャ || ヒュ || ヒョ || ビャ || ビュ || ビョ || ピャ || ピュ || ピョ || ミャ || ミュ || ミョ || リャ || リュ || リョ |- | style="text-align:left;" | rómadži: || kya || kyu || kyo || gya || gyu || gyo || sha || shu || sho || ja || ju || jo || cha || chu || cho || nya || nyu || nyo || hya || hyu || hyo || bya || byu || byo || pya || pyu || pyo || mya || myu || myo || rya || ryu || ryo |- | style="text-align:left;" | výslovnost: || kja || kju || kjo || gja || gju || gjo || ša || šu || šo || dža || džu || džo || ča || ču || čo || nja || nju || njo || hja || hju || hjo || bja || bju || bjo || pja || pju || pjo || mja || mju || mjo || rja || rju || rjo |} * Rozdíl mezi složenou slabikou (malé ''ja / ju / jo)'' a dvěma slabikami (normální ''ja / ju / jo)'' je důležitý a může rozlišovat význam, srov. např. びょういん ''bjóin'' „nemocnice“ a びよういん ''bijóin'' „kadeřnictví“. * Podobně lze pomocí malých písmen pro samohlásky vyrobit slabiky, které v&nbsp;základní sadě nejsou k&nbsp;dispozici. Tato možnost se hodí při přepisu cizích slov, proto se využije především v&nbsp;katakaně. {| class="wikitable" |- | style="text-align:left;" | hiragana: || しぇ || じぇ || ちぇ || てぃ || でぃ || ふぁ || ふぇ || ふぃ || ふぉ |- | style="text-align:left;" | katakana: || シェ || ジェ || チェ || ティ || ディ || ファ || フェ || フィ || フォ |- | style="text-align:left;" | rómadži: || she || je || che || ti || di || fa || fe || fi || fo |- | style="text-align:left;" | výslovnost: || še || dže || če || ti || di || fa || fe || fi || fo |} * Dlouhé samohlásky se v&nbsp;hiraganě zapisují zdvojením krátké samohlásky, např. ああ = ''á,'' かあ = ''ká.'' Dlouhé ''ó'' se někdy zapisuje jako zdvojené ''oo,'' např. おおきな ''ókina (ookina)'' „velký“, ale častěji jako ''ou,'' např. とうきょう ''Tókjó (Toukijou)'' „[[Tokio]]“. * V&nbsp;katakaně se místo toho používá zvláštní znak ー, který prodlužuje předcházející samohlásku, např. ビール ''bíru'' „pivo“. * Zmenšený znak slabiky ''cu'' zdvojuje následující souhlásku, např. がっこう ''gakkó'' „škola“; パンフレット ''panfuretto'' „brožura, pamflet“. * Výslovnost samohlásky ''u'' ve slabice ''cu'' je téměř vždy potlačená, takže zní spíše jako ''c<nowiki>'</nowiki>.'' * V&nbsp;některých slovech se nevyslovuje ''u'' ani po jiných souhláskách, časté je to např. u ''su'' na konci slova: ありがとう ございます ''arigató gozaimasu'' („děkuji uctivě“) se vysloví spíše jako ''arigató gozaimas.'' ** Potlačené výslovnosti ''u'' se využívá při přepisu cizích slov katakanou. Pokud v&nbsp;originále byly dvě souhlásky za sebou, v&nbsp;japonské transkripci se k&nbsp;zápisu první souhlásky použije nejčastěji právě slabika se samohláskou ''u:'' プラハ ''Puraha'' „Praha“, トースト ''tósuto'' „toast“, ゴルフ ''gorufu'' „golf“. * Podobně jako ''u'' se v&nbsp;některých slovech nevyslovuje ani ''i,'' např. どういたしまして ''dó itašimašite'' („není zač“) se vysloví spíše jako ''dó itašimašte.'' * Souhláska ''g'' se na začátku slova vysloví jako v&nbsp;češtině, ale uvnitř slova se její výslovnost blíží nosovému ''ng.'' * Japonci vnímají souhlásky ''r'' a ''l'' jako téměř totožné. * Slabika は ve funkci tematické částice se nečte ''ha,'' ale ''wa.'' * Slabika を ve funkci akuzativní částice se nečte ''wo,'' ale ''o.'' * Slabika へ ve funkci směrové částice se nečte ''he,'' ale ''e.'' === Kandži === Znaky [[kandži]], které Japonci převzali z&nbsp;[[čínština|čínštiny]], nezachycují [[výslovnost]], ale [[pojem|pojmy]]. V&nbsp;určité omezené míře je tedy možné, aby Číňan i Japonec přečetli tentýž text každý svým jazykem a porozuměli mu. Úplnému porozumění ovšem brání několik faktorů: * Gramatická struktura jazyka a slovosled se liší. Čínština a japonština jsou zcela odlišné jazyky z&nbsp;různých jazykových rodin. * Japonské texty nikdy neobsahují pouze kandži, vždy jde o směs kandži a [[kana (písmo)|kany]] (tj. slabičných abeced hiragany a katakany), kterou čínština nepoužívá. * I když drtivou většinu znaků používaných v&nbsp;japonštině má nebo měla ve svém repertoáru i čínština, může se lišit jejich preferované užití v&nbsp;obou jazycích. Např. znak pro řeku ve většině čínských názvů řek je 江 ''(jiāng, ťiang),'' popř. 河 ''(hé, che).'' V&nbsp;japonštině je to 川 ''(kawa).'' Tento znak existuje i v&nbsp;čínštině, čte se ''(chuan, čchuan)'' a znamená „vodní tok“, ale v&nbsp;názvech řek se příliš často neobjevuje. Najdeme ho např. v&nbsp;názvu provincie [[S'-čchuan]] (doslova „Čtyřříčí“). Na rozdíl od čínštiny má v&nbsp;japonštině každý znak několik možných čtení, správná výslovnost se určí podle kontextu. Některá čtení jsou tzv. ''sinojaponská'', jde o zkomolenou původní čínskou výslovnost daného znaku. Tímto způsobem čínština masivně ovlivnila slovní zásobu japonštiny, když byla v&nbsp;minulosti Čína kulturním vzorem a čínština jazykem vzdělanců, podobně jako v&nbsp;Evropě [[latina]] a v&nbsp;Indii [[sanskrt]]. Kromě toho mají znaky i ''japonské'' čtení, tj. jedno nebo více japonských slov, odvozených od pojmu, kterému daný znak odpovídá. Sinojaponské čtení bývá preferováno ve [[složené slovo|složených slovech]], ale existují výjimky. Čínská výslovnost už v&nbsp;něm mnohdy není slyšet (buď kvůli příliš velkým hláskovým změnám, nebo kvůli vývoji čínské výslovnosti od doby, kdy byl znak přejat), sinojaponské čtení však často zůstalo jednoslabičné (v&nbsp;čínštině znak vždy označuje právě jednu slabiku, japonské čtení může být víceslabičné). Příklad: {| |- | 上 || nahoře, nad |- | || ''shàng'' || čínsky (např. [[Šanghaj|Shànghǎi]] znamená „nad mořem“) |- | || ''džó'' || sinojaponsky (např. ''džóhanšin'' je „horní část těla“) |- | || ''ue'' || japonsky (např. ''jama no ueni'' znamená „(nahoře) na horách“) |- | || ''uwa'' || japonsky (např. ''uwagi'' je „kabát, svrchník“) |- | || ''kami'' || japonsky (např. ''kawa kami'' je „horní tok řeky“) |- | || ''a'' || v&nbsp;japonském ''ageru'' „zvedat“ nebo ''agaru'' „stoupat“ |- | || ''nobo'' || v&nbsp;japonském ''noboru'' „vystupovat“ |- | 下 || dole, pod |- | || ''xià'' || čínsky |- | || ''ka'' || sinojaponsky (např. ''čikatecu'' je „metro“) |- | || ''ge'' || sinojaponsky (např. ''gešuku'' je „podnájem“) |- | || ''šita'' || japonsky (např. ''šitagi'' je „spodní prádlo“) |- | || ''šimo'' || japonsky (např. ''kawa šimo'' je „dolní tok řeky“) |- | || ''sa'' || v&nbsp;japonském ''sageru'' „snižovat“ nebo ''sagaru'' „klesat“ |- | || ''kuda'' || v&nbsp;japonském ''kudaru'' „sestupovat“ |} Příklad japonského zápisu: {{Cizojazyčně|ja|私はビールを飲みます。