Jičín

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (1 revizi)

Verze z 5. 7. 2014, 17:05


Jičín (německy Jitschin) je okresní město v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Jičínské pahorkatině na řece Cidlině. Město má přibližně 16 000 obyvatel a rozlohu 2493 ha. S Jičínem je spojen především Albrecht z Valdštejna, velitel císařských vojsk za třicetileté války, který v Jičíně jako frýdlantský vévoda provedl rozsáhlou přestavbu, a loupežník Rumcajs, který v pohádkách Václava Čtvrtka a Radka Pilaře sídlil v blízkém lese Řáholci. Pro množství historických památek, od gotických až po prvorepublikové, stejně tak pro polohu v Českém ráji, bývá Jičín turisticky velmi vyhledávaným místem a bývá považován za jedno z nejkrásnějších měst České republiky.

Obsah

Historie

Na území dnešního Jičína a v jeho okolí je zaznamenáno osídlení již v mladší době kamenné. V době římské zde žili Keltové, kteří zanechali šperky, nástroje a další předměty, které lze mimo jiné zhlédnout v jičínském muzeu. Po nich osídlili oblast Slované, rod Slavníkovců - ti byli vyvražděni roku 995. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1293 z listu Guty, manželky Václava II., jednalo se o královské město. V této době se ve městě rozvinuly obchod a řemeslnictví, byly postaveny první gotické stavby, jako kostel sv. Ignáce. Roku 1337 prodává český král Jan Lucemburský město šlechtickému rodu Vartenberků, kteří zakládali v okolí města nové vsi a zasloužili se o jeho další rozvoj. V době renesance vládli městu Trčkové z Lípy - za jejich vlády byla vystavěna Valdická brána. Dále pak město vlastnili Smiřičtí, ti se zase zasloužili o výstavbu jičínského zámku. Po bitvě na Bílé hoře si Jičín za svoje sídlo vybírá Albrecht z Valdštejna, který zve italské architekty, kteří dále město zvelebují - například barokním kostelem sv. Jakuba. Po vévodově smrti je Jičín pleněn švédskými i císařskými vojsky. Stejně jako zbytek českých zemí je násilně rekatolizován. Působí zde jezuité, kteří zakládají jezuitskou kolej. Působí zde Bohuslav Balbín. Jičín se později stává jedním z center českého národního obrození, na zdejším gymnáziu například učil František Ladislav Rieger. Na konci 19. století zde vzniká závod Agrostroj, který byl velmi úspěšný za první republiky i za socialismu a v omezené míře funguje dodnes. V roce 1866 se městem přežene Prusko-rakouská válka. Během první československé republiky zažívá město další rozkvět, vzniká například dnes luxusní čtvrť Čeřovka. Působí zde architekt Čeněk Musil či spisovatel Václav Čtvrtek. Roku 1939 je město stejně jako zbytek okleštěných českých zemí obsazeno německými vojsky, je zde vytvořen okres „Jitschin“. Po roce 1946 dochází k znárodňování velkých závodů. V roce 1968 přijíždějí vojska zemí Varšavské smlouvy a polští vojáci zastřelí na Letné milenecký pár. Velkou základnu mají sovětská vojska až do roku 1991 v historických kasárnách. S rokem 1989 přichází privatizace státních společností. Město se opět rozvíjí za starostování pozdějšího senátora Jiřího Lišky. Ve městě vzniká nová průmyslová zóna, začíná rozsáhlá rekonstrukce města včetně památek,