}} ''Wataši wa biiru o nomimasu.'' === Abecední řazení slov === Japonština používá dva způsoby řazení slov. Ve slovnících je běžně používán systém vycházející ze slabičné abecedy ''godžúon'' ({{Cizojazyčně|ja|五十音}}, doslova „padesát znaků“). Pořadí znaků odpovídá tabulce uvedené výše. Sobě odpovídající znaky hiragany a katakany jsou si při řazení rovnocenné, slova psaná kandži se řadí podle své výslovnosti zapsané hiraganou. Stále je také používán starší systém ''[[iroha]]'' (いろは), který je vytvořen podle mnemotechnické básně připisované mnichu [[Kúkai]]ovi. == Gramatika == === Podstatná jména === [[Podstatné jméno|Podstatná jména]] ''(substantiva)'' nerozlišují [[mluvnický rod|rod]] ani [[mluvnické číslo|číslo]]. Funkci pádu přebírají částice ([[#částice|viz níže]]) připojené za podstatné jméno, které lze v&nbsp;některých případech vnímat jako pádové koncovky. === Přídavná jména === [[Přídavné jméno|Přídavná jména]] ''(adjektiva)'' se v&nbsp;japonštině dělí na tzv. pravá a nepravá. Pravá adjektiva se chovají podobně jako slovesa. * {{Cizojazyčně|ja|車が赤い。}} ''Kuruma ga akai.'' Auto je červené. * {{Cizojazyčně|ja|車が赤くない。}} ''Kuruma ga akakunai.'' Auto není červené. Nepravá adjektiva se připojují pomocí partikule ''na''　(な) nebo　''no'' (の), v&nbsp;případě, že jde o adjektivum tvořené ze [[substantivum|substantiva]]. * {{Cizojazyčně|ja|会社の車}} ''kaiša no kuruma'' podnikové auto === Osobní zájmena === [[Osobní zájmeno|Osobní]] [[zájmeno|zájmena]] se používají poměrně zřídka, pokud jejich význam lze vyrozumět z&nbsp;kontextu, vypouštějí se. Samostatná sada zájmen existuje pro ''důvěrný stupeň'' a samostatná pro ''zdvořilý stupeň'' promluvy. ==== Důvěrný stupeň ==== {| |- | &nbsp; || &nbsp; || [[jednotné číslo]] || [[množné číslo]] |- | [[1. osoba]] || všechny [[mluvnický rod|rody]] || 僕<br />''boku''<br />já || 僕ら<br />''bokura''<br />my |- | || [[mužský rod]] || 俺<br />''ore'' || 僕達<br />''bokutači'' |- | [[2. osoba]] || všechny rody || 君<br />''kimi''<br />ty || 君達<br />''kimitači''<br />vy |- | || mužský rod || お前<br />''omae'' || お前達<br />''omaetači'' |- | [[3. osoba]] || mužský rod || 彼<br />''kare''<br />on || 彼ら<br />''karera''<br />oni |- | || [[ženský rod]] || 彼女<br />''kanodžo''<br />ona || 彼女達<br />''kanodžotači''<br />ony |} ==== Zdvořilý stupeň ==== Zájmena zdvořilého stupně nerozlišují rod a samostatná sada zájmen končících na -ちら ''-čira'' nerozlišuje ani číslo. Ve třetí osobě jde ve skutečnosti o spojení [[ukazovací zájmeno|ukazovacího zájmena]] a podstatného jména 人 ''hito'' „člověk“; podle vzdálenosti může být předpona この ''kono'' nahrazena předponami その ''sono'' nebo あの ''ano.'' {| |- | &nbsp; || [[jednotné číslo]] || [[množné číslo]] |- | [[1. osoba]] || 私<br />''watakuši (wataši)''<br />já || 私達、 我々、 我ら<br />''watakušitači (watašitači), wareware, warera''<br />my |- | [[2. osoba]] || 貴方<br />''anata''<br />ty || あなた達、 あなた方<br />''anatatači, anatagata''<br />vy |- | [[3. osoba]] || この人<br />''konohito''<br />on, ona || この人達<br />''konohitotači''<br />oni, ony |} Sada zájmen bez rozlišení čísla: {| |- | [[1. osoba]] || こちら<br />''kočira''<br />já, my |- | [[2. osoba]] || そちら<br />''sočira''<br />ty, vy |- | [[3. osoba]] || あちら<br />''ačira''<br />on, ona, ono, oni, ony |} === Přivlastňovací zájmena === Japonština nemá zvláštní výrazy pro [[přivlastňovací zájmeno|přivlastňovací zájmena]]. Místo toho se za tvar osobního zájmena připojí [[genitiv]]ní částice の ''no.'' * {{Cizojazyčně|ja|私のお金}} ''watakuši no okane'' „mé peníze“ (doslova „já od peníze“) * {{Cizojazyčně|ja|彼の椅子}} ''kare no isu'' „jeho židle“ (doslova „on od židle“) Totéž platí i pro [[zvratné zájmeno]] 自分 ''džibun:'' * {{Cizojazyčně|ja|自分の仕事}} ''džibun no šigoto'' „svá práce“ === Tázací, ukazovací a neurčitá zájmena a příslovce === [[Ukazovací zájmeno|Ukazovací]] [[zájmeno|zájmena]] mají různé tvary podle vzdálenosti od mluvčího a posluchače. Současně se rozlišují tvary ''jmenné'' (nahrazují ve větě podstatné jméno), ''přívlastkové'' (rozvíjejí ve větě podstatné jméno výběrem z&nbsp;množství), ''zpřídavnělé'' (rozvíjejí podstatné jméno určením vlastnosti) a ''lokální'' (příslovečné určení místa, v&nbsp;české mluvnici jsou považována za [[příslovce]]). {| |- | &nbsp; || Otázka || U&nbsp;mluvčího || U&nbsp;posluchače || Jinde || Neurčité || Libovolné |- | Jmenný || だれ、 なに<br />''dare, nani''<br />kdo, co || これ<br />''kore''<br />toto || それ<br />''sore''<br />to || あれ<br />''are''<br />tamto || だれか、 なにか<br />''dareka, nanika''<br />někdo, něco || だれでも、 なんでも<br />''daredemo, nandemo''<br />kdokoliv, cokoliv |- | Přívlastkový || どれ、 どの<br />''dore, dono''<br />který || この<br />''kono''<br />tento || その<br />''sono''<br />ten || あの<br />''ano''<br />tamten || どれか<br />''doreka''<br />některý || どれでも<br />''doredemo''<br />jakýkoliv, cokoliv |- | Zpřídavnělý || どんな<br />''donna''<br />jaký || こんな<br />''konna''<br />takovýto || そんな<br />''sonna''<br />takový || あんな<br />''anna''<br />takový || &nbsp; |- | Místo || どこ、 どちら<br />''doko, dočira''<br />kde || ここ、 こちら<br />''koko, kočira''<br />zde || そこ、 そちら<br />''soko, sočira''<br />tam || あそこ、 あちら<br />''asoko, ačira''<br />támhle || どこか<br />''dokoka''<br />někde || どこでも、 どこにも、 どこにでも<br />''dokodemo, dokonimo, dokonidemo''<br />kdekoliv, (kamkoliv) |- | Směr || どこへ、 どちらへ<br />''dokohe, dočirahe''<br />kam || ここへ、 こちらへ<br />''kokohe, kočirahe''<br />sem || そこへ、 そちらへ<br />''sokohe, sočirahe''<br />tam || あそこへ、 あちらへ<br />''asokohe, ačirahe''<br />támhle || どこかへ<br />''dokokahe''<br />někam || どこへも、 どこへでも<br />''dokohemo, dokohedemo''<br />kamkoliv |- | Čas || いつ<br />''icu''<br />kdy || &nbsp; || &nbsp; || &nbsp; || いつか<br />''icuka''<br />někdy || いつでも<br />''icudemo''<br />kdykoliv |- | Způsob || どう<br />''dó''<br />jak || &nbsp; || &nbsp; || &nbsp; || どうか<br />''dóka''<br />nějak || どうでも<br />''dódemo''<br />jakkoliv |} === Čísla a vyjádření počtu === Japonština používá dva číselné systémy: japonský pro čísla od jedné do deseti a sinojaponský. {| class="wikitable" ! Význam ! Japonský ! Sinojaponský ! [[Kandži]] |- | 0 | rei, zero<br />(zero přejato z&nbsp;[[Angličtina|angl.]]) | &nbsp; | 零, ゼロ |- | 1 | hitocu | iči | 一 |- | 2 | futacu | ni | 二 |- | 3 | micu, miccu | san | 三 |- | 4 | jon, jocu, joccu | ši | 四 |- | 5 | icucu | go | 五 |- | 6 | muccu | roku | 六 |- | 7 | nanacu, nana | šiči | 七 |- | 8 | jacu | hači | 八 |- | 9 | kokonocu | ku, kjú | 九 |- | 10 | tó | džú | 十 |- | 100 | | hjaku | 百 |- | 1&nbsp;000 | | sen | 千 |- | 10&nbsp;000 | | man | 万 |- | 100&nbsp;000 | | džúman | 十万 |- |1 000 000 | |hjakuman |} Takže číslo 123&nbsp;456 se pomocí ''kandži'' zapíše {{Cizojazyčně|ja|十二万三千四百五十六}} (''džú ni man san zen jon hjaku go džú roku''). ''Kandži'' se ovšem v&nbsp;běžném styku k&nbsp;zápisu čísel nepoužívá, požívají se arabské číslice. Nicméně zatímco pro nás je výchozí počítání v&nbsp;násobcích 