Ekonomika

Jičín těží především z turismu a průmyslu. Továrny zde mají společnosti jako Ronal, Continental, AEG nebo SpofaDental v menší míře stále vyrábí nástupce Agrostroje, AGS, což je nyní Seco GROUP. Probíhá rekonstrukce města - opravy památek (včetně Valdštejnova náměstí [1], chodníků, silnic či panelových domů z převážně 80. let 20. století, naplánována je rozsáhlá přeměna veřejné dopravy (přesun autobusového nádraží, rekonstrukce vlakového nádraží). Město též hodlá výrazně vylepšit kvalitu plovárny ze 20. let u rybníku Kníže [2]. Lze očekávat další rozvoj ubytovacích služeb - po uzavření velkokapacitního hotelu Start [3] ze 70. let z důvodu plánované rekonstrukce se ubytovací kapacity zmenšily a toto zajišťují spíše drobnější hotelové a privátní zařízení [4]. Bydlení v Jičíně patří k velmi žádaným, nicméně jsou zde i poměrně vysoké ceny nájemného.[5]

Pamětihodnosti

Členění města

Katastrální území Jičína

Město se v současnosti skládá z 11 místních částí na 4 katastrálních územích

Základní sídelní jednotky

Čeřovka, Dvorce, Holínské Předměstí, Hradecké Předměstí, Jarošov, Jičín-Staré Město, Moravčice, Na vrchách, Nové Město, Pod Šibeňákem, Pod zámkem, Popovice, Porák, Pražské Předměstí, Robousy

Správní území

Související informace můžete najít také v článku: Okres Jičín|Obvod obce s rozšířenou působností Jičín}}

Jičín je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Jičín se skládá ze 111 obcí, ORP ze 77 obcí.

Osobnosti

Partnerská města

Související články

Reference

  1. http://www.mujicin.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=827129&p1=28715
  2. http://www.mujicin.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=520742&p1=28715
  3. http://www.jicinskozpravy.cz/zpravy/2008/2/1964-jicin-se-s-americany-nedohodl--radnice-jim-poslala-vypoved--bude-hledat-dalsi-investory-nebo-moznosti.htm
  4. http://www.mujicin.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=579741&p1=28715
  5. http://cenybytu.idnes.cz/cbbyty.asp?kraj=8&oblast=91

Podobné názvy

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jičín
Město Jičín

Dvorce • Holínské Předměstí • Moravčice • Nové Město • Popovice • Pražské Předměstí • Robousy • Sedličky • Soudná • Staré Město • Valdické Předměstí

  Města a obce okresu Jičín  

Bačalky • Bašnice • Běchary • Bílsko u Hořic • Boháňka • Borek • Brada-Rybníček • Březina • Bříšťany • Budčeves • Bukvice • Butoves • Bystřice • Cerekvice nad Bystřicí • Červená Třemešná • Češov • Dětenice • Dílce • Dobrá Voda u Hořic • Dolní Lochov • Dřevěnice • Holín • Holovousy • Hořice • Cholenice • Chomutice • Choteč • Chyjice • Jeřice • Jičín • Jičíněves • Jinolice • Kacákova Lhota • Kbelnice • Kněžnice • Konecchlumí • Kopidlno • Kostelec • Kovač • Kozojedy • Kyje • Lázně Bělohrad • Libáň • Libošovice • Libuň • Lískovice • Lukavec u Hořic • Lužany • Markvartice • Miletín • Milovice u Hořic • Mladějov • Mlázovice • Nemyčeves • Nevratice • Nová Paka • Ohařice • Ohaveč • Osek • Ostroměř • Ostružno • Pecka • Petrovičky • Podhorní Újezd a Vojice • Podhradí • Podůlší • Radim • Rašín • Rohoznice • Rokytňany • Samšina • Sběř • Sedliště • Sekeřice • Slatiny • Slavhostice • Sobčice • Soběraz • Sobotka • Stará Paka • Staré Hrady • Staré Místo • Staré Smrkovice • Střevač • Sukorady • Svatojanský Újezd • Šárovcova Lhota • Tetín • Třebnouševes • Třtěnice • Tuř • Úbislavice • Údrnice • Úhlejov • Újezd pod Troskami • Úlibice • Valdice • Veliš • Vidochov • Vitiněves • Volanice • Vrbice • Vršce • Vřesník • Vysoké Veselí • Zámostí-Blata • Zelenecká Lhota • Železnice • Žeretice • Židovice • Žlunice