1&nbsp;000, Japonci počítají po 10&nbsp;000. Jednoho milionu je tedy doslova 100&nbsp;0000 ({{Cizojazyčně|ja|百万}} ''hjaku man''), čili 100×10&nbsp;000. Velké sumy peněz se často počítají v&nbsp;desetitisících ({{Cizojazyčně|ja|万円}} ''man'en''). Sinojaponský systém používá tzv. [[numerativ]]y ([[angličtina|anglicky]] ''counter word/measure word/classifier''), což jsou jakési „měrné jednotky“ pro počítaný předmět. Takže jeden pták je {{Cizojazyčně|ja|鳥一羽}} ''tori ičiwa'', přičemž znak ''wa'' (sinojaponské čtení) má význam „[[pero]], křídlo“. Doslovný překlad by tedy byl „pták jedno křídlo“. Japonština nerozlišuje tvarově [[množné číslo]]. V&nbsp;případě, že je třeba množství zdůraznit, pomáhá si příponami ''-tači,-domo,-gata,-ra'' (např. {{Cizojazyčně|ja|私たち}} ''watašitači'' – my, {{Cizojazyčně|ja|彼ら}} ''karera'' – oni), zdvojením ({{Cizojazyčně|ja|我々}}　''wareware'' – my) anebo vyjádřením počtu. === Slovesa === Slovesa se také dělí do dvou skupin podle způsobu [[časování]] na [[samohláska|samohlásková]] a [[souhláska|souhlásková]]. Japonská slovesa nevyjadřují časováním [[Osoba (mluvnice)|osobu]] ani [[Číslo (mluvnice)|číslo]], ale [[čas (lingvistika)|čas]], [[slovesný způsob|způsob]], [[Rod (mluvnice)|rod]] ([[trpný rod|trpný]], [[činný rod|činný]]) a úroveň zdvořilosti. Japonština nemá formální [[budoucí čas]], takže pro vyjádření děje probíhajícího v&nbsp;budoucnosti používá tvary času přítomného a příslovečná určení času. === Částice === Na rozdíl od češtiny nejsou japonské [[částice (slovní druh)|částice]] ''(partikule)'' pouze jakýmsi zbytkovým slovním druhem bez jasně vymezené funkce. Naopak, jde o velmi důležitá gramatická slova, která určují vztahy mezi [[větný člen|větnými členy]]. Kladou se za slova nebo [[fráze (syntax)|fráze]] (obvykle [[jmenná fráze|jmenné fráze]]) a určují jejich funkci ve větě podobně jako [[předložka|předložky]] (resp. záložky, ''postpozice)'' a [[mluvnický pád|pádové]] koncovky v&nbsp;jiných jazycích. Lingvisté je převážně popisují jako samostatná slova, ale vzhledem k&nbsp;chybějícímu grafickému vyznačení hranic slov v&nbsp;japonštině by je bylo možné chápat i jako pádové koncovky. Pro jejich samostatnost nicméně mluví fakt, že se připojují jednou za celou frázi, nikoliv za každé slovo fráze zvlášť. ==== は ==== Částice は se nečte ''ha,'' jak by odpovídalo jejímu zápisu, ale ''wa.'' Zdůrazňuje [[téma]] promluvy a může označovat [[podmět]] nebo [[předmět (mluvnice)|předmět]] věty. Díky ní bývá japonština uváděna jako příklad jazyka, který má [[aktuální členění]] vyjádřené [[tvarosloví|morfologicky]]. * {{Cizojazyčně|ja|大阪は大きな町です。}} ''Ósaka wa ókina mači desu.'' „Ósaka je velké město.“ (doslova „Ósaka ''téma'' velký město být.“) ==== が ==== Částice が ''ga'' označuje předcházející frázi jako [[podmět]]. Pokud je podmět označen částicí は jako téma, částice が už se nepřidává. Přesto se můžou obě částice objevit v&nbsp;jednom souvětí, potom částice は označuje podmět [[hlavní věta|hlavní]] a částice が podmět [[vedlejší věta|vedlejší věty]]. * {{Cizojazyčně|ja|高い家具}} ''takai kagu'' „drahý nábytek“ * {{Cizojazyčně|ja|家具が高い。}} ''Kagu ga takai.'' „Nábytek je drahý.“ (doslova „nábytek ''podmět'' drahý.“) * {{Cizojazyčně|ja|山の上は景色がいいです。}} ''Jama no ue wa kešiki ga ii desu.'' „Na horách je krásná krajina.“ (doslova „hora ''genitiv'' nahoře ''téma'' krajina ''podmět'' krásný být.“) ==== を ==== Částice を se nečte ''wo,'' jak by odpovídalo jejímu zápisu, ale ''o.'' Má funkci [[akuzativ]]u, čili označuje [[přímý předmět|přímý]] [[předmět (mluvnice)|předmět]]. * {{Cizojazyčně|ja|本を読む}} ''hon o jomu'' „číst knihu“ (doslova „kniha ''předmět'' číst“) * {{Cizojazyčně|ja|絵を書く}} ''e o kaku'' „malovat obraz“ (doslova „obraz ''předmět'' malovat“) ==== の ==== Částice の ''no'' má funkci [[genitiv]]u a vytváří přivlastňovací vztahy. Lze ji vnímat jako genitivní pádovou koncovku, nebo také jako jakousi [[podřadící spojka|podřadící]] [[spojka (slovní druh)|spojku]], neboť se obvykle nachází mezi [[fráze (syntax)|frází]] vlastníka a frází vlastněného. * {{Cizojazyčně|ja|雨の音}} ''ame no oto'' „zvuk deště“ (doslova „déšť od zvuk“) * {{Cizojazyčně|ja|海の魚}} ''umi no sakana'' „mořská ryba“ (doslova „moře od ryba“) * {{Cizojazyčně|ja|子供の夏の靴}} ''kodomo no nacu no kucu'' „dětské letní boty“ (doslova „dítě od léto od bota“) ==== へ ==== Částice へ se nečte ''he,'' jak by odpovídalo jejímu zápisu, ale ''e.'' Označuje směr pohybu nebo činnosti. * {{Cizojazyčně|ja|海へ行く}} ''umi e iku'' „jet k&nbsp;moři“ (doslova „moře k&nbsp;jet“) * {{Cizojazyčně|ja|父への手紙}} ''čiči e no tegami'' „dopis otci“ (doslova „otec k&nbsp;od dopis“) ==== に ==== Částice に ''ni'' může mít funkci [[dativ]]u, může označovat místo stavu, účel nebo cíl děje nebo čas. Od částice へ se liší tím, že určuje cíl pohybu, zatímco へ určuje směr pohybu (což může, ale nemusí být totéž). * {{Cizojazyčně|ja|母にあげる。}} ''Haha ni ageru.'' „Dát matce.“ (doslova „matka k&nbsp;dát“) * {{Cizojazyčně|ja|友達が広島に住む。}} ''Tomodači ga Hirošima ni sumu.'' „Přítel bydlí v&nbsp;Hirošimě." (doslova „přítel ''podmět'' Hirošima v&nbsp;bydlet“) * {{Cizojazyčně|ja|部屋に入る。}} ''Heja ni hairu.'' „Vstoupit do místnosti.“ (doslova „místnost do vstoupit“) * {{Cizojazyčně|ja|夏に}} ''nacu ni'' „v&nbsp;létě“ (doslova „léto v“) * {{Cizojazyčně|ja|学校に行く。}} ''Gakkó ni iku.'' „Jdu do školy." (doslova „škola do jít“) * {{Cizojazyčně|ja|学校へ行く。}} ''Gakkó e iku.'' „Jdu ke škole." (doslova „škola k&nbsp;jít“) Tato částice má i mnoho dalších použití, např. z&nbsp;nepravých přídavných jmen vytvoří [[příslovce]]: * {{Cizojazyčně|ja|静かに}} ''šizukani'' „tiše“ ==== で ==== Částice で ''de'' má funkci [[instrumentál]]u, označuje prostředek nebo způsob činnosti. * {{Cizojazyčně|ja|船で行く}} ''fune de iku'' „jet lodí“ (doslova „loď s&nbsp;jet“) * {{Cizojazyčně|ja|英語で話す}} ''eigo de hanasu'' „mluvit anglicky“ (doslova „angličtina s&nbsp;mluvit“) ==== から ==== Částice から ''kara'' má funkci [[ablativ]]u, vyjadřuje místní nebo časové východisko nebo příčinu děje. Přibližně odpovídá českým předložkám ''z, od.'' * {{Cizojazyčně|ja|船は港から出る}} ''fune wa minato kara deru'' „lodě odjíždějí z&nbsp;přístavu“ (doslova „loď ''téma'' přístav z&nbsp;odjíždět“) * {{Cizojazyčně|ja|月曜日から働く}} ''gecujóbi kara hataraku'' „pracovat od pondělí“ (doslova „pondělí od pracovat“) * {{Cizojazyčně|ja|酒は米から作る}} ''sake wa kome kara cukuru'' „sake se vyrábí z&nbsp;rýže“ (doslova „sake ''téma'' rýže z&nbsp;vyrábět“) ==== まで ==== Částice まで ''made'' vyjadřuje místní nebo časovou krajní mez, odpovídá českému ''až do.'' * {{Cizojazyčně|ja|京都まで行く}} ''Kjóto made iku'' „jet až do Kjóta“ (doslova „Kjóto až-do jet“) * {{Cizojazyčně|ja|朝まで起きる}} ''asa made okiru'' „být vzhůru do rána“ (doslova „ráno až-do bdít“) ==== と, や ==== Částice と ''to'' nemá funkci pádové koncovky ani předložky, ale spíše [[souřadící spojka|souřadící]] [[spojka (slovní druh)|spojky]] „a“ u&nbsp;úplného výčtu. Podobnou funkci má i částice や ''ja'', avšak používá se u&nbsp;výčtu neúplného. * {{Cizojazyčně|ja|大きい木と小さい石}} ''ókí ki to čísai iši'' „velký strom a malý kámen“ * {{Cizojazyčně|ja|女の子と男の子}} ''onnanoko to otokonoko'' „děvčata a chlapci“ * {{Cizojazyčně|ja|庭に猫や犬がいる。}} ''Niwa ni neko ja inu ga iru.'' „Na zahradě je kočka a pes.“ (částice や říká, že jsou tam i další zvířata) ==== も ==== Částice も ''mo'' zhruba odpovídá českým slovům ''i, také,'' v&nbsp;záporu ''ani.'' Pokud se vyskytne společně s&nbsp;částicí を, znamená „dokonce i“. * {{Cizojazyčně|ja|地図を買う}} ''čizu o kau'' „koupím si mapu“ (doslova „mapa ''předmět'' koupit“) * {{Cizojazyčně|ja|雑誌も買う}} ''zašši mo kau'' „koupím si i časopis“ (doslova „časopis i koupit“) * {{Cizojazyčně|ja|本をも買う}} ''hon o mo kau'' „koupím si dokonce i knihu“ (doslova „kniha ''předmět'' i koupit“) ==== か ==== Částice か ''ka'' se klade na konec věty a tvoří [[tázací věta|tázací větu]]. Na rozdíl od jiných jazyků se tázací věta v&nbsp;písmu nevyznačuje [[otazník]]em, ani se v&nbsp;ní nemění [[slovosled]]. * {{Cizojazyčně|ja|枝が青い。}} ''Eda ga aoi.'' „Větev je zelená.“ * {{Cizojazyčně|ja|枝が青いか。}} ''Eda ga aoi ka.'' „Je větev zelená?“ === Slovosled === [[Soubor:Nihongo.png|right|45px]] Struktura japonské věty je [[SOV]] ([[podmět]]-[[předmět]]-[[sloveso]]). Japonština vyjadřuje gramatickou roli a [[mluvnický pád|pád]] slova pomocí nesamostatných významových jednotek, tzv. [[partikule|partikulí]]. Příklad: {| class="wikitable" width="60%" | width="20%" | český přepis | width="20%" | Wataši | width="20%" | wa | width="20%" | miruku | width="20%" | (w)o | width="20%" | nomimasu |- | width="20%" | [[hiragana]]/[[katakana]] | width="20%" | わたし | width="20%" | は | width="20%" | ミルク | width="20%" | を | width="20%" | のみます。 |- | width="20%" | [[kandži]] | width="20%" | 私 | width="20%" | は | width="20%" | ミルク | width="20%" | を | width="20%" | 飲みます |- | width="20%" | význam | width="20%" | Já | width="20%" | (partikule) | width="20%" | mléko | width="20%" | (partikule) | width="20%" | pít - zdvořilá forma |} Partikule ''wa'' (zapisujeme は ''ha'') označuje téma konverzace, partikule ''wo'' (を čte se ''o'') gramatický předmět věty. Jednotlivé prvky věty mohou být vynechány, vyplývají-li z&nbsp;kontextu; a v&nbsp;praktické mluvě tomu tak ve velké míře je – důvtipná vynechání např. některých zájmen jsou pak zdrojem (někdy záměrných) dvojsmyslů a narážek. == Úrovně zdvořilosti == {{Přesnost}} Japonština rozlišuje zdvořilost promluvy na gramatické úrovni. Rozeznáváme minimálně čtyři úrovně zdvořilosti: * prostá * důvěrná * zdvořilá * honorifická ** ponížená ** povýšená === Prostá úroveň === V&nbsp;normální konverzaci se nepoužívá, používá se maximálně, chcete-li někoho ponížit nebo jedná-li se o velmi důvěrný vztah. [[Ekvivalent]]em by mohlo být české oslovení „vole“. POZOR! [[Japonci|Nejaponec]] se patrně nikdy nedostane do situace, kdy by mohl na této úrovni komunikovat a za běžných okolností Japonec vůči cizinci tuto úroveň nepoužije. === Důvěrná úroveň === Důvěrná nebo také „dětská“ úroveň je používána dětmi a vůči dětem, než se ve [[škola|škole]] naučí zdvořilé úrovni, a také mezi členy [[rodina|rodiny]] nebo v&nbsp;rámci užší skupiny, například parta kamarádů nebo úzký pracovní [[kolektiv]]. Na rozdíl od prosté úrovně je znalost důvěrné úrovně důležitá, protože [[Mluvnice|gramatika]] důvěrného tvaru je výchozím materiálem pro gramatickou skladbu zdvořilého tvaru a zdvořilá úroveň z&nbsp;ní přímo vychází. V&nbsp;důvěrné úrovni jsou také psány neosobní texty, jako [[noviny]] a podobně. === Zdvořilá úroveň === Tato úroveň je používána nejčastěji. Je to bezpečná úroveň, slušná za každých okolností. Je používána vůči dospělým, kteří nejsou částí stejné uzavřené skupiny, vůči cizincům apod. === Honorifická úroveň === Honorifická (formální) úroveň je používána vůči lidem, kteří stojí na společenském žebříčku výrazně výše než mluvící, respektive v&nbsp;rozhovoru takto rozdílně postavených lidí. Honorifické tvary jsou používány, mluví-li například řadový [[zaměstnanec]] s&nbsp;[[prezident]]em [[Obchodní společnost|společnosti]] nebo běžný [[Japonci|Japonec]] s&nbsp;[[Předseda vlády|předsedou vlády]]. Honorifická mluva je také používána vůči výrazně starším, významným umělcům a všeobecně úctyhodným lidem. Honorifická mluva se dělí do dvou podúrovní: '''povýšená''', kterou se obrací „vyšší“ k&nbsp;„nižšímu“ a '''ponížená''', kdy je tomu opačně. Honorifické tvary také pronikly do ostatních úrovní jako součásti zdvořilostních frází nebo výrazů pro věci, ke kterým mají Japonci úctu: '''''go'''han'' (御飯) – vařená [[rýže]], '''''o'''kane'' (お金) – [[peníze]], ''arigató '''go'''zaimasu'' ありがとうご座います – děkuji mnohokrát, '''''o'''hajó '''go'''zaimasu'' お早うご座います – dobré jitro (tučně jsou vyznačeny honorifické prefixy). Je dobré vědět, že zvládnutí jazykové zdvořilosti je pro Japonce velmi důležité a Japonec jiného člověka posuzuje při prvním kontaktu právě z&nbsp;hlediska jazykové zdvořilosti. == Vzorový text == {{Vzorový text |VDLP=ano |Komentář= |Jazyk 1=japonsky |Text 1=すべての人間は無料で、かつ、尊厳と権利とについて平等である。人間は、理性と良心とを授けられている同胞の精神で行動する必要があります。 |Jazyk 2=romaji |Text 2=Subete no ningen wa murjó de, kacu, songen to kenri to nicuite bjódó de aru. Ningen wa, risei to rjóšin to wo sazukerareteiru dóhó no seišin de kódó suru hicujó ga ari masu. }} == Externí odkazy == * [http://jisho.org/ Online japonsko-anglický slovník] * [http://kimallen.sheepdogdesign.net/Japanese/polite.html Kim Allen:Politeness Levels] – O zdvořilostních úrovních * [http://homepage3.nifty.com/jgrammar/grammar/jgr_vcon.htm Logical Japanese Grammar] – Ohýbání sloves * [http://kimallen.sheepdogdesign.net/Japanese/index.html Japanese for western brain] - Zaměřeno na anglicky mluvící, nicméně mnoho užitečných informací i pro ostatní * [http://www.shotokai.com.br/akser-curso-de-japones.html AKSER Brasil - Japanese Video Course] * [http://konoha.fjfi.cvut.cz/?q=jap Základy japonštiny pro zájemce o anime a další lidi] * [http://kanji.prasatko.jp Česko-japonský online slovník] == Literatura == * Ivan Krouský: ''Učebnice japonštiny.'' 229 pp. Nakladatelství H & H Vyšehradská, Praha, 2001. ISBN 80-86022-98-6 {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Japonsko-rjúkjúské jazyky]] [[Kategorie:Japonština]] [[Kategorie:Živé jazyky]]

Návrat na stránku „Japonština“.